1. Dokažte, že odmocnina ze \(2\) není racionální číslo.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že \( \sqrt{2} \) je racionální číslo. To znamená, že existují celá čísla \( a \) a \( b \), kde \( b \ne 0 \), taková že \( \sqrt{2} = \frac{a}{b} \) a zlomek \( \frac{a}{b} \) je v základním tvaru.
Umocněním obou stran dostaneme: \( 2 = \frac{a^2}{b^2} \Rightarrow a^2 = 2b^2 \).
To znamená, že \( a^2 \) je sudé, a tedy i \( a \) je sudé. Nechť \( a = 2k \), kde \( k \in \mathbb{Z} \).
Dosadíme zpět: \( (2k)^2 = 2b^2 \Rightarrow 4k^2 = 2b^2 \Rightarrow b^2 = 2k^2 \), tedy i \( b^2 \) je sudé a tedy i \( b \) je sudé.
Získali jsme, že \( a \) i \( b \) jsou sudá čísla, což odporuje předpokladu, že zlomek \( \frac{a}{b} \) je v základním tvaru.
Tím jsme dospěli ke sporu \Rightarrow \( \sqrt{2} \) není racionální.
2. Dokažte, že neexistuje nejmenší kladné racionální číslo.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že existuje nejmenší kladné racionální číslo, označme jej \( r \).
Pak číslo \( \frac{r}{2} \) je také racionální a kladné a menší než \( r \), protože \( \frac{r}{2} < r \).
Tím jsme dospěli ke sporu s předpokladem, že \( r \) je nejmenší kladné racionální číslo.
\Rightarrow Nejmenší kladné racionální číslo neexistuje.
3. Dokažte, že číslo \(5\) není dělitelem žádného čísla tvaru \( n^2 + 3 \), kde \( n \) je celé číslo.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že existuje celé číslo \( n \), takové že \( 5 \mid (n^2 + 3) \Rightarrow n^2 + 3 \equiv 0 \mod 5 \Rightarrow n^2 \equiv -3 \equiv 2 \mod 5 \).
Vyzkoušíme možné liché zbytky modulo 4: \( n \equiv 1 \Rightarrow n^2 \equiv 1 \), \( n \equiv 3 \Rightarrow n^2 \equiv 9 \equiv 1 \mod 4 \).
Nikdy \( n^2 \equiv 3 \mod 4 \Rightarrow \) spor.
\(\Rightarrow\) Takové \( n \) neexistuje.
15. Dokažte, že pokud je součin dvou celých čísel lichý, pak obě čísla jsou lichá.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že \( ab \) je liché, ale alespoň jedno z čísel \( a, b \) je sudé.
Pak jeden z činitelů je sudý, řekněme \( a = 2k \Rightarrow ab = 2k \cdot b = 2(kb) \), což je sudé.
Spor s předpokladem, že \( ab \) je liché \(\Rightarrow\) oba činitelé musí být liché.
16. Dokažte, že mezi každými dvěma různými reálnými čísly existuje racionální číslo.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že mezi \( a < b \in \mathbb{R} \) neexistuje žádné racionální číslo.
To by znamenalo, že množina racionálních čísel je disjunktní s intervalem \( (a,b) \), což je nemožné, protože \( \mathbb{Q} \) je hustá v \( \mathbb{R} \).
Formálně: zvolme přirozené číslo \( n \), tak aby \( \frac{1}{n} < b - a \). Potom existuje \( k \in \mathbb{Z} \), že \( \frac{k}{n} \in (a,b) \).
\(\Rightarrow\) Spor s předpokladem \(\Rightarrow\) mezi každými dvěma reálnými čísly existuje racionální číslo.
17. Dokažte, že pokud \( a^2 \) je násobkem \(7\), pak \( a \) je také násobkem \(7\).
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že \( a^2 \) je dělitelné \(7\), ale \( a \) není.
Pak \( a \not\equiv 0 \mod 7 \Rightarrow a \in \{1,2,3,4,5,6\} \mod 7 \).
Spočítáme \( a^2 \mod 7 \):
\( 1^2 \equiv 1 \)
\( 2^2 \equiv 4 \)
\( 3^2 \equiv 2 \)
\( 4^2 \equiv 2 \)
\( 5^2 \equiv 4 \)
\( 6^2 \equiv 1 \)
V žádném případě \( a^2 \not\equiv 0 \mod 7 \Rightarrow \) spor.
\(\Rightarrow\) Pokud \( a^2 \) je dělitelné \(7\), pak i \( a \) je dělitelné \(7\).
18. Dokažte, že neexistuje celé číslo, jehož druhá mocnina je rovna \(2\) více než násobek \(4\).
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že existuje \( n \in \mathbb{Z} \), takové že \( n^2 = 4k + 2 \Rightarrow n^2 \equiv 2 \mod 4 \).
Vyzkoušíme možné zbytky \( n \mod 4 \):
\( 0^2 \equiv 0 \)
\( 1^2 \equiv 1 \)
\( 2^2 \equiv 0 \)
\( 3^2 \equiv 1 \)
Žádná druhá mocnina celého čísla nemůže být kongruentní \(2\) modulo \(4 \Rightarrow \) spor.
\(\Rightarrow\) Takové číslo neexistuje.
19. Dokažte, že mezi každými dvěma různými iracionálními čísly existuje racionální číslo.
Řešení příkladu:
Nechť \( a, b \in \mathbb{R} \setminus \mathbb{Q} \), \( a < b \).
Víme, že \( \mathbb{Q} \) je hustá v \( \mathbb{R} \), takže existuje \( q \in \mathbb{Q} \) takové, že \( a < q < b \).
Spor nastane, pokud předpokládáme, že mezi nimi není racionální číslo, což je v rozporu s vlastností hustoty \( \mathbb{Q} \).
\(\Rightarrow\) Tvrzení platí.
20. Dokažte, že neexistuje celé číslo, které je současně sudé a liché.
Řešení příkladu:
Předpokládejme, že existuje \( n \in \mathbb{Z} \), takové že je sudé i liché zároveň.
Pak \( n = 2k \) i \( n = 2m + 1 \) pro nějaká \( k, m \in \mathbb{Z} \).
Získáme: \( 2k = 2m + 1 \Rightarrow 2(k – m) = 1 \Rightarrow k – m = \frac{1}{2} \in \mathbb{Q} \setminus \mathbb{Z} \Rightarrow \) spor.
\(\Rightarrow\) Takové číslo nemůže existovat.
21. Dokažte, že neexistují dvě celá čísla \( x, y \), která by splňovala rovnici \( x^2 – 4y^2 = 3 \).
Řešení příkladu:
Předpokládejme opak, tedy že existují celá čísla \( x, y \), pro která platí: