1. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 10\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 4\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(X\) se odchýlí od střední hodnoty o více než \(3\) jednotky.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost říká, že pro libovolnou náhodnou veličinu \(X\) se střední hodnotou \(\mu = \mathbb{E}[X]\) a rozptylem \(\sigma^2 = \mathrm{Var}(X)\) platí pro každé \(k > 0\):
Tedy pravděpodobnost, že \(X\) se odchýlí o více než 3 od střední hodnoty, je nejvýše přibližně \(44,44\) %.
2. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Y] = 5\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Y) = 1\). Vypočtěte pomocí Čebyševovy nerovnosti horní odhad pravděpodobnosti, že \(Y\) nabude hodnoty menší než 2 nebo větší než \(8\).
Řešení příkladu:
Udalost, že \(Y < 2\) nebo \(Y > 8\), odpovídá nerovnosti \(|Y – 5| \geq 3\). Čebyševova nerovnost tedy platí s \(k = 3\), \(\mu = 5\), \(\sigma^2 = 1\):
Maximální pravděpodobnost, že \(Y\) je mimo interval \([2,8]\), je tedy \(11,11\) %.
3. Pro náhodnou veličinu \(Z\) s \(\mathbb{E}[Z] = 0\) a \(\mathrm{Var}(Z) = 16\) určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(|Z| \geq 10\) pomocí Čebyševovy nerovnosti.
Maximální pravděpodobnost, že \(Z\) bude mít absolutní hodnotu alespoň \(10\), je tedy \(16\) %.
4. Náhodná veličina \(W\) má střední hodnotu \(100\) a rozptyl \(25\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(W\) je mimo interval \([90, 110]\).
Řešení příkladu:
Interval \([90, 110]\) znamená odchylku od střední hodnoty o \(k = 10\). Podle Čebyševovy nerovnosti:
Tedy pravděpodobnost, že \(W\) leží mimo interval \([90, 110]\), je maximálně \(25\) %.
5. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(1\). Vypočtěte horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) nabude hodnoty větší než \(4\) nebo menší než \(-4\).
Řešení příkladu:
Udalost, že \(X > 4\) nebo \(X < -4\), odpovídá \(|X| \geq 4\). Podle Čebyševovy nerovnosti s \(\mu=0\), \(\sigma^2=1\), \(k=4\):
\( P(|X| \geq 4) \leq \frac{1}{16} = 0{,}0625 \)
Pravděpodobnost je tedy maximálně \(6,25\) %.
6. Mějme náhodnou veličinu \(Y\) se střední hodnotou \(50\) a rozptylem \(100\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že hodnota \(Y\) se bude lišit od střední hodnoty o více než \(20\).
Pravděpodobnost, že \(Y\) je více než \(20\) jednotek od střední hodnoty, je maximálně \(25\) %.
7. Náhodná veličina \(Z\) má střední hodnotu \(2\) a rozptyl \(9\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(Z\) nabude hodnoty menší než \(-1\) nebo větší než \(5\).
Řešení příkladu:
Interval mimo \([-1,5]\) odpovídá odchylce \(\geq 3\) od střední hodnoty (protože \(2-(-1)=3\) a \(5-2=3\)). Čebyševova nerovnost s \(\mu=2\), \(\sigma^2=9\), \(k=3\):
\( P(|Z – 2| \geq 3) \leq \frac{9}{9} = 1 \)
Horní odhad je \(1\), tedy \(100\) %. Tento odhad je triviální a nerovnost zde není informativní.
8. Mějme náhodnou veličinu \(W\) se střední hodnotou \(0\) a rozptylem \(0,25\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že hodnota \(W\) je větší než \(1\) nebo menší než \(-1\).
Řešení příkladu:
Udalost \(W > 1\) nebo \(W < -1\) odpovídá \(|W| \geq 1\). Čebyševova nerovnost s \(\mu=0\), \(\sigma^2=0{,}25\), \(k=1\):
9. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(7\) a rozptyl \(9\). Odhadněte pravděpodobnost, že hodnota \(X\) bude mimo interval \([4, 10]\) pomocí Čebyševovy nerovnosti.
