1. V obchodě stojí tričko \(x\) korun. Pokud zvýší cenu o \(20\) Kč, prodá se o \(5\) kusů méně a celkový výnos zůstane stejný jako před zvýšením ceny. Určete, jaké nerovnice musí splňovat cena trička, aby byl výnos vyšší než při původní ceně.
Řešení příkladu:
Označíme původní cenu trička jako \(x\) (v korunách) a počet prodaných kusů jako \(n\). Výnos před zvýšením ceny je tedy \(x \cdot n\).
Po zvýšení ceny o \(20\) Kč je nová cena \(x + 20\) a prodá se o \(5\) kusů méně, tedy \(n – 5\). Výnos po zvýšení ceny je \((x + 20)(n – 5)\).
Podmínka, že výnos zůstane stejný, je
\( x \cdot n = (x + 20)(n – 5) \)
Rozepíšeme pravou stranu:
\( x n = x n – 5 x + 20 n – 100 \)
Úprava rovnice:
\( x n – x n = -5 x + 20 n – 100 \Rightarrow 0 = -5 x + 20 n – 100 \)
Vyjádříme \(n\):
\( 5 x = 20 n – 100 \Rightarrow 20 n = 5 x + 100 \Rightarrow n = \frac{5 x + 100}{20} = \frac{x}{4} + 5 \)
Nyní chceme najít podmínku, aby byl výnos po zvýšení ceny vyšší než před tím, tedy
Zkrátíme pravou a levou stranu, odečteme \( \frac{x^2}{4} \) z obou stran:
\( \frac{20 x}{4} > 5 x \Rightarrow 5 x > 5 x \)
Tato nerovnice není nikdy pravdivá, protože je to \(5 x > 5 x\), tedy nikdy neplatí.
Zkusíme tedy přímo z původního zadání určit, kdy bude výnos větší než předchozí (ne rovný):
\( (x + 20)(n – 5) > x n \)
Dosadíme \( n = \frac{x}{4} + 5 \):
\( (x + 20)\left(\frac{x}{4}\right) > x \left(\frac{x}{4} + 5\right) \Rightarrow \frac{x^2}{4} + 5 x > \frac{x^2}{4} + 5 x \)
Rovnost. Pro vyšší výnos tedy musí být něco jiného než lineární závislost.
Pokud zavedeme, že počet prodaných kusů je \(n = m – k x\), kde \(m,k>0\), můžeme modelovat nerovnici obecněji.
Tento příklad ukazuje, že přesná rovnost nastane pro uvedené \(n\), ale chceme určit podmínku pro cenu \(x\), kdy bude výnos vyšší než původní výnos \(x n\).
Pro konkrétní \(n\) tedy hledáme řešení nerovnice:
\( (x + 20)(n – 5) > x n \Rightarrow (x + 20)(n – 5) – x n > 0 \)
To rozepíšeme:
\( x n – 5 x + 20 n – 100 – x n > 0 \Rightarrow -5 x + 20 n – 100 > 0 \Rightarrow 20 n > 5 x + 100 \)
Vyjádříme \(n\):
\( n > \frac{5 x + 100}{20} = \frac{x}{4} + 5 \)
To znamená, že pro danou cenu \(x\) musí počet prodaných kusů \(n\) překročit tuto hranici, aby byl výnos větší než původní.
Vyjádřeno jako nerovnice pro cenu, pokud máme \(n\) fixní, tak
\( x < 4 (n - 5) \)
Toto jsou podmínky, které musí být splněny, aby byl výnos po zvýšení ceny větší než předtím.
2. Délka obdélníku je o \(3\) cm větší než jeho šířka. Určete interval hodnot šířky, pro které je obvod obdélníku menší než \(30\) cm.
Řešení příkladu:
Označíme šířku obdélníku jako \(x\) cm. Délka je o \(3\) cm větší, tedy \(x + 3\) cm.
Obvod obdélníku je \( 2(x + (x + 3)) = 2(2x + 3) = 4x + 6 \).
Chceme, aby obvod byl menší než 30 cm, tedy nerovnice:
\( 4x + 6 < 30 \)
Odečteme 6 od obou stran:
\( 4x < 24 \)
Vydělíme obě strany 4:
\( x < 6 \)
Šířka musí být kladná, proto doplníme:
\( x > 0 \)
Výsledný interval je tedy:
\( 0 < x < 6 \)
Šířka obdélníku musí být mezi \(0\) a \(6\) cm, aby obvod byl menší než \(30\) cm.
3. Petr si půjčil peníze v bance s úrokovou sazbou \(5\) % ročně. Za kolik let se mu jeho dluh zdvojnásobí, pokud bude splácet méně než \(1000\) Kč ročně a víme, že půjčená částka je \(10 000\) Kč? Vyjádřete nerovnici pro počet let.
Řešení příkladu:
Označíme počet let jako \(t\). Půjčená částka je \(10 000\) Kč, úrok \(5\) % ročně, úrok složený.
Chceme zjistit, za kolik let se dluh zdvojnásobí, tedy:
\( D(t) \geq 20000 \)
Nerovnice:
\( 10000 \cdot 1{,}05^t \geq 20000 \)
Obě strany vydělíme 10000:
\( 1{,}05^t \geq 2 \)
Logaritmováním:
\( t \cdot \log(1{,}05) \geq \log(2) \Rightarrow t \geq \frac{\log(2)}{\log(1{,}05)} \)
Hodnota:
\( t \geq \frac{0{,}3010}{0{,}0212} \approx 14{,}2 \)
Proto dluh zdvojnásobí za přibližně 15 let.
Petr chce splácet méně než \(1000\) Kč ročně, takže splátky nemohou překročit tuto hodnotu.
Pro \(t\) let tedy platí, že do doby zdvojnásobení musí být splátky menší než \(1000\) Kč. Tato část úlohy ale přímo nevede k nerovnici, protože výše dluhu závisí na \(t\) a splátkách, které nejsou specifikovány přesně.
Pro zachování nerovnice vztahující se k času platí tedy základní nerovnice:
\( t < 15 \)
Jinak dluh překročí dvojnásobek původní částky.
4. V tělesné výšce \(x\) cm je intenzita světla \(I\) dána nerovnicí \( I \leq \frac{100}{x + 10} \). Určete, pro jaké hodnoty výšky \(x\) je intenzita světla větší než \(2\).
Řešení příkladu:
Máme nerovnici pro intenzitu světla \(I\):
\( I \leq \frac{100}{x + 10} \)
Chceme určit, kdy je intenzita větší než \(2\), tedy:
\( \frac{100}{x + 10} > 2 \)
Vynásobíme obě strany nerovnice výrazem \(x + 10\), přičemž musíme zjistit znaménko \(x + 10\).
Protože intenzita a výška musí být kladné, předpokládáme \(x + 10 > 0 \Rightarrow x > -10\).
Vynásobíme tedy bez změny znaménka:
\( 100 > 2(x + 10) \Rightarrow 100 > 2x + 20 \)
Odečteme \(20\):
\( 80 > 2x \)
Vydělíme \(2\):
\( 40 > x \Rightarrow x < 40 \)
Závěr: Intenzita světla je větší než 2 pro všechny výšky \(x\) takové, že
\( -10 < x < 40 \)
V praxi to znamená, že tělesná výška musí být menší než \(40\) cm (a zároveň větší než \(-10\), což je automatické, protože \(x\) je výška a kladná).
5. Najděte množinu hodnot \(x\), pro které platí nerovnice \( \frac{x-2}{x+3} < 1 \).
Převedeme pravou stranu na společného jmenovatele:
\( \frac{x-2}{x+3} < \frac{x+3}{x+3} \)
Porovnáváme zlomky stejného jmenovatele, můžeme tedy psát nerovnici v čitatelích:
\( x – 2 < x + 3 \)
Odečteme \(x\) z obou stran:
\( -2 < 3 \)
Tato nerovnice je vždy pravdivá.
Musíme ale zkontrolovat znaménko jmenovatele, protože při násobení nerovnice jmenovatelem by se mohla znaménka změnit.
Rozdělíme tedy definiční obor na dvě části:
1) \(x + 3 > 0 \Rightarrow x > -3\)
V tomto případě násobíme nerovnici kladným číslem, takže nerovnost zůstává stejná.
Podmínka je vždy splněna, tedy pro \(x > -3\) platí původní nerovnice.
2) \(x + 3 < 0 \Rightarrow x < -3\)
Při násobení jmenovatelem záporného znaménka se nerovnost obrátí:
\( x – 2 > x + 3 \)
Odečteme \(x\):
\( -2 > 3 \)
Tato nerovnost není pravdivá, takže pro \(x < -3\) nerovnice neplatí.
Závěr:
Množina řešení je všechna reálná čísla větší než \(-3\), tj.
\( x \in (-3, +\infty) \)
6. Cena produktu \(y\) závisí na množství \(x\) podle vzorce \( y = 50 – 0{,}5x \). Určete pro jaké množství \(x\) platí, že cena je alespoň \(30\) Kč.
Řešení příkladu:
Máme vzorec:
\( y = 50 – 0{,}5 x \)
Podmínka, že cena \(y\) je alespoň \(30\) Kč, je:
\( y \geq 30 \)
Dosadíme:
\( 50 – 0{,}5 x \geq 30 \)
Odečteme \(50\) od obou stran:
\( -0{,}5 x \geq -20 \)
Vynásobíme obě strany \(-1\) a obrátíme nerovnici:
\( 0{,}5 x \leq 20 \)
Vydělíme \(0,5\):
\( x \leq 40 \)
Jelikož množství nemůže být záporné, doplníme podmínku:
\( x \geq 0 \)
Výsledná množina hodnot pro \(x\) je tedy:
\( 0 \leq x \leq 40 \)
7. Voda ve studni klesá rychlostí \( 0{,}3 \) metru za hodinu. Výška hladiny \( h \) (v metrech) je dána vzorcem \( h = 10 – 0{,}3 t \), kde \( t \) je čas v hodinách. Určete, po jaké době bude hladina vody ve studni menší než \( 7 \) metrů.
