Kvartily rozdělují data do čtyř stejně velkých částí, což pomáhá pochopit rozložení hodnot a rozsah variability v datech.
2. Data: 2, 4, 7, 7, 8, 10, 13, 15, 18, 20, 22, 25. Určete kvartily a vysvětlete, jak opakující se hodnoty ovlivňují výpočet kvartilů.
Řešení příkladu:
Data jsou seřazena: 2, 4, 7, 7, 8, 10, 13, 15, 18, 20, 22, 25.
Počet hodnot je \( n = 12 \).
Medián je průměr 6. a 7. hodnoty: \( \frac{10 + 13}{2} = 11.5 \).
Dolní polovina: prvních 6 hodnot: 2, 4, 7, 7, 8, 10.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{7 + 7}{2} = 7 \).
Horní polovina: posledních 6 hodnot: 13, 15, 18, 20, 22, 25.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{18 + 20}{2} = 19 \).
Opakující se hodnoty 7 znamenají, že první kvartil přesně koresponduje s touto hodnotou, což ukazuje stabilitu v dolní části datového souboru.
3. Data: 5, 6, 8, 10, 10, 11, 13, 14, 15, 18, 20, 24, 27. Vypočítejte kvartily a interpretujte jejich význam v kontextu rozložení dat.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupně: 5, 6, 8, 10, 10, 11, 13, 14, 15, 18, 20, 24, 27.
Počet hodnot je \( n = 13 \).
Medián je hodnota na pozici 7, tedy 13.
Dolní polovina je prvních 6 hodnot: 5, 6, 8, 10, 10, 11.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{8 + 10}{2} = 9 \).
Horní polovina je posledních 6 hodnot: 14, 15, 18, 20, 24, 27.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{18 + 20}{2} = 19 \).
Interkvartilové rozpětí je \(IQR = 19 – 9 = 10\), což udává rozsah střední poloviny dat a pomáhá identifikovat variabilitu.
4. Dataset: 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19, 21, 23, 25, 27, 29. Určete kvartily a popište význam výsledků pro rovnoměrně rozložená data.
Řešení příkladu:
Počet hodnot je \( n = 15 \).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{n+1}{2} = 8\), tedy 15.
Dolní polovina je prvních 7 hodnot: 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je hodnota na pozici 4, tedy 7.
Horní polovina je posledních 7 hodnot: 15, 17, 19, 21, 23, 25, 27, 29 (včetně mediánu do horní poloviny při lichém počtu hodnot).
Ve standardním rozdělení kvartilů horní polovina zahrnuje hodnoty od 16. do 30. pozice, ale pro náš případ zahrneme horní polovinu jako hodnoty 15, 17, 19, 21, 23, 25, 27, 29.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je hodnota na pozici 4 v horní polovině, tedy 23.
Interkvartilové rozpětí je \(IQR = 23 – 7 = 16\), což odpovídá rozptylu středních 50 % dat v rovnoměrném rozložení.
5. Data: 12, 14, 16, 18, 20, 21, 24, 27, 30, 34, 38. Spočítejte kvartily a posuďte, zda data vykazují symetrii.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 11 \).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{n+1}{2} = 6\), tedy 21.
Dolní polovina jsou prvních 5 hodnot: 12, 14, 16, 18, 20.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je hodnota na pozici 3, tedy 16.
Horní polovina jsou posledních 5 hodnot: 24, 27, 30, 34, 38.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je hodnota na pozici 3, tedy 30.
Interkvartilové rozpětí je \(IQR = 30 – 16 = 14\).
Medián je přibližně ve středu mezi kvartily, což naznačuje relativně symetrické rozložení, i když horní kvartil je vzdálenější od mediánu než dolní.
6. Data obsahují extrémní hodnoty: 3, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 50, 60. Vypočítejte kvartily a vysvětlete vliv extrémních hodnot na kvartily a medián.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupně: 3, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 50, 60.
Počet hodnot \( n = 11 \).
Medián je hodnota na pozici 6, tedy 10.
Dolní polovina jsou prvních 5 hodnot: 3, 5, 7, 8, 9.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je hodnota na pozici 3, tedy 7.
Horní polovina jsou posledních 5 hodnot: 11, 12, 15, 50, 60.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je hodnota na pozici 3, tedy 15.
Extrémní hodnoty 50 a 60 nemají výrazný vliv na medián a kvartily, protože ty jsou založeny na pořadí hodnot, nikoli na jejich velikosti. To ukazuje, že kvartily jsou odolné vůči extrémům.
7. Určete kvartily pro data: 10, 12, 15, 15, 15, 18, 20, 22, 25, 30, 35, 40, 45, 50 a zhodnoťte, jak často se opakující hodnoty ovlivňují kvartily.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 14 \).
Medián je průměr 7. a 8. hodnoty: \( \frac{20 + 22}{2} = 21 \).
Dolní polovina jsou prvních 7 hodnot: 10, 12, 15, 15, 15, 18, 20.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je hodnota na pozici 4, tedy 15.
Horní polovina jsou posledních 7 hodnot: 22, 25, 30, 35, 40, 45, 50.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je hodnota na pozici 4, tedy 35.
Opakující se hodnoty 15 ovlivňují první kvartil, která odpovídá právě této časté hodnotě, což znamená, že první kvartil je stabilní a dobře reprezentuje spodní hranici vyšší četnosti dat.
8. Máme data 3, 6, 7, 7, 9, 10, 13, 15, 17, 20. Spočítejte kvartily a interpretujte je ve vztahu k mediánu.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 10 \).
Medián je průměr 5. a 6. hodnoty: \( \frac{9 + 10}{2} = 9.5 \).
Dolní polovina: prvních 5 hodnot: 3, 6, 7, 7, 9.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je hodnota na pozici 3, tedy 7.
Horní polovina: posledních 5 hodnot: 10, 13, 15, 17, 20.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je hodnota na pozici 3, tedy 15.
První kvartil je nižší než medián, třetí kvartil je vyšší než medián, což odpovídá tomu, že kvartily jsou body, které rozdělují data do čtvrtin.
9. Dataset obsahuje data: 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20. Určete kvartily a zhodnoťte, zda jsou data symetrická.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 13 \).
Medián je hodnota na pozici 7, tedy 14.
Dolní polovina jsou prvních 6 hodnot: 8, 9, 10, 11, 12, 13.
Medián dolní poloviny (první kvartil \(Q_1\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{10 + 11}{2} = 10.5 \).
Horní polovina jsou posledních 6 hodnot: 15, 16, 17, 18, 19, 20.
Medián horní poloviny (třetí kvartil \(Q_3\)) je průměr 3. a 4. hodnoty: \( \frac{17 + 18}{2} = 17.5 \).
Symetrie dat lze hodnotit podle umístění mediánu vůči kvartilům, v tomto případě je medián téměř uprostřed mezi \(Q_1\) a \(Q_3\), což naznačuje relativní symetrii.
10. V průběhu zkoumání byla naměřena tato data (v jednotkách): 2, 3, 7, 8, 12, 15, 19, 21, 23, 26, 30, 35, 40, 45, 50, 55. Určete kvartily a vysvětlete, jak lze použít kvartily k identifikaci odlehlých hodnot.
Řešení příkladu:
Data jsou seřazena vzestupně, počet hodnot je \( n = 16 \).
Pro identifikaci odlehlých hodnot se používá pravidlo:
Hranice pro spodní odlehlé hodnoty: \( Q1 – 1.5 \times IQR = 9 – 1.5 \times 29.75 = 9 – 44.625 = -35.625 \)
Hranice pro horní odlehlé hodnoty: \( Q3 + 1.5 \times IQR = 38.75 + 44.625 = 83.375 \)
Všechna data jsou v intervalu \(-35.625, 83.375\), tudíž žádná hodnota není odlehlá podle tohoto pravidla.
Kvartily tedy pomáhají identifikovat rozsah typických hodnot a odlehlé body mimo tento rozsah.
11. V datech jsou hodnoty: 12, 15, 18, 22, 25, 27, 30, 35, 40. Určete kvartily a zhodnoťte symetrii rozdělení.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 9 \).
Data jsou již seřazena: 12, 15, 18, 22, 25, 27, 30, 35, 40.
Střední hodnota (medián) je prostřední hodnota v uspořádaném seznamu, tedy hodnota na pozici \(\frac{n+1}{2} = \frac{9+1}{2} = 5\), což je 25.
Dolní kvartil \(Q_1\) je medián dolní poloviny dat (prvních 4 hodnot): 12, 15, 18, 22.
Počet hodnot v dolní polovině je 4, což je sudé číslo, proto je \(Q_1\) průměr hodnot na pozicích 2 a 3:
\(Q_1 = \frac{15 + 18}{2} = 16.5\).
Horní kvartil \(Q_3\) je medián horní poloviny dat (posledních 4 hodnot): 27, 30, 35, 40.
Opět sudý počet hodnot, proto je \(Q_3\) průměr hodnot na pozicích 2 a 3 v této polovině:
\(Q_3 = \frac{30 + 35}{2} = 32.5\).
Rozdíl mezi horním a dolním kvartilem (interkvartilové rozpětí) je \(IQR = Q_3 – Q_1 = 32.5 – 16.5 = 16\).
Pro posouzení symetrie se porovnávají vzdálenosti mezi mediánem a kvartily:
Rozdíl mezi mediánem a dolním kvartilem: \(25 – 16.5 = 8.5\).
Rozdíl mezi horním kvartilem a mediánem: \(32.5 – 25 = 7.5\).
Protože tyto rozdíly nejsou stejné, rozdělení není dokonale symetrické, je mírně nakloněné doprava (pravostranně šikmé).
12. Máme následující dataset: 3, 7, 8, 12, 13, 14, 18, 21, 23, 27. Spočítejte první a třetí kvartil, a určete, zda je medián blíže dolnímu nebo hornímu kvartilu.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 10 \).
Data jsou již seřazena.
Medián je průměr hodnot na pozicích \(\frac{n}{2} = 5\) a \(\frac{n}{2} + 1 = 6\), tedy hodnot 13 a 14:
\(Med = \frac{13 + 14}{2} = 13.5\).
Dolní polovina jsou první 5 hodnot: 3, 7, 8, 12, 13.
Medián dolní poloviny je hodnota na pozici \(\frac{5+1}{2} = 3\), tedy 8, což je první kvartil \(Q_1 = 8\).
Horní polovina jsou posledních 5 hodnot: 14, 18, 21, 23, 27.
Medián horní poloviny je hodnota na pozici 3, tedy 21, což je třetí kvartil \(Q_3 = 21\).
Rozdíly od mediánu jsou:
\(Med – Q_1 = 13.5 – 8 = 5.5\),
\(Q_3 – Med = 21 – 13.5 = 7.5\).
Medián je blíže dolnímu kvartilu než hornímu.
13. Dataset obsahuje hodnoty: 5, 5, 7, 9, 10, 15, 15, 18, 21, 24, 28. Najděte první a třetí kvartil a spočítejte interkvartilové rozpětí.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 11 \).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{n+1}{2} = 6\), tedy 15.
Dolní polovina obsahuje prvních 5 hodnot: 5, 5, 7, 9, 10.
Medián dolní poloviny je hodnota na pozici 3, což je 7, takže \(Q_1 = 7\).
Horní polovina obsahuje posledních 5 hodnot: 15, 18, 21, 24, 28.
Medián horní poloviny je hodnota na pozici 3, tedy 21, takže \(Q_3 = 21\).
14. Dataset je: 2, 4, 7, 10, 15, 15, 18, 20, 23, 30, 35, 40. Vypočítejte kvartily a určete, jaký vliv mají extrémní hodnoty na hodnoty kvartilů.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 12 \).
Medián je průměr hodnot na pozicích 6 a 7: \(15\) a \(18\), tedy:
\(Med = \frac{15 + 18}{2} = 16.5\).
Dolní polovina: první 6 hodnot: 2, 4, 7, 10, 15, 15.
Medián dolní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(7\) a \(10\), tedy:
\(Q_1 = \frac{7 + 10}{2} = 8.5\).
Horní polovina: posledních 6 hodnot: 18, 20, 23, 30, 35, 40.
Medián horní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(23\) a \(30\), tedy:
\(Q_3 = \frac{23 + 30}{2} = 26.5\).
Extrémní hodnoty (30, 35, 40) posouvají horní kvartil výše, což ukazuje, že kvartily jsou méně citlivé na extrémy než například průměr, ale vliv tam je.
15. Uspořádaná data jsou: 8, 12, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 21, 23, 25, 30. Vypočítejte kvartily a určuje medián.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 13 \).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{n+1}{2} = 7\), tedy 16.
Dolní polovina jsou prvních 6 hodnot: 8, 12, 12, 13, 14, 15.
Medián dolní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(12\) a \(13\), tedy:
\(Q_1 = \frac{12 + 13}{2} = 12.5\).
Horní polovina jsou posledních 6 hodnot: 18, 19, 21, 23, 25, 30.
Medián horní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(21\) a \(23\), tedy:
\(Q_3 = \frac{21 + 23}{2} = 22\).
16. Data jsou: 5, 7, 9, 12, 12, 15, 18, 21, 24, 27, 30, 33, 35, 38. Určete kvartily a porovnejte, jak se mění interkvartilové rozpětí oproti příkladu s 10 hodnotami.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 14 \).
Medián je průměr hodnot na pozicích 7 a 8: \(18\) a \(21\), tedy:
\(Med = \frac{18 + 21}{2} = 19.5\).
Dolní polovina: prvních 7 hodnot: 5, 7, 9, 12, 12, 15, 18.
Medián dolní poloviny je hodnota na pozici 4, tedy 12, což je \(Q_1\).
Horní polovina: posledních 7 hodnot: 21, 24, 27, 30, 33, 35, 38.
Medián horní poloviny je hodnota na pozici 4, tedy 30, což je \(Q_3\).
Interkvartilové rozpětí je \(IQR = 30 – 12 = 18\).
Ve srovnání s příkladem s 10 hodnotami je \(IQR\) větší, což ukazuje, že data jsou více rozptýlená.
17. Mějme dataset: 1, 3, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 12, 13, 15, 18, 21. Spočítejte kvartily a vysvětlete, jak se kvartily chovají u nerovnoměrně rozložených dat.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 13 \).
Medián je hodnota na pozici 7, tedy 9.
Dolní polovina: prvních 6 hodnot: 1, 3, 3, 4, 6, 8.
Medián dolní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(3\) a \(4\), tedy \(Q_1 = \frac{3 + 4}{2} = 3.5\).
Horní polovina: posledních 6 hodnot: 10, 12, 13, 15, 18, 21.
Medián horní poloviny je průměr hodnot na pozicích 3 a 4: \(13\) a \(15\), tedy \(Q_3 = \frac{13 + 15}{2} = 14\).
U nerovnoměrně rozložených dat kvartily ukazují míru asymetrie a pomáhají identifikovat, jak jsou data soustředěna v různých částech distribuce.
18. Data jsou: 2, 5, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22, 24, 27, 29, 33, 35. Vypočítejte kvartily a vysvětlete, proč je důležité znát interkvartilové rozpětí.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 15 \).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{15+1}{2} = 8\), tedy 15.
Dolní polovina: prvních 7 hodnot: 2, 5, 7, 8, 10, 11, 14.
Medián dolní poloviny je hodnota na pozici 4, tedy 8, což je \(Q_1\).
Horní polovina: posledních 7 hodnot: 15, 18, 22, 24, 27, 29, 33, 35 (tady je chyba, je 8 hodnot, opravme: posledních 7 hodnot je od pozice 9 do 15: 18, 22, 24, 27, 29, 33, 35).
Medián horní poloviny je hodnota na pozici 4, tedy 27, což je \(Q_3\).
29. Data jsou 5, 6, 9, 10, 14, 17, 20, 22, 25, 28, 30. Určete kvartily pomocí pozice a mediánu.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 11 \).
Data jsou seřazena.
Medián \( Q_2 \) je hodnota na pozici \( 6 \):
\( Q_2 = 17 \).
Dolní polovina: prvních 5 hodnot \( 5, 6, 9, 10, 14 \).
První kvartil \( Q_1 \) je medián dolní poloviny, 3. hodnota:
\( Q_1 = 9 \).
Horní polovina: posledních 5 hodnot \( 20, 22, 25, 28, 30 \).
Třetí kvartil \( Q_3 \) je medián horní poloviny, 3. hodnota:
\( Q_3 = 25 \).
30. V datasetu jsou hodnoty: 10, 15, 18, 20, 22, 23, 24, 25, 27, 30, 33, 35, 38, 40, 42. Určete kvartily pomocí pozic a porovnejte je s metodou interpolace.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \( n = 15 \).
Data jsou seřazena.
Medián \( Q_2 \) je hodnota na pozici \( \frac{15+1}{2} = 8 \):
\( Q_2 = 25 \).
Dolní polovina: prvních 7 hodnot \( 10, 15, 18, 20, 22, 23, 24 \).
První kvartil \( Q_1 \) je hodnota na pozici \( \frac{7+1}{2} = 4 \):
\( Q_1 = 20 \).
Horní polovina: posledních 7 hodnot \( 27, 30, 33, 35, 38, 40, 42 \).
Třetí kvartil \( Q_3 \) je hodnota na pozici \( 4 \):
\( Q_3 = 35 \).
Metoda interpolace:
Pro \( Q_1 \): pozice \( P = \frac{1}{4} \times (n+1) = 4 \), přesná hodnota \( 20 \).
Pro \( Q_3 \): pozice \( P = \frac{3}{4} \times (n+1) = 12 \), hodnota mezi 12. a 13. prvkem:
Prvý kvartil \(Q_1\) je hodnota na pozícii \(\frac{7+1}{2} = 4\), teda \(10\).
Horná polovica: posledných 7 hodnôt: \(25, 28, 31, 34, 38, 42, 45, 49\), ale pozor, medián je zaradený medzi dolnú a hornú polovicu a do hornej polovice ide prvých 7 hodnôt po mediáne, teda \(28, 31, 34, 38, 42, 45, 49\).
Tretí kvartil \(Q_3\) je hodnota na pozícii 4 horného súboru, teda \(38\).
Tretí kvartil \(Q_3\) je medián hornej polovice, hodnota na pozícii 4, teda \(Q_3 = 42\).
58. Určete první a třetí kvartil pro následující data a vysvětlete, jak ovlivňuje kvartily počet hodnot: 4, 5, 7, 9, 11, 13, 14, 18, 21, 23, 25, 28.
Řešení příkladu:
Data jsou již uspořádána vzestupně: 4, 5, 7, 9, 11, 13, 14, 18, 21, 23, 25, 28.
Počet hodnot je \( n = 12 \).
Pro výpočet kvartilů použijeme metodu pozice kvartilu \( Q_k = \frac{k(n+1)}{4} \), kde \( k \) je číslo kvartilu.
První kvartil (\( Q_1 \)) má pozici \( \frac{1 \cdot (12+1)}{4} = \frac{13}{4} = 3{,}25 \). To znamená, že \( Q_1 \) leží mezi 3. a 4. hodnotou.
Hodnota na 3. pozici je 7, na 4. pozici je 9. Vypočítáme lineární interpolaci:
\[
Q_1 = 7 + 0{,}25 \times (9 – 7) = 7 + 0{,}5 = 7{,}5
\]
Třetí kvartil (\( Q_3 \)) má pozici \( \frac{3 \cdot (12+1)}{4} = \frac{39}{4} = 9{,}75 \). Leží tedy mezi 9. a 10. hodnotou.
Hodnota na 9. pozici je 21, na 10. pozici je 23. Opět použijeme interpolaci:
\[
Q_3 = 21 + 0{,}75 \times (23 – 21) = 21 + 1{,}5 = 22{,}5
\]
Výsledkem je první kvartil \( Q_1 = 7{,}5 \) a třetí kvartil \( Q_3 = 22{,}5 \).
Počet hodnot \( n \) ovlivňuje pozici kvartilů, proto při změně \( n \) se pozice a výsledné hodnoty kvartilů mohou lišit, a to i když se data mírně nezmění.
59. V dané sadě dat jsou hodnoty: 12, 15, 14, 10, 18, 20, 25, 22, 17. Určete první a třetí kvartil a rozdíl mezi nimi.
Řešení příkladu:
Nejprve seřadíme data vzestupně: 10, 12, 14, 15, 17, 18, 20, 22, 25.
Počet hodnot je \( n = 9 \).
Pozice prvního kvartilu:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (9+1)}{4} = \frac{10}{4} = 2{,}5
\]
což leží mezi 2. a 3. hodnotou (12 a 14).
Rozdíl mezi třetím a prvním kvartilem je
\[
Q_3 – Q_1 = 21 – 13 = 8.
\]
60. Dataset obsahuje tyto hodnoty: 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233. Určete první a třetí kvartil. Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi metodou zahrnující střední hodnotu a metodou bez ní.
Řešení příkladu:
Seřadíme data (jsou již vzestupná): 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233.
Počet hodnot je \( n = 11 \).
Pozice kvartilu \( Q_k \) podle vzorce:
\[
Q_k = \frac{k (n+1)}{4}.
\]
Pro \( Q_1 \):
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot 12}{4} = 3,
\]
což znamená, že \( Q_1 \) je 3. hodnota, tj. 5.
Pro \( Q_3 \):
\[
Q_3 = \frac{3 \cdot 12}{4} = 9,
\]
což znamená, že \( Q_3 \) je 9. hodnota, tj. 89.
Metoda bez zahrnutí střední hodnoty jednoduše vybírá hodnotu na pozici \( Q_k \), pokud je celé číslo.
Metoda se zahrnutím střední hodnoty by v případě necelého indexu použila interpolaci mezi sousedními hodnotami, což dává přesnější výsledky u datasetů, kde \( Q_k \) není celé číslo.
61. Máme následující data: 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19. Určete první a třetí kvartil pomocí interpolace a určete mezikvartilové rozpětí.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupná: 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19.
Počet hodnot \( n = 10 \).
Pozice prvního kvartilu:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (10 + 1)}{4} = \frac{11}{4} = 2{,}75,
\]
což znamená, že \( Q_1 \) je mezi 2. a 3. hodnotou (3 a 5).
63. Máme dataset: 8, 9, 12, 15, 18, 20, 23, 27, 30, 33, 36, 40. Určete první a třetí kvartil pomocí metody pozic a interpretujte jejich význam.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupná: 8, 9, 12, 15, 18, 20, 23, 27, 30, 33, 36, 40.
Počet hodnot \( n = 12 \).
Pozice kvartilů vypočteme podle vzorce:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (n + 1)}{4} = \frac{1 \cdot 13}{4} = 3{,}25,
\]
což znamená, že první kvartil leží mezi 3. a 4. hodnotou (12 a 15).
Interpretace: První kvartil dělí data tak, že 25 % hodnot je menších nebo rovno 12,75, zatímco třetí kvartil určuje hranici, pod kterou leží 75 % hodnot. Kvartily tedy rozdělují data na čtyři části, což umožňuje lépe pochopit rozložení a variabilitu souboru dat.
64. Dataset obsahuje 20 hodnot: 5, 7, 8, 10, 12, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 25, 27, 30, 33, 35, 37, 40. Určete první a třetí kvartil pomocí metody pozic a vypočtěte mezikvartilové rozpětí.
Mezikvartilové rozpětí popisuje rozsah hodnot mezi prvními a třetími kvartily, což je středních 50 % dat, a pomáhá identifikovat variabilitu a možné odlehlé hodnoty v datech.
65. Pro dataset: 2, 4, 7, 8, 10, 13, 15, 17, 19, 22, 24, 26, 29, 31, 33 určete první a třetí kvartil a diskutujte, jaký vliv má velikost datového souboru na výpočet kvartilů.
Pozice kvartilů:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (15 + 1)}{4} = \frac{16}{4} = 4,
\]
což odpovídá 4. hodnotě, tedy 8.
\[
Q_3 = \frac{3 \cdot (15 + 1)}{4} = \frac{48}{4} = 12,
\]
což odpovídá 12. hodnotě, tedy 26.
V tomto případě je kvartil přesně na pozici, není třeba interpolace.
Diskuse: Čím větší datový soubor, tím přesnější může být výpočet kvartilů, protože interpolace umožňuje nalézt hodnoty mezi datovými body. U menších souborů jsou kvartily omezeny na existující data, což může ovlivnit přesnost a interpretaci.
66. Dataset obsahuje 11 hodnot: 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 12, 13, 15, 18. Určete první a třetí kvartil pomocí metody pozic a ověřte jejich vztah k mediánu.
Pozice kvartilů:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (11 + 1)}{4} = \frac{12}{4} = 3,
\]
což je 3. hodnota, tedy 4.
\[
Q_3 = \frac{3 \cdot (11 + 1)}{4} = \frac{36}{4} = 9,
\]
což je 9. hodnota, tedy 13.
Medián je hodnota na pozici:
\[
\frac{n + 1}{2} = \frac{12}{2} = 6,
\]
což odpovídá 6. hodnotě, tedy 8.
Vztah kvartilů k mediánu: První kvartil je hodnota, pod kterou leží 25 % dat, třetí kvartil hodnota, pod kterou leží 75 % dat a medián rozděluje data na dvě poloviny. Tyto tři hodnoty společně poskytují detailní informace o rozdělení dat.
67. Mějme data: 3, 5, 7, 10, 12, 14, 15, 18, 20, 23, 25, 27, 30, 32, 35, 38. Vypočítejte první a třetí kvartil a stanovte mezikvartilový rozsah.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupná: 3, 5, 7, 10, 12, 14, 15, 18, 20, 23, 25, 27, 30, 32, 35, 38.
Počet hodnot \( n = 16 \).
Pozice kvartilů:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (16 + 1)}{4} = \frac{17}{4} = 4{,}25,
\]
což leží mezi 4. a 5. hodnotou (10 a 12).
Mezikvartilový rozsah pomáhá odhadnout šíři střední poloviny dat a odhaluje variabilitu bez vlivu extrémních hodnot.
68. Data: 4, 5, 7, 9, 12, 13, 14, 17, 18, 20, 21, 23, 24, 25, 27. Určete kvartily a vysvětlete rozdíl mezi kvartily a percentily.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupná: 4, 5, 7, 9, 12, 13, 14, 17, 18, 20, 21, 23, 24, 25, 27.
Počet hodnot \( n = 15 \).
První kvartil:
\[
Q_1 = \frac{1 \cdot (15 + 1)}{4} = 4,
\]
což odpovídá 4. hodnotě, tedy 9.
Třetí kvartil:
\[
Q_3 = \frac{3 \cdot (15 + 1)}{4} = 12,
\]
což odpovídá 12. hodnotě, tedy 23.
Rozdíl mezi kvartily a percentily je v jejich počtu a použití. Kvartily rozdělují data na 4 stejné části (každá po 25 %), zatímco percentily dělí data na 100 částí (každý percentile odpovídá 1 % dat).
69. Dataset: 6, 7, 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21, 23, 25, 28, 30, 32, 35, 38, 40, 42, 45. Vypočítejte kvartily pomocí metody pozic a ověřte, zda medián leží mezi kvartily.
Medián je na pozici:
\[
\frac{20 + 1}{2} = 10{,}5,
\]
což znamená mezi 10. a 11. hodnotou (21 a 23):
\[
Med = 21 + 0{,}5 \times (23 – 21) = 21 + 1 = 22.
\]
Medián 22 leží mezi \( Q_1 = 12{,}75 \) a \( Q_3 = 34{,}25 \), což je očekávané, protože kvartily ohraničují středních 50 % dat.
70. Máme dataset 9 hodnot: 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. Určete kvartily a diskutujte o symetrii dat na základě kvartilů a mediánu.
Význam kvartilů spočívá v tom, že rozdělují data na čtyři stejné části, což umožňuje lépe pochopit variabilitu a rozložení dat bez vlivu extrémních hodnot.
73. Máme data: 3, 5, 7, 8, 12, 14, 15, 18, 22, 25, 28, 30, 33, 37, 40. Určete první a třetí kvartil a vysvětlete, proč je mezikvartilový rozsah důležitý pro popis variability dat.
První kvartil \(Q_1\) je hodnota na pozici \(\frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4}(16) = 4\), tedy čtvrtý prvek datového souboru.
Třetí kvartil \(Q_3\) je hodnota na pozici \(\frac{3}{4}(n+1) = \frac{3}{4}(16) = 12\), tedy dvanáctý prvek datového souboru.
Z dat víme, že:
\[
Q_1 = 8, \quad Q_3 = 30.
\]
Mezikvartilový rozsah (IQR) je rozdíl třetího a prvního kvartilu:
\[
IQR = Q_3 – Q_1 = 30 – 8 = 22.
\]
Význam mezikvartilového rozsahu:
IQR popisuje střední 50 % dat, tedy rozptyl hodnot mezi dolní a horní polovinou dat.
Je odolný vůči extrémním hodnotám, na rozdíl od rozsahu celého souboru, a proto je spolehlivější mírou variability pro nevyvážená nebo obsahující extrémy data.
74. V datové sadě 12 hodnot se hodnoty mezi druhým a třetím kvartilem mění. Pokud je druhý kvartil 50 a třetí kvartil 80, jaký je rozsah hodnot mezi nimi a co tento rozsah znamená?
Řešení příkladu:
Druhý kvartil \(Q_2\) je medián, tedy prostřední hodnota rozdělující data na dvě poloviny, v tomto případě \(50\).
Třetí kvartil \(Q_3\) je hodnota na pozici \(\frac{3}{4}(n+1) = \frac{3}{4} (13) = 9.75\), ale v zadání je daná hodnota \(80\).
Rozsah hodnot mezi druhým a třetím kvartilem je rozdíl:
\[
Q_3 – Q_2 = 80 – 50 = 30.
\]
Tento rozsah představuje šíři horní poloviny dat nad mediánem, tedy ukazuje variabilitu nebo rozptyl hodnot od mediánu k horním 25 % dat.
Tímto způsobem lze posoudit symetrii a rozložení dat okolo mediánu.
75. Máme datovou množinu o 20 hodnotách. Pokud první kvartil je 15 a třetí kvartil je 45, spočítejte a interpretujte mezikvartilovou odchylku.
Řešení příkladu:
První kvartil \(Q_1 = 15\), třetí kvartil \(Q_3 = 45\).
Mezikvartilová odchylka je definována jako polovina IQR:
\[
\text{Mezikvartilová odchylka} = \frac{IQR}{2} = \frac{30}{2} = 15.
\]
Interpretace: Polovina rozptylu dat mezi prvním a třetím kvartilem je 15, což značí, že průměrná vzdálenost střední poloviny dat od mediánu je 15 jednotek.
Tento ukazatel je méně citlivý na extrémy než směrodatná odchylka.
76. Víte, že rozdělení dat má medián 100, první kvartil 70 a třetí kvartil 160. Vypočítejte rozsah dat pokrývající 50 % hodnot kolem mediánu a vysvětlete, jak tento rozsah souvisí s variabilitou dat.
Řešení příkladu:
První kvartil \(Q_1 = 70\), třetí kvartil \(Q_3 = 160\), medián \(Q_2 = 100\).
Polovina dat, tedy 50 % hodnot, leží právě mezi \(Q_1\) a \(Q_3\).
Tento rozsah vyjadřuje variabilitu středních 50 % dat, protože odstraňuje vliv extrémních hodnot.
V tomto případě je rozptyl středních hodnot poměrně široký (90 jednotek), což značí větší variabilitu dat v centrální oblasti.
77. Seznamte se s daty: 4, 6, 7, 10, 12, 15, 18, 20, 22, 25. Najděte první a třetí kvartil pomocí metody lineární interpolace a vysvětlete celý postup.
Řešení příkladu:
Data jsou vzestupně seřazena: \(4, 6, 7, 10, 12, 15, 18, 20, 22, 25\).
Počet dat: \(n = 10\).
První kvartil je na pozici:
\[
p = \frac{1}{4} (n+1) = \frac{1}{4} \times 11 = 2.75.
\]
Hodnota na pozici 2 je \(6\), na pozici 3 je \(7\).
78. V datovém souboru o 25 hodnotách je první kvartil 22 a třetí kvartil 45. Pokud jsou data symetrická kolem mediánu, odhadněte hodnotu mediánu a vysvětlete svůj postup.
Řešení příkladu:
Data jsou symetrická kolem mediánu, což znamená, že vzdálenost mediánu od prvního kvartilu je stejná jako vzdálenost mediánu od třetího kvartilu.
První kvartil je \(Q_1 = 22\), třetí kvartil \(Q_3 = 45\).
Medián \(Q_2\) je střed mezi \(Q_1\) a \(Q_3\):
\[
Q_2 = \frac{Q_1 + Q_3}{2} = \frac{22 + 45}{2} = \frac{67}{2} = 33.5.
\]
Tento výpočet vychází z předpokladu symetrie, kdy medián leží uprostřed mezi kvartily.
79. Data: 10, 15, 18, 20, 23, 24, 25, 30, 33, 35, 38, 40, 42. Určete první a třetí kvartil a potom spočítejte mezikvartilový rozsah. Vysvětlete, jak by změna extrémní hodnoty 42 na 70 ovlivnila kvartily a mezikvartilový rozsah.
Řešení příkladu:
Data jsou seřazena vzestupně (dané): \(10, 15, 18, 20, 23, 24, 25, 30, 33, 35, 38, 40, 42\).
Počet dat je \(n=13\).
První kvartil na pozici:
\[
p = \frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4} \times 14 = 3.5.
\]
Změna extrémní hodnoty 42 na 70 ovlivní maximum, ale kvartily a IQR zůstanou téměř nezměněné, protože kvartily jsou odolné vůči extrémním hodnotám.
80. Máme data s první kvartilem 40, mediánem 55 a třetím kvartilem 65. Vypočítejte, zda existují odlehlé hodnoty podle pravidla 1,5násobku mezikvartilového rozsahu a jak byste je identifikovali.
Řešení příkladu:
První kvartil \(Q_1 = 40\), třetí kvartil \(Q_3 = 65\).
Odlehlé hodnoty jsou tedy hodnoty menší než 2.5 nebo větší než 102.5.
Data mimo tento rozsah se považují za extrémní nebo odlehlé.
81. V datovém souboru je první kvartil 5 a třetí kvartil 15. Pokud je medián 10, vypočítejte symetrii rozdělení pomocí kvartilového koeficientu asymetrie a interpretujte výsledek.
Řešení příkladu:
První kvartil \(Q_1 = 5\), medián \(Q_2 = 10\), třetí kvartil \(Q_3 = 15\).
Kvartilový koeficient asymetrie je definován jako:
\[
K = \frac{(Q_3 – 2Q_2 + Q_1)}{Q_3 – Q_1}.
\]
Výsledek \(K = 0\) značí symetrické rozdělení dat kolem mediánu.
82. Data obsahují první kvartil 18, medián 25 a třetí kvartil 40. Určete rozsah středních 50 % dat a diskutujte, jak by zvýšení první kvartilové hodnoty na 22 ovlivnilo mezikvartilový rozsah a interpretaci variability.
Řešení příkladu:
První kvartil \(Q_1 = 18\), medián \(Q_2 = 25\), třetí kvartil \(Q_3 = 40\).
Zvýšení první kvartilové hodnoty na 22 změní IQR na:
\[
IQR_{nové} = 40 – 22 = 18.
\]
Snížení IQR znamená menší rozptyl prostředních 50 % dat, což indikuje, že data jsou více koncentrována kolem mediánu.
Tato změna by mohla znamenat menší variabilitu a větší homogenitu v této střední části datového souboru.
83. Máme dataset o 15 hodnotách: 2, 4, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 16, 18, 19, 21, 23, 25, 27. Určete první a třetí kvartil pomocí metody interpolace a vysvětlete každý krok.
Řešení příkladu:
Data jsou již seřazena vzestupně:
Určíme pozice kvartilů pomocí vzorce pro metodu interpolace: \(Q_1\) je na pozici \(\frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4}(15+1) = 4\), \(Q_3\) na pozici \(\frac{3}{4}(n+1) = \frac{3}{4} \times 16 = 12\).
Hodnota na 4. pozici je \(7\), takže \(Q_1 = 7\).
Hodnota na 12. pozici je \(21\), takže \(Q_3 = 21\).
Výsledkem jsou první kvartil \(Q_1 = 7\) a třetí kvartil \(Q_3 = 21\).
84. V datovém souboru je 20 hodnot, jejichž součet je 420 a součet druhých mocnin je 10 100. Nejmenší hodnota je 10, největší 35. Určete první a třetí kvartil, pokud víte, že data jsou rovnoměrně rozložena mezi extrémy.
Řešení příkladu:
Nejprve zjistíme, že data jsou rovnoměrně rozložena od 10 do 35, tedy s intervalem šířky \(35 – 10 = 25\).
U rovnoměrného rozdělení jsou kvartily určeny podle pozic: první kvartil je na \(\frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4}(20+1) = 5.25\) pozici, třetí kvartil na \(\frac{3}{4}(n+1) = 15.75\) pozici.
Protože je rozdělení rovnoměrné, rozdíl mezi hodnotami je konstantní: krok \(k = \frac{35 – 10}{20 – 1} = \frac{25}{19} \approx 1.3158\).
První kvartil leží mezi 5. a 6. hodnotou:
Hodnota na 5. pozici: \(10 + (5 – 1) \times k = 10 + 4 \times 1.3158 = 10 + 5.2632 = 15.2632\)
Interpolace pro pozici 5.25 znamená přičíst 0.25 kroku: \(15.2632 + 0.25 \times 1.3158 = 15.2632 + 0.3289 = 15.5921\)
Takže \(Q_1 \approx 15.59\).
Třetí kvartil je mezi 15. a 16. hodnotou:
Hodnota na 15. pozici: \(10 + (15 – 1) \times k = 10 + 14 \times 1.3158 = 10 + 18.4211 = 28.4211\)
Interpolace pro pozici 15.75 znamená přičíst 0.75 kroku: \(28.4211 + 0.75 \times 1.3158 = 28.4211 + 0.9868 = 29.4079\)
Takže \(Q_3 \approx 29.41\).
85. Data obsahují následující hodnoty: 3, 7, 7, 10, 12, 15, 18, 21, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 40. Určete rozsah mezi prvními a třetími kvartily a interpretujte jeho význam v kontextu rozložení dat.
Řešení příkladu:
Data jsou již seřazena vzestupně, počet hodnot je \(n = 15\).
Pozice prvního kvartilu: \(\frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4} \times 16 = 4\), hodnota na 4. pozici je \(10\).
Pozice třetího kvartilu: \(\frac{3}{4}(n+1) = 12\), hodnota na 12. pozici je \(32\).
Rozsah mezi kvartily (IQR) je \(Q_3 – Q_1 = 32 – 10 = 22\).
Tento rozsah ukazuje, jak jsou data rozprostřena ve střední polovině, tedy 50 % hodnot je mezi 10 a 32.
86. Máme 11 hodnot: 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 14, 15, 17, 20. Určete první a třetí kvartil pomocí metody zahrnující váženou interpolaci mezi sousedními hodnotami, pokud pozice kvartilu není celé číslo.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=11\).
Pozice \(Q_1 = \frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4} \times 12 = 3\), což je celé číslo, takže \(Q_1\) je hodnota na 3. pozici: 7.
Pozice \(Q_3 = \frac{3}{4}(n+1) = 9\), hodnota na 9. pozici je 15, tedy \(Q_3 = 15\).
Protože pozice jsou celé číslo, není třeba interpolace.
Pokud by pozice nebyla celé číslo, např. \(3.5\), vypočteme \(Q_1 = \text{hodnota na pozici 3} + 0.5 \times (\text{hodnota na pozici 4} – \text{hodnota na pozici 3})\).
87. Z datového souboru odstraníme tři nejnižší a tři nejvyšší hodnoty. Jak se změní první a třetí kvartil původních dat? Uveďte postup na příkladu dat: 4, 6, 7, 8, 12, 15, 18, 22, 25, 30, 35, 40, 45, 50, 55.
Řešení příkladu:
Původní data jsou seřazena, \(n = 15\).
Pozice kvartilů v původních datech: \(Q_1 = 4\), \(Q_3 = 12\), tj. hodnoty \(8\) a \(40\).
Odstraníme 3 nejnižší hodnoty: 4, 6, 7, a 3 nejvyšší hodnoty: 45, 50, 55.
Nové kvartily jsou na pozicích \(Q_1 = \frac{1}{4}(9+1) = 2.5\) a \(Q_3 = \frac{3}{4}(10) = 7.5\).
Pro \(Q_1\) interpolujeme mezi 2. (12) a 3. (15) hodnotou: \(12 + 0.5 \times (15 – 12) = 12 + 1.5 = 13.5\).
Pro \(Q_3\) interpolujeme mezi 7. (30) a 8. (35) hodnotou: \(30 + 0.5 \times (35 – 30) = 30 + 2.5 = 32.5\).
První kvartil se změnil z 8 na 13.5, třetí z 40 na 32.5.
Toto ilustruje, že odstraněním krajních hodnot se kvartily mohou posunout a soustředit na střední data.
88. V souboru 18 hodnot jsou medián a první kvartil stejné. Soubor obsahuje následující hodnoty: 5, 7, 7, 8, 10, 10, 12, 14, 14, 14, 14, 15, 17, 19, 20, 22, 23, 25. Určete první a třetí kvartil a ověřte podmínku.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=18\).
První kvartil na pozici \(\frac{1}{4}(18+1) = 4.75\).
Medián na pozici \(\frac{1}{2}(18+1) = 9.5\), mezi 9. (14) a 10. (14) hodnotou: \(14\).
První kvartil 9.5 není rovno mediánu 14, podmínka není splněna. Pravděpodobně došlo k chybě v zadání.
Třetí kvartil na pozici \(\frac{3}{4}(19) = 14.25\), interpolace mezi 14. (20) a 15. (22): \(20 + 0.25 \times (22 – 20) = 20 + 0.5 = 20.5\).
89. Vysvětlete, jak ovlivňuje přítomnost extrémních hodnot první a třetí kvartil v datovém souboru a ukažte to na příkladu souboru: 10, 12, 14, 15, 16, 18, 20, 22, 100.
Řešení příkladu:
Data jsou seřazena, \(n=9\).
Pozice \(Q_1 = \frac{1}{4}(9+1) = 2.5\), interpolace mezi 2. (12) a 3. (14): \(12 + 0.5 \times (14 – 12) = 13\).
Pozice \(Q_3 = \frac{3}{4} \times 10 = 7.5\), interpolace mezi 7. (20) a 8. (22): \(20 + 0.5 \times (22 – 20) = 21\).
Extrémní hodnota 100 ovlivňuje průměr výrazně, ale kvartily méně, protože se zaměřují na pozice uvnitř dat, nikoli na extrémy.
Ukazuje to odolnost kvartilů proti extrémním hodnotám.
90. Máme data z naměřených délek: 5, 7, 8, 8, 9, 10, 11, 13, 13, 14, 16, 17, 20. Určete kvartily a použijte je k výpočtu rozsahu mezi kvartily (IQR). Porovnejte IQR s celkovým rozptylem dat.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=13\).
\(Q_1\) na pozici \(\frac{1}{4}(13+1) = 3.5\), interpolace mezi 3. (8) a 4. (8): \(8\).
\(Q_3\) na pozici \(\frac{3}{4} \times 14 = 10.5\), interpolace mezi 10. (14) a 11. (16): \(14 + 0.5 \times (16 – 14) = 15\).
IQR = \(Q_3 – Q_1 = 15 – 8 = 7\).
Celkový rozptyl dat je \(20 – 5 = 15\), což je více než dvojnásobek IQR, ukazuje to, že střední polovina dat je koncentrovanější než celý rozsah.
91. Z 12 hodnot 3, 5, 7, 8, 10, 12, 13, 15, 18, 20, 22, 25 vypočtěte první a třetí kvartil s použitím metody umístění kvartilu na pozici \(k = (n + 1) \times p\), kde \(p\) je procentilová pozice. Detailně popište interpolaci.
92. V datovém souboru je 21 hodnot. Určete pozice prvního a třetího kvartilu a popište, jak byste spočítali kvartily, pokud data nejsou seřazena. Data jsou: 12, 15, 17, 20, 21, 23, 25, 28, 30, 31, 34, 35, 37, 40, 42, 43, 45, 47, 50, 53, 55.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=21\).
Seřadíme data (v tomto případě jsou již seřazena).
Pozice \(Q_1 = \frac{1}{4}(n+1) = \frac{1}{4} \times 22 = 5.5\).
Pokud data nejsou seřazena, nejprve je třeba data seřadit vzestupně před výpočtem kvartilů.
93. Jak se změní první a třetí kvartil, pokud k datovému souboru přidáme novou hodnotu, která je menší než současný první kvartil? Ilustrujte na datech: 8, 10, 12, 15, 18, 20, 22, 25, 27 a přidání hodnoty 5.
Řešení příkladu:
Původní data jsou: 8, 10, 12, 15, 18, 20, 22, 25, 27, \(n=9\).
První kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(9+1) = 2.5\), interpolace mezi 2. (10) a 3. (12): \(10 + 0.5 \times (12 – 10) = 11\).
Třetí kvartil pozice: \(\frac{3}{4} \times 10 = 7.5\), interpolace mezi 7. (22) a 8. (25): \(22 + 0.5 \times (25 – 22) = 23.5\).
Přidáme hodnotu 5, nová data: 5, 8, 10, 12, 15, 18, 20, 22, 25, 27, \(n=10\).
Nový první kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(10+1) = 2.75\), interpolace mezi 2. (8) a 3. (10): \(8 + 0.75 \times (10 – 8) = 9.5\).
Nový třetí kvartil pozice: \(\frac{3}{4} \times 11 = 8.25\), interpolace mezi 8. (22) a 9. (25): \(22 + 0.25 \times (25 – 22) = 22.75\).
První kvartil se snížil z 11 na 9.5 a třetí kvartil mírně poklesl z 23.5 na 22.75.
94. V souboru 25 hodnot zjistěte první a třetí kvartil, jestliže data jsou: 3, 4, 5, 5, 6, 7, 7, 8, 9, 10, 11, 11, 12, 12, 13, 14, 14, 15, 16, 17, 18, 18, 19, 20, 21.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=25\).
Pozice prvního kvartilu: \(\frac{1}{4}(25+1) = \frac{26}{4} = 6.5\).
95. Určete první a třetí kvartil u datového souboru 7, 9, 10, 10, 12, 15, 18, 21, 22, 25, 27, 28, 30, 32. Popište podrobně, jak se stanovují pozice kvartilů a jak se provádí interpolace.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=14\).
První kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(14+1) = 3.75\).
96. Data představují měření: 2, 3, 5, 7, 11, 13, 17, 19, 23, 29, 31. Vypočtěte první a třetí kvartil a porovnejte je s mediánem. Jaká informace o rozložení dat z toho plyne?
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=11\).
První kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(11+1) = 3\).
Hodnota na 3. pozici je 5, tedy \(Q_1 = 5\).
Třetí kvartil pozice: \(\frac{3}{4} \times 12 = 9\).
Hodnota na 9. pozici je 23, tedy \(Q_3 = 23\).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{1}{2}(11+1) = 6\), tedy 13.
Rozložení dat ukazuje, že medián je mezi kvartily a data jsou pravděpodobně pravostranně asymetrická (vyšší hodnoty nad mediánem jsou více rozprostřené).
97. Mějme data 4, 5, 6, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19. Určete první a třetí kvartil a popište postup při výpočtu pro lichý počet hodnot.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=17\).
První kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(17+1) = 4.5\).
98. V datovém souboru jsou hodnoty: 21, 22, 24, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 38. Určete kvartily a porovnejte je s mediánem. Jaký je vztah mezi kvartily a mediánem u sudého počtu hodnot?
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=14\).
První kvartil pozice: \(\frac{1}{4}(14+1) = 3.75\).
U sudého počtu hodnot medián je průměrem prostředních hodnot a kvartily jsou od mediánu vzdáleny symetricky.
99. Mějme následující data: 4, 7, 8, 10, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 20, 21. Vypočtěte kvartily metodou, kdy se nejprve rozdělí data na dvě poloviny a poté se v každé polovině najde medián.
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=12\).
Medián rozděluje data na dvě poloviny: první polovina jsou hodnoty na pozicích 1 až 6 (4, 7, 8, 10, 10, 11), druhá polovina na pozicích 7 až 12 (13, 15, 16, 18, 20, 21).
První kvartil je medián první poloviny, tedy medián dat 4, 7, 8, 10, 10, 11.
První kvartil pozice v první polovině: \(\frac{1}{2}(6+1) = 3.5\).
100. V souboru 9 hodnot: 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, určete kvartily pomocí metody, kdy je první kvartil medián spodní poloviny (bez zahrnutí mediánu, pokud je lichý počet dat).
Řešení příkladu:
Počet hodnot \(n=9\).
Medián je hodnota na pozici \(\frac{1}{2}(9+1) = 5\), tedy 10.
Spodní polovina bez mediánu: hodnoty na pozicích 1 až 4 (2, 4, 6, 8).
První kvartil je medián spodní poloviny: pozice \(\frac{1}{2}(4+1) = 2.5\).