Řešení příkladu:
Interval \([4, 10]\) odpovídá odchylce \(k = 3\) od střední hodnoty \(7\). Podle Čebyševovy nerovnosti:
\( P(|X – 7| \geq 3) \leq \frac{9}{9} = 1 \)
Odhad je \(1\), tedy maximálně \(100\) %, což není informačně přínosné.
10. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(0,09\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že hodnota \(Y\) nabude hodnoty větší než \(0,5\) nebo menší než \(-0,5\).
Řešení příkladu:
Udalost \(Y > 0{,}5\) nebo \(Y < -0{,}5\) odpovídá \(|Y| \geq 0{,}5\). Čebyševova nerovnost:
11. Náhodná veličína \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 20\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 25\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že hodnota \(X\) bude vzdálena od střední hodnoty více než \(10\) jednotek.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost říká, že pro každé \(k > 0\) platí:
Tedy pravděpodobnost, že hodnota \(X\) se odchýlí od střední hodnoty o více než \(10\), je nejvýše \(25\) %.
12. Náhodná veličína \(Y\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Y] = 5\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Y) = 1\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(Y\) se vzdálí od své střední hodnoty o více než \(1{,}5\) jednotky, a porovnejte to s pravděpodobností, že se vzdálí o více než \(2\) jednotky.
Čím větší \(k\), tím menší horní odhad pravděpodobnosti podle Čebyševovy nerovnosti.
13. Mějme náhodnou veličinu \(Z\) se střední hodnotou \(\mathbb{E}[Z] = 0\) a rozptylem \(\mathrm{Var}(Z) = 9\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(Z\) bude větší než \(5\) v absolutní hodnotě.
Tedy pravděpodobnost, že \(Z\) je vzdálen od střední hodnoty alespoň \(5\), je nejvýše \(36\) %.
14. Náhodná veličína \(W\) má střední hodnotu \(\mu = 100\) a směrodatnou odchylku \(\sigma = 20\). Vypočítejte horní hranici pravděpodobnosti, že \(W\) bude vzdálen od střední hodnoty o více než \(50\).
Pravděpodobnost odchylky větší než \(50\) je nejvýše \(16\) %.
15. Náhodná veličína \(V\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(16\). Určete, jaká je maximální pravděpodobnost, že \(V\) bude vzdálen od střední hodnoty o více než \(k = 8\) jednotek.
Pravděpodobnost, že \(V\) bude vzdálen od střední hodnoty o více než \(8\), je tedy nejvýše \(25\) %.
16. Uvažujte náhodnou veličinu \(X\) s \(\mathbb{E}[X] = 50\) a \(\mathrm{Var}(X) = 100\). Najděte horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) nabude hodnoty menší než \(30\) nebo větší než \(70\).
Řešení příkladu:
Odchylka od střední hodnoty je \(k = 20\) (protože \(30\) a \(70\) jsou vzdáleny o \(20\) od \(50\)).
Pravděpodobnost, že \(X\) bude mimo interval \([30, 70]\), je nejvýše \(25\) %.
17. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(49\). Určete maximální pravděpodobnost, že se hodnota \(Y\) odchýlí o více než \(14\) od střední hodnoty.
Pravděpodobnost odchylky o více než \(14\) je tedy nejvýše \(25\) %.
18. Mějme náhodnou veličinu \(Z\) se střední hodnotou \(30\) a rozptylem \(36\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(Z\) bude mimo interval \([24, 36]\).
Horní odhad je tedy \(1\), což je trivialní (pravděpodobnost nemůže být větší než \(1\)).
Tento příklad ukazuje, že Čebyševova nerovnost nemusí být vždy užitečná, pokud je \(k\) příliš malé vzhledem k rozptylu.
19. Náhodná veličína \(W\) má střední hodnotu \(15\) a rozptyl \(9\). Odhadněte pravděpodobnost, že \(W\) nabude hodnoty menší než \(5\) nebo větší než \(25\).
Maximální pravděpodobnost, že \(W\) leží mimo interval \([5, 25]\), je \(9\) %.
20. Náhodná veličína \(V\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(1\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(V\) bude vzdálena od střední hodnoty více než \(k = 3\) jednotky.
Pravděpodobnost odchylky větší než \(3\) je tedy nejvýše přibližně \(11,11\) %.
21. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 50\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 25\). Vypočítejte pomocí Čebyševovy nerovnosti horní odhad pravděpodobnosti, že hodnota \(X\) se liší od střední hodnoty o více než \(10\).
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost uvádí, že pro libovolné \(k > 0\) platí:
Pravděpodobnost, že \(X\) se odchýlí od střední hodnoty o více než \(10\), je tedy nejvýše \(25\) %.
22. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(9\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že \(X\) bude menší než \(-5\) nebo větší než \(5\).
Proto pravděpodobnost, že \(X\) leží mimo interval \([-5, 5]\), je maximálně \(36\) %.
23. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(100\) a rozptyl \(16\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte horní hranici pravděpodobnosti, že hodnota \(X\) bude mimo interval \([90, 110]\).
Řešení příkladu:
Rozdíl od střední hodnoty je \(k = 10\), rozptyl je \(\sigma^2 = 16\).
Pravděpodobnost, že \(X\) bude mimo interval \([90, 110]\), je tedy nejvýše \(16\) %.
24. Náhodná veličína \(X\) má střední hodnotu \(5\) a rozptyl \(1\). Vypočítejte maximální pravděpodobnost, že \(X\) nabude hodnoty, která se odchyluje od střední hodnoty o více než \(2\) jednotky, a to pomocí Čebyševovy nerovnosti.
Maximální pravděpodobnost odchylky větší než \(2\) je \(25\) %.
25. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(0{,}25\). Určete pomocí Čebyševovy nerovnosti horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) se odchýlí o více než \(0{,}3\) od střední hodnoty.
Protože pravděpodobnost nemůže přesáhnout \(1\), opravíme odhad:
\( P(|X| \geq 0{,}3) \leq 1 \)
Tento odhad je tedy nevhodný pro tak malou hodnotu \(k\), Čebyševova nerovnost neříká nic užitečného v tomto případě.
26. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(20\) a rozptyl \(49\). Vypočítejte horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) se odchýlí od střední hodnoty o více než \(14\) jednotek.
Pravděpodobnost odchylky větší než \(14\) je nejvýše \(25\) %.
27. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(15\) a rozptyl \(9\). Vypočítejte, jaká je maximální pravděpodobnost, že \(X\) nabude hodnoty menší než \(3\) nebo větší než \(27\).
Řešení příkladu:
Interval kolem střední hodnoty je \([3, 27]\), což znamená odchylku \(k = 12\).
Maximální pravděpodobnost, že \(X\) bude mimo interval \([3, 27]\), je tedy \(6,25\) %.
28. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mu = 8\) a rozptyl \(\sigma^2 = 16\). Určete pomocí Čebyševovy nerovnosti horní hranici pravděpodobnosti, že \(X\) bude mimo interval \([4, 12]\).
Řešení příkladu:
Interval \([4, 12]\) odpovídá odchylce \(k = 4\) od střední hodnoty \(8\).
Odhad pravděpodobnosti je tedy \(1\), což znamená, že nerovnost není v tomto případě informativní (maximální pravděpodobnost je \(100\) %).
29. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(30\) a rozptyl \(100\). Jaká je horní hranice pravděpodobnosti, že \(X\) bude mimo interval \([10, 50]\)?
Pravděpodobnost, že \(X\) bude mimo interval \([10, 50]\), je nejvýše \(25\) %.
30. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(0\) a rozptyl \(1\). Určete pomocí Čebyševovy nerovnosti horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) nabude hodnoty, která se odchyluje od střední hodnoty o více než \(4\) jednotky.
Maximální pravděpodobnost, že \(X\) se odchýlí o více než \(4\) jednotky, je \(6,25\) %.
31. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 50\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 25\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že hodnota \(X\) se odchýlí od střední hodnoty o více než 10 jednotek.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost říká, že pro každé \(k > 0\) platí:
Tedy pravděpodobnost, že hodnota \(X\) se odchýlí o více než \(10\) od střední hodnoty, je nejvýše \(25\) %.
32. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Y] = 100\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Y) = 81\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte pravděpodobnost, že hodnota \(Y\) je vzdálena od střední hodnoty o více než 15 jednotek.
Pravděpodobnost, že hodnota \(Y\) se odchýlí o více než \(15\) od střední hodnoty, je nejvýše \(36\) %.
33. Náhodná veličina \(Z\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Z] = 0\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Z) = 16\). Jaká je podle Čebyševovy nerovnosti horní hranice pravděpodobnosti, že \(Z\) nabude hodnoty s absolutní hodnotou větší než \(5\)?
Řešení příkladu:
Pro \(k = 5\), \(\mu = 0\), \(\sigma^2 = 16\) platí Čebyševova nerovnost:
Tedy pravděpodobnost, že hodnota \(Z\) bude vzdálená od střední hodnoty o více než \(5\), je nejvýše \(64\) %.
34. Náhodná veličina \(W\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[W] = 20\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(W) = 9\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(W\) bude mezi 15 a 25.
Řešení příkladu:
Interval mezi \(15\) a \(25\) znamená odchylku od střední hodnoty maximálně \(5\), tedy \(k = 5\).
Čebyševova nerovnost nám dává horní odhad pravděpodobnosti odchylky větší než \(k\):
35. Náhodná veličina \(V\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[V] = 5\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(V) = 1\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že hodnota \(V\) bude mimo interval \([3, 7]\).
Řešení příkladu:
Interval \([3, 7]\) odpovídá maximální odchylce od střední hodnoty \(k = 2\).
Pravděpodobnost, že \(V\) bude mimo daný interval, je tedy nejvýše \(25\) %.
36. Náhodná veličina \(U\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[U] = 0\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(U) = 100\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti pravděpodobnost, že \(U\) nabude hodnoty vzdálené od střední hodnoty o více než \(20\).
Pravděpodobnost, že \(U\) bude více než \(20\) vzdálen od střední hodnoty, je tedy maximálně \(0{,}25\).
37. Náhodná veličina \(T\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[T] = 8\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(T) = 36\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte pravděpodobnost, že hodnota \(T\) bude mimo interval \(\langle 2, 14 \rangle\).
Řešení příkladu:
Interval \(\langle 2, 14 \rangle\) odpovídá maximální odchylce \(k = 6\).
Tento odhad je \(1\), což znamená, že nerovnost nám nedává konkrétní užitečnou informaci v tomto případě, protože pravděpodobnost nemůže být větší než \(1\).
Tedy nerovnost říká pouze, že pravděpodobnost je nejvýše \(1\).
38. Náhodná veličina \(S\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[S] = 3\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(S) = 0{,}09\). Určete pomocí Čebyševovy nerovnosti horní odhad pravděpodobnosti, že \(S\) nabude hodnoty s absolutní odchylkou větší než \(0{,}2\).
Výsledek je větší než \(1\), což není možná pravděpodobnost, proto platí:
\( P(|S – 3| \geq 0{,}2) \leq 1 \)
Čebyševova nerovnost tedy v tomto případě neposkytuje užitečný odhad.
39. Náhodná veličina \(R\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[R] = 15\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(R) = 49\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte pravděpodobnost, že hodnota \(R\) bude mimo interval \(\langle 5, 25 \rangle\).
Řešení příkladu:
Interval \(\langle 5, 25 \rangle\) odpovídá maximální odchylce \(k = 10\).
Pravděpodobnost, že hodnota \(R\) bude mimo interval \(\langle 5, 25 \rangle\), je tedy nejvýše \(0{,}49\).
40. Náhodná veličina \(Q\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Q] = 7\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Q) = 16\). Použijte Čebyševovu nerovnost k odhadu pravděpodobnosti, že hodnota \(Q\) bude vzdálena od střední hodnoty o více než \(4\) jednotky.
Řešení příkladu:
Dosadíme hodnoty \(k = 4\), \(\mu = 7\), \(\sigma^2 = 16\) do Čebyševovy nerovnosti:
Pravděpodobnost, že hodnota \(Q\) bude vzdálena od střední hodnoty více než \(4\) jednotky, je tedy maximálně \(1\), což znamená, že nerovnost nám v tomto případě neposkytuje užitečný odhad.
41. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 50\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 25\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(X\) nabude hodnoty vzdálené od střední hodnoty nejméně 10 jednotek, tedy \(P(|X – 50| \geq 10)\), pomocí Čebyševovy nerovnosti.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost je obecná nerovnost, která poskytuje horní odhad pravděpodobnosti, že náhodná veličina se odchýlí od své střední hodnoty o danou vzdálenost. Pro náhodnou veličinu \(X\) se střední hodnotou \(\mu = \mathbb{E}[X]\) a rozptylem \(\sigma^2 = \mathrm{Var}(X)\) platí pro každé \(k > 0\):
Interpretace výsledku je taková, že pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny \(X\) se odchýlí o více než \(10\) od její střední hodnoty 50, je nejvýše \(25\) %.
Čebyševova nerovnost je velmi obecná a nevyžaduje znalost konkrétního rozdělení, proto často dává pouze konzervativní (velký) odhad, ale je platná vždy. Pokud by například \(X\) měla normální rozdělení, reálná pravděpodobnost by byla menší, ale my nemáme tyto informace k dispozici.
42. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Y] = 0\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Y) = 16\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte pravděpodobnost, že absolutní hodnota \(Y\) překročí hodnotu \(6\).
Řešení příkladu:
Nejprve si připomeňme Čebyševovu nerovnost, která pro náhodnou veličinu \(Y\) se střední hodnotou \(\mu = \mathbb{E}[Y]\) a rozptylem \(\sigma^2 = \mathrm{Var}(Y)\) platí pro libovolné \(k > 0\):
Tedy pravděpodobnost, že náhodná veličina \(Y\) nabude hodnoty s absolutní hodnotou větší nebo rovnou 6, je nejvýše přibližně \(44,44\) %.
Čebyševova nerovnost tak poskytuje rozumný horní odhad, přestože nemáme detailní informace o rozdělení \(Y\). Pokud bychom znali přesnější charakteristiky, mohli bychom odhad zlepšit, ale tato nerovnost je velmi univerzální a lze ji použít vždy.
43. Náhodná veličina \(Z\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Z] = 100\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Z) = 400\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(Z\) nabude hodnoty, které se od střední hodnoty liší alespoň o \(20\) jednotek.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost pro náhodnou veličinu \(Z\) se střední hodnotou \(\mu = 100\) a rozptylem \(\sigma^2 = 400\) říká:
Získali jsme odhad 1, což znamená, že nerovnost nám nezaručuje nic konkrétního, protože pravděpodobnost nemůže být větší než \(1\). Toto nastává, pokud zvolené \(k\) je příliš malé ve vztahu k rozptylu, nebo rozptyl je velký.
Tento výsledek tedy říká, že nemáme žádný smysluplný horní odhad na pravděpodobnost této odchylky pomocí Čebyševovy nerovnosti v tomto konkrétním případě.
Pro získání lepšího odhadu by bylo vhodné použít jiné metody nebo informace o rozdělení veličiny \(Z\).
44. Náhodná veličina \(W\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[W] = 30\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(W) = 9\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti stanovte maximální pravděpodobnost, že \(W\) nabude hodnoty větší než \(37\) nebo menší než \(23\).
Řešení příkladu:
Úlohu můžeme vyjádřit jako odhad pravděpodobnosti, že hodnota náhodné veličiny \(W\) se odchýlí od střední hodnoty o více než 7 jednotek, protože 37 – 30 = 7 a 30 – 23 = 7.
Podle Čebyševovy nerovnosti platí pro každé \(k > 0\):
Pravděpodobnost, že hodnota \(W\) bude mimo interval \((23, 37)\), je tedy nejvýše přibližně \(18,37\) %.
Tento odhad zahrnuje pravděpodobnost, že \(W\) bude buď menší nebo rovno \(23\), nebo větší nebo rovno \(37.\) Nerovnost je symetrická a netvrdí nic o rozložení pravděpodobnosti uvnitř intervalu, ale poskytuje užitečný konzervativní horní odhad.
45. Náhodná veličina \(V\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[V] = 0\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(V) = 1\). Určete horní odhad pravděpodobnosti, že hodnota \(V\) nabude hodnoty větší než \(2\) nebo menší než \(-2\).
Řešení příkladu:
Podle Čebyševovy nerovnosti pro náhodnou veličinu \(V\) platí:
Pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny \(V\) se vzdálí od střední hodnoty o \(2\) a více, tedy že \(V \leq -2\) nebo \(V \geq 2\), je nejvýše \(25\) %.
Čebyševova nerovnost tak poskytuje konzervativní, ale vždy platný horní odhad. Ve skutečnosti by pravděpodobnost mohla být nižší, zejména pokud je rozdělení symetrické a koncentrované kolem nuly.
46. Náhodná veličina \(U\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[U] = 5\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(U) = 36\). Určete maximální pravděpodobnost, že \(U\) nabude hodnoty mimo interval \(( -1, 11 )\).
Řešení příkladu:
Interval \(( -1, 11 )\) je symetricky vzdálen od střední hodnoty 5 o vzdálenost 6, protože \(5 – (-1) = 6\) a \(11 – 5 = 6\).
Čebyševova nerovnost nám dává horní odhad pravděpodobnosti, že hodnota \(U\) bude vzdálená od střední hodnoty o více než \(k\):
Tento výsledek znamená, že horní odhad je \(1\), tedy že pravděpodobnost může být až \(100\) %, což není informativní. Čebyševova nerovnost v tomto případě nenabízí smysluplný odhad.
Výsledek je způsoben tím, že rozptyl je relativně velký vůči zvolenému intervalu, a proto nerovnost nedává užitečný odhad. K přesnějšímu určení by bylo třeba více informací o rozdělení náhodné veličiny \(U\).
47. Náhodná veličina \(T\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[T] = 15\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(T) = 9\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti odhadněte pravděpodobnost, že hodnota \(T\) se bude nacházet mimo interval \((10, 20)\).
Řešení příkladu:
Interval \((10, 20)\) je symetrický vůči střední hodnotě \(15\), protože vzdálenost od středu k oběma krajům je 5.
Pravděpodobnost, že hodnota \(T\) bude mimo interval \((10, 20)\), je tedy nejvýše \(36\) %.
Čebyševova nerovnost je v tomto případě užitečná pro rychlý odhad pravděpodobnosti odchýlení náhodné veličiny od její střední hodnoty o danou hodnotu bez znalosti rozdělení.
48. Náhodná veličina \(S\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[S] = 8\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(S) = 49\). Pomocí Čebyševovy nerovnosti určete horní odhad pravděpodobnosti, že \(S\) se odchýlí od střední hodnoty nejméně o \(14\) jednotek.
Pravděpodobnost, že náhodná veličina \(S\) se odchýlí o \(14\) a více od své střední hodnoty, je nejvýše \(25\) %.
To poskytuje konzervativní odhad, který lze použít i bez znalosti konkrétního rozdělení \(S\).
49. Náhodná veličina \(X\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[X] = 15\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(X) = 9\). Odhadněte pomocí Čebyševovy nerovnosti horní hranici pravděpodobnosti, že hodnota \(X\) bude vzdálena od střední hodnoty nejméně o \(5\) jednotek.
Řešení příkladu:
Čebyševova nerovnost je obecná nerovnost, která platí pro libovolnou náhodnou veličinu \(X\) se střední hodnotou \(\mu = \mathbb{E}[X]\) a rozptylem \(\sigma^2 = \mathrm{Var}(X)\). Vyjadřuje horní odhad pravděpodobnosti, že se hodnota \(X\) odchýlí od \(\mu\) o alespoň \(k > 0\):
Tato nerovnost tedy říká, že pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny \(X\) bude vzdálena od střední hodnoty \(15\) nejméně o \(5\) jednotek, je nejvýše \(36\) %.
Je důležité zdůraznit, že Čebyševova nerovnost poskytuje pouze horní hranici pravděpodobnosti a skutečná pravděpodobnost může být menší.
50. Náhodná veličina \(Y\) má střední hodnotu \(\mathbb{E}[Y] = 0\) a rozptyl \(\mathrm{Var}(Y) = 16\). Jaká je maximální pravděpodobnost, že hodnota \(Y\) bude větší než \(6\) v absolutní hodnotě?
Řešení příkladu:
Chceme odhadnout pravděpodobnost události \(|Y| > 6\), tedy že se hodnota náhodné veličiny \(Y\) odchýlí od střední hodnoty \(\mu = 0\) o více než \(6\).
Podle Čebyševovy nerovnosti platí:
\( P(|Y – \mu| \geq k) \leq \frac{\sigma^2}{k^2} \), kde zde \(\mu=0\), \(\sigma^2 = 16\) a \(k=6\).