1. Určete skalární součin vektorů \( \vec{a} = [2, -3, 4] \) a \( \vec{b} = [1, 0, -2] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů \( \vec{a} \cdot \vec{b} \) se vypočte podle vzorce:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = a_1 b_1 + a_2 b_2 + a_3 b_3 \)
Dosadíme konkrétní hodnoty:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 2 \cdot 1 + (-3) \cdot 0 + 4 \cdot (-2) = 2 + 0 – 8 = -6 \)
Výsledek skalárního součinu je \( -6 \).
2. Vypočítejte vektorový součin \( \vec{u} = [3, -1, 2] \) a \( \vec{v} = [1, 4, -2] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin \( \vec{u} \times \vec{v} \) vypočteme pomocí determinantového pravidla:
\( \vec{u} \times \vec{v} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
3 & -1 & 2 \\
1 & 4 & -2
\end{vmatrix} \)
Vypočítáme determinant:
\( \vec{u} \times \vec{v} = \vec{i}((-1)(-2) – (2)(4)) – \vec{j}((3)(-2) – (2)(1)) + \vec{k}((3)(4) – (-1)(1)) \)
\( = \vec{i}(2 – 8) – \vec{j}(-6 – 2) + \vec{k}(12 + 1) \Rightarrow \vec{u} \times \vec{v} = -6\vec{i} + 8\vec{j} + 13\vec{k} \)
Výsledný vektorový součin je \( [-6, 8, 13] \).
3. Určete úhel mezi vektory \( \vec{a} = [1, 2, 3] \) a \( \vec{b} = [4, -1, 2] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Úhel \( \theta \) mezi dvěma vektory určíme pomocí vzorce:
\( \cos(\theta) = \frac{\vec{a} \cdot \vec{b}}{|\vec{a}| \cdot |\vec{b}|} \)
Nejprve spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 1 \cdot 4 + 2 \cdot (-1) + 3 \cdot 2 = 4 – 2 + 6 = 8 \)
Pak spočítáme velikosti vektorů:
\( |\vec{a}| = \sqrt{1^2 + 2^2 + 3^2} = \sqrt{1 + 4 + 9} = \sqrt{14} \)
\( |\vec{b}| = \sqrt{4^2 + (-1)^2 + 2^2} = \sqrt{16 + 1 + 4} = \sqrt{21} \)
Dosadíme do vzorce:
\( \cos(\theta) = \frac{8}{\sqrt{14} \cdot \sqrt{21}} = \frac{8}{\sqrt{294}} \)
\( \theta = \arccos\left(\frac{8}{\sqrt{294}}\right) \approx \arccos(0.4667) \approx 62.2^\circ \)
4. Ověřte, zda jsou vektory \( \vec{a} = [1, 2, 3] \) a \( \vec{b} = [2, 4, 6] \) kolineární.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Dva vektory jsou kolineární, pokud existuje skalár \( \lambda \), že \( \vec{b} = \lambda \vec{a} \).
Zkusme zjistit, zda platí \( \vec{b} = 2 \vec{a} \):
\( 2 \vec{a} = 2 \cdot [1, 2, 3] = [2, 4, 6] \Rightarrow \vec{b} = 2 \vec{a} \)
Vektory jsou kolineární.
5. Najděte jednotkový normálový vektor k rovině, určené dvěma vektory \( \vec{u} = [2, 0, 1] \) a \( \vec{v} = [1, -1, 3] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Normálový vektor k rovině je určen vektorovým součinem:
\( \vec{n} = \vec{u} \times \vec{v} \)
\( \vec{n} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & 0 & 1 \\
1 & -1 & 3
\end{vmatrix} = \vec{i}(0 \cdot 3 – 1 \cdot (-1)) – \vec{j}(2 \cdot 3 – 1 \cdot 1) + \vec{k}(2 \cdot (-1) – 0 \cdot 1) \)
\( = \vec{i}(0 + 1) – \vec{j}(6 – 1) + \vec{k}(-2 – 0) = \vec{i} – 5\vec{j} – 2\vec{k} \Rightarrow \vec{n} = [1, -5, -2] \)
Jednotkový vektor je:
\( |\vec{n}| = \sqrt{1^2 + (-5)^2 + (-2)^2} = \sqrt{1 + 25 + 4} = \sqrt{30} \)
\( \vec{n}_0 = \frac{1}{\sqrt{30}} [1, -5, -2] \)
6. Určete skalární součin vektorů \( \vec{a} = [-2, 4, 1] \) a \( \vec{b} = [0, 1, 3] \) a zjistěte, zda jsou kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = -2 \cdot 0 + 4 \cdot 1 + 1 \cdot 3 = 0 + 4 + 3 = 7 \)
Protože \( \vec{a} \cdot \vec{b} \ne 0 \), vektory nejsou kolmé.
7. Vypočítejte vektorový součin \( \vec{u} = [-1, 2, 0] \), \( \vec{v} = [0, -1, 3] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
\( \vec{u} \times \vec{v} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
-1 & 2 & 0 \\
0 & -1 & 3
\end{vmatrix} = \vec{i}(2 \cdot 3 – 0 \cdot (-1)) – \vec{j}((-1) \cdot 3 – 0 \cdot 0) + \vec{k}((-1) \cdot (-1) – 2 \cdot 0) \)
\( = \vec{i}(6) – \vec{j}(-3) + \vec{k}(1) \Rightarrow [6, 3, 1] \)
8. Najděte velikost úhlu mezi vektory \( \vec{a} = [5, 0, 0] \) a \( \vec{b} = [3, 3, 0] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 5 \cdot 3 + 0 \cdot 3 + 0 \cdot 0 = 15 \),
\( |\vec{a}| = \sqrt{5^2} = 5 \),
\( |\vec{b}| = \sqrt{3^2 + 3^2} = \sqrt{18} \)
\( \cos(\theta) = \frac{15}{5 \cdot \sqrt{18}} = \frac{15}{5 \cdot \sqrt{18}} = \frac{3}{\sqrt{18}} \)
\( \theta = \arccos\left(\frac{3}{\sqrt{18}}\right) \approx \arccos(0.707) \approx 45^\circ \)
9. Určete souřadnice vektorového součinu \( \vec{a} = [2, 3, 4] \) a \( \vec{b} = [0, -1, 1] \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
\( \vec{a} \times \vec{b} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & 3 & 4 \\
0 & -1 & 1
\end{vmatrix} = \vec{i}(3 \cdot 1 – 4 \cdot (-1)) – \vec{j}(2 \cdot 1 – 4 \cdot 0) + \vec{k}(2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0) \)
\( = \vec{i}(3 + 4) – \vec{j}(2 – 0) + \vec{k}(-2 – 0) = [7, -2, -2] \)
10. Zjistěte, zda jsou vektory \( \vec{u} = [1, 1, 1] \) a \( \vec{v} = [-1, 0, 1] \) navzájem kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = 1 \cdot (-1) + 1 \cdot 0 + 1 \cdot 1 = -1 + 0 + 1 = 0 \)
Protože skalární součin je 0 \( \Rightarrow \) vektory jsou kolmé.
11. Vektor \(\vec{a} = (2, -1, 3)\) a vektor \(\vec{b} = (-1, 4, 0)\). Určete velikost vektorového součinu \(\vec{a} \times \vec{b}\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme vektorový součin \(\vec{a} \times \vec{b}\).
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & -1 & 3 \\
-1 & 4 & 0
\end{vmatrix}
= \vec{i}((-1)\cdot0 – 3\cdot4) – \vec{j}(2\cdot0 – 3\cdot(-1)) + \vec{k}(2\cdot4 – (-1)\cdot(-1))
\]
\[
= \vec{i}(-12) – \vec{j}(3) + \vec{k}(8 – 1) = -12\vec{i} – 3\vec{j} + 7\vec{k}
\Rightarrow \vec{a} \times \vec{b} = (-12, -3, 7)
\]
Nyní spočítáme velikost výsledného vektoru:
\[
|\vec{a} \times \vec{b}| = \sqrt{(-12)^2 + (-3)^2 + 7^2} = \sqrt{144 + 9 + 49} = \sqrt{202}
\]
Výsledkem je tedy \( \sqrt{202} \).
12. Vektory \(\vec{u} = (3, 0, -2)\) a \(\vec{v} = (1, 2, 1)\). Najděte jednotkový vektor ve směru vektorového součinu \(\vec{u} \times \vec{v}\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Spočítáme nejprve vektorový součin:
\[
\vec{u} \times \vec{v} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
3 & 0 & -2 \\
1 & 2 & 1
\end{vmatrix}
= \vec{i}(0\cdot1 – (-2)\cdot2) – \vec{j}(3\cdot1 – (-2)\cdot1) + \vec{k}(3\cdot2 – 0\cdot1)
\]
\[
= \vec{i}(4) – \vec{j}(3 + 2) + \vec{k}(6) = 4\vec{i} – 5\vec{j} + 6\vec{k}
\Rightarrow \vec{u} \times \vec{v} = (4, -5, 6)
\]
Velikost vektoru:
\[
|\vec{u} \times \vec{v}| = \sqrt{4^2 + (-5)^2 + 6^2} = \sqrt{16 + 25 + 36} = \sqrt{77}
\]
Jednotkový vektor ve směru vektorového součinu je:
\[
\vec{e} = \left( \frac{4}{\sqrt{77}}, \frac{-5}{\sqrt{77}}, \frac{6}{\sqrt{77}} \right)
\]
13. Určete úhel mezi vektory \(\vec{p} = (1, 2, 2)\) a \(\vec{q} = (2, 1, -1)\) pomocí skalárního součinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů je definován jako:
\[
\vec{p} \cdot \vec{q} = | \vec{p} | \cdot | \vec{q} | \cdot \cos \varphi
\Rightarrow \cos \varphi = \frac{ \vec{p} \cdot \vec{q} }{ | \vec{p} | \cdot | \vec{q} | }
\]
Nejprve spočítáme skalární součin:
\[
\vec{p} \cdot \vec{q} = 1\cdot2 + 2\cdot1 + 2\cdot(-1) = 2 + 2 – 2 = 2
\]
Velikosti vektorů:
\[
|\vec{p}| = \sqrt{1^2 + 2^2 + 2^2} = \sqrt{1 + 4 + 4} = \sqrt{9} = 3,\quad
|\vec{q}| = \sqrt{2^2 + 1^2 + (-1)^2} = \sqrt{4 + 1 + 1} = \sqrt{6}
\]
\[
\cos \varphi = \frac{2}{3\sqrt{6}} = \frac{2\sqrt{6}}{18} = \frac{\sqrt{6}}{9}
\Rightarrow \varphi = \arccos\left( \frac{\sqrt{6}}{9} \right)
\]
14. Najděte směrnici roviny určené vektory \(\vec{a} = (1, 0, -1)\) a \(\vec{b} = (2, 1, 3)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Směrnici roviny určuje normálový vektor, který získáme jako vektorový součin:
\[
\vec{n} = \vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 0 & -1 \\
2 & 1 & 3
\end{vmatrix}
= \vec{i}(0\cdot3 – (-1)\cdot1) – \vec{j}(1\cdot3 – (-1)\cdot2) + \vec{k}(1\cdot1 – 0\cdot2)
\]
\[
= \vec{i}(1) – \vec{j}(3 + 2) + \vec{k}(1) = \vec{i} – 5\vec{j} + \vec{k}
\Rightarrow \vec{n} = (1, -5, 1)
\]
Směrnice roviny je dána vektorem \((1, -5, 1)\).
15. Ukažte, že vektory \(\vec{a} = (1, 2, 3)\), \(\vec{b} = (-2, 0, 1)\), a \(\vec{c} = (4, -1, 2)\) nejsou lineárně závislé pomocí trojného vektorového součinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pokud platí \((\vec{a} \times \vec{b}) \cdot \vec{c} \ne 0\), vektory nejsou lineárně závislé.
Nejprve spočítáme \(\vec{a} \times \vec{b}\):
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 3 \\
-2 & 0 & 1
\end{vmatrix}
= \vec{i}(2\cdot1 – 3\cdot0) – \vec{j}(1\cdot1 – 3\cdot(-2)) + \vec{k}(1\cdot0 – 2\cdot(-2))
\]
\[
= \vec{i}(2) – \vec{j}(1 + 6) + \vec{k}(0 + 4) = 2\vec{i} – 7\vec{j} + 4\vec{k}
\Rightarrow \vec{a} \times \vec{b} = (2, -7, 4)
\]
Teď spočítáme skalární součin s \(\vec{c}\):
\[
(\vec{a} \times \vec{b}) \cdot \vec{c} = 2\cdot4 + (-7)\cdot(-1) + 4\cdot2 = 8 + 7 + 8 = 23 \ne 0
\]
Vektory nejsou lineárně závislé.
16. Nechť \(\vec{a} = (3, 2, -5)\), \(\vec{b} = (-4, 1, 0)\). Určete velikost vektorového součinu \(\vec{a} \times \vec{b}\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin vektorů \(\vec{a}\) a \(\vec{b}\) je:
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
3 & 2 & -5 \\
-4 & 1 & 0
\end{vmatrix} =
\vec{i}(2 \cdot 0 – (-5) \cdot 1) – \vec{j}(3 \cdot 0 – (-5) \cdot (-4)) + \vec{k}(3 \cdot 1 – 2 \cdot (-4))
\]
\[
= \vec{i}(0 + 5) – \vec{j}(0 – 20) + \vec{k}(3 + 8) = 5\vec{i} + 20\vec{j} + 11\vec{k}
\Rightarrow \vec{a} \times \vec{b} = (5, 20, 11)
\]
Velikost vektorového součinu je:
\[
|\vec{a} \times \vec{b}| = \sqrt{5^2 + 20^2 + 11^2} = \sqrt{25 + 400 + 121} = \sqrt{546}
\]
Výsledná velikost je \(\sqrt{546}\).
17. Jsou dány vektory \(\vec{u} = (1, 0, 3)\), \(\vec{v} = (2, -1, 4)\). Najděte rovnici roviny, která prochází bodem \(P = (1, 2, -1)\) a je určena těmito dvěma vektory jako směrovými.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Normálový vektor roviny je kolmý na oba směrové vektory, tedy je to:
\[
\vec{n} = \vec{u} \times \vec{v} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 0 & 3 \\
2 & -1 & 4
\end{vmatrix} =
\vec{i}(0 \cdot 4 – 3 \cdot (-1)) – \vec{j}(1 \cdot 4 – 3 \cdot 2) + \vec{k}(1 \cdot (-1) – 0 \cdot 2)
\]
\[
= \vec{i}(0 + 3) – \vec{j}(4 – 6) + \vec{k}(-1 – 0) = 3\vec{i} + 2\vec{j} – \vec{k}
\Rightarrow \vec{n} = (3, 2, -1)
\]
Rovnice roviny má tvar:
\[
3(x – 1) + 2(y – 2) – 1(z + 1) = 0 \Rightarrow 3x + 2y – z – 3 – 4 – 1 = 0 \Rightarrow 3x + 2y – z = 8
\]
Hledaná rovnice roviny je \(3x + 2y – z = 8\).
18. Určete úhel mezi vektory \(\vec{a} = (2, -1, 2)\) a \(\vec{b} = (1, 3, -4)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme skalární součin:
\[
\vec{a} \cdot \vec{b} = 2 \cdot 1 + (-1) \cdot 3 + 2 \cdot (-4) = 2 – 3 – 8 = -9
\]
Dále spočteme velikosti vektorů:
\[
|\vec{a}| = \sqrt{2^2 + (-1)^2 + 2^2} = \sqrt{4 + 1 + 4} = \sqrt{9} = 3
\]
\[
|\vec{b}| = \sqrt{1^2 + 3^2 + (-4)^2} = \sqrt{1 + 9 + 16} = \sqrt{26}
\]
Úhel mezi vektory je dán vztahem:
\[
\cos \varphi = \frac{\vec{a} \cdot \vec{b}}{|\vec{a}| \cdot |\vec{b}|} = \frac{-9}{3 \cdot \sqrt{26}} = \frac{-3}{\sqrt{26}}
\Rightarrow \varphi = \arccos\left(\frac{-3}{\sqrt{26}}\right)
\]
Úhel mezi vektory je \(\arccos\left(\frac{-3}{\sqrt{26}}\right)\).
19. Vektor \(\vec{v} = (1, -2, 1)\) je kolmý na rovinu. Určete obecnou rovnici roviny, která prochází bodem \(A = (2, -1, 4)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Normálový vektor roviny je \(\vec{v} = (1, -2, 1)\). Rovnice roviny ve tvaru:
\[
1(x – 2) – 2(y + 1) + 1(z – 4) = 0
\Rightarrow x – 2 – 2y – 2 + z – 4 = 0 \Rightarrow x – 2y + z = 8
\]
Rovnice roviny je tedy \(x – 2y + z = 8\).
20. Určete plochu rovnoběžníku určeného vektory \(\vec{a} = (1, 2, -2)\) a \(\vec{b} = (2, -1, 3)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Plocha rovnoběžníku je dána velikostí vektorového součinu:
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & -2 \\
2 & -1 & 3
\end{vmatrix} =
\vec{i}(2 \cdot 3 – (-2) \cdot (-1)) – \vec{j}(1 \cdot 3 – (-2) \cdot 2) + \vec{k}(1 \cdot (-1) – 2 \cdot 2)
\]
\[
= \vec{i}(6 – 2) – \vec{j}(3 + 4) + \vec{k}(-1 – 4) = 4\vec{i} – 7\vec{j} – 5\vec{k}
\Rightarrow \vec{a} \times \vec{b} = (4, -7, -5)
\]
Velikost součinu:
\[
|\vec{a} \times \vec{b}| = \sqrt{4^2 + (-7)^2 + (-5)^2} = \sqrt{16 + 49 + 25} = \sqrt{90}
\]
Plocha rovnoběžníku je \(\sqrt{90}\).
21. Určete orientovaný objem rovnoběžnostěnu určeného vektory \(\vec{a} = (1, 0, 2)\), \(\vec{b} = (2, -1, 3)\), \(\vec{c} = (0, 4, -1)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Objem rovnoběžnostěnu je dán smíšeným součinem:
\[
V = |\vec{a} \cdot (\vec{b} \times \vec{c})|
\]
Nejprve vypočítáme \(\vec{b} \times \vec{c}\):
\[
\vec{b} \times \vec{c} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & -1 & 3 \\
0 & 4 & -1
\end{vmatrix} =
\vec{i}((-1)(-1) – (3)(4)) – \vec{j}((2)(-1) – (3)(0)) + \vec{k}((2)(4) – (-1)(0))
\]
\[
= \vec{i}(1 – 12) – \vec{j}(-2) + \vec{k}(8) = -11\vec{i} + 2\vec{j} + 8\vec{k}
\Rightarrow \vec{b} \times \vec{c} = (-11, 2, 8)
\]
Nyní skalární součin \(\vec{a} \cdot (\vec{b} \times \vec{c})\):
\[
\vec{a} \cdot (-11, 2, 8) = 1 \cdot (-11) + 0 \cdot 2 + 2 \cdot 8 = -11 + 0 + 16 = 5
\Rightarrow V = |5| = 5
\]
Objem rovnoběžnostěnu je \(5\).
22. Jsou dány body \(A = (1, 2, 0)\), \(B = (3, -1, 2)\), \(C = (-2, 0, 4)\). Určete plochu trojúhelníku ABC.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve určíme vektory \(\vec{AB}\) a \(\vec{AC}\):
\[
\vec{AB} = B – A = (3 – 1, -1 – 2, 2 – 0) = (2, -3, 2)
\]
\[
\vec{AC} = C – A = (-2 – 1, 0 – 2, 4 – 0) = (-3, -2, 4)
\]
Nyní spočítáme vektorový součin:
\[
\vec{AB} \times \vec{AC} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & -3 & 2 \\
-3 & -2 & 4
\end{vmatrix} =
\vec{i}((-3)(4) – 2(-2)) – \vec{j}(2 \cdot 4 – 2(-3)) + \vec{k}(2 \cdot (-2) – (-3)(-3))
\]
\[
= \vec{i}(-12 + 4) – \vec{j}(8 + 6) + \vec{k}(-4 – 9) = -8\vec{i} -14\vec{j} -13\vec{k}
\Rightarrow \vec{v} = (-8, -14, -13)
\]
Velikost tohoto vektoru:
\[
|\vec{v}| = \sqrt{(-8)^2 + (-14)^2 + (-13)^2} = \sqrt{64 + 196 + 169} = \sqrt{429}
\]
Plocha trojúhelníku je polovina velikosti vektorového součinu:
\[
S = \frac{1}{2} \cdot \sqrt{429}
\]
Plocha trojúhelníku je \(\frac{1}{2} \sqrt{429}\).
23. Ukažte, že vektory \(\vec{a} = (1, 2, 3)\), \(\vec{b} = (4, 5, 6)\), \(\vec{c} = (7, 8, 9)\) leží ve stejné rovině.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektory leží ve stejné rovině právě tehdy, když je jejich smíšený součin roven nule:
\[
\vec{a} \cdot (\vec{b} \times \vec{c})
\]
Spočítáme \(\vec{b} \times \vec{c}\):
\[
\vec{b} \times \vec{c} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
4 & 5 & 6 \\
7 & 8 & 9
\end{vmatrix} =
\vec{i}(5 \cdot 9 – 6 \cdot 8) – \vec{j}(4 \cdot 9 – 6 \cdot 7) + \vec{k}(4 \cdot 8 – 5 \cdot 7)
\]
\[
= \vec{i}(45 – 48) – \vec{j}(36 – 42) + \vec{k}(32 – 35) = -3\vec{i} + 6\vec{j} -3\vec{k}
\Rightarrow \vec{b} \times \vec{c} = (-3, 6, -3)
\]
Nyní skalární součin s \(\vec{a}\):
\[
\vec{a} \cdot (-3, 6, -3) = 1 \cdot (-3) + 2 \cdot 6 + 3 \cdot (-3) = -3 + 12 – 9 = 0
\]
Smíšený součin je nula \(\Rightarrow\) vektory leží v jedné rovině.
24. Najděte jednotkový vektor kolmý na vektory \(\vec{a} = (1, 1, 0)\) a \(\vec{b} = (0, 1, 1)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Jednotkový vektor kolmý na oba vektory je normalizovaný vektorový součin:
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 1
\end{vmatrix} =
\vec{i}(1 \cdot 1 – 0 \cdot 1) – \vec{j}(1 \cdot 1 – 0 \cdot 0) + \vec{k}(1 \cdot 1 – 1 \cdot 0) = \vec{i} – \vec{j} + \vec{k}
\Rightarrow \vec{v} = (1, -1, 1)
\]
Velikost:
\[
|\vec{v}| = \sqrt{1^2 + (-1)^2 + 1^2} = \sqrt{3}
\Rightarrow \vec{v}_0 = \left(\frac{1}{\sqrt{3}}, \frac{-1}{\sqrt{3}}, \frac{1}{\sqrt{3}}\right)
\]
Hledaný jednotkový vektor je \(\left(\frac{1}{\sqrt{3}}, \frac{-1}{\sqrt{3}}, \frac{1}{\sqrt{3}}\right)\).
25. Určete skalární součin \((\vec{a} \times \vec{b}) \cdot (\vec{a} \times \vec{b})\), kde \(\vec{a} = (1, 2, 2)\), \(\vec{b} = (2, 0, -1)\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme \(\vec{a} \times \vec{b}\):
\[
\vec{a} \times \vec{b} =
\begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 2 \\
2 & 0 & -1
\end{vmatrix} =
\vec{i}(2 \cdot (-1) – 2 \cdot 0) – \vec{j}(1 \cdot (-1) – 2 \cdot 2) + \vec{k}(1 \cdot 0 – 2 \cdot 2)
\]
\[
= \vec{i}(-2) – \vec{j}(-1 – 4) + \vec{k}(-4) = -2\vec{i} + 5\vec{j} -4\vec{k}
\Rightarrow \vec{v} = (-2, 5, -4)
\]
Skalární součin \(\vec{v} \cdot \vec{v} = (-2)^2 + 5^2 + (-4)^2 = 4 + 25 + 16 = 45\)
Výsledkem je \(45\).
26. Určete úhel mezi vektory \( \vec{a} = (1,2,2) \) a \( \vec{b} = (2,0,-1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 1 \cdot 2 + 2 \cdot 0 + 2 \cdot (-1) = 2 + 0 – 2 = 0 \)
Následně spočítáme délky obou vektorů:
\( |\vec{a}| = \sqrt{1^2 + 2^2 + 2^2} = \sqrt{1 + 4 + 4} = \sqrt{9} = 3 \)
\( |\vec{b}| = \sqrt{2^2 + 0^2 + (-1)^2} = \sqrt{4 + 0 + 1} = \sqrt{5} \)
Použijeme vzorec pro úhel:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = |\vec{a}| |\vec{b}| \cos \varphi \Rightarrow 0 = 3 \cdot \sqrt{5} \cdot \cos \varphi \Rightarrow \cos \varphi = 0 \)
\( \Rightarrow \varphi = \frac{\pi}{2} \)
Úhel mezi vektory je tedy \( \frac{\pi}{2} \) radiánů.
27. Určete rovnoběžnost nebo kolmici vektorů \( \vec{u} = (4,-2,1) \) a \( \vec{v} = (8,-4,2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Porovnáme vektory. Vektor \( \vec{v} = 2 \cdot \vec{u} \Rightarrow \vec{v} \) je rovnoběžný s \( \vec{u} \).
Navíc ověříme skalární součin:
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = 4 \cdot 8 + (-2) \cdot (-4) + 1 \cdot 2 = 32 + 8 + 2 = 42 \)
Skalární součin není nula, takže vektory nejsou kolmé, ale jsou rovnoběžné.
28. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, -2, 3) \) a zároveň ležící v rovině dané vektory \( \vec{b} = (2, 1, -1) \), \( \vec{c} = (0, 1, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme vektor \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} \), který je kolmý na \( \vec{a} \Rightarrow \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Vyjádříme:
\( \vec{x} = (\lambda \cdot 2 + \mu \cdot 0, \lambda \cdot 1 + \mu \cdot 1, \lambda \cdot (-1) + \mu \cdot 2) = (2\lambda, \lambda + \mu, -\lambda + 2\mu) \)
Spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{x} = 1 \cdot 2\lambda + (-2) \cdot (\lambda + \mu) + 3 \cdot (-\lambda + 2\mu) \)
\( = 2\lambda -2\lambda -2\mu -3\lambda +6\mu = (-3\lambda +4\mu) \)
Chceme: \( -3\lambda + 4\mu = 0 \Rightarrow 4\mu = 3\lambda \Rightarrow \mu = \frac{3}{4} \lambda \)
Například pro \( \lambda = 4 \Rightarrow \mu = 3 \), dostáváme:
\( \vec{x} = 4\vec{b} + 3\vec{c} = (8,4,-4) + (0,3,6) = (8,7,2) \)
Vektor \( (8,7,2) \) leží v rovině a je kolmý na \( \vec{a} \).
29. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (3, -1, 2) \) a \( \vec{b} = (-2, 4, 1) \). Zjistěte, zda jsou tyto vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů \( \vec{a} \cdot \vec{b} \) se vypočítá jako součet součinů odpovídajících souřadnic:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 3 \cdot (-2) + (-1) \cdot 4 + 2 \cdot 1 = -6 – 4 + 2 = -8 \)
Protože skalární součin není roven nule (\( -8 \neq 0 \)), vektory nejsou kolmé.
30. Najděte vektor kolmý na oba vektory \( \vec{a} = (1, 0, 2) \) a \( \vec{b} = (3, -1, 1) \) pomocí vektorového součinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na oba vektory \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \) získáme pomocí vektorového součinu \( \vec{a} \times \vec{b} \).
Vypočítáme determinant matice složené ze souřadnic vektorů:
\( \vec{a} \times \vec{b} = \left| \begin{matrix} \vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\ 1 & 0 & 2 \\ 3 & -1 & 1 \end{matrix} \right| \)
Vyjádříme podle složek:
\( \vec{i} \cdot (0 \cdot 1 – 2 \cdot (-1)) – \vec{j} \cdot (1 \cdot 1 – 2 \cdot 3) + \vec{k} \cdot (1 \cdot (-1) – 0 \cdot 3) \)
\( = \vec{i} (0 + 2) – \vec{j} (1 – 6) + \vec{k} (-1 – 0) = 2 \vec{i} – (-5) \vec{j} – 1 \vec{k} = (2, 5, -1) \)
Vektor \( (2, 5, -1) \) je kolmý na oba vektory.
31. Určete úhel mezi vektory \( \vec{a} = (1, 2, 2) \) a \( \vec{b} = (2, 0, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Úhel \( \theta \) mezi dvěma vektory určíme pomocí vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{a} \cdot \vec{b}}{|\vec{a}| \cdot |\vec{b}|} \)
Spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 1 \cdot 2 + 2 \cdot 0 + 2 \cdot 1 = 2 + 0 + 2 = 4 \)
Spočítáme délky vektorů:
\( |\vec{a}| = \sqrt{1^2 + 2^2 + 2^2} = \sqrt{1 + 4 + 4} = \sqrt{9} = 3 \)
\( |\vec{b}| = \sqrt{2^2 + 0^2 + 1^2} = \sqrt{4 + 0 + 1} = \sqrt{5} \)
Dosadíme do vzorce:
\( \cos \theta = \frac{4}{3 \cdot \sqrt{5}} = \frac{4}{3 \sqrt{5}} \)
Úhel je tedy:
\( \theta = \arccos \left( \frac{4}{3 \sqrt{5}} \right) \)
Numericky to je přibližně \( \theta \approx 42,1^\circ \).
32. Najděte vektorový součin \( \vec{a} = (2, -1, 3) \) a \( \vec{b} = (0, 4, -2) \) a ověřte, že je kolmý na oba vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin vypočteme jako determinant:
\( \vec{a} \times \vec{b} = \left| \begin{matrix} \vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\ 2 & -1 & 3 \\ 0 & 4 & -2 \end{matrix} \right| \)
Složky:
\( \vec{i} \cdot (-1 \cdot (-2) – 3 \cdot 4) – \vec{j} \cdot (2 \cdot (-2) – 3 \cdot 0) + \vec{k} \cdot (2 \cdot 4 – (-1) \cdot 0) \)
\( = \vec{i} (2 – 12) – \vec{j} (-4 – 0) + \vec{k} (8 – 0) = \vec{i} (-10) – \vec{j} (-4) + \vec{k} (8) = (-10, 4, 8) \)
Ověříme kolmost:
\( \vec{a} \cdot (\vec{a} \times \vec{b}) = 2 \cdot (-10) + (-1) \cdot 4 + 3 \cdot 8 = -20 -4 + 24 = 0 \)
\( \vec{b} \cdot (\vec{a} \times \vec{b}) = 0 \cdot (-10) + 4 \cdot 4 + (-2) \cdot 8 = 0 + 16 – 16 = 0 \)
Vektor \( (-10, 4, 8) \) je kolmý na oba vektory.
33. Určete projekci vektoru \( \vec{a} = (4, 3, 0) \) na vektor \( \vec{b} = (1, -1, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Projekce vektoru \( \vec{a} \) na vektor \( \vec{b} \) je dána vztahem:
\( \mathrm{proj}_{\vec{b}} \vec{a} = \frac{\vec{a} \cdot \vec{b}}{|\vec{b}|^2} \vec{b} \)
Spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 4 \cdot 1 + 3 \cdot (-1) + 0 \cdot 2 = 4 – 3 + 0 = 1 \)
Spočítáme délku vektoru \( \vec{b} \):
\( |\vec{b}|^2 = 1^2 + (-1)^2 + 2^2 = 1 + 1 + 4 = 6 \)
Dosadíme:
\( \mathrm{proj}_{\vec{b}} \vec{a} = \frac{1}{6} (1, -1, 2) = \left( \frac{1}{6}, -\frac{1}{6}, \frac{2}{6} \right) = \left( \frac{1}{6}, -\frac{1}{6}, \frac{1}{3} \right) \)
34. Určete velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{a} = (1, 3, 4) \) a \( \vec{b} = (2, -2, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme vektorový součin \( \vec{a} \times \vec{b} \):
\( \vec{a} \times \vec{b} = \left| \begin{matrix} \vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\ 1 & 3 & 4 \\ 2 & -2 & 1 \end{matrix} \right| \)
\( = \vec{i} (3 \cdot 1 – 4 \cdot (-2)) – \vec{j} (1 \cdot 1 – 4 \cdot 2) + \vec{k} (1 \cdot (-2) – 3 \cdot 2) \)
\( = \vec{i} (3 + 8) – \vec{j} (1 – 8) + \vec{k} (-2 – 6) = (11, 7, -8) \)
Velikost vektorového součinu je délka vektoru \( (11, 7, -8) \):
\( |\vec{a} \times \vec{b}| = \sqrt{11^2 + 7^2 + (-8)^2} = \sqrt{121 + 49 + 64} = \sqrt{234} \approx 15,3 \)
35. Najděte skalární součin vektorového součinu \( \vec{a} \times \vec{b} \) s vektorem \( \vec{c} = (0, 1, -1) \), kde \( \vec{a} = (1, 2, 0) \) a \( \vec{b} = (3, -1, 4) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme \( \vec{a} \times \vec{b} \):
\( \vec{a} \times \vec{b} = \left| \begin{matrix} \vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\ 1 & 2 & 0 \\ 3 & -1 & 4 \end{matrix} \right| \)
\( = \vec{i} (2 \cdot 4 – 0 \cdot (-1)) – \vec{j} (1 \cdot 4 – 0 \cdot 3) + \vec{k} (1 \cdot (-1) – 2 \cdot 3) \)
\( = \vec{i} (8 – 0) – \vec{j} (4 – 0) + \vec{k} (-1 – 6) = (8, -4, -7) \)
Poté spočítáme skalární součin s vektorem \( \vec{c} \):
\( ( \vec{a} \times \vec{b} ) \cdot \vec{c} = 8 \cdot 0 + (-4) \cdot 1 + (-7) \cdot (-1) = 0 – 4 + 7 = 3 \)
36. Najděte rovinu, ve které leží vektory \( \vec{a} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{b} = (4, 0, -1) \) a určete vektor kolmý na tuto rovinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Rovina, ve které leží vektory \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \), je určena jejich souřadnicemi a normálovým vektorem kolmým na oba tyto vektory.
Normálový vektor \( \vec{n} \) získáme pomocí vektorového součinu \( \vec{a} \times \vec{b} \):
\( \vec{a} \times \vec{b} = \left| \begin{matrix} \vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\ 1 & 2 & 3 \\ 4 & 0 & -1 \end{matrix} \right| \)
Spočítáme:
\( \vec{i} (2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0) – \vec{j} (1 \cdot (-1) – 3 \cdot 4) + \vec{k} (1 \cdot 0 – 2 \cdot 4) \)
\( = \vec{i} (-2 – 0) – \vec{j} (-1 – 12) + \vec{k} (0 – 8) = (-2, 13, -8) \)
Rovina prochází bodem \( \vec{0} = (0, 0, 0) \) a její normálový vektor je \( \vec{n} = (-2, 13, -8) \).
Rovnice roviny je tedy:
\( -2x + 13y – 8z = 0 \)
Vektor kolmý na tuto rovinu je \( (-2, 13, -8) \).
37. Určete vektor kolmý na \( \vec{a} = (3, -1, 2) \) a ležící v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 0, 1) \) a \( \vec{c} = (2, 1, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme vektor \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} \), který je kolmý na \( \vec{a} \Rightarrow \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Vyjádříme \( \vec{x} \):
\( \vec{x} = (\lambda \cdot 1 + \mu \cdot 2, \lambda \cdot 0 + \mu \cdot 1, \lambda \cdot 1 + \mu \cdot (-1)) = (\lambda + 2\mu, \mu, \lambda – \mu) \)
Spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{x} = 3(\lambda + 2\mu) + (-1) \cdot \mu + 2(\lambda – \mu) \)
\( = 3\lambda + 6\mu – \mu + 2\lambda – 2\mu = (3\lambda + 2\lambda) + (6\mu – \mu – 2\mu) = 5\lambda + 3\mu \)
Chceme: \( 5\lambda + 3\mu = 0 \Rightarrow 3\mu = -5\lambda \Rightarrow \mu = -\frac{5}{3} \lambda \)
Zvolíme \( \lambda = 3 \Rightarrow \mu = -5 \), pak:
\( \vec{x} = 3\vec{b} – 5\vec{c} = (3, 0, 3) – (10, 5, -5) = (3 – 10, 0 – 5, 3 + 5) = (-7, -5, 8) \)
Vektor \( (-7, -5, 8) \) je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině dané \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \).
38. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (2, 2, 1) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, -1, 0) \) a \( \vec{c} = (0, 1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, -\lambda + \mu, \mu) \), který je kolmý na \( \vec{a} \Rightarrow \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( \vec{a} \cdot \vec{x} = 2\lambda + 2(-\lambda + \mu) + 1 \cdot \mu = 2\lambda – 2\lambda + 2\mu + \mu = 3\mu \)
Podmínka je \( 3\mu = 0 \Rightarrow \mu = 0 \).
