1. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = 3x + 7 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = 3x + 7 \) je lineární a bijektivní, proto má inverzní funkci.
Nejprve označíme \( y = 3x + 7 \) a vyjádříme \( x \):
Odečteme 7 na obou stranách:
Vydělíme 3:
Inverzní funkce je tedy:
Ověření:
Pro \( x = 2 \) platí \( f(2) = 3 \cdot 2 + 7 = 13 \),
proto \( f^{-1}(13) = \frac{13 – 7}{3} = 2 \), což potvrzuje správnost.
2. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \frac{2x – 5}{3} \).
Řešení:
Funkce je daná jako:
Nejprve označíme \( y = \frac{2x – 5}{3} \).
Vynásobíme rovnici 3:
Přičteme 5 na obě strany:
Vydělíme 2:
Inverzní funkce je:
Ověření pro \( x = 4 \):
\( f(4) = \frac{2 \cdot 4 – 5}{3} = \frac{8 – 5}{3} = 1 \),
proto \( f^{-1}(1) = \frac{3 \cdot 1 + 5}{2} = 4 \), což je správně.
3. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \) s definičním oborem \( x \geq -\frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce je rostoucí na definičním oboru, proto má inverzní funkci.
Nejprve označíme \( y = \sqrt{2x + 3} \).
Umocníme na druhou:
Odečteme 3:
Vydělíme 2:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( x \geq 0 \), protože původní funkce má hodnoty od 0 výše.
Ověření:
Pro \( x = 1 \) platí \( f(1) = \sqrt{2 \cdot 1 + 3} = \sqrt{5} \).
Pak \( f^{-1}(\sqrt{5}) = \frac{(\sqrt{5})^2 – 3}{2} = \frac{5 – 3}{2} = 1 \), správně.
4. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \frac{1}{x – 2} \) s definičním oborem \( x \neq 2 \).
Řešení:
Nejprve označíme \( y = \frac{1}{x – 2} \).
Vynásobíme rovnici \( y(x – 2) = 1 \).
Roznásobíme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( x \neq 0 \), protože jmenovatel nesmí být nula.
Ověření:
Pro \( x = 3 \) platí \( f(3) = \frac{1}{3 – 2} = 1 \),
proto \( f^{-1}(1) = \frac{1 + 2 \cdot 1}{1} = 3 \), což odpovídá původnímu vstupu.
5. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \ln(x – 1) \) s definičním oborem \( x > 1 \).
Řešení:
Nejprve označíme \( y = \ln(x – 1) \).
Využijeme exponenciální funkci k vyjádření \( x \):
Přičteme 1:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je celý \(\mathbb{R}\), protože exponentiální funkce je definovaná na celé množině reálných čísel.
Ověření:
Pro \( x = 2 \) platí \( f(2) = \ln(2 – 1) = \ln 1 = 0 \),
proto \( f^{-1}(0) = e^0 + 1 = 1 + 1 = 2 \), správně.
6. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = e^{2x} \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = e^{2x} \) je rostoucí a bijektivní na \(\mathbb{R}\), proto existuje inverzní funkce.
Nejprve označíme \( y = e^{2x} \).
Použijeme logaritmus k vyjádření \( x \):
Vydělíme 2:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( x > 0 \), protože logaritmus je definovaný jen pro kladná čísla.
Ověření:
Pro \( x = 0 \) nemá smysl, ale třeba pro \( x = 1 \) platí \( f(1) = e^{2} \),
tedy \( f^{-1}(e^{2}) = \frac{\ln e^{2}}{2} = \frac{2}{2} = 1 \).
7. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \frac{x+1}{x-1} \) s definičním oborem \( x \neq 1 \).
Řešení:
Označíme \( y = \frac{x+1}{x-1} \).
Vynásobíme rovnici:
Roznásobíme levou stranu:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu a ostatní na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor inverzní funkce je \( x \neq 1 \).
Ověření:
Pro \( x = 3 \) platí:
\( f(3) = \frac{3 + 1}{3 – 1} = \frac{4}{2} = 2 \),
proto \( f^{-1}(2) = \frac{2 + 1}{2 – 1} = \frac{3}{1} = 3 \), správně.
8. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = x^3 + 1 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = x^3 + 1 \) je bijektivní a rostoucí na celé množině reálných čísel.
Označíme \( y = x^3 + 1 \).
Vyjádříme \( x \):
Vypočítáme třetí odmocninu:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \(\mathbb{R}\).
Ověření:
Pro \( x = 2 \) platí \( f(2) = 2^3 + 1 = 9 \),
proto \( f^{-1}(9) = \sqrt[3]{9 – 1} = \sqrt[3]{8} = 2 \), správně.
9. Najděte inverzní funkci k funkci \( f(x) = \frac{2x + 3}{x – 1} \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{2x + 3}{x – 1} \) je definována pro \( x \in \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{x – 1} \).
Vynásobíme obě strany rovnice jmenovatelem \( x – 1 \):
Rozevřeme levou stranu:
Převedeme všechny členy obsahující \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Tedy inverzní funkce je:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
Hodnoty, které nemůže nabývat, jsou ty, pro které by jmenovatel inverzní funkce byl nulový, tedy \( x = 2 \).
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
10. Určete inverzní funkci k funkci \( f(x) = \sqrt{3x – 5} \) a stanovte definiční obor i obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{3x – 5} \) je definována pro \( 3x – 5 \geq 0 \), tedy \( x \geq \frac{5}{3} \).
Označíme \( y = \sqrt{3x – 5} \).
