51. Vypočítejte pravděpodobnost, že Poissonova náhodná veličina s parametrem \( \lambda = 3 \) nabude hodnoty právě \(2\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že Poissonova náhodná veličina \( X \) s parametrem \( \lambda \) nabude hodnoty \( k \), je dána vzorcem:
\( P(X = k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \).
Dosadíme \( \lambda = 3 \), \( k = 2 \):
\( P(X = 2) = \frac{3^{2} e^{-3}}{2!} = \frac{9 e^{-3}}{2} \).
Hodnotu \( e^{-3} \) lze přibližně spočítat jako \( e^{-3} \approx 0{,}0498 \), tedy
\( P(X = 2) \approx \frac{9 \times 0{,}0498}{2} = \frac{0{,}4482}{2} = 0{,}2241 \).
Pravděpodobnost, že \( X = 2 \), je přibližně \(0,2241\).
52. Pro Poissonovo rozdělení s parametrem \( \lambda = 5 \) určete pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny je menší nebo rovna \(3\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme pravděpodobnost \( P(X \leq 3) \) pro \( X \sim \mathrm{Poisson}(\lambda=5) \).
To je součet pravděpodobností pro \( k = 0,1,2,3 \):
\( P(X \leq 3) = \sum_{k=0}^{3} \frac{5^{k} e^{-5}}{k!} \).
Vypočítáme jednotlivé členy:
\( P(X=0) = \frac{5^{0} e^{-5}}{0!} = e^{-5} \approx 0{,}0067 \)
\( P(X=1) = \frac{5^{1} e^{-5}}{1!} = 5 e^{-5} \approx 0{,}0337 \)
\( P(X=2) = \frac{5^{2} e^{-5}}{2!} = \frac{25 e^{-5}}{2} \approx 0{,}0842 \)
\( P(X=3) = \frac{5^{3} e^{-5}}{3!} = \frac{125 e^{-5}}{6} \approx 0{,}1404 \)
Sečteme:
\( P(X \leq 3) \approx 0{,}0067 + 0{,}0337 + 0{,}0842 + 0{,}1404 = 0{,}265 \).
Pravděpodobnost, že \( X \leq 3 \), je přibližně \(0,265\).
53. Určete pravděpodobnost, že Poissonova veličina s parametrem \( \lambda = 2 \) nabude hodnoty větší než \(4\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že \( X > 4 \), lze vyjádřit jako
\( P(X > 4) = 1 – P(X \leq 4) = 1 – \sum_{k=0}^4 \frac{2^{k} e^{-2}}{k!} \).
Vypočítáme jednotlivé členy:
\( P(X=0) = e^{-2} \approx 0{,}1353 \)
\( P(X=1) = 2 e^{-2} \approx 0{,}2707 \)
\( P(X=2) = \frac{2^{2} e^{-2}}{2} = 2 e^{-2} \approx 0{,}2707 \)
\( P(X=3) = \frac{2^{3} e^{-2}}{6} = \frac{8 e^{-2}}{6} \approx 0{,}1804 \)
\( P(X=4) = \frac{2^{4} e^{-2}}{24} = \frac{16 e^{-2}}{24} \approx 0{,}0902 \)
Součet je
\( P(X \leq 4) \approx 0{,}1353 + 0{,}2707 + 0{,}2707 + 0{,}1804 + 0{,}0902 = 0{,}9473 \).
Tedy
\( P(X > 4) = 1 – 0{,}9473 = 0{,}0527 \).
54. Pro Poissonovo rozdělení s parametrem \( \lambda = 6 \) určete pravděpodobnost, že náhodná veličina nabude hodnoty \(0\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že \( X = 0 \), je
\( P(X=0) = \frac{6^{0} e^{-6}}{0!} = e^{-6} \).
Hodnota \( e^{-6} \) je přibližně
\( e^{-6} \approx 0{,}00248 \).
Pravděpodobnost, že \( X = 0 \), je tedy asi \(0,00248\).
55. Určete modus Poissonova rozdělení s parametrem \( \lambda = 3{,}7 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Modus Poissonova rozdělení je nejpravděpodobnější hodnota a je dán jako největší celé číslo menší nebo rovno \( \lambda \).
Tedy
\( \mathrm{modus} = \lfloor \lambda \rfloor \).
Pro \( \lambda = 3{,}7 \) platí
\( \mathrm{modus} = 3 \).
56. Vypočítejte pravděpodobnost, že Poissonova veličina s parametrem \( \lambda = 7 \) nabude hodnoty nejvýše \(5\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost \( P(X \leq 5) \) je součet pravděpodobností pro \( k = 0, 1, 2, 3, 4, 5 \):
\( P(X \leq 5) = \sum_{k=0}^5 \frac{7^{k} e^{-7}}{k!} \).
Výpočet jednotlivých členů lze provést pomocí kalkulačky nebo tabulek, ale pro ilustraci uvádíme přibližné hodnoty:
\( P(X \leq 5) \approx 0{,}2202 \) (hodnota získaná z Poissonovy tabulky nebo statistického softwaru).
Tedy pravděpodobnost, že \( X \leq 5 \), je přibližně \(0,2202\).
57. Jaká je pravděpodobnost, že Poissonova veličina s parametrem \( \lambda = 1{,}5 \) nabude hodnoty přesně \(3\)?
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro \( k=3 \) a \( \lambda = 1{,}5 \) platí
\( P(X=3) = \frac{(1{,}5)^{3} e^{-1{,}5}}{3!} = \frac{3{,}375 e^{-1{,}5}}{6} \).
Hodnotu \( e^{-1{,}5} \) lze aproximovat jako \( e^{-1{,}5} \approx 0{,}2231 \).
Dosadíme:
\( P(X=3) \approx \frac{3{,}375 \times 0{,}2231}{6} = \frac{0{,}7523}{6} = 0{,}1254 \).
Pravděpodobnost, že \( X = 3 \), je tedy přibližně \(0,1254\).
58. Pro Poissonovo rozdělení s parametrem \( \lambda = 10 \) určete pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny je větší nebo rovna \(12\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( P(X \geq 12) = 1 – P(X \leq 11) \).
Výpočet hodnoty \( P(X \leq 11) \) lze provést pomocí tabulek nebo softwaru, přibližná hodnota je
\( P(X \leq 11) \approx 0{,758 \text{ až } 0{,}760} \).
Tedy
\( P(X \geq 12) = 1 – 0{,}759 \approx 0{,}241 \).
Pravděpodobnost, že \( X \geq 12 \), je přibližně \(0,241\).
59. Určete střední hodnotu a rozptyl Poissonova rozdělení, pokud je pravděpodobnost, že hodnota je \(0\), rovna \( 0{,}1 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že Poissonova veličina \( X \) nabude hodnoty 0, je
\( P(X=0) = e^{-\lambda} = 0{,}1 \).
Odtud vyjádříme \( \lambda \):
\( e^{-\lambda} = 0{,}1 \Rightarrow -\lambda = \ln 0{,}1 \Rightarrow \lambda = -\ln 0{,}1 \).
Vypočítáme:
\( \ln 0{,}1 \approx -2{,}3026 \Rightarrow \lambda = 2{,}3026 \).
Střední hodnota i rozptyl Poissonova rozdělení jsou rovny \( \lambda \), tedy
\( E(X) = \mathrm{Var}(X) = 2{,}3026 \).
60. Určete a vysvětlete střední hodnotu a rozptyl Poissonova rozdělení s parametrem \( \lambda = 4 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Poissonovo rozdělení je definováno pravděpodobností
\( P(X = k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \), kde \( k = 0,1,2,\dots \)
Střední hodnota (očekávaná hodnota) \( E(X) \) je u Poissonova rozdělení rovna parametru \( \lambda \), tedy
\( E(X) = \lambda = 4 \).
Rozptyl \( Var(X) \) je také roven \( \lambda \), takže
\( Var(X) = \lambda = 4 \).
To znamená, že pro \( \lambda = 4 \) platí, že průměrný počet událostí je \(4\) a zároveň variabilita kolem tohoto průměru je také \(4\).
61. Vysvětlete, proč Poissonovo rozdělení může být použito jako aproximace binomického rozdělení, pokud je počet pokusů velký a pravděpodobnost úspěchu malá.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Binomické rozdělení s parametry \( n \) a \( p \) má pravděpodobnost
\( P(X = k) = \binom{n}{k} p^{k} (1-p)^{n-k} \).
Když je počet pokusů \( n \) velký a pravděpodobnost úspěchu \( p \) velmi malá tak, že součin \( \lambda = n p \) zůstává konstantní, pak binomické rozdělení můžeme aproximovat Poissonovým rozdělením s parametrem \( \lambda \).
Tato aproximace je vhodná, protože ve vzorci binomického rozdělení se výraz \( (1-p)^{n-k} \) blíží k \( e^{-\lambda} \) a kombinatorický člen spolu s mocninou \( p^{k} \) dává výslednou Poissonovu pravděpodobnost.
Formálně platí
\( \lim_{n \to \infty, p \to 0, np=\lambda} P(X=k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \).
Tato vlastnost umožňuje zjednodušení výpočtů v případech, kdy je \( n \) velmi velké a \( p \) velmi malé.
62. V Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 3 \) vypočítejte pravděpodobnost, že nastanou právě \(2\) události.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Poissonova pravděpodobnost pro přesně \( k \) událostí je
\( P(X = k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \).
Dosadíme \( \lambda = 3 \), \( k = 2 \):
\( P(X = 2) = \frac{3^{2} e^{-3}}{2!} = \frac{9 e^{-3}}{2} \).
Hodnota \( e^{-3} \approx 0{,}04979 \), takže
\( P(X=2) \approx \frac{9 \times 0{,}04979}{2} = \frac{0{,}4481}{2} = 0{,}22405 \).
Pravděpodobnost, že nastanou právě \(2\) události, je přibližně \(0,224\).
63. Určete pravděpodobnost, že v Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 5 \) nastane maximálně jedna událost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že nastane maximálně jedna událost, znamená
\( P(X \leq 1) = P(X=0) + P(X=1) \).
Pro Poissonovo rozdělení platí
\( P(X=k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \).
Dosadíme \( \lambda = 5 \):
\( P(X=0) = \frac{5^{0} e^{-5}}{0!} = e^{-5} \approx 0{,}00674 \).
\( P(X=1) = \frac{5^{1} e^{-5}}{1!} = 5 e^{-5} \approx 5 \times 0{,}00674 = 0{,}0337 \).
Celková pravděpodobnost je tedy
\( P(X \leq 1) \approx 0{,}00674 + 0{,}0337 = 0{,}04044 \).
Pravděpodobnost, že nastane maximálně jedna událost, je přibližně \(0,0404\).
64. V Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 2{,}5 \) vypočítejte pravděpodobnost, že nastanou nejméně tři události.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že nastanou nejméně tři události, je
\( P(X \geq 3) = 1 – P(X \leq 2) \).
Vypočítáme \( P(X \leq 2) = P(X=0) + P(X=1) + P(X=2) \).
Pro Poissonovo rozdělení platí
\( P(X=k) = \frac{\lambda^{k} e^{-\lambda}}{k!} \), kde \( \lambda=2{,}5 \).
Vypočteme jednotlivé pravděpodobnosti:
\( P(X=0) = \frac{2{,}5^{0} e^{-2{,}5}}{0!} = e^{-2{,}5} \approx 0{,}0821 \).
\( P(X=1) = \frac{2{,}5^{1} e^{-2{,}5}}{1!} = 2{,}5 \times 0{,}0821 = 0{,}2053 \).
\( P(X=2) = \frac{2{,}5^{2} e^{-2{,}5}}{2!} = \frac{6{,}25 \times 0{,}0821}{2} = 0{,}2566 \).
Součet:
\( P(X \leq 2) = 0{,}0821 + 0{,}2053 + 0{,}2566 = 0{,}544 \).
Pravděpodobnost nejméně tří událostí je tedy
\( P(X \geq 3) = 1 – 0{,}544 = 0{,}456 \).
65. Vysvětlete význam parametru \( \lambda \) v Poissonově rozdělení a ukažte, jak se mění tvar rozdělení při různých hodnotách \( \lambda \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Parametr \( \lambda \) v Poissonově rozdělení představuje průměrný počet událostí, které nastanou v daném intervalu nebo oblasti.
Čím větší je \( \lambda \), tím vyšší je očekávaný počet událostí a zároveň se mění tvar rozdělení:
Pro malé hodnoty \( \lambda \) je rozdělení výrazně nesymetrické, koncentruje se na malých hodnotách blízko nuly.
S rostoucím \( \lambda \) se rozdělení posouvá doprava a stává se symetričtějším, podobně jako normální rozdělení.
Tento přechod odpovídá centrální limitní větě, kdy pro velké \( \lambda \) lze Poissonovo rozdělení aproximovat normálním rozdělením s parametry \( \mu = \lambda \) a \( \sigma^{2} = \lambda \).
66. V Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 7 \) vypočítejte pravděpodobnost, že nenastane žádná událost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že nenastane žádná událost, je
\( P(X=0) = \frac{7^{0} e^{-7}}{0!} = e^{-7} \).
Hodnota \( e^{-7} \approx 0{,}0009119 \).
Tedy pravděpodobnost, že nenastane žádná událost, je přibližně \(0,00091\).
67. V Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 10 \) určete pravděpodobnost, že nastanou alespoň \(8\) událostí.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost alespoň 8 událostí je
\( P(X \geq 8) = 1 – P(X \leq 7) \).
Pro přesný výpočet je třeba spočítat \( P(X \leq 7) = \sum_{k=0}^{7} \frac{10^{k} e^{-10}}{k!} \).
Hodnoty lze spočítat pomocí statistického software nebo tabulek. Přibližně:
\( P(X \leq 7) \approx 0{,}2202 \).
Takže
\( P(X \geq 8) = 1 – 0{,}2202 = 0{,}7798 \).
Pravděpodobnost, že nastane alespoň \(8\) událostí, je přibližně \(0,78\).
68. Vysvětlete, jak se mění Poissonovo rozdělení, pokud parametr \( \lambda \) roste k nekonečnu, a jaká aproximace je v tomto případě vhodná.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Když parametr \( \lambda \) v Poissonově rozdělení roste k nekonečnu, rozdělení se stává symetričtějším a jeho tvar se přibližuje normálnímu rozdělení.
Dle centrální limitní věty platí, že pro velká \( \lambda \) lze Poissonovo rozdělení aproximovat normálním rozdělením
\( N(\mu = \lambda, \sigma^{2} = \lambda) \).
Tato aproximace usnadňuje výpočty pravděpodobností, protože práce s normálním rozdělením je často jednodušší.
Při aproximaci je vhodné použít korekci za diskrétnost (continuity correction), tj. posun o \(0,5\) při převodu mezi diskrétním a spojitým rozdělením.
69. V Poissonově rozdělení s parametrem \( \lambda = 6 \) vypočítejte pravděpodobnost, že nastanou nejvýše \(4\) události.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost nejvýše 4 událostí znamená
\( P(X \leq 4) = \sum_{k=0}^{4} \frac{6^{k} e^{-6}}{k!} \).
Vypočítáme jednotlivé členy:
\( P(X=0) = \frac{6^{0} e^{-6}}{0!} = e^{-6} \approx 0{,}00248 \).
\( P(X=1) = \frac{6^{1} e^{-6}}{1!} = 6 \times 0{,}00248 = 0{,}01487 \).
\( P(X=2) = \frac{6^{2} e^{-6}}{2!} = \frac{36 \times 0{,}00248}{2} = 0{,}0446 \).
\( P(X=3) = \frac{6^{3} e^{-6}}{3!} = \frac{216 \times 0{,}00248}{6} = 0{,}0891 \).
\( P(X=4) = \frac{6^{4} e^{-6}}{4!} = \frac{1296 \times 0{,}00248}{24} = 0{,}1336 \).
Součet je
\( P(X \leq 4) \approx 0{,}00248 + 0{,}01487 + 0{,}0446 + 0{,}0891 + 0{,}1336 = 0{,}2847 \).
Pravděpodobnost, že nastanou nejvýše \(4\) události, je tedy přibližně \(0,285\).
70. Určete střední hodnotu a rozptyl náhodné veličiny \( X \) s geometrickým rozdělením pravděpodobnosti úspěchu \( p = 0{,}3 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro geometrické rozdělení platí, že střední hodnota je
\( E(X) = \frac{1}{p} \).
Dosadíme \( p = 0{,}3 \):
\( E(X) = \frac{1}{0{,}3} = \frac{10}{3} \approx 3{,}333 \).
Rozptyl náhodné veličiny \( X \) je dán vzorcem
\( \operatorname{Var}(X) = \frac{1-p}{p^{2}} \).
Dosadíme:
\( \operatorname{Var}(X) = \frac{1-0{,}3}{(0{,}3)^{2}} = \frac{0{,}7}{0{,}09} \approx 7{,}778 \).
Střední hodnota tedy je přibližně \( 3{,}333 \) a rozptyl přibližně \( 7{,}778 \).
71. Vypočítejte pravděpodobnost, že při geometrickém rozdělení s \( p = 0{,}4 \) první úspěch nastane právě při pátém pokusu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane právě při \( k \)-tém pokusu, je
\( P(X = k) = (1-p)^{k-1} \cdot p \).
Pro \( k=5 \), \( p=0{,}4 \) dosadíme:
\( P(X=5) = (1-0{,}4)^{4} \cdot 0{,}4 = 0{,}6^{4} \cdot 0{,}4 \).
Vypočítáme:
\( 0{,}6^{4} = 0{,}1296 \), takže
\( P(X=5) = 0{,}1296 \cdot 0{,}4 = 0{,}05184 \).
Pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}0518 \).
72. Dokážeme, že geometrické rozdělení má vlastnost „bez paměti“ pro \( p = 0{,}25 \), ověřte to pro \( m=3 \) a \( n=2 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vlastnost bez paměti říká, že
\( P(X > m + n \mid X > m) = P(X > n) \) platí pro všechna \( m, n \in \mathbb{N} \).
Pro geometrické rozdělení platí
\( P(X > k) = (1-p)^{k} \).
Dosadíme \( p=0{,}25 \), \( m=3 \), \( n=2 \):
\( P(X > 5 \mid X > 3) = \frac{P(X > 5)}{P(X > 3)} = \frac{(1-0{,}25)^{5}}{(1-0{,}25)^{3}} = (1-0{,}25)^{2} = P(X > 2) \).
Dosadíme hodnoty:
\( 0{,}75^{2} = 0{,}5625 \).
Tedy
\( P(X > 5 \mid X > 3) = P(X > 2) = 0{,}5625 \), což potvrzuje vlastnost bez paměti.
73. Vypočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději při třetím pokusu, pokud \( p = 0{,}6 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději při třetím pokusu, je
\( P(X \leq 3) = 1 – P(X > 3) \).
Pro geometrické rozdělení platí
\( P(X > 3) = (1-p)^{3} \).
Dosadíme \( p=0{,}6 \):
\( P(X > 3) = (1-0{,}6)^{3} = 0{,}4^{3} = 0{,}064 \).
Tedy
\( P(X \leq 3) = 1 – 0{,}064 = 0{,}936 \).
Pravděpodobnost je tedy \( 0{,}936 \).
74. U náhodné veličiny s geometrickým rozdělením a pravděpodobností úspěchu \( p=0{,}1 \) určete pravděpodobnost, že první úspěch nastane dříve než při pátém pokusu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane dříve než při pátém pokusu, je
\( P(X < 5) = P(X \leq 4) = 1 - P(X > 4) \).
Pro geometrické rozdělení platí
\( P(X > 4) = (1-p)^{4} \).
Dosadíme \( p=0{,}1 \):
\( P(X > 4) = (1-0{,}1)^{4} = 0{,}9^{4} = 0{,}6561 \).
Tedy
\( P(X < 5) = 1 - 0{,}6561 = 0{,}3439 \).
Pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}344 \).
75. Určete modus (nejpravděpodobnější hodnotu) náhodné veličiny s geometrickým rozdělením pro \( p=0{,}7 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Modus geometrického rozdělení je vždy \( k=1 \), protože pravděpodobnost prvního úspěchu je nejvyšší při prvním pokusu.
To plyne z faktu, že
\( P(X=1) = p \) a
\( P(X=k) = (1-p)^{k-1} p \) klesá s rostoucím \( k \).
Pro \( p=0{,}7 \) je tedy modus \( k=1 \).
76. Spočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu, pokud \( p=0{,}5 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu, je součet pravděpodobností pro všechna lichá \( k \):
\( P(\text{lichý } k) = \sum_{k=1,3,5,\dots} (1-p)^{k-1} p \).
Jedná se o geometrickou řadu s prvním členem \( a = p \) a kvocientem \( r = (1-p)^{2} \), protože každý lichý člen je vzdálený o 2.
Součet nekonečné geometrické řady je
\( S = \frac{a}{1-r} = \frac{p}{1-(1-p)^{2}} \).
Dosadíme \( p=0{,}5 \):
\( r = (1-0{,}5)^{2} = 0{,}5^{2} = 0{,}25 \), takže
\( S = \frac{0{,}5}{1 – 0{,}25} = \frac{0{,}5}{0{,}75} = \frac{2}{3} \approx 0{,}6667 \).
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu, je tedy přibližně \( 0{,}667 \).
77. Najděte distribuční funkci \( F(k) = P(X \leq k) \) pro geometrické rozdělení s \( p=0{,}2 \) a vypočítejte \( F(4) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Distribuční funkce pro geometrické rozdělení je
\( F(k) = P(X \leq k) = 1 – (1-p)^{k} \) pro \( k \in \mathbb{N} \).
Dosadíme \( p=0{,}2 \), \( k=4 \):
\( F(4) = 1 – (1-0{,}2)^{4} = 1 – 0{,}8^{4} = 1 – 0{,}4096 = 0{,}5904 \).
Tedy pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději při čtvrtém pokusu, je \( 0{,}5904 \).
78. U geometrického rozdělení s pravděpodobností úspěchu \( p=0{,}35 \) určete pravděpodobnost, že první úspěch nastane po nejméně \(6\) pokusech.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane po nejméně 6 pokusech, je
\( P(X \geq 6) = P(X > 5) = (1-p)^{5} \).
Dosadíme \( p=0{,}35 \):
\( P(X > 5) = (1-0{,}35)^{5} = 0{,}65^{5} \).
Vypočítáme:
\( 0{,}65^{5} = 0{,}65 \times 0{,}65 \times 0{,}65 \times 0{,}65 \times 0{,}65 \approx 0{,}116 \).
Pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}116 \).
79. Vysvětlete, proč je geometrické rozdělení diskrétní a ne spojité, a ukažte, jaká je jeho definiční obor.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Geometrické rozdělení popisuje počet pokusů do prvního úspěchu, tedy počet, který může nabývat jen celých kladných hodnot \( 1, 2, 3, \dots \).
Tento počet nelze být například \( 1{,}5 \) nebo \( \pi \), protože počet pokusů je vždy celé číslo.
Tedy náhodná veličina \( X \) s geometrickým rozdělením je diskrétní, protože nabývá hodnot z diskrétní množiny \( \mathbb{N} = \{1, 2, 3, \dots\} \).
Na rozdíl od spojitých rozdělení, kde náhodná veličina může nabývat jakékoliv hodnoty z intervalu reálných čísel, geometrické rozdělení má definovaný pravděpodobnostní funkční rozdělení pouze na celých kladných hodnotách.
80. Určete střední hodnotu \( E(X) \) geometrického rozdělení s pravděpodobností úspěchu \( p = 0{,}3 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Střední hodnota náhodné veličiny \( X \) s geometrickým rozdělením s parametrem \( p \) je dána vzorcem
\( E(X) = \frac{1}{p} \).
Dosadíme \( p = 0{,}3 \):
\( E(X) = \frac{1}{0{,}3} = \frac{10}{3} \approx 3{,}333 \).
Tedy očekávaný počet pokusů do prvního úspěchu je přibližně \(3,333\).
81. Vypočtěte rozptyl \( \mathrm{Var}(X) \) geometrického rozdělení s pravděpodobností úspěchu \( p = 0{,}4 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Rozptyl geometrického rozdělení s parametrem \( p \) je dán vzorcem
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1 – p}{p^2} \).
Dosadíme \( p = 0{,}4 \):
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1 – 0{,}4}{(0{,}4)^2} = \frac{0{,}6}{0{,}16} = 3{,}75 \).
Tedy rozptyl je \(3,75\).
82. Vysvětlete, jakým způsobem se mění pravděpodobnost úspěchu \( p \) ovlivní střední hodnotu a rozptyl geometrického rozdělení.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Střední hodnota geometrického rozdělení je
\( E(X) = \frac{1}{p} \),
což znamená, že čím větší je pravděpodobnost úspěchu \( p \), tím menší je očekávaný počet pokusů do prvního úspěchu.
Rozptyl je dán vzorcem
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1 – p}{p^2} \),
takže rozptyl klesá se vzrůstajícím \( p \), protože jak \( p \) roste, jmenovatel \( p^2 \) roste rychleji než čitatel \( 1-p \) klesá.
Tedy vyšší pravděpodobnost úspěchu znamená menší střední hodnotu i menší rozptyl.
83. U geometrického rozdělení s \( p = 0{,}2 \) vypočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane až po nejméně \(4\) pokusech.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane po nejméně \(4\) pokusech, je
\( P(X \geq 4) = P(X > 3) = (1-p)^3 \).
Dosadíme \( p = 0{,}2 \):
\( P(X \geq 4) = (1-0{,}2)^3 = 0{,}8^3 = 0{,}512 \).
Tedy pravděpodobnost, že první úspěch nastane až po nejméně \(4\) pokusech, je \(0,512\).
84. Ukažte, že geometrické rozdělení je paměťově bez paměti na příkladu s \( p = 0{,}25 \), \( m = 3 \), \( n = 2 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Podle vlastnosti paměti bez paměti platí
\( P(X > m + n \mid X > m) = P(X > n) \).
Pro \( p = 0{,}25 \), \( m = 3 \), \( n = 2 \) spočítáme:
\( P(X > 5 \mid X > 3) = \frac{P(X > 5)}{P(X > 3)} = \frac{(1-p)^5}{(1-p)^3} = (1-p)^2 = P(X > 2) \).
Dosadíme:
\( (1-0{,}25)^2 = 0{,}75^2 = 0{,}5625 \).
Tedy
\( P(X > 5 \mid X > 3) = P(X > 2) = 0{,}5625 \), což potvrzuje, že geometrické rozdělení je paměťově bez paměti.
85. Najděte pravděpodobnost, že první úspěch nastane právě při pátém pokusu, je-li \( p = 0{,}1 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane přesně při \( k \)-tém pokusu, je
\( P(X = k) = (1-p)^{k-1} p \).
Dosadíme \( k=5 \), \( p=0{,}1 \):
\( P(X = 5) = (1-0{,}1)^4 \cdot 0{,}1 = 0{,}9^4 \cdot 0{,}1 = 0{,}6561 \cdot 0{,}1 = 0{,}06561 \).
Tedy pravděpodobnost je přibližně \(0,0656\).
86. Vysvětlete rozdíl mezi geometrickým rozdělením a binomickým rozdělením.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Geometrické rozdělení modeluje počet pokusů do prvního úspěchu v sérii nezávislých pokusů se stejnou pravděpodobností úspěchu \( p \).
Binomické rozdělení modeluje počet úspěchů v pevně daném počtu pokusů \( n \) s pravděpodobností úspěchu \( p \) v každém pokusu.
Hlavní rozdíl je tedy v tom, že geometrické rozdělení sleduje, kdy nastane první úspěch, zatímco binomické rozdělení sleduje celkový počet úspěchů ve stanoveném počtu pokusů.
87. Spočítejte pravděpodobnost, že první úspěch v geometrickém rozdělení s \( p=0{,}6 \) nastane v první nebo druhé pokusu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane v prvním nebo druhém pokusu je
\( P(X=1) + P(X=2) \).
Vypočítáme jednotlivě:
\( P(X=1) = p = 0{,}6 \),
\( P(X=2) = (1-p)p = (1-0{,}6) \cdot 0{,}6 = 0{,}4 \cdot 0{,}6 = 0{,}24 \).
Součet je
\( 0{,}6 + 0{,}24 = 0{,}84 \).
Tedy pravděpodobnost je \(0,84\).
88. Ukažte, že pravděpodobnost, že první úspěch nastane do \( k \)-tého pokusu, je
\( P(X \leq k) = 1 – (1-p)^k \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane do \( k \)-tého pokusu je
\( P(X \leq k) = 1 – P(X > k) \).
Protože \( P(X > k) \) znamená, že první úspěch nenastane ani v prvních \( k \) pokusech, platí
\( P(X > k) = (1-p)^k \).
Tedy
\( P(X \leq k) = 1 – (1-p)^k \).
89. Spočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane dříve než v šestém pokusu pro \( p = 0{,}5 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane dříve než v šestém pokusu znamená
\( P(X < 6) = P(X \leq 5) = 1 - P(X > 5) \).
Protože \( P(X > 5) = (1-p)^5 \), platí
\( P(X \leq 5) = 1 – (1-p)^5 \).
Dosadíme \( p = 0{,}5 \):
\( P(X \leq 5) = 1 – (1-0{,}5)^5 = 1 – 0{,}5^5 = 1 – 0{,}03125 = 0{,}96875 \).
Tedy pravděpodobnost je \(0,96875\).
90. Vypočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane právě v osmém pokusu, pokud \( p = 0{,}3 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane právě v \( k \)-tém pokusu, je
\( P(X = k) = (1-p)^{k-1} p \).
Dosadíme \( k = 8 \) a \( p = 0{,}3 \):
\( P(X = 8) = (1-0{,}3)^{7} \times 0{,}3 = 0{,}7^{7} \times 0{,}3 \).
Vypočítáme:
\( 0{,}7^{7} \approx 0{,}0823543 \).
Proto
\( P(X = 8) \approx 0{,}0823543 \times 0{,}3 = 0{,}0247063 \).
Výsledná pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}0247 \).
91. Určete pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději ve čtvrtém pokusu, pokud \( p = 0{,}4 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději ve \( k \)-tém pokusu je
\( P(X \leq k) = 1 – P(X > k) \).
Pro geometrické rozdělení platí
\( P(X > k) = (1-p)^{k} \).
Dosadíme \( k = 4 \) a \( p = 0{,}4 \):
\( P(X \leq 4) = 1 – (1 – 0{,}4)^{4} = 1 – 0{,}6^{4} \).
Vypočítáme:
\( 0{,}6^{4} = 0{,}1296 \).
Proto
\( P(X \leq 4) = 1 – 0{,}1296 = 0{,}8704 \).
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane nejpozději ve čtvrtém pokusu, je tedy \( 0{,}8704 \).
92. Pro geometrické rozdělení s \( p = 0{,}25 \) určete střední hodnotu \( E(X) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Střední hodnota geometrického rozdělení je dána vztahem
\( E(X) = \frac{1}{p} \).
Dosadíme \( p = 0{,}25 \):
\( E(X) = \frac{1}{0{,}25} = 4 \).
Střední hodnota je tedy \(4\).
93. Vypočítejte rozptyl \( \mathrm{Var}(X) \) geometrického rozdělení s pravděpodobností úspěchu \( p = 0{,}1 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Rozptyl geometrického rozdělení je dán vztahem
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1-p}{p^{2}} \).
Dosadíme \( p = 0{,}1 \):
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1-0{,}1}{(0{,}1)^{2}} = \frac{0{,}9}{0{,}01} = 90 \).
Rozptyl je tedy \(90\).
94. Ověřte vlastnost bezpaměťovosti geometrického rozdělení pro \( p = 0{,}6 \), \( m = 3 \), \( n = 2 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vlastnost bezpaměťovosti říká, že
\( P(X > m + n \mid X > m) = P(X > n) \).
Pro geometrické rozdělení platí
\( P(X > k) = (1-p)^{k} \).
Dosadíme \( p = 0{,}6 \), \( m = 3 \), \( n = 2 \):
\( P(X > 5 \mid X > 3) = \frac{P(X > 5)}{P(X > 3)} = \frac{(1-0{,}6)^{5}}{(1-0{,}6)^{3}} = (1-0{,}6)^{2} = P(X > 2) \).
Vypočítáme:
\( (1-0{,}6)^{2} = 0{,}4^{2} = 0{,}16 \).
Tedy \( P(X > 5 \mid X > 3) = P(X > 2) = 0{,}16 \), což potvrzuje bezpaměťovost.
95. Najděte medián geometrického rozdělení s parametrem \( p = 0{,}5 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Medián \( m \) je nejmenší číslo, pro které platí
\( P(X \leq m) \geq 0{,}5 \).
Protože \( P(X \leq m) = 1 – (1-p)^{m} \), máme
\( 1 – (1-p)^{m} \geq 0{,}5 \Rightarrow (1-p)^{m} \leq 0{,}5 \).
Dosadíme \( p = 0{,}5 \):
\( 0{,}5^{m} \leq 0{,}5 \Rightarrow m \geq 1 \).
Nejmenší celé \( m \) splňující tuto podmínku je 1.
Tedy medián je \( m = 1 \).
96. Určete pravděpodobnost, že první úspěch nastane po více než deseti pokusech, pokud \( p = 0{,}2 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane po více než \( k \) pokusech, je
\( P(X > k) = (1-p)^{k} \).
Dosadíme \( k = 10 \), \( p = 0{,}2 \):
\( P(X > 10) = (1-0{,}2)^{10} = 0{,}8^{10} \).
Vypočítáme:
\( 0{,}8^{10} \approx 0{,}107374 \).
Pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}1074 \).
97. Spočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane mezi \(3.\) a \(6.\) pokusem (včetně) pro \( p = 0{,}35 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane mezi \( a \) a \( b \) pokusem je
\( P(a \leq X \leq b) = P(X \leq b) – P(X \leq a – 1) \).
Platí, že \( P(X \leq k) = 1 – (1-p)^{k} \).
Dosadíme \( a=3 \), \( b=6 \), \( p=0{,}35 \):
\( P(3 \leq X \leq 6) = [1 – (1-0{,}35)^{6}] – [1 – (1-0{,}35)^{2}] = (1-0{,}65^{6}) – (1-0{,}65^{2}) \).
Vypočítáme mocniny:
\( 0{,}65^{6} \approx 0{,}0759 \), \( 0{,}65^{2} = 0{,}4225 \).
Dosadíme:
\( P(3 \leq X \leq 6) = (1 – 0{,}0759) – (1 – 0{,}4225) = 0{,}9241 – 0{,}5775 = 0{,}3466 \).
Pravděpodobnost je tedy přibližně \( 0{,}3466 \).
98. Vypočítejte pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu, pokud \( p = 0{,}5 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu je součet pravděpodobností pro všechny liché \( k \):
\( P = \sum_{k=1,3,5,\dots} (1-p)^{k-1} p \).
Pro \( p = 0{,}5 \) to znamená:
\( P = p \sum_{m=0}^{\infty} (1-p)^{2m} = 0{,}5 \sum_{m=0}^{\infty} (0{,}5)^{2m} = 0{,}5 \sum_{m=0}^{\infty} (0{,}25)^{m} \).
Geometrická řada \( \sum_{m=0}^{\infty} r^{m} = \frac{1}{1-r} \) pro \( |r| < 1 \), tedy:
\( \sum_{m=0}^{\infty} (0{,}25)^{m} = \frac{1}{1 – 0{,}25} = \frac{1}{0{,}75} = \frac{4}{3} \).
Proto
\( P = 0{,}5 \times \frac{4}{3} = \frac{2}{3} \approx 0{,}6667 \).
Pravděpodobnost, že první úspěch nastane v lichém pokusu, je tedy \( \frac{2}{3} \).
99. Najděte moment druhého řádu \( E(X^{2}) \) geometrického rozdělení s \( p = 0{,}4 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro geometrické rozdělení platí
\( E(X) = \frac{1}{p} \),
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1-p}{p^{2}} \).
Platí také, že
\( \mathrm{Var}(X) = E(X^{2}) – [E(X)]^{2} \Rightarrow E(X^{2}) = \mathrm{Var}(X) + [E(X)]^{2} \).
Dosadíme \( p = 0{,}4 \):
\( E(X) = \frac{1}{0{,}4} = 2{,}5 \),
\( \mathrm{Var}(X) = \frac{1-0{,}4}{(0{,}4)^{2}} = \frac{0{,}6}{0{,}16} = 3{,}75 \).
Proto
\( E(X^{2}) = 3{,}75 + (2{,}5)^{2} = 3{,}75 + 6{,}25 = 10 \).
Moment druhého řádu je tedy \(10\).
100. Určete modus geometrického rozdělení s \( p = 0{,}7 \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Modus geometrického rozdělení je hodnota, při které má pravděpodobnostní funkce maximum.
Funkce \( P(X = k) = (1-p)^{k-1} p \) je pro \( k = 1, 2, \ldots \) klesající, protože \( 0 < 1-p < 1 \).
Tedy maximum má \( P(X=1) = p \).
Modus je tedy \( k = 1 \).
Str.:
1 2