Vektor tedy má tvar \( \vec{x} = \lambda \vec{b} = (\lambda, -\lambda, 0) \).
Pro \( \lambda = 1 \) dostáváme vektor \( (1, -1, 0) \), který je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v dané rovině.
39. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, 3, -2) \) a ležící v rovině určené vektory \( \vec{b} = (0, 1, 1) \), \( \vec{c} = (2, -1, 0) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (2\mu, \lambda – \mu, \lambda) \), který je kolmý na \( \vec{a} \Rightarrow \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 1 \cdot 2\mu + 3(\lambda – \mu) + (-2) \cdot \lambda = 2\mu + 3\lambda – 3\mu – 2\lambda = (\lambda) + (-\mu) = \lambda – \mu \)
Podmínka je \( \lambda – \mu = 0 \Rightarrow \lambda = \mu \).
Vektor je tedy \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \lambda \vec{c} = \lambda (\vec{b} + \vec{c}) = \lambda (2, 0, 1) \).
Pro \( \lambda = 1 \) máme \( \vec{x} = (2, 0, 1) \), který je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v dané rovině.
40. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (4, -3, 1) \), který je lineární kombinací vektorů \( \vec{b} = (1, 2, -1) \) a \( \vec{c} = (0, 1, 3) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, 2\lambda + \mu, -\lambda + 3\mu) \), takové, že \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 4 \cdot \lambda + (-3)(2\lambda + \mu) + 1(-\lambda + 3\mu) = 4\lambda – 6\lambda – 3\mu – \lambda + 3\mu = (4\lambda – 6\lambda – \lambda) + (-3\mu + 3\mu) = -3\lambda \)
Podmínka je \( -3\lambda = 0 \Rightarrow \lambda = 0 \).
Vektor má tedy tvar \( \vec{x} = \mu \vec{c} = (0, \mu, 3\mu) \).
Pro \( \mu = 1 \) dostaneme \( \vec{x} = (0, 1, 3) \), který je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině dané \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \).
41. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, 0, 4) \) a zároveň ležící v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 1, 0) \), \( \vec{c} = (2, -1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda + 2\mu, \lambda – \mu, \mu) \), který je kolmý na \( \vec{a} \Rightarrow \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 1(\lambda + 2\mu) + 0(\lambda – \mu) + 4\mu = \lambda + 2\mu + 4\mu = \lambda + 6\mu \)
Podmínka je \( \lambda + 6\mu = 0 \Rightarrow \lambda = -6\mu \).
Zvolíme \( \mu = 1 \Rightarrow \lambda = -6 \), potom:
\( \vec{x} = -6 \vec{b} + 1 \cdot \vec{c} = (-6, -6, 0) + (2, -1, 1) = (-4, -7, 1) \).
Vektor \( (-4, -7, 1) \) je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v dané rovině.
42. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (2, 5, -1) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 0, 2) \) a \( \vec{c} = (3, -1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda + 3\mu, 0 \cdot \lambda – \mu, 2\lambda + \mu) \), takové, že \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 2(\lambda + 3\mu) + 5(0 – \mu) + (-1)(2\lambda + \mu) = 2\lambda + 6\mu – 5\mu – 2\lambda – \mu = (2\lambda – 2\lambda) + (6\mu – 5\mu – \mu) = 0 \)
Výsledek je vždy 0, takže každý vektor z roviny je kolmý na \( \vec{a} \) pouze pokud součin je 0. Zkusme přepočítat přesně:
Podmínka: \( 2\lambda + 6\mu – 5\mu – 2\lambda – \mu = 0 \Rightarrow 0 = 0 \)
To znamená, že všechny vektory z této roviny jsou kolmé na \( \vec{a} \).
Zvolíme například \( \lambda = 1, \mu = 0 \Rightarrow \vec{x} = (1, 0, 2) \).
43. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, -1, 1) \) a ležící v rovině určené vektory \( \vec{b} = (2, 0, 1) \) a \( \vec{c} = (0, 1, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor hledáme jako \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (2\lambda, \mu, \lambda – \mu) \), který splňuje \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 1 \cdot 2\lambda + (-1) \cdot \mu + 1 \cdot (\lambda – \mu) = 2\lambda – \mu + \lambda – \mu = 3\lambda – 2\mu \)
Podmínka je \( 3\lambda – 2\mu = 0 \Rightarrow 2\mu = 3\lambda \Rightarrow \mu = \frac{3}{2} \lambda \).
Zvolíme \( \lambda = 2 \Rightarrow \mu = 3 \), dostáváme vektor:
\( \vec{x} = 2 \cdot (2, 0, 1) + 3 \cdot (0, 1, -1) = (4, 0, 2) + (0, 3, -3) = (4, 3, -1) \).
Vektor \( (4, 3, -1) \) je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v dané rovině.
44. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (3, 0, -3) \) a ležící v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 2, 1) \) a \( \vec{c} = (0, 1, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, 2\lambda + \mu, \lambda + 2\mu) \), který splňuje \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 3\lambda + 0 \cdot (2\lambda + \mu) + (-3)(\lambda + 2\mu) = 3\lambda – 3\lambda – 6\mu = -6\mu \)
Podmínka je \( -6\mu = 0 \Rightarrow \mu = 0 \).
Vektor má tedy tvar \( \vec{x} = \lambda \vec{b} = (\lambda, 2\lambda, \lambda) \).
Pro \( \lambda = 1 \) dostáváme vektor \( (1, 2, 1) \), který je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině.
45. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (0, 4, 1) \), který je lineární kombinací vektorů \( \vec{b} = (1, 1, 0) \) a \( \vec{c} = (2, -1, 3) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda + 2\mu, \lambda – \mu, 3\mu) \), takové, že \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 0 \cdot (\lambda + 2\mu) + 4(\lambda – \mu) + 1 \cdot 3\mu = 4\lambda – 4\mu + 3\mu = 4\lambda – \mu \)
Podmínka je \( 4\lambda – \mu = 0 \Rightarrow \mu = 4\lambda \).
Zvolíme \( \lambda = 1 \Rightarrow \mu = 4 \), potom:
\( \vec{x} = 1 \cdot (1, 1, 0) + 4 \cdot (2, -1, 3) = (1, 1, 0) + (8, -4, 12) = (9, -3, 12) \).
Vektor \( (9, -3, 12) \) je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině dané \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \).
46. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (5, -2, 2) \), který je lineární kombinací vektorů \( \vec{b} = (1, 1, 1) \) a \( \vec{c} = (2, 0, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda + 2\mu, \lambda, \lambda – \mu) \), takové, že \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Spočítáme skalární součin:
\( 5(\lambda + 2\mu) + (-2) \lambda + 2(\lambda – \mu) = 5\lambda + 10\mu – 2\lambda + 2\lambda – 2\mu = 5\lambda + 10\mu – 2\mu = 5\lambda + 8\mu \)
Podmínka je \( 5\lambda + 8\mu = 0 \Rightarrow 8\mu = -5\lambda \Rightarrow \mu = -\frac{5}{8} \lambda \).
Zvolíme \( \lambda = 8 \Rightarrow \mu = -5 \), potom
\( \vec{x} = 8 \cdot (1, 1, 1) + (-5) \cdot (2, 0, -1) = (8, 8, 8) + (-10, 0, 5) = (-2, 8, 13) \).
Vektor \( (-2, 8, 13) \) je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině určené \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \).
47. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (4, -1, 2) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 3, 0) \) a \( \vec{c} = (0, 2, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme vektor \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, 3\lambda + 2\mu, \mu) \), který je kolmý na \( \vec{a} \), tedy platí \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \).
Dosadíme a spočítáme skalární součin:
\( 4 \cdot \lambda + (-1)(3\lambda + 2\mu) + 2 \cdot \mu = 4\lambda – 3\lambda – 2\mu + 2\mu = \lambda \).
Podmínka \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \Rightarrow \lambda = 0 \).
Tím pádem vektor \( \vec{x} = \mu \vec{c} = (0, 2\mu, \mu) \).
Zvolme například \( \mu = 1 \Rightarrow \vec{x} = (0, 2, 1) \).
Vektor \( (0, 2, 1) \) leží v rovině určené vektory \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \) a je kolmý na \( \vec{a} \).
48. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, 2, -2) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (3, 0, 1) \) a \( \vec{c} = (1, 1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vyjádříme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (3\lambda + \mu, \mu, \lambda + \mu) \).
Podmínka kolmice na \( \vec{a} \) je \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \), tedy:
\( 1(3\lambda + \mu) + 2 \cdot \mu + (-2)(\lambda + \mu) = 3\lambda + \mu + 2\mu – 2\lambda – 2\mu = (3\lambda – 2\lambda) + (\mu + 2\mu – 2\mu) = \lambda + \mu \).
Podmínka je tedy \( \lambda + \mu = 0 \Rightarrow \mu = -\lambda \).
Zvolme \( \lambda = 1 \Rightarrow \mu = -1 \), pak
\( \vec{x} = 1 \cdot (3, 0, 1) + (-1) \cdot (1, 1, 1) = (3, 0, 1) + (-1, -1, -1) = (2, -1, 0) \).
Vektor \( (2, -1, 0) \) splňuje požadavky příkladu.
49. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (0, 3, -3) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 1, 0) \) a \( \vec{c} = (0, 1, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, \lambda + \mu, 2\mu) \).
Podmínka kolmice: \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \Rightarrow 0 \cdot \lambda + 3(\lambda + \mu) + (-3)(2\mu) = 3\lambda + 3\mu – 6\mu = 3\lambda – 3\mu = 0 \).
Vyřešíme \( 3\lambda = 3\mu \Rightarrow \lambda = \mu \).
Zvolme \( \lambda = 1 \Rightarrow \mu = 1 \), pak
\( \vec{x} = 1 \cdot (1, 1, 0) + 1 \cdot (0, 1, 2) = (1, 1, 0) + (0, 1, 2) = (1, 2, 2) \).
Tento vektor je kolmý na \( \vec{a} \) a leží v rovině dané \( \vec{b} \) a \( \vec{c} \).
50. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (2, 1, -1) \), který je lineární kombinací vektorů \( \vec{b} = (1, 0, 1) \) a \( \vec{c} = (0, 1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Hledáme \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, \mu, \lambda + \mu) \).
Podmínka kolmice na \( \vec{a} \) je \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \), tedy:
\( 2 \cdot \lambda + 1 \cdot \mu + (-1)(\lambda + \mu) = 2\lambda + \mu – \lambda – \mu = \lambda \).
Podmínka \( \lambda = 0 \).
Vektor má tvar \( \vec{x} = (0, \mu, \mu) \).
Zvolme \( \mu = 1 \Rightarrow \vec{x} = (0, 1, 1) \).
Tento vektor splňuje všechny požadavky.
51. Najděte vektor kolmý na \( \vec{a} = (1, -2, 1) \), který leží v rovině určené vektory \( \vec{b} = (1, 1, 0) \) a \( \vec{c} = (0, 2, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vyjádříme vektor \( \vec{x} = \lambda \vec{b} + \mu \vec{c} = (\lambda, \lambda + 2\mu, \mu) \).
Podmínka kolmice na \( \vec{a} \) je \( \vec{a} \cdot \vec{x} = 0 \), tedy:
\( 1 \cdot \lambda + (-2)(\lambda + 2\mu) + 1 \cdot \mu = \lambda – 2\lambda – 4\mu + \mu = -\lambda – 3\mu = 0 \).
Vyřešíme \( -\lambda = 3\mu \Rightarrow \lambda = -3\mu \).
Zvolme \( \mu = 1 \Rightarrow \lambda = -3 \), pak
\( \vec{x} = -3 \cdot (1, 1, 0) + 1 \cdot (0, 2, 1) = (-3, -3, 0) + (0, 2, 1) = (-3, -1, 1) \).
Vektor \( (-3, -1, 1) \) splňuje požadavky příkladu.
52. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{u} = (2, -1, 3) \) a \( \vec{v} = (4, 0, -2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů \( \vec{u} \) a \( \vec{v} \) v trojrozměrném prostoru je definován jako
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = u_1 v_1 + u_2 v_2 + u_3 v_3 \).
Dosadíme jednotlivé složky:
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = 2 \cdot 4 + (-1) \cdot 0 + 3 \cdot (-2) = 8 + 0 – 6 = 2 \).
Skalární součin je tedy roven \( 2 \).
Interpretace: Výsledek skalárního součinu závisí na velikostech vektorů a úhlu mezi nimi. Pozitivní hodnota znamená, že úhel mezi vektory je ostrý \((\)menší než \(90°)\).
53. Určete vektorový součin vektorů \( \vec{a} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{b} = (4, 0, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin dvou vektorů \( \vec{a} = (a_1, a_2, a_3) \) a \( \vec{b} = (b_1, b_2, b_3) \) je definován jako
\( \vec{a} \times \vec{b} = (a_2 b_3 – a_3 b_2, a_3 b_1 – a_1 b_3, a_1 b_2 – a_2 b_1) \).
Dosadíme hodnoty:
\( \vec{a} \times \vec{b} = (2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0, 3 \cdot 4 – 1 \cdot (-1), 1 \cdot 0 – 2 \cdot 4) \)
\( = (-2 – 0, 12 + 1, 0 – 8) = (-2, 13, -8) \).
Tedy vektorový součin je \( \vec{a} \times \vec{b} = (-2, 13, -8) \).
Vektorový součin je kolmý na oba původní vektory, což je důležité pro určení orientace v prostoru.
54. Určete skalární součin vektorů \( \vec{p} = (5, -3, 1) \) a \( \vec{q} = (-2, 4, 7) \) a vypočtěte úhel mezi nimi.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{p} \cdot \vec{q} = 5 \cdot (-2) + (-3) \cdot 4 + 1 \cdot 7 = -10 – 12 + 7 = -15 \).
Nyní spočítáme velikosti obou vektorů:
\( |\vec{p}| = \sqrt{5^2 + (-3)^2 + 1^2} = \sqrt{25 + 9 + 1} = \sqrt{35} \).
\( |\vec{q}| = \sqrt{(-2)^2 + 4^2 + 7^2} = \sqrt{4 + 16 + 49} = \sqrt{69} \).
Úhel \( \theta \) mezi vektory určíme ze vzorce
\( \vec{p} \cdot \vec{q} = |\vec{p}| \cdot |\vec{q}| \cdot \cos \theta \Rightarrow \cos \theta = \frac{\vec{p} \cdot \vec{q}}{|\vec{p}| \cdot |\vec{q}|} \).
Dosadíme:
\( \cos \theta = \frac{-15}{\sqrt{35} \cdot \sqrt{69}} = \frac{-15}{\sqrt{2415}} \approx \frac{-15}{49.15} \approx -0.305 \).
Úhel \( \theta = \arccos(-0.305) \approx 108^\circ \).
Tedy úhel mezi vektory je přibližně \( 108^\circ \), což znamená, že jsou na sebe natočeny více než pravý úhel.
55. Vypočítejte vektorový součin vektorů \( \vec{r} = (1, 0, 2) \) a \( \vec{s} = (3, -1, 4) \) a ověřte, že je kolmý na oba původní vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin je
\( \vec{r} \times \vec{s} = (0 \cdot 4 – 2 \cdot (-1), 2 \cdot 3 – 1 \cdot 4, 1 \cdot (-1) – 0 \cdot 3) \).
Po výpočtu:
\( (0 + 2, 6 – 4, -1 – 0) = (2, 2, -1) \).
Ověříme kolmici:
\( \vec{r} \cdot (\vec{r} \times \vec{s}) = 1 \cdot 2 + 0 \cdot 2 + 2 \cdot (-1) = 2 + 0 – 2 = 0 \).
\( \vec{s} \cdot (\vec{r} \times \vec{s}) = 3 \cdot 2 + (-1) \cdot 2 + 4 \cdot (-1) = 6 – 2 – 4 = 0 \).
Oba skalární součiny jsou nulové, takže vektorový součin je kolmý na oba vektory.
56. Určete velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{m} = (2, 1, 3) \) a \( \vec{n} = (0, -1, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme vektorový součin:
\( \vec{m} \times \vec{n} = (1 \cdot 2 – 3 \cdot (-1), 3 \cdot 0 – 2 \cdot 2, 2 \cdot (-1) – 1 \cdot 0) = (2 + 3, 0 – 4, -2 – 0) = (5, -4, -2) \).
Velikost vektorového součinu je délka tohoto vektoru:
\( |\vec{m} \times \vec{n}| = \sqrt{5^2 + (-4)^2 + (-2)^2} = \sqrt{25 + 16 + 4} = \sqrt{45} = 3 \sqrt{5} \).
Velikost vektorového součinu udává obsah rovnoběžníku vytvořeného vektory \( \vec{m} \) a \( \vec{n} \).
57. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (3, -2, 5) \) a \( \vec{b} = (-1, 4, 2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \) je definován jako součet součinů odpovídajících složek:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = a_1 b_1 + a_2 b_2 + a_3 b_3 \).
Dosadíme hodnoty:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 3 \cdot (-1) + (-2) \cdot 4 + 5 \cdot 2 = -3 – 8 + 10 = -1 \).
Skalární součin je tedy \( -1 \).
Tato hodnota nám říká, že úhel mezi vektory je ostrý nebo tupý podle znaménka výsledku. V tomto případě je záporný, takže úhel je tupý \((\)větší než \(90°)\).
58. Určete vektorový součin vektorů \( \vec{u} = (1, 3, -2) \) a \( \vec{v} = (4, 0, 5) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin je definován vztahem:
\( \vec{u} \times \vec{v} = (u_2 v_3 – u_3 v_2, u_3 v_1 – u_1 v_3, u_1 v_2 – u_2 v_1) \).
Dosadíme jednotlivé složky:
\( \vec{u} \times \vec{v} = (3 \cdot 5 – (-2) \cdot 0, (-2) \cdot 4 – 1 \cdot 5, 1 \cdot 0 – 3 \cdot 4) \).
Vypočítáme jednotlivé komponenty:
\( = (15 – 0, -8 – 5, 0 – 12) = (15, -13, -12) \).
Výsledný vektorový součin je tedy \( (15, -13, -12) \).
Tento vektor je kolmý na oba původní vektory \( \vec{u} \) a \( \vec{v} \).
59. Najděte velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{p} = (2, -1, 4) \) a \( \vec{q} = (0, 3, -2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme vektorový součin \( \vec{p} \times \vec{q} \):
\( \vec{p} \times \vec{q} = ( (-1) \cdot (-2) – 4 \cdot 3, 4 \cdot 0 – 2 \cdot (-2), 2 \cdot 3 – (-1) \cdot 0 ) \).
Po dosazení a výpočtu:
\( = (2 – 12, 0 + 4, 6 – 0) = (-10, 4, 6) \).
Velikost vektorového součinu je délka tohoto vektoru, kterou spočítáme jako:
\( |\vec{p} \times \vec{q}| = \sqrt{(-10)^2 + 4^2 + 6^2} = \sqrt{100 + 16 + 36} = \sqrt{152} \).
Tedy velikost vektorového součinu je \( \sqrt{152} \approx 12.33 \).
Velikost vektorového součinu odpovídá obsahu rovnoběžníku, který tvoří vektory \( \vec{p} \) a \( \vec{q} \).
60. Určete úhel mezi vektory \( \vec{r} = (1, 4, 2) \) a \( \vec{s} = (3, -2, 1) \) pomocí skalárního součinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin \( \vec{r} \cdot \vec{s} \):
\( \vec{r} \cdot \vec{s} = 1 \cdot 3 + 4 \cdot (-2) + 2 \cdot 1 = 3 – 8 + 2 = -3 \).
Dále spočítáme velikosti vektorů:
\( |\vec{r}| = \sqrt{1^2 + 4^2 + 2^2} = \sqrt{1 + 16 + 4} = \sqrt{21} \).
\( |\vec{s}| = \sqrt{3^2 + (-2)^2 + 1^2} = \sqrt{9 + 4 + 1} = \sqrt{14} \).
Úhel \( \theta \) mezi vektory určíme ze vzorce
\( \cos \theta = \frac{\vec{r} \cdot \vec{s}}{|\vec{r}| \cdot |\vec{s}|} = \frac{-3}{\sqrt{21} \cdot \sqrt{14}} = \frac{-3}{\sqrt{294}} \approx \frac{-3}{17.15} \approx -0.175 \).
Vypočítáme úhel:
\( \theta = \arccos(-0.175) \approx 100^\circ \).
Úhel mezi vektory je tedy přibližně \( 100^\circ \), což znamená, že jsou mírně tupě natočeny vůči sobě.
61. Pro vektory \( \vec{t} = (0, 2, -3) \) a \( \vec{w} = (1, -1, 4) \) vypočítejte skalární i vektorový součin.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve skalární součin:
\( \vec{t} \cdot \vec{w} = 0 \cdot 1 + 2 \cdot (-1) + (-3) \cdot 4 = 0 – 2 – 12 = -14 \).
Nyní vektorový součin \( \vec{t} \times \vec{w} \):
\( \vec{t} \times \vec{w} = (2 \cdot 4 – (-3) \cdot (-1), (-3) \cdot 1 – 0 \cdot 4, 0 \cdot (-1) – 2 \cdot 1) \).
Vypočítáme jednotlivé složky:
\( = (8 – 3, -3 – 0, 0 – 2) = (5, -3, -2) \).
Skalární součin je tedy \( -14 \) a vektorový součin \( (5, -3, -2) \).
Vektorový součin je kolmý na oba původní vektory a jeho velikost je rovna obsahu rovnoběžníku, který tyto vektory tvoří.
62. Určete vektor kolmý na vektory \( \vec{a} = (2, -1, 3) \) a \( \vec{b} = (0, 4, -2) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na dva dané vektory \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \) lze najít pomocí vektorového součinu \( \vec{a} \times \vec{b} \).
Vypočítáme složky výsledného vektoru:
\( \vec{a} \times \vec{b} = (a_2 b_3 – a_3 b_2, a_3 b_1 – a_1 b_3, a_1 b_2 – a_2 b_1) \).
Dosadíme hodnoty:
\( = (-1) \cdot (-2) – 3 \cdot 4, \quad 3 \cdot 0 – 2 \cdot (-2), \quad 2 \cdot 4 – (-1) \cdot 0 \)
\( = (2 – 12, \quad 0 + 4, \quad 8 – 0) = (-10, 4, 8) \).
Výsledný vektor \( (-10, 4, 8) \) je kolmý na oba vstupní vektory \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \).
Je dobré ověřit ortogonalitu skalárním součinem:
\( \vec{a} \cdot (\vec{a} \times \vec{b}) = 2 \cdot (-10) + (-1) \cdot 4 + 3 \cdot 8 = -20 -4 + 24 = 0 \).
\( \vec{b} \cdot (\vec{a} \times \vec{b}) = 0 \cdot (-10) + 4 \cdot 4 + (-2) \cdot 8 = 0 + 16 -16 = 0 \).
Tím je potvrzeno, že vektor je skutečně kolmý na oba původní vektory.
63. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{c} = (5, -3, 1) \) a \( \vec{d} = (-2, 4, 3) \) a určete, zda jsou vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin vypočítáme jako:
\( \vec{c} \cdot \vec{d} = 5 \cdot (-2) + (-3) \cdot 4 + 1 \cdot 3 = -10 -12 + 3 = -19 \).
Pro ověření, zda jsou vektory kolmé, musí být jejich skalární součin roven nule.
Zde \( \vec{c} \cdot \vec{d} = -19 \neq 0 \), proto vektory nejsou kolmé.
Velikost skalárního součinu zároveň udává, jak silně vektory směřují do stejného směru, záporná hodnota znamená tupý úhel mezi nimi.
64. Určete velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{e} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{f} = (4, 0, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme vektorový součin \( \vec{e} \times \vec{f} \):
\( \vec{e} \times \vec{f} = (2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0, 3 \cdot 4 – 1 \cdot (-1), 1 \cdot 0 – 2 \cdot 4) \).
Po výpočtu jednotlivých složek:
\( = (-2 – 0, 12 + 1, 0 – 8) = (-2, 13, -8) \).
Velikost vektorového součinu spočítáme jako délku vektoru:
\( |\vec{e} \times \vec{f}| = \sqrt{(-2)^2 + 13^2 + (-8)^2} = \sqrt{4 + 169 + 64} = \sqrt{237} \).
Velikost vektorového součinu je tedy \( \sqrt{237} \approx 15.4 \).
Velikost vektorového součinu odpovídá ploše rovnoběžníku tvořeného vektory \( \vec{e} \) a \( \vec{f} \).
65. Najděte úhel mezi vektory \( \vec{g} = (3, 1, 2) \) a \( \vec{h} = (1, -1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin vektorů \( \vec{g} \cdot \vec{h} \):
\( 3 \cdot 1 + 1 \cdot (-1) + 2 \cdot 1 = 3 – 1 + 2 = 4 \).
Dále spočítáme velikosti vektorů:
\( |\vec{g}| = \sqrt{3^2 + 1^2 + 2^2} = \sqrt{9 + 1 + 4} = \sqrt{14} \).
\( |\vec{h}| = \sqrt{1^2 + (-1)^2 + 1^2} = \sqrt{1 + 1 + 1} = \sqrt{3} \).
Úhel \( \theta \) mezi vektory vypočítáme podle vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{g} \cdot \vec{h}}{|\vec{g}| \cdot |\vec{h}|} = \frac{4}{\sqrt{14} \cdot \sqrt{3}} = \frac{4}{\sqrt{42}} \approx \frac{4}{6.48} \approx 0.617 \).
Úhel je tedy:
\( \theta = \arccos 0.617 \approx 52^\circ \).
Tedy úhel mezi vektory \( \vec{g} \) a \( \vec{h} \) je přibližně \(52°\).
66. Pro vektory \( \vec{m} = (2, -3, 1) \) a \( \vec{n} = (5, 0, -2) \) určete skalární i vektorový součin a ověřte, zda jsou vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{m} \cdot \vec{n} = 2 \cdot 5 + (-3) \cdot 0 + 1 \cdot (-2) = 10 + 0 – 2 = 8 \).
Skalární součin není nulový, takže vektory nejsou kolmé.
Nyní vektorový součin:
\( \vec{m} \times \vec{n} = (-3 \cdot (-2) – 1 \cdot 0, \quad 1 \cdot 5 – 2 \cdot (-2), \quad 2 \cdot 0 – (-3) \cdot 5) \).
Vypočítáme jednotlivé složky:
\( = (6 – 0, \quad 5 + 4, \quad 0 + 15) = (6, 9, 15) \).
Výsledný vektorový součin je \( (6, 9, 15) \).
Pro ověření kolmice spočítáme skalární součin \( \vec{m} \cdot (\vec{m} \times \vec{n}) \):
\( 2 \cdot 6 + (-3) \cdot 9 + 1 \cdot 15 = 12 – 27 + 15 = 0 \).
Podobně \( \vec{n} \cdot (\vec{m} \times \vec{n}) \):
\( 5 \cdot 6 + 0 \cdot 9 + (-2) \cdot 15 = 30 + 0 – 30 = 0 \).
To potvrzuje, že vektorový součin je kolmý na oba vektory.
67. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{p} = (1, 4, -2) \) a \( \vec{q} = (3, -1, 5) \) a určete, zda jsou tyto vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin vypočítáme podle vzorce:
\( \vec{p} \cdot \vec{q} = 1 \cdot 3 + 4 \cdot (-1) + (-2) \cdot 5 = 3 – 4 – 10 = -11 \).
Protože skalární součin není nulový, vektory nejsou kolmé.
68. Určete vektorový součin vektorů \( \vec{r} = (2, 0, -1) \) a \( \vec{s} = (1, 3, 4) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin se počítá jako:
\( \vec{r} \times \vec{s} = (0 \cdot 4 – (-1) \cdot 3, \quad (-1) \cdot 1 – 2 \cdot 4, \quad 2 \cdot 3 – 0 \cdot 1) \).
Vypočteme jednotlivé složky:
\( = (0 + 3, \quad -1 – 8, \quad 6 – 0) = (3, -9, 6) \).
Výsledný vektorový součin je \( (3, -9, 6) \).
69. Najděte velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{t} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{u} = (4, 5, 6) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme vektorový součin:
\( \vec{t} \times \vec{u} = (2 \cdot 6 – 3 \cdot 5, \quad 3 \cdot 4 – 1 \cdot 6, \quad 1 \cdot 5 – 2 \cdot 4) \).
Po výpočtu jednotlivých složek:
\( = (12 – 15, \quad 12 – 6, \quad 5 – 8) = (-3, 6, -3) \).
Velikost vektorového součinu je délka vektoru:
\( \sqrt{(-3)^2 + 6^2 + (-3)^2} = \sqrt{9 + 36 + 9} = \sqrt{54} = 3\sqrt{6} \).
70. Určete úhel mezi vektory \( \vec{v} = (1, 0, 1) \) a \( \vec{w} = (0, 1, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{v} \cdot \vec{w} = 1 \cdot 0 + 0 \cdot 1 + 1 \cdot 1 = 0 + 0 + 1 = 1 \).
Velikosti vektorů:
\( |\vec{v}| = \sqrt{1^2 + 0^2 + 1^2} = \sqrt{2} \), \( |\vec{w}| = \sqrt{0^2 + 1^2 + 1^2} = \sqrt{2} \).
Úhel \( \theta \) mezi vektory spočítáme jako:
\( \cos \theta = \frac{\vec{v} \cdot \vec{w}}{|\vec{v}| \cdot |\vec{w}|} = \frac{1}{\sqrt{2} \cdot \sqrt{2}} = \frac{1}{2} \).
\( \theta = \arccos \frac{1}{2} = 60^\circ \).
71. Vektory \( \vec{x} = (3, -3, 1) \) a \( \vec{y} = (4, 9, 2) \) určete jejich skalární součin a vektorový součin.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve skalární součin:
\( \vec{x} \cdot \vec{y} = 3 \cdot 4 + (-3) \cdot 9 + 1 \cdot 2 = 12 – 27 + 2 = -13 \).
Nyní vektorový součin:
\( \vec{x} \times \vec{y} = \left( (-3) \cdot 2 – 1 \cdot 9, \quad 1 \cdot 4 – 3 \cdot 2, \quad 3 \cdot 9 – (-3) \cdot 4 \right) \).
Po výpočtu jednotlivých složek:
\( = (-6 – 9, \quad 4 – 6, \quad 27 + 12) = (-15, -2, 39) \).
72. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (2, -1, 3) \) a \( \vec{b} = (-1, 4, 0) \) a určete, zda jsou kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin se spočítá jako součet součinů odpovídajících složek vektorů:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 2 \cdot (-1) + (-1) \cdot 4 + 3 \cdot 0 = -2 – 4 + 0 = -6 \).
Protože skalární součin není roven nule, vektory nejsou kolmé.
73. Určete vektorový součin vektorů \( \vec{c} = (0, 3, -2) \) a \( \vec{d} = (1, -1, 4) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin \( \vec{c} \times \vec{d} \) spočítáme podle determinantového vzorce:
\[
\vec{c} \times \vec{d} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
0 & 3 & -2 \\
1 & -1 & 4 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(3 \cdot 4 – (-2) \cdot (-1)) – \vec{j}(0 \cdot 4 – (-2) \cdot 1) + \vec{k}(0 \cdot (-1) – 3 \cdot 1).
\]
Vypočítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(12 – 2) – \vec{j}(0 + 2) + \vec{k}(0 – 3) = \vec{i} \cdot 10 – \vec{j} \cdot 2 – \vec{k} \cdot 3 = (10, -2, -3) \).
Výsledný vektorový součin je tedy \( (10, -2, -3) \).
74. Vypočítejte velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{e} = (1, 2, 2) \) a \( \vec{f} = (2, 0, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme vektorový součin \( \vec{e} \times \vec{f} \):
\[
\vec{e} \times \vec{f} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 2 \\
2 & 0 & 1 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(2 \cdot 1 – 2 \cdot 0) – \vec{j}(1 \cdot 1 – 2 \cdot 2) + \vec{k}(1 \cdot 0 – 2 \cdot 2).
\]
Po výpočtu jednotlivých složek dostaneme:
\( \vec{i}(2 – 0) – \vec{j}(1 – 4) + \vec{k}(0 – 4) = (2, 3, -4) \).
Velikost vektorového součinu je délka vektoru \( (2, 3, -4) \):
\( \sqrt{2^2 + 3^2 + (-4)^2} = \sqrt{4 + 9 + 16} = \sqrt{29} \).
75. Určete úhel mezi vektory \( \vec{g} = (3, 0, 4) \) a \( \vec{h} = (0, 5, 12) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{g} \cdot \vec{h} = 3 \cdot 0 + 0 \cdot 5 + 4 \cdot 12 = 0 + 0 + 48 = 48 \).
Velikosti vektorů jsou:
\( |\vec{g}| = \sqrt{3^2 + 0^2 + 4^2} = \sqrt{9 + 0 + 16} = 5 \),
\( |\vec{h}| = \sqrt{0^2 + 5^2 + 12^2} = \sqrt{0 + 25 + 144} = 13 \).
Úhel \( \theta \) spočítáme podle vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{g} \cdot \vec{h}}{|\vec{g}| \cdot |\vec{h}|} = \frac{48}{5 \cdot 13} = \frac{48}{65} \).
\( \theta = \arccos \frac{48}{65} \approx 43{,}15^\circ \).
76. Určete vektor kolmý na vektory \( \vec{i} = (1, 2, -1) \) a \( \vec{j} = (3, 0, 4) \) a vypočítejte jeho velikost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na oba vektory získáme pomocí vektorového součinu:
\[
\vec{k} = \vec{i} \times \vec{j} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & -1 \\
3 & 0 & 4 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(2 \cdot 4 – (-1) \cdot 0) – \vec{j}(1 \cdot 4 – (-1) \cdot 3) + \vec{k}(1 \cdot 0 – 2 \cdot 3).
\]
Po výpočtu složek:
\( \vec{i}(8 – 0) – \vec{j}(4 + 3) + \vec{k}(0 – 6) = (8, -7, -6) \).
Velikost vektoru \( \vec{k} \) je:
\( \sqrt{8^2 + (-7)^2 + (-6)^2} = \sqrt{64 + 49 + 36} = \sqrt{149} \).
77. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (4, -3, 1) \) a \( \vec{b} = (0, 5, -2) \). Určete, zda jsou vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Skalární součin dvou vektorů spočítáme jako součet součinů odpovídajících složek:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 4 \cdot 0 + (-3) \cdot 5 + 1 \cdot (-2) = 0 – 15 – 2 = -17 \).
Protože skalární součin není nulový, vektory nejsou kolmé.
78. Určete vektorový součin vektorů \( \vec{c} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{d} = (4, 0, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin spočítáme pomocí determinantového vzorce:
\[
\vec{c} \times \vec{d} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 3 \\
4 & 0 & -1 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0) – \vec{j}(1 \cdot (-1) – 3 \cdot 4) + \vec{k}(1 \cdot 0 – 2 \cdot 4).
\]
Vypočteme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(-2 – 0) – \vec{j}(-1 – 12) + \vec{k}(0 – 8) = (-2, 13, -8) \).
Výsledný vektorový součin je tedy \( (-2, 13, -8) \).
79. Vypočítejte velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{e} = (0, -1, 2) \) a \( \vec{f} = (3, 4, 0) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme vektorový součin \( \vec{e} \times \vec{f} \):
\[
\vec{e} \times \vec{f} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
0 & -1 & 2 \\
3 & 4 & 0 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}((-1) \cdot 0 – 2 \cdot 4) – \vec{j}(0 \cdot 0 – 2 \cdot 3) + \vec{k}(0 \cdot 4 – (-1) \cdot 3).
\]
Po výpočtu složek dostaneme:
\( \vec{i}(0 – 8) – \vec{j}(0 – 6) + \vec{k}(0 + 3) = (-8, 6, 3) \).
Velikost vektorového součinu spočítáme jako délku tohoto vektoru:
\( \sqrt{(-8)^2 + 6^2 + 3^2} = \sqrt{64 + 36 + 9} = \sqrt{109} \).
80. Určete úhel mezi vektory \( \vec{g} = (2, -2, 1) \) a \( \vec{h} = (1, 0, -1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{g} \cdot \vec{h} = 2 \cdot 1 + (-2) \cdot 0 + 1 \cdot (-1) = 2 + 0 – 1 = 1 \).
Velikosti vektorů jsou:
\( |\vec{g}| = \sqrt{2^2 + (-2)^2 + 1^2} = \sqrt{4 + 4 + 1} = 3 \),
\( |\vec{h}| = \sqrt{1^2 + 0^2 + (-1)^2} = \sqrt{1 + 0 + 1} = \sqrt{2} \).
Úhel \( \theta \) spočítáme podle vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{g} \cdot \vec{h}}{|\vec{g}| \cdot |\vec{h}|} = \frac{1}{3 \sqrt{2}} \).
\( \theta = \arccos \frac{1}{3 \sqrt{2}} \approx 75{,}5^\circ \).
81. Najděte vektor kolmý na oba vektory \( \vec{i} = (1, 1, 0) \) a \( \vec{j} = (2, -1, 3) \) a spočítejte jeho velikost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na oba vektory získáme pomocí vektorového součinu:
\[
\vec{k} = \vec{i} \times \vec{j} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 1 & 0 \\
2 & -1 & 3 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(1 \cdot 3 – 0 \cdot (-1)) – \vec{j}(1 \cdot 3 – 0 \cdot 2) + \vec{k}(1 \cdot (-1) – 1 \cdot 2).
\]
Po výpočtu složek:
\( \vec{i}(3 – 0) – \vec{j}(3 – 0) + \vec{k}(-1 – 2) = (3, -3, -3) \).
Velikost vektoru \( \vec{k} \) je:
\( \sqrt{3^2 + (-3)^2 + (-3)^2} = \sqrt{9 + 9 + 9} = \sqrt{27} = 3\sqrt{3} \).
82. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (3, -1, 4) \) a \( \vec{b} = (-2, 5, 1) \). Určete, zda jsou vektory kolmé, a pokud ne, vypočítejte velikost jejich vektorového součinu.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin podle vzorce:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = 3 \cdot (-2) + (-1) \cdot 5 + 4 \cdot 1 = -6 – 5 + 4 = -7 \).
Protože skalární součin není nulový, vektory nejsou kolmé.
Nyní spočítáme vektorový součin \( \vec{a} \times \vec{b} \), který určuje vektor kolmý na oba dané vektory:
\[
\vec{a} \times \vec{b} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
3 & -1 & 4 \\
-2 & 5 & 1 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}((-1) \cdot 1 – 4 \cdot 5) – \vec{j}(3 \cdot 1 – 4 \cdot (-2)) + \vec{k}(3 \cdot 5 – (-1) \cdot (-2)).
\]
Vypočítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(-1 – 20) – \vec{j}(3 + 8) + \vec{k}(15 – 2) = (-21, -11, 13) \).
Velikost tohoto vektoru je:
\( |\vec{a} \times \vec{b}| = \sqrt{(-21)^2 + (-11)^2 + 13^2} = \sqrt{441 + 121 + 169} = \sqrt{731} \).
83. Určete úhel mezi vektory \( \vec{c} = (1, 0, -1) \) a \( \vec{d} = (2, 3, 4) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{c} \cdot \vec{d} = 1 \cdot 2 + 0 \cdot 3 + (-1) \cdot 4 = 2 + 0 – 4 = -2 \).
Velikosti vektorů jsou:
\( |\vec{c}| = \sqrt{1^2 + 0^2 + (-1)^2} = \sqrt{1 + 0 + 1} = \sqrt{2} \),
\( |\vec{d}| = \sqrt{2^2 + 3^2 + 4^2} = \sqrt{4 + 9 + 16} = \sqrt{29} \).
Úhel \( \theta \) spočítáme podle vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{c} \cdot \vec{d}}{|\vec{c}| \cdot |\vec{d}|} = \frac{-2}{\sqrt{2} \cdot \sqrt{29}} = \frac{-2}{\sqrt{58}} \).
\( \theta = \arccos \left( \frac{-2}{\sqrt{58}} \right) \approx 104{,}5^\circ \).
84. Vypočítejte vektor kolmý na oba vektory \( \vec{e} = (0, 1, 2) \) a \( \vec{f} = (3, -1, 1) \) a určete jeho velikost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na oba vektory najdeme jako vektorový součin \( \vec{e} \times \vec{f} \):
\[
\vec{e} \times \vec{f} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
0 & 1 & 2 \\
3 & -1 & 1 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(1 \cdot 1 – 2 \cdot (-1)) – \vec{j}(0 \cdot 1 – 2 \cdot 3) + \vec{k}(0 \cdot (-1) – 1 \cdot 3).
\]
Po výpočtu jednotlivých složek dostáváme:
\( \vec{i}(1 + 2) – \vec{j}(0 – 6) + \vec{k}(0 – 3) = (3, 6, -3) \).
Velikost tohoto vektoru je:
\( \sqrt{3^2 + 6^2 + (-3)^2} = \sqrt{9 + 36 + 9} = \sqrt{54} = 3\sqrt{6} \).
85. Zjistěte, zda jsou vektory \( \vec{g} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{h} = (-3, -6, -9) \) lineárně nezávislé, a spočítejte jejich skalární součin.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{g} \cdot \vec{h} = 1 \cdot (-3) + 2 \cdot (-6) + 3 \cdot (-9) = -3 – 12 – 27 = -42 \).
Pro zjištění lineární závislosti zkontrolujeme, zda existuje skalár \( \lambda \), pro který platí \( \vec{h} = \lambda \vec{g} \).
Porovnáním složek:
\( -3 = \lambda \cdot 1 \Rightarrow \lambda = -3 \),
\( -6 = \lambda \cdot 2 = -3 \cdot 2 = -6 \),
\( -9 = \lambda \cdot 3 = -3 \cdot 3 = -9 \).
Všechny rovnice jsou splněny, tedy vektory jsou lineárně závislé.
86. Vypočítejte vektorový součin vektorů \( \vec{m} = (2, 3, 1) \) a \( \vec{n} = (0, -1, 4) \) a určete jeho směr.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin spočítáme podle determinantového vzorce:
\[
\vec{m} \times \vec{n} = \left|
\begin{matrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & 3 & 1 \\
0 & -1 & 4 \\
\end{matrix}
\right|
= \vec{i}(3 \cdot 4 – 1 \cdot (-1)) – \vec{j}(2 \cdot 4 – 1 \cdot 0) + \vec{k}(2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0).
\]
Vypočítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(12 + 1) – \vec{j}(8 – 0) + \vec{k}(-2 – 0) = (13, -8, -2) \).
Směr vektoru určuje směr kolmý na rovinu určenou vektory \( \vec{m} \) a \( \vec{n} \), tedy je kolmý na oba.
87. Určete skalární součin vektorů \( \vec{p} = (4, -2, 1) \) a \( \vec{q} = (1, 0, -3) \). Je tento součin kladný, záporný nebo nulový?
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro výpočet skalárního součinu vektorů \( \vec{p} = (4, -2, 1) \) a \( \vec{q} = (1, 0, -3) \) využijeme definici skalárního součinu, která říká, že sečteme součin odpovídajících složek obou vektorů.
Vypočítáme tedy jednotlivé násobky:
\( 4 \cdot 1 = 4 \), \( -2 \cdot 0 = 0 \), \( 1 \cdot (-3) = -3 \).
Sečteme tyto hodnoty:
\( 4 + 0 – 3 = 1 \).
Výsledný skalární součin je tedy \( 1 \).
Protože je výsledek kladný, znamená to, že úhel mezi vektory je ostrý (menší než 90°), jelikož skalární součin je roven \( |\vec{p}| \cdot |\vec{q}| \cdot \cos \theta \) a pokud je kladný, potom \( \cos \theta > 0 \).
88. Spočítejte vektorový součin vektorů \( \vec{r} = (2, 0, -1) \) a \( \vec{s} = (1, 3, 4) \). Najděte jeho velikost.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin \( \vec{r} \times \vec{s} \) vypočítáme pomocí determinantové matice složené ze standardních jednotkových vektorů a složek vektorů \( \vec{r} \) a \( \vec{s} \):
\[
\vec{r} \times \vec{s} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & 0 & -1 \\
1 & 3 & 4
\end{vmatrix}
= \vec{i}(0 \cdot 4 – (-1) \cdot 3) – \vec{j}(2 \cdot 4 – (-1) \cdot 1) + \vec{k}(2 \cdot 3 – 0 \cdot 1).
\]
Postupně spočítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i} (0 + 3) = 3 \vec{i} \),
\( \vec{j} (8 + 1) = 9 \vec{j} \), ale je zde minus, takže \( -9 \vec{j} \),
\( \vec{k} (6 – 0) = 6 \vec{k} \).
Tedy vektorový součin je:
\( \vec{r} \times \vec{s} = (3, -9, 6) \).
Nyní určíme velikost tohoto vektoru podle vzorce:
\( |\vec{r} \times \vec{s}| = \sqrt{3^2 + (-9)^2 + 6^2} = \sqrt{9 + 81 + 36} = \sqrt{126} = 3 \sqrt{14} \).
Velikost vektorového součinu reprezentuje plochu rovnoběžníku, který svírají vektory \( \vec{r} \) a \( \vec{s} \).
89. Najděte úhel mezi vektory \( \vec{u} = (0, 1, 1) \) a \( \vec{v} = (1, 1, 0) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Úhel mezi dvěma vektory \( \vec{u} \) a \( \vec{v} \) spočítáme pomocí vzorce skalárního součinu:
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = |\vec{u}| \cdot |\vec{v}| \cdot \cos \theta \), kde \( \theta \) je úhel mezi vektory.
Nejdříve spočítáme skalární součin:
\( \vec{u} \cdot \vec{v} = 0 \cdot 1 + 1 \cdot 1 + 1 \cdot 0 = 1 \).
Dále vypočítáme velikosti vektorů:
\( |\vec{u}| = \sqrt{0^2 + 1^2 + 1^2} = \sqrt{2} \),
\( |\vec{v}| = \sqrt{1^2 + 1^2 + 0^2} = \sqrt{2} \).
Dosadíme do vzorce pro kosinus úhlu:
\( \cos \theta = \frac{\vec{u} \cdot \vec{v}}{|\vec{u}| \cdot |\vec{v}|} = \frac{1}{\sqrt{2} \cdot \sqrt{2}} = \frac{1}{2} \).
Z toho plyne:
\( \theta = \arccos \frac{1}{2} = 60^\circ \).
Tedy úhel mezi vektory \( \vec{u} \) a \( \vec{v} \) je \(60\) stupňů.
90. Určete vektor kolmý na \( \vec{w} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{x} = (4, 0, -1) \), který má délku \(5\).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektor kolmý na oba dané vektory lze nalézt jako jejich vektorový součin.
Nejprve spočítáme vektorový součin \( \vec{w} \times \vec{x} \):
\[
\vec{w} \times \vec{x} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 3 \\
4 & 0 & -1
\end{vmatrix}
= \vec{i}(2 \cdot (-1) – 3 \cdot 0) – \vec{j}(1 \cdot (-1) – 3 \cdot 4) + \vec{k}(1 \cdot 0 – 2 \cdot 4).
\]
Po výpočtu jednotlivých složek dostaneme:
\( \vec{i}(-2 – 0) – \vec{j}(-1 – 12) + \vec{k}(0 – 8) = (-2, 13, -8) \).
Nyní spočítáme délku tohoto vektoru podle vzorce:
\( |\vec{w} \times \vec{x}| = \sqrt{(-2)^2 + 13^2 + (-8)^2} = \sqrt{4 + 169 + 64} = \sqrt{237} \).
Chceme vektor délky 5, proto normalizujeme a násobíme 5:
\( \vec{y} = 5 \cdot \frac{1}{\sqrt{237}} (-2, 13, -8) = \left( -\frac{10}{\sqrt{237}}, \frac{65}{\sqrt{237}}, -\frac{40}{\sqrt{237}} \right) \).
Tento vektor má požadovanou délku 5 a je kolmý na oba původní vektory.
91. Vypočítejte skalární součin vektorů \( \vec{a} = (3, -1, 2) \) a \( \vec{b} = (0, 4, -3) \). Určete, zda jsou vektory kolmé.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro výpočet skalárního součinu \( \vec{a} \cdot \vec{b} \) použijeme definici:
\( \vec{a} \cdot \vec{b} = a_x b_x + a_y b_y + a_z b_z \).
Dosadíme konkrétní složky:
\( 3 \cdot 0 + (-1) \cdot 4 + 2 \cdot (-3) = 0 – 4 – 6 = -10 \).
Výsledkem je \( -10 \), což není nula, takže vektory nejsou kolmé (kolmost nastává právě při skalárním součinu rovno nule).
Tedy \( \vec{a} \) a \( \vec{b} \) nejsou kolmé vektory.
92. Spočítejte vektorový součin vektorů \( \vec{c} = (1, 2, 3) \) a \( \vec{d} = (4, 5, 6) \). Zkontrolujte, že je výsledný vektor kolmý na oba původní vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin \( \vec{c} \times \vec{d} \) spočítáme pomocí determinantové matice:
\[
\vec{c} \times \vec{d} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & 3 \\
4 & 5 & 6
\end{vmatrix}
= \vec{i}(2 \cdot 6 – 3 \cdot 5) – \vec{j}(1 \cdot 6 – 3 \cdot 4) + \vec{k}(1 \cdot 5 – 2 \cdot 4).
\]
Počítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(12 – 15) = -3 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(6 – 12) = -(-6) \vec{j} = 6 \vec{j} \),
\( \vec{k}(5 – 8) = -3 \vec{k} \).
Výsledný vektor je tedy \( (-3, 6, -3) \).
Nyní ověříme kolmost výsledného vektoru k původním:
Skalární součin s \( \vec{c} \): \( (-3) \cdot 1 + 6 \cdot 2 + (-3) \cdot 3 = -3 + 12 – 9 = 0 \).
Skalární součin s \( \vec{d} \): \( (-3) \cdot 4 + 6 \cdot 5 + (-3) \cdot 6 = -12 + 30 – 18 = 0 \).
Oba skalární součiny jsou nulové, což potvrzuje, že vektorový součin je kolmý na oba původní vektory.
93. Vypočítejte velikost vektorového součinu vektorů \( \vec{e} = (2, -1, 4) \) a \( \vec{f} = (-3, 0, 5) \) a určete plochu rovnoběžníku, který tyto vektory tvoří.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin \( \vec{e} \times \vec{f} \) vypočítáme podle determinantové matice:
\[
\vec{e} \times \vec{f} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & -1 & 4 \\
-3 & 0 & 5
\end{vmatrix}
= \vec{i}((-1) \cdot 5 – 4 \cdot 0) – \vec{j}(2 \cdot 5 – 4 \cdot (-3)) + \vec{k}(2 \cdot 0 – (-1) \cdot (-3)).
\]
Po výpočtu složek dostáváme:
\( \vec{i}(-5 – 0) = -5 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(10 – (-12)) = – \vec{j}(22) = -22 \vec{j} \),
\( \vec{k}(0 – 3) = -3 \vec{k} \).
Výsledný vektor je tedy \( (-5, -22, -3) \).
Velikost vektorového součinu je:
\( |\vec{e} \times \vec{f}| = \sqrt{(-5)^2 + (-22)^2 + (-3)^2} = \sqrt{25 + 484 + 9} = \sqrt{518} \).
Velikost vektorového součinu představuje plochu rovnoběžníku, který vektory \( \vec{e} \) a \( \vec{f} \) tvoří.
Tedy plocha rovnoběžníku je \( \sqrt{518} \), což je přibližně \(22,76\).
94. Určete úhel mezi vektory \( \vec{g} = (3, 0, 4) \) a \( \vec{h} = (0, 5, 0) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve spočítáme skalární součin vektorů \( \vec{g} \) a \( \vec{h} \):
\( \vec{g} \cdot \vec{h} = 3 \cdot 0 + 0 \cdot 5 + 4 \cdot 0 = 0 \).
Dále spočítáme délky jednotlivých vektorů:
\( |\vec{g}| = \sqrt{3^2 + 0^2 + 4^2} = \sqrt{9 + 16} = 5 \),
\( |\vec{h}| = \sqrt{0^2 + 5^2 + 0^2} = 5 \).
Dosadíme do vzorce pro úhel mezi vektory:
\( \cos \theta = \frac{\vec{g} \cdot \vec{h}}{|\vec{g}| \cdot |\vec{h}|} = \frac{0}{5 \cdot 5} = 0 \).
Proto \( \theta = \arccos 0 = 90^\circ \).
Tedy vektory jsou kolmé.
95. Pro vektory \( \vec{m} = (1, 2, -2) \) a \( \vec{n} = (-2, 1, 3) \) spočítejte velikost jejich vektorového součinu a určete jednotkový vektor kolmý na oba.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejdříve spočítáme vektorový součin \( \vec{m} \times \vec{n} \):
\[
\vec{m} \times \vec{n} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
1 & 2 & -2 \\
-2 & 1 & 3
\end{vmatrix}
= \vec{i}(2 \cdot 3 – (-2) \cdot 1) – \vec{j}(1 \cdot 3 – (-2) \cdot (-2)) + \vec{k}(1 \cdot 1 – 2 \cdot (-2)).
\]
Počítáme jednotlivé složky:
\( \vec{i}(6 + 2) = 8 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(3 – 4) = -(-1) \vec{j} = 1 \vec{j} \),
\( \vec{k}(1 + 4) = 5 \vec{k} \).
Tedy \( \vec{m} \times \vec{n} = (8, 1, 5) \).
Velikost vektorového součinu spočítáme podle vzorce:
\( |\vec{m} \times \vec{n}| = \sqrt{8^2 + 1^2 + 5^2} = \sqrt{64 + 1 + 25} = \sqrt{90} = 3 \sqrt{10} \).
Jednotkový vektor kolmý na oba spočítáme jako normalizaci vektoru \( (8, 1, 5) \):
\( \vec{u} = \frac{1}{|\vec{m} \times \vec{n}|} (8, 1, 5) = \frac{1}{3 \sqrt{10}} (8, 1, 5) \).
Tedy jednotkový vektor kolmý na \( \vec{m} \) a \( \vec{n} \) je \( \left(\frac{8}{3 \sqrt{10}}, \frac{1}{3 \sqrt{10}}, \frac{5}{3 \sqrt{10}}\right) \).
96. Určete skalární součin vektorů \( \vec{p} = (7, -2, 0) \) a \( \vec{q} = (3, 5, -1) \). Zjistěte, zda jsou tyto vektory kolmé, a pokud ne, vypočítejte úhel mezi nimi.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Pro výpočet skalárního součinu použijeme definici:
\( \vec{p} \cdot \vec{q} = p_x q_x + p_y q_y + p_z q_z \).
Dosadíme hodnoty:
\( 7 \cdot 3 + (-2) \cdot 5 + 0 \cdot (-1) = 21 – 10 + 0 = 11 \).
Skalární součin je 11, což není nula, tedy vektory nejsou kolmé.
Nyní spočítáme délky obou vektorů:
\( |\vec{p}| = \sqrt{7^2 + (-2)^2 + 0^2} = \sqrt{49 + 4} = \sqrt{53} \),
\( |\vec{q}| = \sqrt{3^2 + 5^2 + (-1)^2} = \sqrt{9 + 25 + 1} = \sqrt{35} \).
Úhel \( \theta \) mezi vektory získáme ze vzorce:
\( \cos \theta = \frac{\vec{p} \cdot \vec{q}}{|\vec{p}| |\vec{q}|} = \frac{11}{\sqrt{53} \cdot \sqrt{35}} = \frac{11}{\sqrt{1855}} \).
Pro lepší představu spočítáme přibližnou hodnotu:
\( \sqrt{1855} \approx 43.06 \Rightarrow \cos \theta \approx \frac{11}{43.06} \approx 0.2555 \).
Úhel je tedy:
\( \theta = \arccos 0.2555 \approx 75.18^\circ \).
Vektory nejsou kolmé, ale svírají úhel přibližně \(75,18\) stupňů.
97. Vypočítejte vektorový součin vektorů \( \vec{r} = (0, 3, -3) \) a \( \vec{s} = (2, -1, 1) \). Ověřte, že výsledný vektor je kolmý na oba původní vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin spočítáme pomocí determinantové matice:
\[
\vec{r} \times \vec{s} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
0 & 3 & -3 \\
2 & -1 & 1
\end{vmatrix}
= \vec{i}(3 \cdot 1 – (-3) \cdot (-1)) – \vec{j}(0 \cdot 1 – (-3) \cdot 2) + \vec{k}(0 \cdot (-1) – 3 \cdot 2).
\]
Po výpočtu jednotlivých složek dostaneme:
\( \vec{i}(3 – 3) = 0 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(0 – (-6)) = – \vec{j}(6) = -6 \vec{j} \),
\( \vec{k}(0 – 6) = -6 \vec{k} \).
Výsledný vektor je tedy \( (0, -6, -6) \).
Ověříme kolmost:
Skalární součin s \( \vec{r} \): \( 0 \cdot 0 + (-6) \cdot 3 + (-6) \cdot (-3) = 0 – 18 + 18 = 0 \).
Skalární součin s \( \vec{s} \): \( 0 \cdot 2 + (-6) \cdot (-1) + (-6) \cdot 1 = 0 + 6 – 6 = 0 \).
Výsledný vektor je kolmý na oba původní.
98. Spočítejte velikost vektorového součinu \( \vec{t} = (4, 0, -1) \) a \( \vec{u} = (1, 2, 3) \) a určete plochu rovnoběžníku vytvořeného těmito vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vektorový součin vypočítáme:
\[
\vec{t} \times \vec{u} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
4 & 0 & -1 \\
1 & 2 & 3
\end{vmatrix}
= \vec{i}(0 \cdot 3 – (-1) \cdot 2) – \vec{j}(4 \cdot 3 – (-1) \cdot 1) + \vec{k}(4 \cdot 2 – 0 \cdot 1).
\]
Po výpočtu složek:
\( \vec{i}(0 + 2) = 2 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(12 + 1) = -13 \vec{j} \),
\( \vec{k}(8 – 0) = 8 \vec{k} \).
Vektorový součin je \( (2, -13, 8) \).
Velikost tohoto vektoru je:
\( \sqrt{2^2 + (-13)^2 + 8^2} = \sqrt{4 + 169 + 64} = \sqrt{237} \approx 15.39 \).
Velikost vektorového součinu odpovídá ploše rovnoběžníku, který vektory tvoří, tedy přibližně \(15,39\) jednotek čtverečních.
99. Určete úhel mezi vektory \( \vec{v} = (-1, 4, 2) \) a \( \vec{w} = (3, -6, 1) \).
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme skalární součin:
\( \vec{v} \cdot \vec{w} = (-1) \cdot 3 + 4 \cdot (-6) + 2 \cdot 1 = -3 – 24 + 2 = -25 \).
Pak spočítáme délky vektorů:
\( |\vec{v}| = \sqrt{(-1)^2 + 4^2 + 2^2} = \sqrt{1 + 16 + 4} = \sqrt{21} \),
\( |\vec{w}| = \sqrt{3^2 + (-6)^2 + 1^2} = \sqrt{9 + 36 + 1} = \sqrt{46} \).
Úhel mezi vektory získáme z definice skalárního součinu:
\( \cos \theta = \frac{\vec{v} \cdot \vec{w}}{|\vec{v}| \cdot |\vec{w}|} = \frac{-25}{\sqrt{21} \cdot \sqrt{46}} = \frac{-25}{\sqrt{966}} \).
Přibližná hodnota:
\( \sqrt{966} \approx 31.08 \Rightarrow \cos \theta \approx \frac{-25}{31.08} \approx -0.8049 \).
Úhel:
\( \theta = \arccos(-0.8049) \approx 143.95^\circ \).
Tedy úhel mezi vektory je přibližně \(143,95\) stupňů.
100. Najděte vektorový součin vektorů \( \vec{a} = (2, -1, 4) \) a \( \vec{b} = (-3, 0, 1) \) a ověřte, zda je výsledný vektor kolmý na oba původní vektory.
Zobrazit řešení
Řešení příkladu:
Vypočítáme vektorový součin:
\[
\vec{a} \times \vec{b} = \begin{vmatrix}
\vec{i} & \vec{j} & \vec{k} \\
2 & -1 & 4 \\
-3 & 0 & 1
\end{vmatrix}
= \vec{i}((-1) \cdot 1 – 4 \cdot 0) – \vec{j}(2 \cdot 1 – 4 \cdot (-3)) + \vec{k}(2 \cdot 0 – (-1) \cdot (-3)).
\]
Jednotlivé složky:
\( \vec{i}(-1 – 0) = -1 \vec{i} \),
\( – \vec{j}(2 – (-12)) = – \vec{j}(14) = -14 \vec{j} \),
\( \vec{k}(0 – 3) = -3 \vec{k} \).
Výsledný vektor je \( (-1, -14, -3) \).
Ověření kolmosti:
Skalární součin s \( \vec{a} \): \( 2 \cdot (-1) + (-1) \cdot (-14) + 4 \cdot (-3) = -2 + 14 – 12 = 0 \).
Skalární součin s \( \vec{b} \): \( -3 \cdot (-1) + 0 \cdot (-14) + 1 \cdot (-3) = 3 + 0 – 3 = 0 \).
Vektor je kolmý na oba původní vektory, což potvrzuje správnost výpočtu.