Obě strany umocníme na druhou, abychom se zbavili odmocniny:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce vyplývá z oboru hodnot původní funkce, která je vždy nezáporná, tedy \( D_{f^{-1}} = \langle 0, +\infty) \).
Obor hodnot původní funkce je tedy \( \langle 0, +\infty) \).
11. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{2}x – 7 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{2}x – 7 \) je lineární a definovaná na celém \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = \frac{1}{2}x – 7 \).
Vyjádříme \( x \):
Vynásobíme rovnost 2:
Tedy:
Inverzní funkce je:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
12. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(x – 1) \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(x – 1) \) je definována pro \( x – 1 > 0 \), tedy \( x > 1 \).
Označíme \( y = \ln(x – 1) \).
Exponentujeme obě strany rovnice:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor původní funkce je \( (1, +\infty) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (1, +\infty) \).
13. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 2}{5} \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{3x – 2}{5} \) je lineární a definovaná na celém \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = \frac{3x – 2}{5} \).
Vynásobíme rovnost 5:
Přičteme 2 k oběma stranám:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
14. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 1}{2x – 3} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \in \mathbb{R} \setminus \{ \frac{3}{2} \} \).
Označíme \( y = \frac{4x + 1}{2x – 3} \).
Vynásobíme obě strany rovnice jmenovatelem:
Rozevřeme levou stranu:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{ 2 \} \), protože jmenovatel nesmí být nula.
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{ 2 \} \).
15. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sin x \) omezené na interval \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Na intervalu \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) je funkce \( f(x) = \sin x \) rostoucí a bijektivní.
Označíme \( y = \sin x \).
Inverzní funkce je arkussinus:
Definiční obor \( f \) je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), obor hodnot \( [-1,1] \).
Definiční obor inverzní funkce je \( [-1,1] \), obor hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
16. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = 2^x \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = 2^x \) je rostoucí a bijektivní na \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = 2^x \).
Inverzní funkce je logaritmus o základu 2:
Definiční obor \( f \) je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( (0, +\infty) \), obor hodnot \( \mathbb{R} \).
17. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x^2 – 4}{x + 2} \) omezené na \( (-\infty, -2) \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \in (-\infty, -2) \).
Označíme \( y = \frac{x^2 – 4}{x + 2} \).
Upravíme čitatele jako rozdíl čtverců:
Pro \( x \neq -2 \) můžeme zkrátit:
Odtud:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce odpovídá oboru hodnot původní funkce, tedy \( (-\infty, -4) \).
Obor hodnot inverzní funkce je \( (-\infty, -2) \).
18. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{x} + 3 \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \in \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
Označíme \( y = \frac{1}{x} + 3 \).
Vyjádříme \( x \):
Invertujeme:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), protože \( y = 3 \) by znamenalo dělení nulou v inverzní funkci.
19. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(x – 1) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(x – 1) \) je definována pro \( x > 1 \).
Označíme \( y = \ln(x – 1) \).
Vyjádříme \( x \) pomocí exponenciály:
Odtud:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( (1, +\infty) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot je \( (1, +\infty) \).
20. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 2}{x + 3} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -3 \).
Označíme \( y = \frac{x – 2}{x + 3} \).
Vynásobíme obě strany rovnice jmenovatelem:
Rozevřeme levou stranu:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
21. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{2x + 5} \) omezené na \( x \geq -\frac{5}{2} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{2x + 5} \) je definována pro \( x \geq -\frac{5}{2} \) a je rostoucí.
Označíme \( y = \sqrt{2x + 5} \).
Odmocníme obě strany a vyjádříme \( x \):
Izolujeme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \left[-\frac{5}{2}, +\infty\right) \), obor hodnot je \( [0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( [0, +\infty) \), obor hodnot je \( \left[-\frac{5}{2}, +\infty\right) \).
22. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan x \) omezené na \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \tan x \) je na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) rostoucí a bijektivní.
Označíme \( y = \tan x \).
Inverzní funkce je arktangens:
Definiční obor \( f \) je \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot je \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
23. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{2}x^3 – 4 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{2}x^3 – 4 \) je rostoucí a bijektivní na \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = \frac{1}{2}x^3 – 4 \).
Vyjádříme \( x \):
Vynásobíme rovnicí dvěma:
Vypočítáme třetí odmocninu:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
24. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 2}{5 – x} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 5 \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{3x + 2}{5 – x} \).
Vynásobíme obě strany rovnice jmenovatelem:
Rozevřeme levou stranu:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{5\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \), protože jmenovatel v inverzní funkci nesmí být nulový.
25. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = e^{2x} + 3 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = e^{2x} + 3 \) je definována na \( \mathbb{R} \) a je rostoucí.
Označíme \( y = e^{2x} + 3 \).
Izolujeme exponenciální člen:
Vezmeme logaritmus:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot je \( (3, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( (3, +\infty) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
26. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt[3]{x + 7} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt[3]{x + 7} \) je definována na celé \( \mathbb{R} \) a je rostoucí.
Označíme \( y = \sqrt[3]{x + 7} \).
Vyjádříme \( x \):
Izolujeme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
27. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x}{1 – x} \), \( x \neq 1 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 1 \).
Označíme \( y = \frac{2x}{1 – x} \).
Vynásobíme obě strany rovnice jmenovatelem:
Rozevřeme levou stranu:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
28. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sin x \) omezené na \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sin x \) omezená na intervalu \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) je rostoucí a bijektivní.
Označíme \( y = \sin x \).
Inverzní funkcí je arkus sinus:
Definiční obor původní funkce je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), obor hodnot je \( [-1,1] \).
Definiční obor inverzní funkce je \( [-1,1] \), obor hodnot je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
29. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(2x + 1) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(2x + 1) \) je definována, když argument logaritmu je kladný:
Definiční obor je tedy \( \left(-\frac{1}{2}, +\infty \right) \).
Označíme \( y = \ln(2x + 1) \).
Vezmeme exponenciálu na obě strany:
Izolujeme \( x \):
Inverzní funkce je:
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \), protože logaritmus může nabývat všech reálných hodnot.
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(-\frac{1}{2}, +\infty \right) \).
30. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 3}{2x + 5} \), kde \( x \neq -\frac{5}{2} \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{4x – 3}{2x + 5} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{2} \right\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ 2 \right\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
31. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{5x – 4} \), kde \( x \geq \frac{4}{5} \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{5x – 4} \) je definována pro \( 5x – 4 \geq 0 \Rightarrow x \geq \frac{4}{5} \).
Definiční obor je tedy \( \left[\frac{4}{5}, +\infty \right) \).
Označíme \( y = \sqrt{5x – 4} \).
Odstraníme odmocninu umocněním na druhou:
Izolujeme \( x \):
Inverzní funkce je:
Obor hodnot původní funkce je \( [0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( [0, +\infty) \), obor hodnot \( \left[\frac{4}{5}, +\infty \right) \).
32. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan x \) omezené na interval \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \tan x \) je omezená na interval \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) a je bijektivní.
Označíme \( y = \tan x \).
Inverzní funkcí je arkus tangens:
Definiční obor původní funkce je \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
33. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = x^3 + 2 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = x^3 + 2 \) je definována na celém \( \mathbb{R} \) a je rostoucí.
Označíme \( y = x^3 + 2 \).
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
34. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x+3}{x-1} \), kde \( x \neq 1 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{x+3}{x-1} \) je definována pro \( x \neq 1 \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{x+3}{x-1} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
35. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = e^{2x} + 5 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = e^{2x} + 5 \) je definována pro všechna reálná čísla \( x \).
Označíme \( y = e^{2x} + 5 \).
Izolujeme exponenciálu:
Vezmeme přirozený logaritmus:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \).
Obor hodnot původní funkce je \( (5, +\infty) \), protože exponenciála je vždy kladná.
Definiční obor inverzní funkce je \( (5, +\infty) \), obor hodnot \( \mathbb{R} \).
36. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{x+2} \), kde \( x \neq -2 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{1}{x + 2} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Izolujeme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \), protože \( y = 0 \) by znamenalo dělení nulou.
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
37. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \arcsin x \) s definičním oborem \( \left[-1,1\right] \) a oborem hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \arcsin x \) je inverzní k funkci \( \sin x \) omezené na interval \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Definiční obor je \( \left[-1, 1\right] \), obor hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Inverzní funkce k \( f(x) = \arcsin x \) je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), obor hodnot \( \left[-1, 1\right] \).
38. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = x^5 – 4 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = x^5 – 4 \) je definována na celém \( \mathbb{R} \) a je rostoucí, tedy bijektivní.
Označíme \( y = x^5 – 4 \).
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
39. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(3x – 2) \), určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(3x – 2) \) je definována pro \( 3x – 2 > 0 \), tedy pro \( x > \frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \ln(3x – 2) \).
Vyjádříme argument logaritmu:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \left(\frac{2}{3}, +\infty \right) \).
Obor hodnot je celé \( \mathbb{R} \).
Definiční obor inverzní funkce je celé \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(\frac{2}{3}, +\infty \right) \).
40. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \), kde \( x \geq -\frac{3}{2} \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \) je definována pro \( 2x + 3 \geq 0 \), tedy \( x \geq -\frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \sqrt{2x + 3} \).
Umocníme obě strany na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty \right) \).
Obor hodnot je \( [0, +\infty) \), protože druhá odmocnina je nezáporná.
Definiční obor inverzní funkce je \( [0, +\infty) \), obor hodnot \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty \right) \).
41. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x – 1}{x + 4} \), kde \( x \neq -4 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -4 \).
Označíme \( y = \frac{2x – 1}{x + 4} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-4\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{-4\} \).
42. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan x \) na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \tan x \) je bijektivní na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Definiční obor je tedy \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Obor hodnot je celé \( \mathbb{R} \).
Inverzní funkcí je arkustangens:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
43. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{2} x^3 – 4 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{2} x^3 – 4 \) je definována na celém \( \mathbb{R} \) a je rostoucí, tedy bijektivní.
Označíme \( y = \frac{1}{2} x^3 – 4 \).
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor i obor hodnot jsou celé \( \mathbb{R} \).
44. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 7}{2x – 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{2} \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{5x + 7}{2x – 3} \) je definována pro \( x \neq \frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 7}{2x – 3} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{3}{2} \right\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{5}{2} \right\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{5}{2} \right\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{3}{2} \right\} \).
45. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = e^{2x} + 5 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = e^{2x} + 5 \) je definována na celém \( \mathbb{R} \).
Definiční obor je tedy \( \mathbb{R} \).
Obor hodnot je \( (5, +\infty) \), protože \( e^{2x} > 0 \) pro všechna \( x \).
Označíme \( y = e^{2x} + 5 \).
Vyjádříme exponent:
Použijeme logaritmus:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( (5, +\infty) \), obor hodnot \( \mathbb{R} \).
46. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt[3]{x – 7} + 2 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt[3]{x – 7} + 2 \) je definována na celém \( \mathbb{R} \), protože třetí odmocnina existuje pro všechna reálná čísla.
Definiční obor je \( \mathbb{R} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \), protože je to posunutá třetí odmocnina.
Označíme \( y = \sqrt[3]{x – 7} + 2 \).
Vyjádříme třetí odmocninu:
Umocníme na třetí:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
47. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sin x \) na intervalu \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sin x \) je bijektivní na intervalu \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Definiční obor je tedy \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Obor hodnot je \( [-1, 1] \).
Inverzní funkcí je arcsinus:
Definiční obor inverzní funkce je \( [-1, 1] \), obor hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
48. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{x – 2} + 3 \), kde \( x \neq 2 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{x – 2} + 3 \) je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{1}{x – 2} + 3 \).
Vyjádříme zlomek:
Obrátíme rovnost:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
49. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(x + 4) – 2 \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(x + 4) – 2 \) je definována pro \( x + 4 > 0 \Rightarrow x > -4 \).
Definiční obor je tedy \( (-4, +\infty) \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \), protože logaritmus nabývá všech reálných hodnot a posun o -2 nemění obor hodnot.
Označíme \( y = \ln(x + 4) – 2 \).
Vyjádříme logaritmus:
Exponentujeme obě strany:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (-4, +\infty) \).
50. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 1}{x + 3} \), kde \( x \neq -3 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{x – 1}{x + 3} \) je definována pro \( x \neq -3 \).
Označíme \( y = \frac{x – 1}{x + 3} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \).
51. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan(x) \) na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \tan(x) \) je bijektivní na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Definiční obor je tedy \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Inverzní funkcí je arctangens:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
52. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = 3x^2 + 4 \) na intervalu \( [0, +\infty) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = 3x^2 + 4 \) není prostá na celém \(\mathbb{R}\), ale je prostá na intervalu \( [0, +\infty) \).
Definiční obor je \( [0, +\infty) \).
Obor hodnot je \( [4, +\infty) \), protože \( 3x^2 \geq 0 \).
Označíme \( y = 3x^2 + 4 \).
Vyjádříme kvadratický člen:
Vyjádříme \( x^2 \):
Protože \( x \geq 0 \), bereme kladnou odmocninu:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( [4, +\infty) \), obor hodnot \( [0, +\infty) \).
53. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 1}{x – 4} \), kde \( x \neq 4 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{2x + 1}{x – 4} \) je definována pro \( x \neq 4 \).
Označíme \( y = \frac{2x + 1}{x – 4} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
54. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \) s definičním oborem \( x \geq -\frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \) je definována pro \( 2x + 3 \geq 0 \Rightarrow x \geq -\frac{3}{2} \).
Definiční obor je tedy \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty \right) \).
Obor hodnot je \( [0, +\infty) \), protože druhá odmocnina je vždy nezáporná.
Označíme \( y = \sqrt{2x + 3} \).
Umocníme obě strany na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( [0, +\infty) \), obor hodnot \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty \right) \).
55. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = 5 – 2e^{3x} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = 5 – 2e^{3x} \) je definována pro všechna reálná čísla \( x \in \mathbb{R} \).
Označíme \( y = 5 – 2e^{3x} \).
Vyjádříme exponent:
Vydělíme dvěma:
Protože \( e^{3x} > 0 \), platí \( \frac{5 – y}{2} > 0 \Rightarrow y < 5 \).
Inverzní funkce bude definována pro \( y < 5 \).
Vezmeme logaritmus:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( (-\infty, 5) \), obor hodnot původní funkce je \( (-\infty, 5) \).
56. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \arcsin(x) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \arcsin(x) \) je definována pro \( x \in [-1,1] \).
Je to inverzní funkce k \( \sin(x) \) omezené na interval \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Definiční obor je tedy \( [-1, 1] \), obor hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Inverzní funkcí je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), obor hodnot \( [-1, 1] \).
57. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{x} + 7 \), kde \( x \neq 0 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{x} + 7 \) je definována pro \( x \neq 0 \).
Označíme \( y = \frac{1}{x} + 7 \).
Vyjádříme \( x \):
Inverzní vztah:
Definiční obor funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{7\} \), protože jmenovatel v inverzi nesmí být nulový.
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{7\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
58. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 2}{x + 1} \), kde \( x \neq -1 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{3x – 2}{x + 1} \) je definována pro \( x \neq -1 \).
Označíme \( y = \frac{3x – 2}{x + 1} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{-1\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{-1\} \).
59. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(4x – 5) \) s definičním oborem \( x > \frac{5}{4} \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \ln(4x – 5) \) je definována pro \( 4x – 5 > 0 \Rightarrow x > \frac{5}{4} \).
Definiční obor je tedy \( \left(\frac{5}{4}, +\infty \right) \).
Označíme \( y = \ln(4x – 5) \).
Exponentujeme obě strany:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \), protože \( \ln \) může nabývat všech reálných hodnot.
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(\frac{5}{4}, +\infty \right) \).
60. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{2}x^2 – 3 \) pro \( x \geq 0 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{1}{2}x^2 – 3 \) je definována pro \( x \geq 0 \).
Definiční obor je tedy \( [0, +\infty) \).
Obor hodnot určíme dosazením \( x = 0 \):
Funkce je rostoucí pro \( x \geq 0 \), takže obor hodnot je \( [-3, +\infty) \).