Řešení:
Nejprve zapíšeme nerovnici, která vyjadřuje, že hladina má být menší než \( 7 \) metrů. Použijeme daný vzorec \( h = 10 – 0{,}3 t \):
\( 10 – 0{,}3 t < 7 \)
Dále odečteme \( 10 \) od obou stran, aby na levé straně zůstal jen člen s \( t \):
\( -0{,}3 t < -3 \)
Obě strany nerovnosti vynásobíme \( -1 \). Při násobení záporným číslem se ale musí obrátit znaménko nerovnosti:
\( 0{,}3 t > 3 \)
Nakonec obě strany vydělíme \( 0{,}3 \), abychom určili \( t \):
\( t > 10 \)
Z toho vyplývá, že hladina ve studni bude menší než \( 7 \) metrů po více než \( 10 \) hodinách.
8. Firma vyrábí dvě varianty výrobku, které prodává za cenu \(p_1 = 100 – 2x\) a \(p_2 = 80 + x\), kde \(x\) je počet výrobků varianty 1. Určete interval \(x\), pro který je cena varianty \(1\) vyšší než cena varianty \(2\).
Řešení příkladu:
Máme dvě ceny:
\( p_1 = 100 – 2 x \)
\( p_2 = 80 + x \)
Chceme, aby cena varianty 1 byla vyšší než cena varianty 2:
\( 100 – 2 x > 80 + x \)
Odečteme \(80\) od obou stran:
\( 20 – 2 x > x \)
Odečteme \(x\):
\( 20 – 3 x > 0 \)
Převedeme na nerovnici pro \(x\):
\( -3 x > -20 \)
Vynásobíme \(-1\) a obrátíme nerovnici:
\( 3 x < 20 \)
Vydělíme \(3\):
\( x < \frac{20}{3} \approx 6{,}67 \)
Předpokládáme, že \(x \geq 0\) (počet výrobků nemůže být záporný).
Výsledný interval je tedy:
\( 0 \leq x < \frac{20}{3} \)
9. Autobus má kapacitu \( 50 \) osob a při jízdě stojí jízdenka pro jednoho cestujícího \( 30 \) Kč. Pokud přijede o \( x \) osob navíc, dostanou všichni slevu \( 0{,}5 \) Kč na osobu za každého dalšího cestujícího navíc. Určete, pro jaké hodnoty \( x \) je cena za osobu stále větší než \( 25 \) Kč.
Řešení:
Nejprve si zapíšeme, kolik osob celkem pojede, když přijede \( x \) osob navíc: je to \( 50 + x \).
Cena za jednu osobu se sníží podle počtu osob navíc. Platí tedy, že cena za jednu osobu je:
\( 30 – 0{,}5 x \)
Chceme zjistit, pro jaké \( x \) bude tato cena stále větší než \( 25 \). Zapíšeme si proto nerovnici:
\( 30 – 0{,}5 x > 25 \)
Od obou stran odečteme \( 30 \), abychom na levé straně dostali pouze člen s \( x \):
\( -0{,}5 x > -5 \)
Nyní obě strany nerovnice vynásobíme číslem \( -1 \). Při násobení záporným číslem musíme změnit směr nerovnosti:
\( 0{,}5 x < 5 \)
Obě strany vydělíme \( 0{,}5 \), abychom dostali samotné \( x \):
\( x < 10 \)
Počet osob navíc nemůže být záporný, takže zároveň platí \( x \geq 0 \).
Výsledek tedy zapíšeme jako interval hodnot \( x \), pro které bude cena za osobu stále větší než \( 25 \) Kč:
\( 0 \leq x < 10 \)
Závěr: cena za osobu bude vyšší než \( 25 \) Kč, pokud počet osob navíc bude mezi \( 0 \) a \( 9 \) včetně.
10. Rychlost proudění řeky je \( v_r = 3 \) km/h, rychlost člunu vůči vodě je \( v_c = 5 \) km/h. Člun jede proti proudu. Určete, pro jaké hodnoty rychlosti větru \( v_w \) platí, že celková rychlost člunu proti břehu je větší než \( 1 \) km/h, pokud vítr snižuje rychlost člunu o \( v_w \) km/h.
Řešení příkladu:
Celková rychlost člunu proti proudu bez větru je:
\( v = v_c – v_r = 5 – 3 = 2 \) km/h
Vítr snižuje rychlost o \( v_w \) km/h, takže nová rychlost je:
\( v‘ = v – v_w = 2 – v_w \)
Chceme, aby \( v‘ > 1 \), tedy:
\( 2 – v_w > 1 \)
Odečteme \( 2 \):
\( -v_w > -1 \)
Vynásobíme \( -1 \) a obrátíme nerovnici:
\( v_w < 1 \)
Rychlost větru musí být menší než \( 1 \) km/h, aby člun měl proti proudu rychlost větší než \( 1 \) km/h.
Rychlost větru nemůže být záporná, tedy \( v_w \geq 0 \).
Výsledný interval je:
\( 0 \leq v_w < 1 \)
11. Cena za pronájem auta je dána vzorcem \( C = 1500 + 200 x \), kde \( x \) je počet ujetých kilometrů. Majitel chce, aby celková cena nepřekročila \( 5500 \) Kč. Určete maximální počet kilometrů, které lze ujet.
Řešení příkladu:
Máme vzorec pro cenu pronájmu:
\( C = 1500 + 200 x \)
Chceme, aby cena nepřekročila \( 5500 \) Kč, tedy:
\( 1500 + 200 x \leq 5500 \)
Odečteme \( 1500 \) od obou stran nerovnice:
\( 200 x \leq 4000 \)
Vydělíme obě strany \( 200 \):
\( x \leq 20 \)
Počet kilometrů musí být nezáporný, protože nemůžeme ujet záporný počet kilometrů:
\( x \geq 0 \)
Výsledná množina možných hodnot je:
\( 0 \leq x \leq 20 \)
Maximálně tedy lze ujet \( 20 \) kilometrů, aby cena nepřesáhla \( 5500 \) Kč.
12. Teplota vody v bazénu klesá podle vzorce \( T = 25 – 0{,}4 t \), kde \( t \) je čas v hodinách a \( T \) teplota v °C. Po kolika hodinách bude teplota menší nebo rovna \( 15 \) °C?
Řešení příkladu:
Máme vzorec pro teplotu:
\( T = 25 – 0{,}4 t \)
Chceme určit čas \( t \), kdy teplota bude menší nebo rovna \( 15 \) °C:
\( 25 – 0{,}4 t \leq 15 \)
Odečteme \( 25 \) od obou stran:
\( -0{,}4 t \leq -10 \)
Vynásobíme obě strany \( -1 \) a obrátíme nerovnost:
\( 0{,}4 t \geq 10 \)
Vydělíme \( 0{,}4 \):
\( t \geq \frac{10}{0{,}4} = 25 \)
Čas nemůže být záporný, což je splněno.
Výsledkem je, že teplota bude menší nebo rovna \( 15 \) °C po minimálně \( 25 \) hodinách.
13. Množství vody v nádrži se zmenšuje o \( 3 \% \) každý den. Po kolika dnech bude množství vody menší než polovina původního objemu?
Řešení příkladu:
Pokud je počáteční množství vody \( V_0 \), pak množství vody po \( n \) dnech je:
\( n > \frac{-0{,}3010}{-0{,}0130} \approx 23{,}15 \)
Čas \( n \) je počet celých dnů, proto:
\( n \geq 24 \)
Po \( 24 \) dnech bude množství vody menší než polovina původního objemu.
14. Firma platí zaměstnanci základní měsíční mzdu \( 25000 \) Kč plus provizi \( 5 \% \) z obratu \( x \) v tisících Kč. Určete, od jakého obratu je celková mzda vyšší než \( 30000 \) Kč.
Řešení příkladu:
Celková mzda je:
\( M = 25000 + 0{,}05 x \)
Chceme zjistit, kdy bude mzda vyšší než \( 30000 \) Kč:
\( 25000 + 0{,}05 x > 30000 \)
Odečteme \( 25000 \):
\( 0{,}05 x > 5000 \)
Vydělíme \( 0{,}05 \):
\( x > \frac{5000}{0{,}05} = 100000 \)
Obrat je v tisících Kč, tedy:
\( x > 100000 \)
Celková mzda bude vyšší než \( 30000 \) Kč, pokud obrat přesáhne \( 100000 \) (tj. \( 100 \) milionů Kč).
15. Majitel bytu pronajímá pokoj za cenu \( p = 1200 – 10x \), kde \( x \) je počet negativních recenzí. Majitel chce, aby cena byla minimálně \( 800 \) Kč. Určete maximální počet negativních recenzí.
Řešení příkladu:
Cena je:
\( p = 1200 – 10 x \)
Chceme, aby cena byla minimálně \( 800 \) Kč:
\( 1200 – 10 x \geq 800 \)
Odečteme \( 1200 \):
\( -10 x \geq -400 \)
Vynásobíme \( -1 \) a obrátíme nerovnost:
\( 10 x \leq 400 \)
Vydělíme \( 10 \):
\( x \leq 40 \)
Počet recenzí nemůže být záporný, tedy:
\( x \geq 0 \)
Maximálně tedy může mít majitel \( 40 \) negativních recenzí, aby cena byla alespoň \( 800 \) Kč.
16. Počet prodaných vstupenek \( n \) závisí na ceně \( c \) podle vztahu \( n = 500 – 20 c \). Majitel chce, aby celkový výnos \( V = n \times c \) byl větší než \( 4000 \) Kč. Určete interval cen \( c \), kdy je to možné.
Řešení příkladu:
Celkový výnos je:
\( V = n \times c = (500 – 20 c) \times c = 500 c – 20 c^2 \)
Parabola je vždy nad nulou, nerovnice nemá řešení.
Znamená to, že výnos nemůže být nikdy větší než \( 4000 \) Kč s danou závislostí.
Zkontrolujeme původní nerovnici:
\( 500 c – 20 c^2 > 4000 \)
Pokusíme se graficky: pro \( c=10 \), \( V=5000-2000=3000<4000 \),
pro \( c=15 \), \( V=7500-4500=3000<4000 \).
Závěr: nerovnice není splněna pro žádné reálné \( c \).
Výnos tedy nikdy nepřekročí \( 4000 \) Kč.
17. Když zvýšíte cenu o \( 2 \) Kč, počet prodaných kusů klesne o \( 5 \). Prodej začíná na ceně \( 10 \) Kč a prodá se \( 200 \) kusů. Určete, pro jaké ceny je prodej alespoň \( 150 \) kusů.
Řešení příkladu:
Nechť \( c \) je nová cena. Zvýšení ceny je tedy \( c – 10 \).
Počet kusů \( n \) klesá o \( 5 \) na každé zvýšení ceny o \( 2 \) Kč, tedy klesá o \( \frac{5}{2} = 2{,}5 \) kusu za \( 1 \) Kč navýšení ceny.
Počet prodaných kusů je:
\( n = 200 – 2{,}5 (c – 10) \)
Chceme, aby \( n \geq 150 \):
\( 200 – 2{,}5 (c – 10) \geq 150 \)
Odečteme \( 200 \):
\( -2{,}5 (c – 10) \geq -50 \)
Vynásobíme \( -1 \) a obrátíme nerovnost:
\( 2{,}5 (c – 10) \leq 50 \)
Vydělíme \( 2{,}5 \):
\( c – 10 \leq 20 \)
Sečteme \( 10 \):
\( c \leq 30 \)
Cena nemůže být nižší než \( 10 \) Kč (počáteční cena), tedy:
\( c \geq 10 \)
Výsledný interval je:
\( 10 \leq c \leq 30 \)
Prodej bude alespoň \( 150 \) kusů, pokud cena bude mezi \( 10 \) a \( 30 \) Kč včetně.
18. Zásoba materiálu \( M \) klesá každý den podle vzorce \( M_n = M_0 – 50 n \), kde \( n \) je počet dnů a \( M_0 \) počáteční zásoba \( 2000 \) kg. Za kolik dnů bude zásoba menší než \( 1000 \) kg?
Řešení příkladu:
Máme vzorec:
\( M_n = 2000 – 50 n \)
Chceme, aby zásoba byla menší než \( 1000 \) kg:
\( 2000 – 50 n < 1000 \)
Odečteme \( 2000 \):
\( -50 n < -1000 \)
Vynásobíme \( -1 \) a obrátíme nerovnost:
\( 50 n > 1000 \)
Vydělíme \( 50 \):
\( n > 20 \)
Počet dnů je celé kladné číslo, tedy:
\( n \geq 21 \)
Po \( 21 \) dnech bude zásoba menší než \( 1000 \) kg.
19. Zahradník chce obhospodařit obdélníkový pozemek, jehož délka je o \( 10 \) m delší než šířka. Má maximálně \( 140 \) m oplocení. Určete rozměry pozemku tak, aby šířka byla co největší.
Rozměry pozemku jsou \( 30 \) m šířka a \( 40 \) m délka.
20. Množství chemikálie klesá podle vzorce \( Q = 1000 e^{-0{,}1 t} \), kde \( t \) je čas v hodinách. Za jak dlouho bude množství menší než \( 300 \)?
Řešení příkladu:
Máme vzorec pro množství:
\( Q = 1000 e^{-0{,}1 t} \)
Chceme, aby:
\( 1000 e^{-0{,}1 t} < 300 \)
Obě strany vydělíme \( 1000 \):
\( e^{-0{,}1 t} < 0{,}3 \)
Použijeme přirozený logaritmus:
\( \ln e^{-0{,}1 t} < \ln 0{,}3 \)
\( -0{,}1 t < \ln 0{,}3 \)
Hodnota \( \ln 0{,}3 \) je záporná (přibližně \( -1{,}2040 \)):
\( -0{,}1 t < -1{,}2040 \)
Vynásobíme \( -1 \) a obrátíme nerovnost:
\( 0{,}1 t > 1{,}2040 \)
Vydělíme \( 0{,}1 \):
\( t > 12{,}04 \)
Čas musí být nezáporný, což platí.
Množství chemikálie bude menší než \( 300 \) po více než \( 12{,}04 \) hodinách.
21. Cena výrobku byla snížena o \(20\) % a poté znovu zvýšena o \(25\) %. O kolik procent je nyní cena vyšší nebo nižší oproti původní ceně?
Řešení příkladu:
Označíme původní cenu jako \( C \).
Po snížení o \(20\) % je nová cena:
\( C_1 = C (1 – 0{,}20) = 0{,}8 C \)
Poté cena vzroste o \(25\) % oproti této snížené ceně:
\( C_2 = C_1 (1 + 0{,}25) = 0{,}8 C \times 1{,}25 = 1{,}0 C \)
Porovnání nové ceny \( C_2 \) s původní cenou \( C \):
\( C_2 = 1{,}0 C \Rightarrow \) cena se vrátila přesně na původní hodnotu.
Odpověď: Cena je nyní stejná jako původní, tedy změna je \(0\) %.
22. Motor auta má průměrnou spotřebu paliva \( S \) litrů na \(100\) km. Při jízdě rychlostí \( v \) km/h platí nerovnost \( S \leq 15 – 0{,}1 v \). Určete, pro jaké rychlosti bude spotřeba menší než \(12\) litrů.
Řešení příkladu:
Máme vztah pro spotřebu:
\( S \leq 15 – 0{,}1 v \)
Chceme, aby spotřeba byla menší než \(12\) litrů:
\( S < 12 \)
Z dosavadní nerovnosti plyne:
\( 15 – 0{,}1 v < 12 \)
Odečteme \(15\):
\( -0{,}1 v < 12 - 15 \)
\( -0{,}1 v < -3 \)
Vynásobíme nerovnost \(-1\) a změníme směr nerovnosti:
\( 0{,}1 v > 3 \)
Vydělíme \(0{,}1\):
\( v > 30 \)
Rychlost musí být kladná, tedy platí \( v > 30 \) km/h.
Odpověď: Spotřeba bude menší než \(12\) litrů při rychlostech vyšších než \(30\) km/h.
23. Firma plánuje zvýšit počet svých zaměstnanců tak, aby průměrná mzda na zaměstnance neklesla pod \(25\,000\) Kč. Současná průměrná mzda je \(27\,000\) Kč a firma chce přijmout zaměstnance s průměrnou mzdou \(20\,000\) Kč. Určete maximální počet nových zaměstnanců, které firma může přijmout, jestliže má nyní \(80\) zaměstnanců.
Řešení příkladu:
Nechť počet nových zaměstnanců je \( x \).
Celková mzda současných zaměstnanců je:
\( 80 \times 27\,000 = 2\,160\,000 \) Kč
Celková mzda nových zaměstnanců je:
\( 20\,000 x \) Kč
Celkový počet zaměstnanců po přijetí bude \( 80 + x \).
Průměrná mzda po přijetí musí být alespoň \(25\,000\) Kč, tedy:
\( 2\,160\,000 + 20\,000 x \geq 2\,000\,000 + 25\,000 x \)
Převedeme všechny členy na jednu stranu:
\( 2\,160\,000 – 2\,000\,000 + 20\,000 x – 25\,000 x \geq 0 \)
\( 160\,000 – 5\,000 x \geq 0 \)
Převedeme nerovnost:
\( -5\,000 x \geq -160\,000 \)
Vynásobíme \(-1\) a změníme směr nerovnosti:
\( 5\,000 x \leq 160\,000 \)
Vydělíme \(5\,000\):
\( x \leq 32 \)
Maximální počet nových zaměstnanců je tedy \(32\).
24. Teplota \( T \) v laboratoři klesá podle rovnice \( T = 25 – 3 t \), kde \( t \) je čas v hodinách. Za jak dlouho klesne teplota pod \( 10 \) stupňů Celsia?
Řešení příkladu:
Rovnice teploty je:
\( T = 25 – 3 t \)
Chceme, aby \( T < 10 \):
\( 25 – 3 t < 10 \)
Odečteme \( 25 \):
\( -3 t < 10 - 25 \)
\( -3 t < -15 \)
Vynásobíme nerovnost \( -1 \) a změníme směr nerovnosti:
\( 3 t > 15 \)
Vydělíme \( 3 \):
\( t > 5 \)
Teplota bude pod \( 10 \) °C po více než \( 5 \) hodinách.
25. Délka strany čtverce se zvětšuje podle nerovnice \( x^2 + 4x – 5 < 0 \), kde \( x \) je délka přidaná k původní straně \( 3 \) m. Určete, pro jaké hodnoty \( x \) je obsah čtverce menší než \( 64 \) m².
Řešení příkladu:
Původní délka strany je \( 3 \) m, přidáváme délku \( x \), takže nová délka je \( 3 + x \).
Obsah nového čtverce je:
\( (3 + x)^2 < 64 \)
Rozepíšeme:
\( 9 + 6 x + x^2 < 64 \)
Odečteme \( 64 \):
\( x^2 + 6 x + 9 – 64 < 0 \)
\( x^2 + 6 x – 55 < 0 \)
Najdeme kořeny kvadratické rovnice \( x^2 + 6 x – 55 = 0 \):
Parabola směřuje nahoru (koeficient u \( x^2 \) je kladný), takže nerovnice \( < 0 \) platí mezi kořeny:
\( -11 < x < 5 \)
Protože délka musí být nezáporná, bereme:
\( 0 \leq x < 5 \)
Obsah čtverce bude menší než \( 64 \) m² pro \( x \) v intervalu od \( 0 \) do \( 5 \).
26. Auto projíždí stoupáním o délce \( d \) km. Spotřeba paliva \( S(d) \) v litrech je dána vztahem \( S(d) = 6 + 0{,}5 d \). Auto má nádrž o objemu \( 50 \) litrů. Určete, jak dlouhé stoupání může projet, aby mu palivo vystačilo.
Řešení příkladu:
Máme spotřebu paliva:
\( S(d) = 6 + 0{,}5 d \)
Auto má nádrž o objemu \( 50 \) litrů, takže platí nerovnost:
\( S(d) \leq 50 \)
Dosadíme výraz:
\( 6 + 0{,}5 d \leq 50 \)
Odečteme \( 6 \):
\( 0{,}5 d \leq 44 \)
Vydělíme \( 0{,}5 \):
\( d \leq 88 \)
Maximální délka stoupání je tedy \( 88 \) km.
27. Vzduch v místnosti se ochlazuje rychlostí danou nerovnicí \( \frac{dT}{dt} \leq -2 T + 10 \), kde \( T \) je teplota v \( ^\circ\mathrm{C} \) a \( t \) čas v minutách. Najděte interval teplot, kdy se ochlazování zpomalí, tedy kdy \( \frac{dT}{dt} \geq -5 \).
Řešení příkladu:
Máme nerovnice pro změnu teploty:
\( \frac{dT}{dt} \leq -2 T + 10 \)
Chceme najít interval, kdy \( \frac{dT}{dt} \geq -5 \).
Zkombinujeme obě nerovnosti:
\( -5 \leq \frac{dT}{dt} \leq -2 T + 10 \)
Z toho plyne:
\( -5 \leq -2 T + 10 \)
Odečteme \( 10 \):
\( -15 \leq -2 T \)
Vynásobíme \( -1 \) a změníme směr nerovnosti:
\( 15 \geq 2 T \)
Vydělíme \( 2 \):
\( 7{,}5 \geq T \)
Interval teplot, kdy se ochlazování zpomalí, je tedy:
\( T \leq 7{,}5 \)
28. Peněžní částka investovaná do fondu roste podle nerovnice \( P(t) \geq 1000 (1 + 0{,}05)^t \), kde \( t \) je počet let. Za jak dlouho bude částka vyšší než \( 1500 \, \mathrm{Kč} \)?
\( t > \frac{0{,}4055}{0{,}04879} \approx 8{,}31 \)
Částka bude vyšší než \( 1500 \, \mathrm{Kč} \) po více než \( 8{,}31 \) letech.
29. V místnosti je vzduch suchý, vlhkost \( H \) v procentech se mění podle rovnice \( H(t) = 60 – 4 t \), kde \( t \) je čas v hodinách. Najděte dobu, po kterou bude vlhkost vyšší než \( 40 \, \% \).
Řešení příkladu:
Rovnice pro vlhkost je:
\( H(t) = 60 – 4 t \)
Chceme, aby:
\( H(t) > 40 \)
Dosadíme:
\( 60 – 4 t > 40 \)
Odečteme \( 60 \):
\( -4 t > 40 – 60 \)
\( -4 t > -20 \)
Vynásobíme \( -1 \) a změníme směr nerovnosti:
\( 4 t < 20 \)
Vydělíme \( 4 \):
\( t < 5 \)
Vlhkost bude vyšší než \( 40 \, \% \) po dobu kratší než \( 5 \) hodin.
30. Teplota vody v bazénu je \( T \) °C a mění se podle vztahu \( 0{,}1\, T^2 – 2\, T + 15 \leq 0 \). Najděte interval teplot, při kterých je tato nerovnost splněna.
Řešení příkladu:
Máme nerovnici:
\( 0{,}1\, T^2 – 2\, T + 15 \leq 0 \)
Vynásobíme obě strany \( 10 \) (kladné číslo, směr nerovnosti se nemění):
\( T^2 – 20\, T + 150 \leq 0 \)
Najdeme diskriminant kvadratické rovnice \( T^2 – 20\, T + 150 = 0 \):
Protože \( \Delta < 0 \), kvadratická rovnice nemá reálné kořeny.
Parabola je orientovaná nahoru (koeficient u \( T^2 \) je kladný), tudíž výraz \( T^2 – 20\, T + 150 \) je vždy kladný pro všechna reálná \( T \).
To znamená, že nerovnice \( T^2 – 20\, T + 150 \leq 0 \) není splněna pro žádné reálné \( T \).
Odpověď: Nerovnice nemá řešení v reálných číslech, žádná teplota nevyhovuje.
31. Marie má dlouhou zahradu, jejíž délka je \( x \) metrů. Chce oplocení pozemku, přičemž cena za metr plotu je \( 12 \) €. Pokud má na oplocení maximálně \( 720 \) €, najděte interval hodnot délky zahrady, pro které může zahradu oplocit.
Máme délku zahrady \( x \). Předpokládáme, že zahrada je obdélník s pevnou šířkou \( 10 \) m, protože jinak nejsou dostatečné údaje, nebo uvažujeme pouze délku (například oplocení jedné strany). Kdybychom oplocili jen jednu stranu, cena by byla:
\( 12\, x \leq 720 \)
Vydělíme obě strany \( 12 \):
\( x \leq \frac{720}{12} \)
\( x \leq 60 \)
Délka zahrady může být maximálně \( 60 \) metrů, aby se vešla do rozpočtu na oplocení.
Odpověď: \( x \in (0,\, 60] \).
32. Vypočítajte, pre aké hodnoty \( x \) je splnená nerovnosť \( \frac{5x – 3}{2} > 3x + 1 \).
Máme nerovnosť:
\( \frac{5x – 3}{2} > 3x + 1 \)
Vynásobíme obe strany \( 2 \) (kladné číslo, nerovnosť sa nemení):
\( 5x – 3 > 2 (3x + 1) \)
\( 5x – 3 > 6x + 2 \)
Odečítame \( 5x \) z oboch strán:
\( -3 > x + 2 \)
Odečítame \( 2 \):
\( -3 – 2 > x \)
\( -5 > x \)
Preto platí:
\( x < -5 \)
33. Objem kvádra je daný ako \( V = a b c \), kde \( a = 2x \), \( b = x + 3 \), \( c = 4 \). Ak objem musí byť menší alebo rovný \( 96 \), nájdite hodnoty \( x \).
Keďže kvadratická funkcia je smerom nahor, nerovnosť \( \leq 0 \) platí medzi koreňmi:
\( x \in \langle -5{,}275, 2{,}275 \rangle \)
Keďže dĺžka nesmie byť záporná, výsledný interval je:
\( x \in [0, 2{,}275] \)
34. Množstvo investície rastie podľa vzťahu \( I(t) = 5000 (1 + 0{,}03)^t \), kde \( t \) je čas v rokoch. Investícia musí prekročiť \( 6000 \) € do \( 5 \) rokov. Určte, či je táto podmienka splnená.
To znamená, že investícia za \( 5 \) rokov nedosiahne \( 6000 \) €.
Odpoveď: Podmienka nie je splnená.
35. Koľko kilogramov zmesi, ktorá obsahuje \( 10 \) % soli, musíme pridať do \( 20 \) kg zmesi obsahujúcej \( 15 \) % soli, aby výsledná zmes obsahovala najviac \( 12 \) % soli?
Nech \( x \) je hmotnosť zmesi s \( 10 \) % soli, ktorú pridávame.
Obsah soli v pôvodnej zmesi:
\( 0{,}15 \times 20 = 3 \) kg
Obsah soli v pridanej zmesi:
\( 0{,}10 \times x = 0{,}1x \) kg
Celková hmotnosť výslednej zmesi:
\( 20 + x \)
Celkový obsah soli v novej zmesi:
\( 3 + 0{,}1x \)
Podmienka, že obsah soli v novej zmesi je najviac \( 12 \) %:
\( \frac{3 + 0{,}1x}{20 + x} \leq 0{,}12 \)
Vynásobíme obidve strany \( 20 + x \), ktoré je kladné (predpokladáme \( x \geq 0 \)):
\( 3 + 0{,}1x \leq 0{,}12(20 + x) \)
\( 3 + 0{,}1x \leq 2{,}4 + 0{,}12x \)
Odečítame \( 0{,}1x \) a \( 2{,}4 \):
\( 3 – 2{,}4 \leq 0{,}12x – 0{,}1x \)
\( 0{,}6 \leq 0{,}02x \)
Vydelíme \( 0{,}02 \):
\( \frac{0{,}6}{0{,}02} \leq x \Rightarrow 30 \leq x \)
Preto musíme pridať aspoň \( 30 \) kg zmesi s \( 10 \) % soli.
36. Firma vyrobí denne \( x \) kusov výrobkov. Náklady na výrobu sú \( C(x) = 200 + 5x \) € a príjmy sú \( P(x) = 8x \) €. Aký počet výrobkov musí firma denne vyrobiť, aby mala zisk aspoň \( 600 \) €?
Firma musí vyrobiť aspoň \( 267 \) kusov výrobkov denne.
37. Svetelný zdroj osvetľuje miestnosť tak, že intenzita svetla \( I \) je úmerná vzdialenosti \( d \) od zdroja podľa vzťahu \( I = \frac{k}{d^2} \), kde \( k \) je konštanta. Ak intenzita nemôže klesnúť pod \( 50 \) jednotiek, pri akých vzdialenostiach \( d \) je to splnené, ak \( k = 5000 \)?
Máme:
\( I = \frac{5000}{d^2} \)
Podmienka:
\( I \geq 50 \Rightarrow \frac{5000}{d^2} \geq 50 \)
Vynásobíme \( d^2 \) (kladné):
\( 5000 \geq 50 d^2 \)
Vydelíme \( 50 \):
\( 100 \geq d^2 \)
Odtiahneme druhú odmocninu:
\( |d| \leq 10 \)
Keďže vzdialenosť nemôže byť záporná:
\( d \in [0, 10] \)
38. Záhradník má \( 100 \) metrov plotu a chce oplotiť obdĺžnikový pozemok, ktorého dĺžka je o \( 10 \) metrov väčšia než šírka. Nájdite rozmery pozemku tak, aby obvod bol maximálne \( 100 \) metrov.
Nech \( x \) je šírka pozemku, potom dĺžka je \( x + 10 \).
Obvod obdĺžnika je:
\( 2(x + x + 10) = 2(2x + 10) = 4x + 20 \)
Podmienka na obvod:
\( 4x + 20 \leq 100 \)
Odečítame \( 20 \):
\( 4x \leq 80 \)
Vydelíme \( 4 \):
\( x \leq 20 \)
Rozmery pozemku musia spĺňať:
\( x \in (0, 20] \), dĺžka \( x + 10 \in (10, 30] \)
39. Počas prvej hodiny prší priemernou rýchlosťou \( r(t) = 10 – t^2 \) mm za hodinu, kde \( t \) je čas v hodinách od začiatku dažďa. Nájdite interval hodín, počas ktorých intenzita dažďa bola kladná.
Intenzita dažďa musí byť kladná:
\( 10 – t^2 > 0 \)
Prevedieme:
\( 10 > t^2 \Rightarrow t^2 < 10 \)
Odtiahneme druhú odmocninu:
\( |t| < \sqrt{10} \)
Keďže \( t \) je čas od začiatku dažďa, platí \( t \geq 0 \), teda:
\( t \in [0, \sqrt{10}) \approx [0, 3{,}16) \)
40. Množstvo kyseliny v roztoku je \( y \) gramov, pričom \( y = 50 – 2x \), kde \( x \) je množstvo pridaného rozpúšťadla v gramoch. Ak chcete, aby obsah kyseliny bol aspoň \( 20 \) gramov, určte pre ktoré hodnoty \( x \) je táto podmienka splnená.
Podmienka je:
\( y \geq 20 \Rightarrow 50 – 2x \geq 20 \)
Odečítame \( 50 \):
\( -2x \geq 20 – 50 \Rightarrow -2x \geq -30 \)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\( 2x \leq 30 \)
Vydelíme \( 2 \):
\( x \leq 15 \)
Preto množstvo pridaného rozpúšťadla musí byť najviac \( 15 \) gramov.
41. Autobus má kapacitu maximálne \( 50 \) cestujúcich. Počet cestujúcich, ktorí nastúpia na prvých \( x \) zastávkach, je daný funkciou \( N(x) = 3x^2 + 2x + 5 \). Určte, koľko maximálne zastávok môže autobus obslúžiť, aby neprekročil kapacitu.
Keďže \( 3x^2 + 2x – 45 \) je kvadratická funkcia so smernicou kladnou (\( 3 > 0 \)), nerovnosť \( \leq 0 \) platí medzi koreňmi:
\( x \in \langle -4{,}22, 3{,}55 \rangle \)
Počet zastávok musí byť nezáporné celé číslo, teda
\( x \in \{0, 1, 2, 3\} \)
Maximálny počet zastávok je teda \( 3 \), aby kapacita nebola prekročená.
42. V práve vyrábanom výrobku je maximálna prípustná hmotnosť prísady \( p \) daná nerovnosťou \( 4p + 3q \leq 120 \), kde \( q \) je množstvo inej prísady. Ak je množstvo \( q = 20 \), určte maximálne množstvo \( p \), ktoré môže byť použité.
Maximálne množstvo prísady \( p \) je \( 15 \) jednotiek.
43. Cena za prenájom auta je \( C(t) = 200 + 15t \) eur, kde \( t \) je počet hodín prenájmu. Ak má zákazník rozpočet najviac \( 650 \) eur, koľko hodín môže auto prenajať?
Podmienka je:
\( C(t) \leq 650 \)
Dosadíme výraz pre cenu:
\( 200 + 15t \leq 650 \)
Odečítame \( 200 \):
\( 15t \leq 450 \)
Vydelíme \( 15 \):
\( t \leq 30 \)
Auto môže byť prenajaté maximálne \( 30 \) hodín, aby zákazník neprekročil rozpočet.
44. Teplota \( T \) v miestnosti klesá podľa vzťahu \( T(t) = 20 – 3t \), kde \( t \) je čas v hodinách. Ak nesmie teplota klesnúť pod \( 5 \, ^\circ \mathrm{C} \), určte časový interval, počas ktorého je teplota bezpečná.
Máme podmienku:
\( T(t) \geq 5 \)
Dosadíme výraz pre teplotu:
\( 20 – 3t \geq 5 \)
Odečítame \( 20 \):
\( -3t \geq -15 \)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\( 3t \leq 15 \)
Vydelíme \( 3 \):
\( t \leq 5 \)
Časový interval je \( t \in [0, 5] \) hodín, počas ktorých teplota neklesne pod \( 5 \, ^\circ \mathrm{C} \).
45. Športovec chce bežať tréning, pričom vzdialenosť \( d \) v kilometroch musí spĺňať podmienku \( d^2 – 4d – 5 < 0 \). Určte interval možných vzdialeností, ktoré môže odbehnúť.
Keďže kvadratická funkcia má smernicu kladnú, nerovnosť \( < 0 \) platí medzi koreňmi:
\( d \in (-1, 5) \)
Vzdialenosť nemôže byť záporná, teda výsledný interval je:
\( d \in (0, 5) \)
46. Výrobca má maximálny rozpočet na suroviny \( 1000 \, € \). Cena suroviny \( A \) je \( 8 \, € \) za kilogram a suroviny \( B \) je \( 12 \, € \) za kilogram. Ak plánuje kúpiť \( x \) kg suroviny \( A \) a \( y \) kg suroviny \( B \), určte nerovnicu vyjadrujúcu finančný limit a nájdite súbor všetkých dvojíc \( (x, y) \) s \( x, y \geq 0 \), ktoré spĺňajú tento limit.
Pre všetky nenegatívne \( x \), ktoré spĺňajú \( 1000 – 8x \geq 0 \), teda
\( x \leq 125 \)
platí
\( y \in \langle 0, \frac{1000 – 8x}{12} \rangle \)
Takže množiny všetkých dvojíc sú
\( x \in [0, 125], \quad y \in \left[0, \frac{1000 – 8x}{12}\right] \).
47. Množstvo vody v nádrži je \( V(t) = 200 – 10t \) litrov, kde \( t \) je čas v hodinách. Ak nádrž nemôže mať menej než \( 50 \) litrov vody, aký je maximálny čas \( t \), počas ktorého možno vodu odoberať?
Podmienka:
\( V(t) \geq 50 \)
Dosadíme výraz pre množstvo vody:
\( 200 – 10t \geq 50 \)
Odečítame \( 200 \):
\( -10t \geq -150 \)
Vynásobíme \( -1 \) a zmeníme smer nerovnosti:
\( 10t \leq 150 \)
Vydelíme \( 10 \):
\( t \leq 15 \)
Maximálny čas odberu vody je \( 15 \) hodín.
48. Úroková sadzba na sporiacom účte je \(5 \%\) ročne. Ak chce majiteľ investovať najviac \(10\,000\,€\) a zároveň zabezpečiť, že po roku bude mať najmenej \(10\,400\,€\), aká je maximálna suma, ktorú môže vložiť?
Keďže chce vložiť najviac \(10\,000\,€\), táto podmienka je splnená pre
\(9\,904{,}76 \leq P \leq 10\,000\)
Maximálna suma, ktorú môže vložiť, je teda \(10\,000\,€\).
49. Zákazník chce kúpiť balíky kávy, pričom každý balík váži \(0{,}25\,\mathrm{kg}\). Ak zákazník chce maximálne \(4\,\mathrm{kg}\) kávy, koľko balíkov môže kúpiť?
Počet balíkov \(n\) musí spĺňať:
\(0{,}25n \leq 4\)
Vydelíme \(0{,}25\):
\(n \leq \frac{4}{0{,}25} = 16\)
Maximálny počet balíkov je \(16\).
50. Cena výrobku závisí od počtu vyrobených kusov \(x\) podľa vzťahu \(C(x) = 500 + 20x\). Ak cena nesmie prekročiť \(1\,500\,€\), koľko kusov je možné vyrobiť?
Podmienka:
\(C(x) \leq 1\,500\)
Dosadíme výraz:
\(500 + 20x \leq 1\,500\)
Odečítame \(500\):
\(20x \leq 1\,000\)
Vydelíme \(20\):
\(x \leq 50\)
Maximálny počet kusov je \(50\).
51. Firma vyrába výrobky, ktorých náklady na výrobu \(x\) kusov sú dané funkciou \(N(x) = 500 + 25x\). Cena jedného výrobku je \(50\,€\). Určte, pre koľko vyrobených kusov bude zisk firmy kladný.
Firma bude mať kladný zisk, ak vyrobí viac než \(20\) kusov.
52. Dĺžka obdĺžnika je o \(3\,\mathrm{cm}\) väčšia než jeho šírka. Ak má obdĺžnik obvod najviac \(30\,\mathrm{cm}\), určte interval možných hodnôt šírky.
Nech šírka obdĺžnika je \(x\,\mathrm{cm}\), potom dĺžka je \(x + 3\,\mathrm{cm}\).
Obvod obdĺžnika je:
\(O = 2(x + (x + 3)) = 2(2x + 3) = 4x + 6\)
Podmienka je:
\(4x + 6 \leq 30\)
Odečítame \(6\):
\(4x \leq 24\)
Vydelíme \(4\):
\(x \leq 6\)
Šírka musí byť kladná, teda \(x > 0\).
Interval možných hodnôt šírky je \(x \in (0, 6]\) cm.
53. Množstvo soli v roztoku je dané funkciou \(S(x) = 0{,}1x + 2\), kde \(x\) je množstvo roztoku v litroch. Určte, pre aké množstvá roztoku platí, že množstvo soli je menej než \(7\) gramov.
Máme nerovnosť:
\(S(x) < 7\)
Dosadíme výraz:
\(0{,}1x + 2 < 7\)
Odečítame \(2\):
\(0{,}1x < 5\)
Vydelíme \(0{,}1\):
\(x < 50\)
Množstvo roztoku musí byť nezáporné:
\(x \geq 0\)
Výsledný interval je \(x \in [0, 50)\) litrov.
54. Sklad má maximálnu kapacitu \(1000\,\mathrm{kg}\). Ak sa na sklad dopravuje materiál v balíkoch po \(25\,\mathrm{kg}\), koľko balíkov možno prijať, aby kapacita nebola prekročená?
Počet balíkov označíme \(n\).
Celková hmotnosť je \(25n\,\mathrm{kg}\).
Podmienka kapacity:
\(25n \leq 1000\)
Vydelíme \(25\):
\(n \leq 40\)
Maximálny počet balíkov je \(40\).
55. Záhradník plánuje oplotiť obdĺžnikový pozemok so stranami \(x\) a \(2x + 5\) metrov. Má k dispozícii \(70\,\mathrm{m}\) pletiva. Určte možné hodnoty \(x\), ktoré umožnia oplotenie pozemku.
Obvod obdĺžnika je:
\(O = 2(x + 2x + 5) = 2(3x + 5) = 6x + 10\)
Podmienka na dĺžku pletiva:
\(6x + 10 \leq 70\)
Odečítame \(10\):
\(6x \leq 60\)
Vydelíme \(6\):
\(x \leq 10\)
Strana \(x\) musí byť kladná:
\(x > 0\)
Možné hodnoty \(x \in (0, 10]\).
56. Počet predaných kusov produktu závisí od ceny podľa funkcie \(n(p) = 1000 – 20p\), kde \(p\) je cena v eurách. Ak chce predajca, aby predal aspoň \(400\) kusov, aká je maximálna cena produktu?
Podmienka:
\(n(p) \geq 400\)
Dosadíme výraz:
\(1000 – 20p \geq 400\)
Odečítame \(1000\):
\(-20p \geq -600\)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\(20p \leq 600\)
Vydelíme \(20\):
\(p \leq 30\)
Maximálna cena je \(30\,€\).
57. Studňa sa vypúšťa rýchlosťou \(r(t) = 15 – 0{,}5t\) litrov za hodinu, kde \(t\) je čas v hodinách. Ak nesmie byť rýchlosť vypúšťania menšia než \(5\) litrov za hodinu, určte interval, počas ktorého je to splnené.
Podmienka:
\(r(t) \geq 5\)
Dosadíme výraz:
\(15 – 0{,}5t \geq 5\)
Odečítame \(15\):
\(-0{,}5t \geq -10\)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\(0{,}5t \leq 10\)
Vydelíme \(0{,}5\):
\(t \leq 20\)
Čas musí byť nezáporný:
\(t \geq 0\)
Interval je \(t \in [0, 20]\) hodín.
58. Dĺžka strany štvorca je \(x\). Obvod štvorca nesmie prekročiť \(40\,\mathrm{cm}\). Určte všetky možné hodnoty \(x\).
Obvod štvorca je:
\(O = 4x\)
Podmienka:
\(4x \leq 40\)
Vydelíme \(4\):
\(x \leq 10\)
Strana musí byť kladná:
\(x > 0\)
Možné hodnoty sú \(x \in (0, 10]\) cm.
59. Príjem podniku závisí od predaja podľa vzťahu \(P(x) = 200x\), kde \(x\) je počet predaných kusov. Náklady sú dané vzťahom \(N(x) = 150x + 5000\). Určte, koľko kusov treba predať, aby príjem bol väčší ako náklady.
Podmienka:
\(P(x) > N(x)\)
Dosadíme výrazy:
\(200x > 150x + 5000\)
Odečítame \(150x\):
\(50x > 5000\)
Vydelíme \(50\):
\(x > 100\)
Podnik musí predať viac ako \(100\) kusov, aby mal príjem väčší ako náklady.
60. Investícia má hodnotu \(I(t) = 10000 \cdot (1 + 0{,}04)^t\), kde \(t\) je počet rokov. Ak investor chce, aby hodnota investície bola aspoň \(12000\,€\), určte po koľkých rokoch bude táto podmienka splnená.
Investor dosiahne hodnotu investície aspoň \(12000\,€\) po približne \(5\) rokoch.
61. Množstvo vody v nádrži sa mení podľa vzťahu \(V(t) = 1000 – 15t + 0{,}5t^2\), kde \(t\) je čas v hodinách. Určte interval času, počas ktorého je množstvo vody v nádrži väčšie než \(800\) litrov.
Podmienka je:
\(V(t) > 800\)
Dosadíme výraz:
\(1000 – 15t + 0{,}5t^2 > 800\)
Odečítame \(800\):
\(1000 – 15t + 0{,}5t^2 – 800 > 0\)
\(200 – 15t + 0{,}5t^2 > 0\)
Upravíme na štandardný tvar kvadratickej nerovnice:
\(0{,}5t^2 – 15t + 200 > 0\)
Vynásobíme obe strany \(2\), aby sme sa zbavili desatinných čísel:
Pretože \(\Delta < 0\), kvadratická funkcia nemá reálne korene.
Koeficient pri \(t^2\) je kladný, teda parabola je otvorená nahor a vždy kladná.
To znamená, že nerovnosť platí pre všetky reálne hodnoty \(t\).
Avšak fyzikálne má zmysel len \(t \geq 0\).
Výsledok je \(t \in [0, +\infty)\).
62. Cena produktu závisí od počtu predaných kusov podľa vzťahu \(C(x) = 80 – 0{,}3x\), kde \(x\) je počet kusov. Náklady na výrobu sú dané \(N(x) = 30x + 200\). Určte interval, v ktorom je zisk kladný.
Keďže koeficient pri \(x^2\) je kladný, nerovnosť platí pre \(x\) medzi koreňmi:
\(4{,}1 < x < 162{,}57\)
Preto zisk je kladný pre \(x \in (4{,}1, 162{,}57)\).
63. Teplota vody v nádrži klesá podľa vzťahu \(T(t) = 90 e^{-0{,}1t}\), kde \(t\) je čas v hodinách. Aká je najväčšia hodnota \(t\), pre ktorú je teplota stále vyššia ako \(30\) °C?
Najväčšia hodnota \(t\) je približne \(10{,}99\) hodín.
64. Objem kvádra je \(V = xyz\), pričom rozmery spĺňajú nerovnosť \(x + y + z \leq 30\). Ak \(x = y\) a \(z = 2x\), určte interval hodnôt \(x\), pre ktoré platí, že objem kvádra je väčší ako \(1000\).
Vieme, že:
\(x = y\)
\(z = 2x\)
Podmienka na rozmery:
\(x + y + z \leq 30 \Rightarrow x + x + 2x \leq 30 \Rightarrow 4x \leq 30\)
Odtiaľ:
\(x \leq \frac{30}{4} = 7{,}5\)
Objem:
\(V = xyz = x \cdot x \cdot 2x = 2x^3\)
Podmienka na objem:
\(2x^3 > 1000\)
Vydelíme \(2\):
\(x^3 > 500\)
Vypočítame tretiu odmocninu:
\(x > \sqrt[3]{500} \approx 7{,}937\)
Pre splnenie oboch podmienok musí platiť:
\(x \leq 7{,}5\) a zároveň \(x > 7{,}937\)
Taká hodnota \(x\) neexistuje.
Preto nie je možné mať objem väčší ako \(1000\) pri daných podmienkach.
65. Firma chce, aby mesačný predaj výrobkov \(x\) bol aspoň \(200\) kusov a zároveň cena \(p(x) = 150 – 0{,}5x\) nebola nižšia než \(50\) €.
Určte interval, v ktorom môže byť počet predaných kusov.
Podmienka na počet kusov:
\(x \geq 200\)
Podmienka na cenu:
\(p(x) = 150 – 0{,}5x \geq 50\)
Odečítame \(150\):
\(-0{,}5x \geq 50 – 150 = -100\)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\(0{,}5x \leq 100\)
Vydelíme \(0{,}5\):
\(x \leq 200\)
Pre splnenie oboch podmienok musí platiť:
\(x \geq 200\) a zároveň \(x \leq 200\)
Výsledok je \(x = 200\).
Len pri predaji \(200\) kusov cena zostane minimálne \(50\) €.
66. Svetelný lúč má intenzitu \(I(d) = \frac{1000}{(d+1)^2}\), kde \(d\) je vzdialenosť v metroch. Určte pre aké vzdialenosti je intenzita aspoň \(40\) jednotiek.
Podmienka:
\(I(d) \geq 40\)
Dosadíme vzorec:
\(\frac{1000}{(d+1)^2} \geq 40\)
Vynásobíme obe strany \((d+1)^2\):
\(1000 \geq 40 (d+1)^2\)
Vydelíme \(40\):
\(25 \geq (d+1)^2\)
Vyberieme odmocninu:
\(-5 \leq d + 1 \leq 5\)
Odečítame \(1\):
\(-6 \leq d \leq 4\)
Vzdialenosť nemôže byť záporná, teda:
\(d \in [0, 4]\)
67. Úroková miera bankového vkladu je \(r(t) = 5 – 0{,}1t\) %, kde \(t\) je počet rokov. Určte interval rokov, pre ktoré je úroková miera vyššia ako \(3\) %.
Podmienka:
\(5 – 0{,}1t > 3\)
Odečítame \(5\):
\(-0{,}1t > -2\)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\(0{,}1t < 2\)
Vydelíme \(0,1\):
\(t < 20\)
Úroková miera je vyššia ako \(3\) % pre všetky roky \(t < 20\).
Keďže \(t \geq 0\), výsledný interval je \(t \in [0, 20)\).
68. Cesta autom trvá \(T(v) = \frac{120}{v} + 0{,}1v\) hodín, kde \(v\) je rýchlosť v \(\mathrm{km/h}\). Určte pre aké rýchlosti je doba jazdy kratšia ako \(3\) hodiny.
Podmienka:
\(\frac{120}{v} + 0{,}1v < 3\)
Vynásobíme obe strany \(v\) (predpokladáme \(v > 0\)):
Keďže \(\Delta < 0\), kvadratická funkcia nemá reálne korene.
Koeficient pri \(v^2\) je kladný, parabola je otvorená nahor a vždy kladná, teda výraz je vždy väčší ako \(0\).
To znamená, že neexistuje rýchlosť \(v\), pre ktorú platí nerovnosť.
Výsledok: žiadne také \(v\) neexistuje.
69. Rozmery obdĺžnika \(x\) a \(y\) spĺňajú podmienku \(2x + 3y \leq 12\). Určte všetky možné hodnoty \(x\), ak \(y \geq 1\) a obdĺžnik má obsah aspoň \(5\).
Podmienka pre obsah:
\(xy \geq 5\)
Podmienka pre rozmery:
\(2x + 3y \leq 12\)
Máme \(y \geq 1\), takže z nerovnosti vyjadríme \(y\):
70. Priamočiary pohyb s rýchlosťou \(v(t) = 5 – 0{,}2t\) m/s trvá \(t\) sekúnd. Určte interval \(t\), pre ktorý je rýchlosť nezáporná.
Podmienka:
\(v(t) \geq 0\)
Dosadíme:
\(5 – 0{,}2t \geq 0\)
Odečítame \(5\):
\(-0{,}2t \geq -5\)
Vynásobíme \(-1\) a zmeníme smer nerovnosti:
\(0{,}2t \leq 5\)
Vydelíme \(0,2\):
\(t \leq 25\)
Keďže čas je nezáporný, výsledný interval je \(t \in [0, 25]\).
71. Firma vyrábí dva druhy produktů, přičemž náklady na výrobu \(x\) kusů prvního druhu a \(y\) kusů druhého druhu jsou omezeny nerovnicí \(4x + 6y \leq 240\). Zisk z jednoho kusu prvního druhu je \(5\) €, z druhého \(8\) €. Určete množinu hodnot \(x, y \geq 0\), pro kterou je zisk alespoň \(200\) €.
Protože \(x \geq 0\), máme interval \(0 \leq x \leq 360\).
Pro dané \(x\) platí:
\(\frac{200 – 5x}{8} \leq y \leq 40 – \frac{2}{3}x\)
Tedy množina řešení je všechny dvojice \((x, y)\) splňující výše uvedené podmínky.
72. Student má dvě možnosti přípravy na zkoušku. První metoda mu zabere \(x\) hodin a druhá metoda \(y\) hodin. Celkový čas je maximálně \(30\) hodin. Navíc druhá metoda je efektivnější, musí být alespoň o \(5\) hodin delší než první. Vyjádřete a vyřešte nerovnice pro čas strávený přípravou.
Podmínky:
\(x + y \leq 30\)
\(y \geq x + 5\)
\(x \geq 0, \quad y \geq 0\)
Dosadíme podmínku z druhé nerovnice do první:
\(x + y \leq 30 \quad \Rightarrow \quad x + (x + 5) \leq 30 \Rightarrow 2x + 5 \leq 30 \Rightarrow 2x \leq 25 \Rightarrow x \leq 12{,}5\)
Protože \(x \geq 0\), platí \(0 \leq x \leq 12{,}5\).
Pro \(x\) v tomto intervalu musí platit \(y \geq x + 5\) a zároveň \(y \leq 30 – x\).
Aby existovalo řešení, musí platit
\(x + 5 \leq 30 – x \Rightarrow 2x \leq 25 \Rightarrow x \leq 12{,}5\)
Celkové řešení je tedy množina dvojic \((x, y)\), kde \(0 \leq x \leq 12{,}5\) a \(x + 5 \leq y \leq 30 – x\).
73. Rychlost větru \(v\) při plachtění musí být v rozmezí od \(10\) do \(25\) km/h, aby byla jízda bezpečná. Plachetnice může plout pouze pokud rychlost větru \(v\) splňuje nerovnici \(|v – 15| < 10\). Určete interval hodnot \(v\), kdy je plavba možná.
Podmínka:
\(|v – 15| < 10\)
To znamená
\(-10 < v - 15 < 10\)
Přičteme \(15\) ke všem částem:
\(5 < v < 25\)
Bezpečný interval rychlosti je tedy \(v \in (5, 25)\).
Ovšem zadání říká, že bezpečný vítr je od \(10\) do \(25\) km/h, proto výsledný interval je průnik intervalů
\((5, 25) \cap [10, 25] = [10, 25)\).
74. Cena produktu \(p\) závisí na množství vyrobených kusů \(x\) podle vztahu \(p(x) = 100 – 0{,}5x\). Firma chce prodat alespoň \(60\) kusů při ceně nejméně \(70\) Kč za kus. Určete pro kolik kusů \(x\) je cena alespoň \(70\) Kč a zároveň počet prodaných kusů minimálně \(60\).
Možné rozměry jsou tedy všechny \((x, x + 3)\), kde \(0 \leq x \leq 6\).
76. Teplota vzduchu \(T\) klesá lineárně s nadmořskou výškou \(h\) podle vzorce \(T(h) = 20 – 0{,}0065h\), kde \(h\) je v metrech. Najděte interval výšek, kde teplota neklesne pod \(5\) °C.
Podmínka:
\(T(h) \geq 5\)
Dosadíme:
\(20 – 0{,}0065h \geq 5\)
\(-0{,}0065h \geq -15\)
Vynásobíme \(-1\) a změníme směr nerovnosti:
\(0{,}0065h \leq 15\)
\(h \leq \frac{15}{0{,}0065} = 2307{,}69\)
Proto teplota neklesne pod \(5\) °C pro výšky \(h \in [0, 2307{,}69]\).
77. Při dopravě zboží je limitována hmotnost zásilky \(m\) do \(100\) kg. Hmotnost \(m\) závisí na počtu balíků \(x\) a jejich váze \(w\) podle vztahu \(m = x \cdot w\). Navíc každý balík musí vážit alespoň \(2\) kg, ale ne více než \(5\) kg. Najděte nerovnice, které musí platit pro \(x\) a \(w\).
Podmínky:
\(x \cdot w \leq 100\)
\(2 \leq w \leq 5\)
\(x \geq 0\)
Pro danou váhu \(w\) platí:
\(x \leq \frac{100}{w}\)
Protože \(w\) je mezi \(2\) a \(5\), minimální maximální počet balíků je při \(w = 5\): \(x \leq 20\), a při \(w = 2\): \(x \leq 50\).
Množina řešení je tedy všechny dvojice \((x, w)\), kde \(x \geq 0\), \(2 \leq w \leq 5\) a \(x \leq \frac{100}{w}\).
78. Při výrobě určité látky platí, že koncentrace látky \(c(t)\) po čase \(t\) hodin klesá podle vzorce \(c(t) = 100e^{-0{,}3t}\). Najděte dobu \(t\), po které koncentrace klesne pod \(20\) % původní hodnoty.
Podmínka:
\(c(t) < 20\)
Dosadíme:
\(100 e^{-0{,}3 t} < 20\)
Vydělíme \(100\):
\(e^{-0{,}3 t} < 0{,}2\)
Logaritmujeme (přirozený logaritmus):
\(-0{,}3 t < \ln 0{,}2\)
\(t > \frac{-\ln 0{,}2}{0{,}3}\)
Vypočítáme hodnotu:
\(\ln 0{,}2 \approx -1{,}6094\)
\(t > \frac{1{,}6094}{0{,}3} \approx 5{,}3647\)
Takže koncentrace klesne pod \(20\) % po přibližně \(5{,}36\) hodinách.
79. Vlak má maximální povolenou hmotnost \(200\) tun. Náklad je rozdělen do dvou druhů zboží s hmotnostmi \(x\) a \(y\). Platí, že \(x \geq 50\), \(y \geq 70\), a celková hmotnost \(x + y \leq 200\). Určete všechny možné hodnoty \(x\) a \(y\).
Podmínky:
\(x \geq 50\)
\(y \geq 70\)
\(x + y \leq 200\)
Vyjádříme \(y\) z poslední nerovnice:
\(y \leq 200 – x\)
Protože \(y \geq 70\), musí platit
\(70 \leq y \leq 200 – x\)
Pro existenci řešení musí být
\(70 \leq 200 – x \Rightarrow x \leq 130\)
Celkově tedy \(50 \leq x \leq 130\) a \(70 \leq y \leq 200 – x\).
80. Zahradník plánuje vysadit různé druhy rostlin. Pro druh \(A\) platí, že musí vysadit alespoň \(20\) kusů, pro druh \(B\) nejméně \(10\) kusů, ale dohromady nesmí přesáhnout \(50\) kusů. Vyjádřete a vyřešte nerovnice pro počet kusů \(x\) a \(y\).
Podmínky:
\(x \geq 20\)
\(y \geq 10\)
\(x + y \leq 50\)
Vyjádříme \(y\):
\(y \leq 50 – x\)
Současně \(y \geq 10\), proto
\(10 \leq y \leq 50 – x\)
Pro existenci řešení musí platit
\(10 \leq 50 – x \Rightarrow x \leq 40\)
Celkově \(20 \leq x \leq 40\) a \(10 \leq y \leq 50 – x\).
81. Vlastník autodílny má na skladě maximálně \(150\) pneumatik. Pneumatiky jsou určeny pro osobní automobily a nákladní vozy. Počet pneumatik pro osobní auta označíme \(x\), pro nákladní vozy \(y\). Každé osobní auto potřebuje \(4\) pneumatiky, každá nákladní \(6\) pneumatik. Pokud má majitel zajistit pneumatiky pro nejméně \(20\) osobních a \(10\) nákladních vozů, určete množinu možných hodnot \(x\) a \(y\).
Množina řešení jsou všechny dvojice \((x,y)\), kde \(20 \leq x \leq 22{,}5\) a \(10 \leq y \leq 25 – \frac{2}{3}x\).
82. Výrobce sklenic vyrábí dva typy: malé a velké. Malé sklenice vyžadují \(2\) hodiny práce na kus, velké \(3\) hodiny. Celkový čas práce je omezen na \(120\) hodin. Výrobce chce vyrobit alespoň \(15\) malých sklenic a celkem nejméně \(40\) sklenic. Vyjádřete soustavu nerovnic a určete možný počet malých a velkých sklenic.
Označíme počet malých sklenic \(x\), počet velkých \(y\).
Současně \(y \geq 0\) a protože \(y \geq 40 – x\), je nutné
\(40 – x \geq 0 \Rightarrow x \leq 40\)
Celkový interval pro \(x\) je tedy \(15 \leq x \leq 40\).
Pro dané \(x\) platí
\(40 – x \leq y \leq 40 – \frac{2}{3}x\)
Proto množina řešení je všechny dvojice \((x, y)\) s \(x \in [15, 40]\) a \(y\) splňující tuto nerovnici.
83. Majitelka cukrárny plánuje výrobu dvou druhů zákusků. Zákusek A vyžaduje \(150\) g mouky a zákusek B \(200\) g mouky. Celkově má k dispozici maximálně \(24\) kg mouky. Zákusek A musí být vyroben alespoň \(50\) kusů, zákusek B nejméně \(40\) kusů. Určete, kolik kusů každého zákusku může vyrobit.
Označíme počet zákusků A jako \(x\), počet zákusků B jako \(y\).
Souběžně \(x \geq 50\), tedy \(50 \leq x \leq 106{,}67\).
Množina řešení je všechny \((x,y)\) splňující tyto nerovnice.
84. Investor plánuje investici do dvou různých projektů. Projekt A vyžaduje investici \(x\) tisíc korun, projekt B investici \(y\) tisíc korun. Celkový kapitál je omezen na \(500\) tisíc korun. Projekt A musí získat nejméně \(150\) tisíc, projekt B nejméně \(100\) tisíc. Navíc projekt B musí být financován alespoň na \(80\,\%\) částky projektu A. Určete možná řešení.
Podmínky:
\(x + y \leq 500\)
\(x \geq 150\)
\(y \geq 100\)
\(y \geq 0{,}8x\)
Současně \(x \geq 0\), \(y \geq 0\).
Z nerovnic:
\(y \geq \max(100, 0{,}8x)\)
Vyjádříme z první nerovnice \(y\):
\(y \leq 500 – x\)
Aby existovalo řešení, musí platit:
\(\max(100, 0{,}8x) \leq 500 – x\)
Nejprve porovnáme:
1) Pokud \(100 \geq 0{,}8x\), pak \(100 \leq 500 – x \Rightarrow x \leq 400\)
2) Pokud \(0{,}8x > 100\), tj. \(x > 125\), pak \(0{,}8x \leq 500 – x \Rightarrow 1{,}8x \leq 500 \Rightarrow x \leq \frac{500}{1{,}8} \approx 277{,}78\)
Spojení podmínek na \(x\):
\(150 \leq x \leq 277{,}78\)
A pro \(y\):
\(y \geq 0{,}8x\) a \(y \geq 100\), tedy \(y \geq \max(100, 0{,}8x)\)
Současně \(y \leq 500 – x\).
Množina řešení jsou všechny \((x,y)\) splňující tyto nerovnice.
85. Obchodník chce nakoupit dva druhy zboží, jejichž cena za kus je \(30\) Kč a \(45\) Kč. Má k dispozici maximálně \(1500\) Kč a chce koupit nejméně \(20\) kusů z každého druhu. Navrhněte nerovnice pro počty zakoupených kusů \(x\) a \(y\) a vyřešte je.
86. V malé firmě pracují dva typy zaměstnanců: techničtí a administrativní. Firma potřebuje zajistit alespoň \(50\) hodin práce týdně od techniků a alespoň \(30\) hodin od administrativních pracovníků. Technický zaměstnanec odpracuje \(5\) hodin denně, administrativní \(3\) hodiny denně. Kolik zaměstnanců obou typů je potřeba najmout, pokud je pracovní týden \(5\) dní?
Označíme počet techniků \(x\) a administrativních zaměstnanců \(y\).
Každý technik odpracuje týdně \(5 \cdot 5 = 25\) hodin, každý administrativní \(3 \cdot 5 = 15\) hodin.
Podmínky:
\(25x \geq 50 \Rightarrow x \geq 2\)
\(15y \geq 30 \Rightarrow y \geq 2\)
Celkově musí být \(x \geq 2\), \(y \geq 2\).
Není dána horní hranice, takže množina řešení je
\(\{(x,y) \in \mathbb{N}^2 \mid x \geq 2, y \geq 2\}\).
87. Student si chce rozdělit svůj studijní čas mezi dvě předměty tak, aby na předmět A věnoval alespoň \(12\) hodin a na předmět B alespoň \(8\) hodin týdně. Celkově chce studovat nejvýše \(25\) hodin týdně. Vyjádřete nerovnice a určete možné časy studia.
Označíme počet hodin na předmět A jako \(x\), na předmět B jako \(y\).
Podmínky:
\(x \geq 12\)
\(y \geq 8\)
\(x + y \leq 25\)
Vyjádříme \(y\) z poslední nerovnice:
\(y \leq 25 – x\)
Současně \(y \geq 8\)
Pro existenci řešení musí platit
\(8 \leq 25 – x \Rightarrow x \leq 17\)
Současně \(12 \leq x \leq 17\)
Množina řešení je všechny dvojice \((x,y)\), kde \(12 \leq x \leq 17\) a \(8 \leq y \leq 25 – x\).
88. Dvě firmy plánují výrobu součástek. Firma A může vyrobit až \(400\) kusů za den, firma B až \(300\) kusů. Společně však nesmí překročit \(600\) kusů denně kvůli skladovacím kapacitám. Navrhněte nerovnice a určete možné výrobní množství obou firem.
Označíme počet vyrobených kusů firmou A jako \(x\), firmou B jako \(y\).
Podmínky:
\(x \leq 400\)
\(y \leq 300\)
\(x + y \leq 600\)
\(x \geq 0\), \(y \geq 0\)
Nerovnice představují omezení kapacit.
Množina řešení je všechny dvojice \((x,y)\), kde \(0 \leq x \leq 400\), \(0 \leq y \leq 300\) a \(x + y \leq 600\).
89. Obchod chce prodávat dva typy výrobků. Cena výrobku A je \(50\) Kč, výrobku B \(70\) Kč. Minimální denní prodej je \(30\) kusů A a \(20\) kusů B. Celkový denní výnos nesmí přesáhnout \(3500\) Kč. Vyřešte nerovnice pro množství prodaných výrobků.
Označíme prodané kusy výrobku A jako \(x\), výrobku B jako \(y\).
Současně \(x \geq 30\), tedy \(30 \leq x \leq 42\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\) splňující nerovnice.
90. Firma plánuje výrobu dvou modelů robotů. Model A vyžaduje \(10\) hodin práce, model B \(15\) hodin. Firma má k dispozici maximálně \(300\) hodin práce. Musí vyrobit alespoň \(10\) modelů A a \(5\) modelů B. Najděte množinu možných počtů modelů.
Označíme počet modelů A jako \(x\), počet modelů B jako \(y\).
Současně \(x \geq 10\), tedy \(10 \leq x \leq 22{,}5\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(10\) a \(22{,}5\) a \(y\) mezi \(5\) a \(20 – \frac{2}{3}x\).
91. Farmář chce rozdělit své pole mezi pěstování dvou plodin. Plodina A potřebuje alespoň \(3\) hodiny práce na hektar a plodina B alespoň \(4\) hodiny. Farmář má k dispozici maximálně \(100\) hodin práce. Navrhněte nerovnice pro výměru \(x\) hektarů plodiny A a \(y\) hektarů plodiny B a určete množinu možných řešení.
Označíme plochu plodiny A jako \(x\) (v hektarech) a plochu plodiny B jako \(y\).
92. Manažer musí rozdělit rozpočet \(50\,000\) Kč mezi dva projekty. Projekt A vyžaduje minimálně \(20\,000\) Kč, projekt B minimálně \(15\,000\) Kč. Navrhněte nerovnice a určete možné rozdělení rozpočtu.
Označíme částku přidělenou na projekt A jako \(x\), na projekt B jako \(y\).
Podmínky:
\(x + y \leq 50000\)
\(x \geq 20000\)
\(y \geq 15000\)
Vyjádříme \(y\):
\(y \leq 50000 – x\)
Podmínka existence řešení:
\(15000 \leq 50000 – x \Rightarrow x \leq 35000\)
Současně \(20000 \leq x \leq 35000\)
Množina řešení:
\(x \in [20000, 35000]\)
\(y \in [15000, 50000 – x]\)
93. Rodina plánuje koupit dvě různé druhy domácích spotřebičů. Cena spotřebiče A je \(1200\) Kč, spotřebiče B \(1500\) Kč. Rodina má k dispozici maximálně \(18\,000\) Kč a chce koupit alespoň \(5\) spotřebičů A a \(3\) spotřebiče B. Najděte možný počet kusů každého spotřebiče.
Označíme počet spotřebičů A jako \(x\), počet spotřebičů B jako \(y\).
Současně \(x \geq 5\), tedy \(5 \leq x \leq 11{,}25\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(5\) a \(11{,}25\) a \(y\) mezi \(3\) a \(12 – 0{,}8x\).
94. Student plánuje rozdělit svůj čas mezi dvě přípravné kurzy. Kurz A vyžaduje alespoň \(4\) hodiny týdně, kurz B alespoň \(6\) hodin týdně. Celkově má k dispozici maximálně \(40\) hodin týdně. Najděte možné kombinace času věnovaného každému kurzu.
Označíme čas věnovaný kurzu A jako \(x\) (v hodinách), kurzu B jako \(y\).
Podmínky:
\(x + y \leq 40\)
\(x \geq 4\)
\(y \geq 6\)
Vyjádříme \(y\):
\(y \leq 40 – x\)
Podmínka existence řešení:
\(6 \leq 40 – x \Rightarrow x \leq 34\)
Současně \(x \geq 4\), tedy \(4 \leq x \leq 34\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(4\) a \(34\) a \(y\) mezi \(6\) a \(40 – x\).
95. Výrobce vyrábí dva druhy krabic. Krabice A vyžaduje \(2\) m² lepenky, krabice B \(3\) m². Má k dispozici maximálně \(150\) m² lepenky a chce vyrobit nejméně \(20\) krabic A a \(15\) krabic B. Určete množinu možných výrobků.
Označíme počet krabic A jako \(x\), počet krabic B jako \(y\).
Současně \(x \geq 20\), tedy \(20 \leq x \leq 52{,}5\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(20\) a \(52{,}5\) a \(y\) mezi \(15\) a \(50 – \frac{2}{3}x\).
96. Restaurace musí připravit dva druhy menu. Menu A potřebuje \(5\) hodin přípravy, menu B \(7\) hodin. Celkový čas na přípravu je maximálně \(200\) hodin. Musí připravit minimálně \(20\) menu A a \(15\) menu B. Najděte množinu možných počtů menu.
Označíme počet menu A jako \(x\), počet menu B jako \(y\).
Nemáme žádné \(x\), které splňuje obě podmínky, tedy řešení neexistuje.
Tato nerovnice tedy nemá řešení při daných podmínkách.
97. Firma plánuje výrobu dvou typů zařízení. Typ A spotřebuje \(8\) kg materiálu, typ B \(12\) kg. Firma má k dispozici \(960\) kg materiálu a chce vyrobit alespoň \(50\) zařízení typu A a \(40\) typu B. Určete možné počty vyrobených zařízení.
Označíme počet zařízení typu A jako \(x\), typ B jako \(y\).
Současně \(x \geq 50\), tedy \(50 \leq x \leq 60\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(50\) a \(60\) a \(y\) mezi \(40\) a \(80 – \frac{2}{3}x\).
98. V továrně se vyrábějí dvě varianty součástek. Varianta A vyžaduje \(7\) hodin práce, varianta B \(9\) hodin. Továrna má k dispozici maximálně \(630\) hodin práce a musí vyrobit nejméně \(40\) variant A a \(30\) variant B. Najděte množinu možných počtů výrobků.
Označíme počet variant A jako \(x\), počet variant B jako \(y\).
Současně \(x \geq 40\), tedy \(40 \leq x \leq 51{,}43\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(40\) a \(51{,}43\) a \(y\) mezi \(30\) a \(70 – \frac{7}{9}x\).
99. Zahradník plánuje vysadit dvě druhy stromů. Strom A vyžaduje \(5\) litrů vody týdně, strom B \(8\) litrů. Má k dispozici maximálně \(240\) litrů vody týdně a chce vysadit nejméně \(20\) stromů A a \(15\) stromů B. Najděte množinu možných počtů stromů.
Označíme počet stromů A jako \(x\), počet stromů B jako \(y\).
Současně \(x \geq 20\), tedy \(20 \leq x \leq 24\)
Množina řešení je všechny \((x,y)\), kde \(x\) je mezi \(20\) a \(24\) a \(y\) mezi \(15\) a \(30 – \frac{5}{8}x\).
100. Doprava musí přepravit dvě druhy zboží. Zboží A vyžaduje \(10\) m³ prostoru, zboží B \(15\) m³. K dispozici je maximálně \(300\) m³. Doprava musí přepravit nejméně \(10\) kusů zboží A a \(8\) kusů zboží B. Určete množinu možných počtů přepravovaných kusů.
Označíme počet kusů zboží A jako \(x\), počet kusů zboží B jako \(y\).