Označíme \( y = \frac{1}{2}x^2 – 3 \).
Vyjádříme \( x^2 \):
Vyjádříme \( x \) (protože \( x \geq 0 \), vezmeme kladnou odmocninu):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( [-3, +\infty) \), obor hodnot \( [0, +\infty) \).
61. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan(x) \) omezené na interval \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \tan(x) \) je bijektivní na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Definiční obor je tedy \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
Inverzní funkcí je arkustangens:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
62. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 3}{2x + 5} \), kde \( x \neq -\frac{5}{2} \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{x – 3}{2x + 5} \) je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{x – 3}{2x + 5} \).
Vynásobíme rovnost jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Převedeme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{2} \right\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{1}{2} \right\} \), protože jmenovatel inverzní funkce nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{1}{2} \right\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{2} \right\} \).
63. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \), kde \( x \geq -\frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \) je definována pro \( 2x + 3 \geq 0 \Rightarrow x \geq -\frac{3}{2} \).
Definiční obor je tedy \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty\right) \), obor hodnot \( [0, +\infty) \) z důvodu druhé odmocniny.
Označíme \( y = \sqrt{2x + 3} \).
Umocníme obě strany na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( [0, +\infty) \), obor hodnot \( \left[-\frac{3}{2}, +\infty\right) \).
64. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = 5 – \frac{2}{x} \), kde \( x \neq 0 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = 5 – \frac{2}{x} \) je definována pro \( x \neq 0 \).
Označíme \( y = 5 – \frac{2}{x} \).
Převedeme členy:
Vynásobíme rovnost \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
Obor hodnot je \( \mathbb{R} \setminus \{5\} \), protože jmenovatel v inverzi nesmí být nulový.
Definiční obor inverzní funkce je tedy \( \mathbb{R} \setminus \{5\} \), obor hodnot \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \).
65. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \arcsin(x) \), kde \( x \in [-1,1] \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \arcsin(x) \) je definována na intervalu \( [-1, 1] \).
Definiční obor je tedy \( [-1, 1] \), obor hodnot \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Inverzní funkcí je sinus omezený na \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \):
Definiční obor inverzní funkce je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), obor hodnot \( [-1, 1] \).
66. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = 3^x \), kde \( x \in \mathbb{R} \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = 3^x \) je rostoucí a bijektivní na \( \mathbb{R} \).
Definiční obor je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (0, +\infty) \).
Označíme \( y = 3^x \).
Vyjádříme \( x \) pomocí logaritmu:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( (0, +\infty) \), obor hodnot \( \mathbb{R} \).
67. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 4}{x – 1} \), kde \( x \neq 1 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = \frac{x + 4}{x – 1} \) je definována pro \( x \neq 1 \).
Označíme \( y = \frac{x + 4}{x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozevřeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \). Obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
68. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = e^{x} – 2 \).
Řešení:
Funkce \( f(x) = e^{x} – 2 \) je definována pro všechna \( x \in \mathbb{R} \).
Označíme \( y = e^{x} – 2 \).
Izolujeme exponent:
Vezmeme logaritmus:
Inverzní funkce:
Definiční obor \( f \): \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (-2, +\infty) \).
Definiční obor inverze: \( (-2, +\infty) \), obor hodnot \( \mathbb{R} \).
69. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{x – 1} + 3 \), kde \( x \ge 1 \).
Řešení:
Definiční obor: \( x \ge 1 \). Obor hodnot: \( f(x) \ge 3 \).
Označíme \( y = \sqrt{x – 1} + 3 \).
Izolujeme odmocninu:
Umocníme na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce:
Definiční obor inverze: \( [3, +\infty) \), obor hodnot: \( [1, +\infty) \).
70. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \tan(x) + 1 \) na intervalu \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
Řešení:
Definiční obor: \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \), obor hodnot: \( \mathbb{R} + 1 = \mathbb{R} \).
Označíme \( y = \tan(x) + 1 \).
Izolujeme tangens:
Inverzní funkcí je:
Definiční obor inverze: \( \mathbb{R} \), obor hodnot: \( \left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) \).
71. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{ax + b}{cx + d} \), pokud \( ad – bc \neq 0 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{d}{c} \).
Označíme \( y = \frac{ax + b}{cx + d} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{d}{c}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{a}{c}\right\} \).
73. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 4}{2x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x – 4}{2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \).
74. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 1 \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{5\} \).
75. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 7}{3x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{3} \).
Označíme \( y = \frac{x + 7}{3x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{3}\right\} \).
76. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 3}{x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{4x – 3}{x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
77. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 1}{4x – 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{4} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 1}{4x – 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{4}\right\} \).
78. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 6}{3x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{3} \).
Označíme \( y = \frac{x – 6}{3x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{3}\right\} \).
79. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 2}{x + 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -4 \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{3x – 2}{x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-4\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \).
80. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 1}{2x – 7} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{7}{2} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 1}{2x – 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \).
81. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-x + 6}{4x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{3}{4} \).
Označíme \( y = \frac{-x + 6}{4x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{3}{4} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{1}{4} \right\} \).
82. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 5}{-3x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{7x + 5}{-3x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{2}{3} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{7}{3} \right\} \).
83. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-4x + 1}{5x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{5} \).
Označíme \( y = \frac{-4x + 1}{5x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{3}{5} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{4}{5} \right\} \).
84. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 7}{-x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{6x – 7}{-x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-6\} \).
85. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 4}{5x – 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{5} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 4}{5x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{5}\right\} \).
86. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 7}{x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -1 \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 7}{x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-1\} \).
87. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 3}{2x + 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{5x – 3}{2x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-2\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \).
88. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 1}{-3x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{7x + 1}{-3x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{7}{3} \right\} \).
89. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-4x + 5}{x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 3 \).
Označíme \( y = \frac{-4x + 5}{x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-4\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \).
90. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 5}{7x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{7} \).
Označíme \( y = \frac{4x – 5}{7x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{2}{7} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{4}{7} \right\} \).
91. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x + 1}{-x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 3 \).
Označíme \( y = \frac{6x + 1}{-x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-6\} \).
92. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 3}{5x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{5} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{5x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{1}{5} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{2}{5} \right\} \).
93. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{2x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{2} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{3}{2} \right\} \).
94. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 1}{-4x + 7} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{7}{4} \).
Označíme \( y = \frac{5x – 1}{-4x + 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{7}{4} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{4} \right\} \).
95. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 9}{2x – 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \), protože jmenovatel nesmí být nula: \( 2x – 4 \neq 0 \Rightarrow x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{7x + 9}{2x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{2}\right\} \).
96. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-5x + 8}{3x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{3} \), protože jmenovatel nesmí být nula.
Označíme \( y = \frac{-5x + 8}{3x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{1}{3} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{5}{3} \right\} \).
97. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 7}{x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -6 \).
Označíme \( y = \frac{4x – 7}{x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-6\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
98. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 2}{-2x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 2}{-2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{5}{2} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{3}{2} \right\} \).
99. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-6x + 7}{4x – 9} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{9}{4} \).
Označíme \( y = \frac{-6x + 7}{4x – 9} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{9}{4} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{3}{2} \right\} \).
100. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 3}{5x – 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{5} \), protože jmenovatel nesmí být nulový.
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{5x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{5}\right\} \).
101. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 1}{7x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{7} \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 1}{7x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{2}{7} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{3}{7} \right\} \).
102. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 5}{-x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 3 \).
Označíme \( y = \frac{6x – 5}{-x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-6\} \).
103. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 7}{-3x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{3} \).
Označíme \( y = \frac{4x + 7}{-3x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{1}{3} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{4}{3} \right\} \).
104. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 6}{2x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{5x – 6}{2x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ -\frac{1}{2} \right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{ \frac{5}{2} \right\} \).
105. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 2}{4x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{4} \).
Označíme \( y = \frac{7x + 2}{4x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{4}\right\} \).
106. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-5x + 4}{x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -6 \).
Označíme \( y = \frac{-5x + 4}{x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-6\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-5\} \).
107. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 1}{2x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x – 1}{2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \).
108. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 9}{5x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{5} \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 9}{5x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{5}\right\} \).
109. Určete definiční obor a inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{2x + 3} \).
Řešení:
Definiční obor určíme z podmínky pod odmocninou:
Označíme \( y = \sqrt{2x + 3} \).
Umocníme obě strany na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Obor hodnot původní funkce je \( \langle 0, +\infty) \), tedy definiční obor inverzní funkce je také \( \langle 0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( x \geq 0 \).
110. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{x – 2} \) a určete definiční obory.
Řešení:
Funkce není definována pro \( x = 2 \), tedy definiční obor je \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
Označíme \( y = \frac{1}{x – 2} \).
Vynásobíme \( x – 2 \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{0\} \), protože nelze dělit nulou.
111. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(x + 1) \), určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Definiční obor je \( x + 1 > 0 \Rightarrow x > -1 \).
Označíme \( y = \ln(x + 1) \).
Umocníme exponenciálou obě strany:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \), tedy definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \).
Definiční obor původní funkce je \( (-1, +\infty) \), což je zároveň obor hodnot inverzní funkce.
112. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x – 5}{3} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro všechna reálná čísla \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = \frac{2x – 5}{3} \).
Vynásobíme 3:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor i obor hodnot jsou \( \mathbb{R} \).
113. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = e^{3x} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je definována pro všechna reálná čísla \( \mathbb{R} \).
Označíme \( y = e^{3x} \).
Použijeme přirozený logaritmus na obě strany:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor původní funkce je \( \mathbb{R} \), obor hodnot \( (0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( (0, +\infty) \), obor hodnot je \( \mathbb{R} \).
114. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \sqrt{5 – x} \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Definiční obor určíme z podmínky pod odmocninou:
Označíme \( y = \sqrt{5 – x} \).
Umocníme obě strany na druhou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Obor hodnot původní funkce je \( \langle 0, +\infty) \), tedy definiční obor inverzní funkce je \( \langle 0, +\infty) \).
Definiční obor inverzní funkce je \( x \geq 0 \), obor hodnot \( (-\infty, 5] \).
115. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 1}{x – 4} \), pokud \( x \neq 4 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Definiční obor je \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 1}{x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \).
116. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \ln(2x – 1) \) a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Definiční obor určíme z podmínky argumentu logaritmu:
Označíme \( y = \ln(2x – 1) \).
Umocníme exponenciálou:
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
Definiční obor původní funkce je \( \left(\frac{1}{2}, +\infty\right) \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \), tedy definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \).
117. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{1}{2} \sin x \) na intervalu \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \) a určete její definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Funkce je omezená na \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \), kde je invertibilní.
Označíme \( y = \frac{1}{2} \sin x \Rightarrow \sin x = 2y \).
Vyjádříme \( x \) pomocí arcsin:
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor původní funkce je \( \left[-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right] \).
Obor hodnot původní funkce je \( \left[-\frac{1}{2}, \frac{1}{2}\right] \), což je definiční obor inverzní funkce.
118. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 2}{x – 3} \), kde \( x \neq 3 \), a určete definiční obor a obor hodnot.
Řešení:
Definiční obor je \( \mathbb{R} \setminus \{3\} \).
Označíme \( y = \frac{x + 2}{x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor inverzní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
Obor hodnot původní funkce je \( \mathbb{R} \setminus \{1\} \).
119. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 5}{3x – 4} \), kde \( x \neq \frac{4}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{3} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 5}{3x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{3}\right\} \).
120. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 7}{x + 1} \), kde \( x \neq -1 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -1 \).
Označíme \( y = \frac{4x – 7}{x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-1\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \).
121. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{2x – 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{2x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \).
122. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{x + 2} \), kde kde \( x \neq -2 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \).
123. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 1}{2x + 3} \), kde \( x \neq -\frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{x – 1}{2x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{2}\right\} \).
124. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 4}{5x – 2} \), kde \( x \neq \frac{2}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{5} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 4}{5x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{5}\right\} \).
125. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 7}{x + 3} \), kde \( x \neq -3 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -3 \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 7}{x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
126. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 1}{4x + 5} \), kde \( x \neq -\frac{5}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{4} \).
Označíme \( y = \frac{6x – 1}{4x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \).
127. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-x + 6}{2x – 5} \), kde \( x \neq \frac{5}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-x + 6}{2x – 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{2}\right\} \).
128. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x – 3}{7x + 1} \), kde \( x \neq -\frac{1}{7} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{7} \).
Označíme \( y = \frac{2x – 3}{7x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{7}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{7}\right\} \).
129. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 1}{2x – 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 1}{2x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \).
130. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-4x + 7}{3x + 2} \), kde \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{-4x + 7}{3x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{4}{3}\right\} \).
131. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x – 5}{-x + 4} \), kde \( x \neq 4 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 4 \).
Označíme \( y = \frac{7x – 5}{-x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-7\} \).
132. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 8}{-2x + 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 8}{-2x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{2}\right\} \).
133. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-6x + 9}{5x – 4} \), kde \( x \neq \frac{4}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{5} \).
Označíme \( y = \frac{-6x + 9}{5x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{6}{5}\right\} \).
134. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x – 7}{x + 5} \), kde \( x \neq -5 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -5 \).
Označíme \( y = \frac{2x – 7}{x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-5\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
135. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{2x – 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{2x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{2}\right\} \).
136. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 1}{-5x + 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{5} \).
Označíme \( y = \frac{4x + 1}{-5x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{4}{5}\right\} \).
137. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 2}{x + 7} \), kde \( x \neq -7 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -7 \).
Označíme \( y = \frac{6x – 2}{x + 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-7\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{6\} \).
138. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-7x + 10}{4x – 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{4} \).
Označíme \( y = \frac{-7x + 10}{4x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{7}{4}\right\} \).
139. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{3x – 4} \), kde \( x \neq \frac{4}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{3} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{3x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{3}\right\} \).
140. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 3}{x – 6} \), kde \( x \neq 6 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 6 \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 3}{x – 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{6\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
141. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x – 5}{-x + 2} \), kde \( x \neq 2 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{7x – 5}{-x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-7\} \).
142. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 8}{-4x + 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{4} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 8}{-4x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{4}\right\} \).
143. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-x + 9}{5x – 2} \), kde \( x \neq \frac{2}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{5} \).
Označíme \( y = \frac{-x + 9}{5x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{5}\right\} \).
144. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 7}{2x + 5} \), kde \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{4x – 7}{2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{2\} \).
145. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{x + 1} \), kde \( x \neq -1 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -1 \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-1\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \).
146. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x + 1}{-2x + 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{6x + 1}{-2x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-3\} \).
147. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-5x + 7}{4x – 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{4} \).
Označíme \( y = \frac{-5x + 7}{4x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{4}\right\} \).
148. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x – 3}{-3x + 4} \), kde \( x \neq \frac{4}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{3} \).
Označíme \( y = \frac{2x – 3}{-3x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{3}\right\} \).
149. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 2}{3x – 5} \), kde \( x \neq \frac{5}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{3} \).
Označíme \( y = \frac{7x + 2}{3x – 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{3}\right\} \).
150. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 9}{x – 4} \), pokud \( (-2) \cdot 1 – 9 \cdot (-4) \neq 0 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 4 \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 9}{x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{4\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-2\} \).
151. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 8}{-x + 6} \), kde \( x \neq 6 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 6 \).
Označíme \( y = \frac{5x – 8}{-x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{6\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{-5\} \).
152. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 7}{2x – 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 7}{2x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \).
153. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-4x + 5}{3x + 2} \), kde \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{-4x + 5}{3x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{4}{3}\right\} \).
154. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 1}{4x + 3} \), kde \( x \neq -\frac{3}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{3}{4} \).
Označíme \( y = \frac{6x – 1}{4x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \).
155. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{5x – 7} \), kde \( x \neq \frac{7}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{7}{5} \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{5x – 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{5}\right\} \).
156. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 3}{-5x + 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{5} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{-5x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{5}\right\} \).
157. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{8x – 6}{x + 7} \), kde \( x \neq -7 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -7 \).
Označíme \( y = \frac{8x – 6}{x + 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{-7\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{8\} \).
158. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-7x + 10}{2x – 3} \), kde \( x \neq \frac{3}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-7x + 10}{2x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{3}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{7}{2}\right\} \).
159. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{-3x + 4} \), kde \( x \neq \frac{4}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{3} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{-3x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{4}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{3}\right\} \).
160. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-4x + 1}{7x – 2} \), kde \( x \neq \frac{2}{7} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{7} \).
Označíme \( y = \frac{-4x + 1}{7x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{7}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{4}{7}\right\} \).
161. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 5}{-2x + 9} \), kde \( x \neq \frac{9}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{9}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x – 5}{-2x + 9} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{9}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{3}{2}\right\} \).
162. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 8}{3x – 1} \), kde \( x \neq \frac{1}{3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{3} \).
Označíme \( y = \frac{7x + 8}{3x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{1}{3}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{7}{3}\right\} \).
163. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 7}{2x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x – 7}{2x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme levou stranu:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
164. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 1}{2x + 5} \), kde \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{6x – 1}{2x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{6}{2}\right\} \).
165. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{9x + 4}{x – 7} \), kde \( x \neq 7 \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 7 \).
Označíme \( y = \frac{9x + 4}{x – 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \{7\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \{9\} \).
166. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 3}{4x + 1} \), kde \( x \neq -\frac{1}{4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{4} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{4x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{4}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{2}{4}\right\} \).
167. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{8x – 6}{5x + 2} \), kde \( x \neq -\frac{2}{5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{5} \).
Označíme \( y = \frac{8x – 6}{5x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{2}{5}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{8}{5}\right\} \).
168. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-x + 4}{2x – 5} \), kde \( x \neq \frac{5}{2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-x + 4}{2x – 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
Definiční obor: \( \mathbb{R} \setminus \left\{\frac{5}{2}\right\} \), obor hodnot: \( \mathbb{R} \setminus \left\{-\frac{1}{2}\right\} \).
169. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{3x – 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{4}{3} \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{3x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
170. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x – 1}{2x + 9} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{9}{2} \).
Označíme \( y = \frac{7x – 1}{2x + 9} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
171. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 8}{x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 3 \).
Označíme \( y = \frac{x + 8}{x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
172. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2 – x}{x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -5 \).
Označíme \( y = \frac{2 – x}{x + 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
173. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 5}{x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -6 \).
Označíme \( y = \frac{4x + 5}{x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je:
174. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 5}{3x – 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{4x + 5}{3x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
175. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 3}{2x + 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{5x – 3}{2x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
176. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x + 1}{x – 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{6x + 1}{x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
177. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x – 8}{3x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{7x – 8}{3x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
178. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-2x + 9}{x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -3 \).
Označíme \( y = \frac{-2x + 9}{x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
179. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 3}{x + 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -5 \).
Označíme \( y = \frac{2x + 3}{x + 5} \).
Vynásobíme obě strany výrazem \( x + 5 \):
Rozepíšeme levou stranu:
Přesuneme členy s \( x \) na jednu stranu:
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
180. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 1}{2x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{3x + 1}{2x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Roznásobíme levou stranu:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
181. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 2}{x – 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 4 \).
Označíme \( y = \frac{5x + 2}{x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Roznásobíme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
182. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-x + 7}{3x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{-x + 7}{3x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
183. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 6}{2x – 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{1}{2} \).
Označíme \( y = \frac{x + 6}{2x – 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme levou stranu:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
184. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x – 1}{x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{4x – 1}{x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme levou stranu:
Přesuneme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
185. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 5}{3x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{3} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 5}{3x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Přesuneme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
186. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{-3x + 4}{2x + 7} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{7}{2} \).
Označíme \( y = \frac{-3x + 4}{2x + 7} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Přesuneme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
187. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 1}{x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -3 \).
Označíme \( y = \frac{x – 1}{x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Přesuneme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
188. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x + 1}{x – 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 2 \).
Označíme \( y = \frac{6x + 1}{x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
189. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x + 3}{x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -1 \).
Označíme \( y = \frac{5x + 3}{x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
190. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x – 2}{4x + 1} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{1}{4} \).
Označíme \( y = \frac{7x – 2}{4x + 1} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
191. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 9}{x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 3 \).
Označíme \( y = \frac{2x + 9}{x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
192. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x + 7}{2x – 5} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{5}{2} \).
Označíme \( y = \frac{x + 7}{2x – 5} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
193. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x – 4}{x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -6 \).
Označíme \( y = \frac{3x – 4}{x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
194. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{4x + 5}{3x – 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{2}{3} \).
Označíme \( y = \frac{4x + 5}{3x – 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
195. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{6x – 1}{x + 2} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -2 \).
Označíme \( y = \frac{6x – 1}{x + 2} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
196. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{2x + 1}{5x + 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{4}{5} \).
Označíme \( y = \frac{2x + 1}{5x + 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
197. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{3x + 2}{x – 4} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq 4 \).
Označíme \( y = \frac{3x + 2}{x – 4} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
198. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{x – 5}{2x + 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -\frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{x – 5}{2x + 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
199. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{7x + 1}{2x – 3} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq \frac{3}{2} \).
Označíme \( y = \frac{7x + 1}{2x – 3} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
200. Najděte inverzní funkci k \( f(x) = \frac{5x – 4}{x + 6} \).
Řešení:
Funkce je definována pro \( x \neq -6 \).
Označíme \( y = \frac{5x – 4}{x + 6} \).
Vynásobíme jmenovatelem:
Rozepíšeme:
Seskupíme členy s \( x \):
Vytkneme \( x \):
Vyjádříme \( x \):
Inverzní funkce je tedy:
