2. Tři dělníci opravují silnici. První opraví \( \frac{1}{3} \) úseku za den, druhý \( \frac{1}{4} \) a třetí \( \frac{1}{6} \). Jakou část silnice opraví za jeden den společně?
Řešení příkladu:
Sečteme podíly práce za jeden den:
\( \frac{1}{3} + \frac{1}{4} + \frac{1}{6} \)
Najdeme společného jmenovatele. Nejmenší společný násobek 3, 4 a 6 je 12.
Za jednu hodinu: \( \frac{3}{8} \div 5 = \frac{3}{8} \cdot \frac{1}{5} = \frac{3}{40} \)
Odpověď: Za jednu hodinu udělá \( \frac{3}{40} \) úkolu.
10. Student měl vyřešit test obsahující 20 úloh. Vyřešil \( \frac{3}{5} \) z nich. Kolik úloh mu zbývá dokončit?
Řešení příkladu:
Počet vyřešených úloh: \( \frac{3}{5} \cdot 20 = 12 \)
Zbývá: \( 20 – 12 = 8 \)
Odpověď: Zbývá dokončit 8 úloh.
11. Petra přečetla za první den \( \frac{3}{8} \) knihy, druhý den přečetla o \( \frac{1}{4} \) knihy více než první den. Kolik knihy jí zbývá ještě dočíst?
Řešení příkladu:
Za první den přečetla \( \frac{3}{8} \) knihy.
Za druhý den přečetla: \( \frac{3}{8} + \frac{1}{4} = \frac{3}{8} + \frac{2}{8} = \frac{5}{8} \).
\( \Rightarrow \) Petra přečetla celou knihu. Nezbývá jí nic dočítat.
12. Eva má látku dlouhou \( \frac{9}{5} \) metru. Ušila sukni, která spotřebovala \( \frac{4}{5} \) metru, a šaty, které spotřebovaly \( \frac{6}{5} \) metru. Má ještě nějakou látku?
Celkem snědli: \( \frac{2}{5} + \frac{4}{5} = \frac{6}{5} \).
\( \Rightarrow \) Snědli víc než jeden koláč – o \( \frac{1}{5} \) více.
20. Z jedné látky se ušily 3 stejné šátky, každý spotřeboval \( \frac{2}{7} \) metru látky. Kolik látky zbylo z původního metru?
Řešení příkladu:
Celková spotřeba: \( 3 \cdot \frac{2}{7} = \frac{6}{7} \) m.
Zbývá: \( 1 – \frac{6}{7} = \frac{1}{7} \) m.
\( \Rightarrow \) Zbyla \( \frac{1}{7} \) metru látky.
21. Ze zásobníku se každý den odebírá určitá část vody. První den bylo odebráno \( \frac{2}{7} \) celkového objemu, druhý den \( \frac{3}{14} \) a třetí den dvojnásobek toho, co první den. Kolik vody zůstalo v zásobníku po třetím dni?
Řešení příkladu:
Celkový objem vody označíme jako 1 (tedy 100 %). Odečítáme po jednotlivých dnech:
První den: \( \frac{2}{7} \)
Druhý den: \( \frac{3}{14} \)
Třetí den: dvojnásobek první, tj. \( 2 \cdot \frac{2}{7} = \frac{4}{7} \)
Vyjádříme všechny zlomky se společným jmenovatelem 14:
To je více než 1: zásobník byl vyprázdněn a chybí \( \frac{1}{14} \) vody.
\( \Rightarrow \) Zásobník byl zcela vyčerpán a nestačil pokrýt potřebu, chybělo \( \frac{1}{14} \) objemu.
22. V bedně bylo \( \frac{5}{6} \) tuny písku. Prvním vozem bylo odvezeno \( \frac{2}{5} \) obsahu bedny, druhým \( \frac{1}{3} \) z celkového obsahu. Kolik tun písku zůstalo?
Řešení příkladu:
Celkové množství písku je \( \frac{5}{6} \) tuny. Vypočteme, kolik odvezly oba vozy:
\( \Rightarrow \) V bedně zůstalo \( \frac{2}{9} \) tuny písku.
23. Třetina studentů odjela na výlet, čtvrtina z těch, co zůstali, šla na přednášku a zbytek do knihovny. Kolik studentů šlo do knihovny, jestliže třída měla 48 studentů?
Řešení příkladu:
Odjelo: \( \frac{1}{3} \cdot 48 = 16 \) studentů
Zůstalo: \( 48 – 16 = 32 \)
Na přednášku: \( \frac{1}{4} \cdot 32 = 8 \)
Do knihovny: \( 32 – 8 = 24 \)
\( \Rightarrow \) Do knihovny šlo 24 studentů.
24. Jana přečetla první den \( \frac{3}{10} \) knihy, druhý den polovinu zbytku a třetí den zbytek. Kolik přečetla každý den?
Řešení příkladu:
První den: \( \frac{3}{10} \)
Zbývá: \( 1 – \frac{3}{10} = \frac{7}{10} \)
Druhý den: \( \frac{1}{2} \cdot \frac{7}{10} = \frac{7}{20} \)
\( \Rightarrow \) Jana přečetla: 1. den \( \frac{3}{10} \), 2. den \( \frac{7}{20} \), 3. den \( \frac{7}{20} \)
25. Tři dělníci měli rozdělit zakázku. První udělal \( \frac{1}{5} \), druhý o \( \frac{1}{10} \) víc než první a třetí zbytek. Jakou část odvedl třetí dělník?
\( \Rightarrow \) Třetí dělník odvedl polovinu práce.
26. Pan Novák má nádrž na olej, která je naplněna z 3/4. Za první hodinu spotřeboval 1/5 množství oleje, které měl v nádrži. Za druhou hodinu spotřeboval polovinu z toho, co mu zůstalo. Kolik oleje zůstalo v nádrži po druhé hodině?
Řešení příkladu:
Celková kapacita nádrže je označena jako 1. Olej v nádrži na začátku je \( \frac{3}{4} \).
Za první hodinu spotřeboval \( \frac{1}{5} \) z množství, které měl v nádrži, tedy:
Tedy po druhé hodině zůstalo v nádrži \( \frac{3}{10} \) oleje.
\( \Rightarrow \) Celý postup ukazuje, jak postupně odečítáme spotřebované množství od původního stavu, přičemž každá operace pracuje s aktuálním množstvím oleje v nádrži.
27. V ovocném sadu bylo \( \frac{7}{8} \) stromů obsypaných jablky. Polovina těchto stromů byla poškozena škůdci. Kolik stromů je nepoškozených, jestliže celkem je v sadu 96 stromů?
Polovina těchto stromů byla poškozena škůdci, tedy:
\( \frac{1}{2} \times 84 = 42 \).
Ne poškozených stromů je tedy:
\( 84 – 42 = 42 \).
\( \Rightarrow \) Celkový počet nepoškozených stromů, které nesou jablka, je 42.
Je důležité si uvědomit, že pouze stromy obsypané jablky jsou zvažovány, protože ostatní nejsou relevantní pro tuto otázku.
28. Dělník rozděluje denní práci na tři části. První část práce udělá za \( \frac{2}{7} \) dne, druhou za \( \frac{3}{10} \) dne a zbytek práce dokončí za zbývající čas. Jakou část práce dokončí za třetí část dne?
Řešení příkladu:
Celková práce odpovídá 1.
První část práce zabere \( \frac{2}{7} \) dne, tedy odpovídá \( \frac{2}{7} \) celkové práce.
Druhá část práce zabere \( \frac{3}{10} \) dne, tedy \( \frac{3}{10} \) práce.
Třetí část práce tedy dokončí \( \frac{29}{70} \) celkové práce.
Tímto postupem lze sledovat, jak se práce rozdělí a jak se sčítají jednotlivé díly vyjádřené zlomky.
\( \Rightarrow \) Výsledkem je, že za třetí část dne dokončí pracovník \( \frac{29}{70} \) práce.
29. Školní jídelna spotřebuje každý den \( \frac{3}{5} \) balení rýže. První den bylo spotřebováno \( \frac{1}{3} \) z denní spotřeby, druhý den \( \frac{1}{2} \) z denní spotřeby a třetí den zbytek. Kolik balení rýže bylo spotřebováno třetí den, jestliže denní spotřeba činí 30 balení?
Řešení příkladu:
Celková denní spotřeba je 30 balení rýže.
Celková spotřeba za tři dny je:
\( \frac{3}{5} \times 30 = 18 \) balení.
První den bylo spotřebováno \( \frac{1}{3} \) z denní spotřeby, tedy:
\( \frac{1}{3} \times 18 = 6 \) balení.
Druhý den \( \frac{1}{2} \) z denní spotřeby, tedy:
\( \frac{1}{2} \times 18 = 9 \) balení.
Třetí den zbytek, tedy:
\( 18 – 6 – 9 = 3 \) balení.
\( \Rightarrow \) Třetí den bylo spotřebováno 3 balení rýže.
Postup vyžaduje pochopení, že spotřeba za jednotlivé dny jsou části z celkové plánované spotřeby během tří dnů.
30. Zahradník rozdělil \( \frac{9}{10} \) hektaru zahrady na tři druhy květin. Na růže použil \( \frac{1}{3} \) této plochy, na tulipány o \( \frac{1}{5} \) méně než na růže a zbytek na sedmikrásky. Jak velkou plochu věnoval na sedmikrásky?
Řešení příkladu:
Celková plocha zahrady, která byla rozdělena, je \( \frac{9}{10} \) hektaru.
\( \Rightarrow \) Na sedmikrásky věnoval zahradník \( \frac{1}{2} \) hektaru zahrady.
V tomto úkolu je důležité správně odečíst část plochy a pochopit vztah mezi jednotlivými částmi.
31. Zedník má připraveno \( \frac{5}{6} \) tuny cementu. První den spotřebuje \( \frac{2}{5} \) tohoto množství, druhý den \( \frac{3}{8} \) z toho, co mu zbylo po prvním dni. Kolik cementu mu zůstane po druhém dni?
Řešení příkladu:
Celkové množství cementu je \( \frac{5}{6} \) tuny.
První den spotřebuje \( \frac{2}{5} \) z \( \frac{5}{6} \), tedy:
1) Nejprve určíme, kolik cementu spotřeboval zedník první den – což je \( \frac{2}{5} \) z původního množství. Při násobení zlomků vynásobíme čitatele a jmenovatele zvlášť.
2) Odečteme spotřebované množství od celkového množství, abychom zjistili zbylé množství po prvním dni.
3) Druhý den se spotřebuje část z množství, které zbylo po prvním dni, proto se nejprve spočítá tato část násobením.
4) Odečtením spotřebovaného množství druhý den zjistíme, kolik cementu zůstalo po druhém dni.
\( \Rightarrow \) Výsledkem je, že po druhém dni zůstane \( \frac{5}{16} \) tuny cementu.
32. Pekař si připravil \( \frac{3}{4} \) kg mouky na pečení. Na první várku použil \( \frac{2}{3} \) z tohoto množství, na druhou \( \frac{1}{4} \) z toho, co mu po první várce zůstalo. Kolik mouky mu zůstalo?
Řešení příkladu:
Celkové množství mouky je \( \frac{3}{4} \) kg.
Na první várku použil:
\( \frac{2}{3} \times \frac{3}{4} = \frac{6}{12} = \frac{1}{2} \) kg.
Nejdříve spočítáme množství mouky použité na první várku násobením zlomků.
Pak zjistíme, kolik mouky zůstalo po první várce odečtením od původního množství.
Druhý den se spotřebuje část z množství, které zbylo, proto opět násobíme zlomky.
Nakonec odečteme spotřebovanou mouku druhé várky od zbytku po první várce.
\( \Rightarrow \) Výsledkem je, že pekařovi zůstalo \( \frac{3}{16} \) kg mouky.
33. Učitel rozdělil \( \frac{7}{8} \) balíčků sešitů mezi tři studenty. První dostal \( \frac{1}{2} \) všech balíčků, druhý dostal \( \frac{3}{7} \) z toho, co zbylo po prvním rozdělení. Kolik balíčků dostal třetí student?
Nejprve spočítáme, kolik balíčků obdržel první student násobením celkového počtu balíčků a daného zlomku.
Poté odečteme první část od celkového množství, abychom zjistili, co zbylo pro další rozdělení.
Druhý student dostane část z toho, co zbylo po prvním rozdělení, což se opět vypočítá násobením.
Konečně zjistíme, kolik balíčků zbývá pro třetího studenta odečtením druhého přídělu od zbytku po prvním rozdělení.
\( \Rightarrow \) Třetí student dostal \( \frac{1}{4} \) balíčků.
34. Paní Novotná peče dorty. Na první dort použije \( \frac{3}{5} \) kg mouky, což je \( \frac{4}{7} \) všech zásob mouky. Kolik kilogramů mouky měla paní Novotná celkem?
Řešení příkladu:
Nechť celkové množství mouky je \( x \) kg.
Podle zadání:
\( \frac{4}{7} x = \frac{3}{5} \).
Pro vyjádření \( x \) vynásobíme obě strany rovnice reciprokou hodnotou \( \frac{4}{7} \), tedy:
\( x = \frac{3}{5} \times \frac{7}{4} = \frac{21}{20} = 1,05 \) kg.
Podrobné vysvětlení:
Nejdříve si stanovíme neznámou \( x \), která představuje celkové množství mouky.
Zadání říká, že \( \frac{4}{7} \) z celkového množství je rovno \( \frac{3}{5} \) kg, tedy vytváříme rovnici \( \frac{4}{7} x = \frac{3}{5} \).
Abychom rovnici vyřešili, musíme izolovat \( x \). To provedeme násobením obou stran rovnice převrácenou hodnotou \( \frac{4}{7} \), tedy \( \frac{7}{4} \).
Tím dostaneme hodnotu celkového množství mouky, které je \( 1,05 \) kg.
\( \Rightarrow \) Paní Novotná měla celkem \( 1,05 \) kg mouky.
35. V parku je \( \frac{7}{12} \) části stromů jabloně a \( \frac{1}{3} \) část jsou hrušně. Zbytek tvoří jiné druhy stromů. Jaká část stromů nejsou jabloně ani hrušně?
Celkový počet stromů odpovídá hodnotě 1, tedy celku.
Je potřeba sečíst zlomky, proto převedeme oba na společného jmenovatele, kterým je 12.
Po sečtení zjistíme, jaká část stromů je jabloní a hrušní dohromady.
Odečtením tohoto součtu od 1 získáme podíl stromů, které nejsou ani jabloně ani hrušně.
\( \Rightarrow \) Část stromů, která nejsou ani jabloně ani hrušně, je \( \frac{1}{12} \).
36. V cukrárně bylo \( \frac{9}{10} \) kg cukru. Na výrobu jednoho druhu zákusků spotřebovali \( \frac{1}{3} \) cukru, na druhý druh zákusků \( \frac{2}{5} \) z toho, co zbylo. Kolik cukru zůstalo?
Řešení příkladu:
Celkové množství cukru je \( \frac{9}{10} \) kg.
Na první druh zákusků spotřebovali:
\( \frac{1}{3} \times \frac{9}{10} = \frac{9}{30} = \frac{3}{10} \) kg.
Po spotřebě prvního druhu zbylo cukru:
\( \frac{9}{10} – \frac{3}{10} = \frac{6}{10} = \frac{3}{5} \) kg.
Na druhý druh zákusků použili \( \frac{2}{5} \) z toho, co zbylo, což je:
\( \frac{2}{5} \times \frac{3}{5} = \frac{6}{25} \) kg.
Nejprve určíme množství cukru použitého na první druh zákusků.
Poté odečteme toto množství od celkového, abychom zjistili zbytek cukru.
Druhý druh zákusků použije část z tohoto zbytku, proto spočítáme tuto část jako součin zlomků.
Konečně odečteme spotřebované množství druhého druhu zákusků od zbytku po prvním použití.
\( \Rightarrow \) Po výrobě druhého druhu zákusků zůstalo \( \frac{9}{25} \) kg cukru.
37. Zedník potřebuje připravit maltu ze dvou druhů směsí. První druh tvoří \( \frac{2}{3} \) z celkového objemu směsi, druhý druh je \( \frac{5}{8} \) z objemu prvního druhu. Jaký je celkový objem druhého druhu směsi, pokud celkový objem je 24 litrů?
Řešení příkladu:
Celkový objem směsi je 24 litrů.
Objem první směsi je:
\( \frac{2}{3} \times 24 = 16 \) litrů.
Objem druhé směsi je:
\( \frac{5}{8} \times 16 = 10 \) litrů.
Podrobný postup:
Nejdříve spočítáme objem první směsi v litrech vynásobením celkového objemu a zlomku.
Poté určíme objem druhé směsi jako část z objemu první směsi.
\( \Rightarrow \) Objem druhé směsi je 10 litrů.
38. Ve třídě je \( \frac{3}{5} \) studentů, kteří mají rádi matematiku. Z těchto studentů je \( \frac{7}{12} \) dívek. Kolik dívek je ve třídě, pokud je ve třídě 60 studentů?
Nejdříve spočítáme, kolik studentů má rádo matematiku vynásobením celkového počtu studentů a příslušného zlomku.
Pak určíme, kolik z těchto studentů jsou dívky opět násobením.
\( \Rightarrow \) Ve třídě je 21 dívek, které mají rády matematiku.
39. Restaurace má v zásobě \( \frac{5}{6} \) kg koření. Na přípravu jednoho jídla použije \( \frac{1}{4} \) z tohoto množství, na přípravu druhého jídla \( \frac{3}{5} \) z toho, co zbylo po prvním jídle. Kolik koření zůstane v zásobě?
Řešení příkladu:
Celkové množství koření je \( \frac{5}{6} \) kg.
Na první jídlo spotřebuje:
\( \frac{1}{4} \times \frac{5}{6} = \frac{5}{24} \) kg.
Dělení zlomku číslem provedeme vynásobením převrácenou hodnotou čísla.
Proto vydělíme \( \frac{7}{8} \) číslem 5 jako násobek \( \frac{1}{5} \).
Výsledkem je zlomek \( \frac{7}{40} \), což je množství plastelíny, kterou dostal každý student.
\( \Rightarrow \) Každý student dostal \( \frac{7}{40} \) kg plastelíny.
41. V jedné škole je \( \frac{3}{4} \) žáků, kteří chodí na kroužek matematiky. Z těchto žáků je \( \frac{2}{5} \) chlapců. Pokud je ve škole celkem 200 žáků, kolik dívek chodí na kroužek matematiky?
Řešení příkladu:
Nejdříve zjistíme, kolik žáků chodí na kroužek matematiky. Víme, že to je \( \frac{3}{4} \) z celkového počtu 200 žáků:
\( 200 \times \frac{3}{4} = 150 \) žáků na kroužku.
Dále z těchto 150 žáků je \( \frac{2}{5} \) chlapců, proto spočítáme jejich počet:
\( 150 \times \frac{2}{5} = 60 \) chlapců.
Počet dívek na kroužku získáme odečtením počtu chlapců od celkového počtu žáků na kroužku:
\( 150 – 60 = 90 \) dívek.
Podrobněji:
Celkový počet žáků je 200. Na kroužek chodí \( \frac{3}{4} \) z nich, tedy 150.
Z těchto 150 žáků jsou \( \frac{2}{5} \) chlapci, tedy 60.
Zbytek tvoří dívky, tedy 90.
\( \Rightarrow \) Na kroužek matematiky chodí 90 dívek.
42. V bazénu je naplněno \( \frac{5}{6} \) objemu vodou. Během dne bylo odebráno \( \frac{1}{4} \) této vody. Kolik vody zůstalo v bazénu?
Řešení příkladu:
Celkový objem bazénu označíme jako 1.
Naplněno je \( \frac{5}{6} \) tohoto objemu, tedy \( \frac{5}{6} \times 1 = \frac{5}{6} \).
Během dne bylo odebráno \( \frac{1}{4} \) této vody, tedy:
Vyjádřili jsme si celý objem jako 1, abychom mohli jednoduše počítat.
Naplněno bylo \( \frac{5}{6} \), tedy většina objemu.
Odebráno bylo \( \frac{1}{4} \) z tohoto množství, což znamená vypočítat čtvrtinu z \( \frac{5}{6} \).
Po odečtení zbyde \( \frac{5}{8} \) objemu vody.
\( \Rightarrow \) V bazénu zůstalo \( \frac{5}{8} \) objemu vody.
43. V krabici je \( \frac{7}{9} \) kg cukrovinek. Z tohoto množství bylo rozdáno dětem \( \frac{3}{7} \). Kolik kilogramů cukrovinek zůstalo v krabici?
Řešení příkladu:
Celkové množství cukrovinek je \( \frac{7}{9} \) kg.
Rozdáno bylo \( \frac{3}{7} \) z tohoto množství, tedy:
\( \frac{3}{7} \times \frac{7}{9} = \frac{3}{9} = \frac{1}{3} \) kg.
Nejprve spočítáme množství rozlitého džusu jako zlomek z celkového množství.
Poté odečteme toto množství od celku.
Tím zjistíme, kolik džusu zůstalo.
\( \Rightarrow \) Janě zůstalo \( \frac{5}{9} \) litru džusu.
45. Na zahradě bylo \( \frac{9}{10} \) metru záhonu zaseto semeny. Z tohoto záhonu \( \frac{2}{3} \) tvořily květiny. Kolik metrů záhonu bylo osázeno květinami?
Řešení příkladu:
Celková délka záhonu je \( \frac{9}{10} \) metru.
Květiny tvoří \( \frac{2}{3} \) z této délky, tedy:
Nejprve vynásobili zlomky pro spotřebované množství.
Poté odečetli toto množství od celkového množství látky.
\( \Rightarrow \) Marii zůstalo \( \frac{2}{5} \) metru látky.
51. Jana má \( \frac{5}{6} \) kilogramu múky. Na pečenie chleba spotrebuje \( \frac{2}{3} \) tohto množstva a na pečenie koláča \( \frac{1}{4} \) zo zvyšnej múky. Koľko kilogramov múky jej po uplynutých úlohách zostane?
Řešení příkladu:
Máme celkově \( \frac{5}{6} \) kg múky.
Nejprve spočítáme, kolik váží múka spotřebovaná na chleba:
\( \frac{15}{18} – \frac{10}{18} = \frac{5}{18} \) kg.
Na pečení koláče použije Jana \( \frac{1}{4} \) ze zbylé múky, tedy:
\( \frac{1}{4} \times \frac{5}{18} = \frac{5}{72} \) kg.
Po uplynutí obou úloh tedy zůstane:
\( \frac{5}{18} – \frac{5}{72} \).
Opět upravíme na společného jmenovatele, kterým je 72:
\( \frac{5}{18} = \frac{20}{72} \), takže:
\( \frac{20}{72} – \frac{5}{72} = \frac{15}{72} = \frac{5}{24} \) kg.
Podrobný rozbor:
– Nejprve jsme zjistili, kolik múky spotřebuje na chleba.
– Poté jsme odečetli tuto spotřebovanou múku od celkového množství, abychom zjistili, kolik zůstalo.
– Z tohoto zbytku jsme spočítali, kolik se použije na koláč.
– Nakonec jsme odečetli spotřebovanou múku na koláč od zbytku po chlebu.
\( \Rightarrow \) Jana má po obou úlohách ještě \( \frac{5}{24} \) kg múky.
52. V jezírku je \( \frac{7}{8} \) objemu vody. Voda se vypouští rychlostí \( \frac{3}{16} \) objemu za hodinu. Jak dlouho bude trvat, než se vypustí \( \frac{5}{8} \) objemu vody?
Řešení příkladu:
Celkový objem vody v jezírku je \( \frac{7}{8} \).
Cílem je vypustit \( \frac{5}{8} \) objemu vody.
Voda se vypouští rychlostí \( \frac{3}{16} \) objemu za hodinu.
– Při výpočtu jsme využili základní pravidlo dělení zlomků.
– Čas je vyjádřen v hodinách a znamená, že bude trvat tři celé hodiny a jednu třetinu hodiny, tedy 20 minut.
\( \Rightarrow \) Vypuštění \( \frac{5}{8} \) objemu vody potrvá \( 3 \frac{1}{3} \) hodiny.
53. Z nádrže s kapacitou \( 1 \) litru bylo odebráno \( \frac{2}{5} \) litru vody a poté do ní přidáno \( \frac{3}{8} \) litru kapaliny. Kolik litrů kapaliny je nyní v nádrži?
Řešení příkladu:
Nádrž má kapacitu 1 litr.
Nejprve bylo odebráno \( \frac{2}{5} \) litru, tedy zůstalo:
– Odečetli jsme odebraný objem od celkového objemu.
– Následně jsme přičetli přidaný objem kapaliny.
– Pro sčítání zlomků jsme převedli oba zlomky na společného jmenovatele.
\( \Rightarrow \) V nádrži je nyní \( \frac{39}{40} \) litru kapaliny.
54. Pan Novák měl \( \frac{3}{4} \) metru látky, z níž spotřeboval \( \frac{2}{3} \) na závěsy a zbytek rozdělil mezi své děti tak, že první dostal \( \frac{1}{5} \) a druhý zbytek. Kolik látky dostal druhý syn?
Řešení příkladu:
Celkově má pan Novák \( \frac{3}{4} \) metru látky.
– Spočítali jsme, kolik látky pan Novák spotřeboval na závěsy.
– Odečetli jsme tuto spotřebovanou látku od celkového množství, abychom zjistili zbytek.
– Vypočítali jsme, kolik dostal první syn z tohoto zbytku.
– Nakonec jsme odečetli množství prvnímu synovi, abychom určili, kolik zůstalo druhému synovi.
\( \Rightarrow \) Druhý syn dostal \( \frac{1}{5} \) metru látky.
55. Z jedné láhve o objemu 2 litry bylo vypito \( \frac{3}{7} \) obsahu a poté do ní bylo nalito \( \frac{5}{14} \) litru vody. Kolik litrů kapaliny je nyní v láhvi?
– Vypočítali jsme nejprve odebrané množství kapaliny v litrech.
– Odečetli jsme toto množství od celkového objemu láhve.
– Přičetli jsme nově nalitou kapalinu.
– Výsledek je v litrech, kde jsme zlomek upravili na smíšené číslo.
\( \Rightarrow \) V láhvi je nyní 1,5 litru kapaliny.
56. V jezírku plave \( \frac{3}{4} \) ryb červených, zbytek jsou modré ryby. Pokud z jezírka odebereme \( \frac{1}{3} \) všech modrých ryb, zůstane v jezírku 120 ryb. Kolik ryb bylo původně v jezírku?
Řešení příkladu:
Označíme celkový počet ryb v jezírku jako \( x \).
Podle zadání je \( \frac{3}{4} \) ryb červených, tedy modrých ryb je \( x – \frac{3}{4}x = \frac{1}{4}x \).
Odebereme \( \frac{1}{3} \) modrých ryb, což je \( \frac{1}{3} \times \frac{1}{4}x = \frac{1}{12}x \).
Po odebrání zůstane modrých ryb \( \frac{1}{4}x – \frac{1}{12}x = \frac{3}{12}x – \frac{1}{12}x = \frac{2}{12}x = \frac{1}{6}x \).
Po odebrání zůstane celkem ryb \( \frac{3}{4}x + \frac{1}{6}x = \frac{9}{12}x + \frac{2}{12}x = \frac{11}{12}x \).
Podle zadání tato hodnota je 120, tedy:
\( \frac{11}{12}x = 120 \)
Vynásobíme obě strany rovnice 12, abychom se zbavili jmenovatele:
\( 11x = 120 \times 12 = 1440 \)
Vyjádříme \( x \):
\( x = \frac{1440}{11} \approx 130,91 \)
Protože počet ryb musí být celé číslo, předpokládáme, že původní počet ryb byl 131.
Závěr: Původně bylo v jezírku přibližně 131 ryb.
57. Pekař spotřeboval \( \frac{2}{5} \) sáčku mouky na první várku a poté použil \( \frac{1}{3} \) zbylé mouky na druhou várku. Kolik mouky spotřeboval pekař celkem, pokud původně měl 15 kg mouky?
Řešení příkladu:
Původní množství mouky je 15 kg.
Na první várku spotřeboval \( \frac{2}{5} \) sáčku, tedy:
Na druhou várku použil \( \frac{1}{3} \) ze zbylé mouky, tedy:
\( 9 \times \frac{1}{3} = 3 \) kg mouky.
Celkem tedy spotřeboval:
\( 6 + 3 = 9 \) kg mouky.
Podrobněji:
Nejprve jsme spočítali, kolik mouky pekař použil na první várku, což je \( \frac{2}{5} \) celkového množství, vynásobili jsme \( 15 \) kg touto hodnotou.
Poté jsme spočítali, kolik mouky zůstalo po první várce, což je celková mouka minus spotřebované množství.
Nakonec jsme spočítali, kolik mouky pekař použil na druhou várku, což je \( \frac{1}{3} \) ze zbylé mouky.
Sčítáním obou množství jsme zjistili celkovou spotřebu mouky.
\( \Rightarrow \) Pekař spotřeboval celkem 9 kg mouky.
58. Student dokončil \( \frac{5}{8} \) úkolu během první hodiny a poté dokončil dalších \( \frac{1}{4} \) z celkového úkolu během druhé hodiny. Jaká část úkolu mu zůstala nedokončená?
Řešení příkladu:
Student dokončil první hodinu \( \frac{5}{8} \) úkolu.
Ve druhé hodině dokončil dalších \( \frac{1}{4} \) celkového úkolu.
Nejprve jsme převedli zlomky na společného jmenovatele, abychom je mohli sečíst.
Poté jsme spočítali součet dokončené části úkolu.
Nakonec jsme od celku (1) odečetli dokončenou část, abychom našli zbytek.
\( \Rightarrow \) Studentovi zůstala nedokončena \( \frac{1}{8} \) úkolu.
59. Rodina rozděluje dort, který je rozdělen na 12 stejných dílů. Matka snědla \( \frac{1}{3} \) dortu, otec snědl \( \frac{1}{4} \) dortu. Kolik dílů dortu zůstalo?
Řešení příkladu:
Celkový počet dílů dortu je 12.
Matka snědla \( \frac{1}{3} \) dortu, tedy:
\( 12 \times \frac{1}{3} = 4 \) díly.
Otec snědl \( \frac{1}{4} \) dortu, tedy:
\( 12 \times \frac{1}{4} = 3 \) díly.
Celkem tedy bylo snědeno:
\( 4 + 3 = 7 \) dílů.
Zůstalo dortu:
\( 12 – 7 = 5 \) dílů.
Podrobněji:
Nejprve jsme spočítali počet dílů snědených matkou a otcem jednotlivě pomocí násobení celkového počtu dílů a příslušného zlomku.
Poté jsme spočítali celkový počet snědených dílů sečtením.
Nakonec jsme odečetli celkový počet snědených dílů od celkového počtu dílů dortu, abychom zjistili, kolik zůstalo.
\( \Rightarrow \) Dortu zůstalo 5 dílů.
60. V zahradě jsou ovocné stromy. Jablek je \( \frac{7}{10} \) ze všech stromů, hrušní je o \( \frac{1}{5} \) méně než jablek. Kolik hrušní je, jestliže jablek je 70?
Hrušní je o \( \frac{1}{5} \) méně než jablek, což znamená, že jich je:
\( 70 – \frac{1}{5} \times 70 = 70 – 14 = 56 \).
Podrobněji:
Nejprve jsme z rovnice vyjádřili celkový počet stromů, protože známe počet jablek a jejich zlomek z celku.
Poté jsme spočítali, o kolik méně je hrušní než jablek, což je \( \frac{1}{5} \) z počtu jablek.
Nakonec jsme odečetli tuto hodnotu od počtu jablek, abychom získali počet hrušní.
\( \Rightarrow \) Hrušní je 56.
61. V obchodě bylo na začátku dne \( \frac{5}{6} \) kilogramu sýra. Během dopoledne prodali \( \frac{1}{4} \) z tohoto množství a odpoledne prodali dalších \( \frac{1}{3} \) ze zbytku. Kolik kilogramů sýra zůstalo v obchodě na konci dne?
Řešení příkladu:
Původní množství sýra je \( \frac{5}{6} \) kg.
Nejprve vypočítáme množství sýra prodané dopoledne, což je \( \frac{1}{4} \) z \( \frac{5}{6} \) kg:
\( \frac{1}{4} \times \frac{5}{6} = \frac{5}{24} \) kg.
Nejprve jsme vypočítali počet žen v obci pomocí násobení celkového počtu obyvatel zlomkem žen.
Poté jsme zjistili počet mužů jako rozdíl mezi celkovým počtem a počtem žen.
Následně jsme vypočítali, kolik mužů se odstěhuje, opět pomocí násobení a zlomku.
Konečně jsme odečetli odstěhované muže od původního počtu mužů, čímž jsme dostali počet mužů zůstávajících v obci.
\( \Rightarrow \) V obci zůstane 180 mužů.
63. Student si koupil dva druhy sešitů. První druh stál \( \frac{3}{5} \) celkové částky, druhý druh stál zbytek. Celkem zaplatil 150 Kč. Kolik korun zaplatil za druhý druh sešitů?
Řešení příkladu:
Celková částka je 150 Kč.
Za první druh sešitů zaplatil \( \frac{3}{5} \) z této částky, tedy:
Nejprve jsme spočítali, kolik korun student zaplatil za první druh sešitů, vynásobením celkové částky a příslušného zlomku.
Poté jsme odečetli tuto částku od celkové částky, abychom zjistili, kolik zaplatil za druhý druh sešitů.
\( \Rightarrow \) Student zaplatil za druhý druh sešitů 60 Kč.
64. Na stavbu plotu bylo potřeba \( \frac{7}{10} \) metru dřeva. Z toho bylo \( \frac{3}{7} \) použito na branku a zbytek na zbytek plotu. Kolik metrů dřeva bylo použito na zbytek plotu?
Řešení příkladu:
Celkové množství dřeva je \( \frac{7}{10} \) metru.
Nejprve jsme spočítali, kolik dřeva bylo použito na branku, což je zlomek z celkového množství dřeva, pomocí násobení zlomků.
Poté jsme odečetli množství dřeva na branku od celkového množství dřeva, abychom zjistili množství dřeva na zbytek plotu.
\( \Rightarrow \) Na zbytek plotu bylo použito \( \frac{2}{5} \) metru dřeva.
65. Auto ujelo \( \frac{3}{7} \) vzdálenosti během první hodiny a poté zbytek ujelo za 2 hodiny. Pokud průměrná rychlost během první hodiny byla 56 km/h, jaká byla průměrná rychlost během dalších 2 hodin?
Řešení příkladu:
Označíme celkovou vzdálenost jako \( d \) km.
Vzdálenost ujetá během první hodiny je \( \frac{3}{7} d \).
Průměrná rychlost během první hodiny je 56 km/h, takže za jednu hodinu ujelo auto 56 km:
\( \Rightarrow \frac{3}{7} d = 56 \).
Vypočítáme celkovou vzdálenost \( d \):
\( d = 56 \times \frac{7}{3} = \frac{56 \times 7}{3} = \frac{392}{3} \approx 130,67 \) km.
Vzdálenost ujetá během dalších 2 hodin je:
\( d – \frac{3}{7} d = \left(1 – \frac{3}{7}\right)d = \frac{4}{7} d = \frac{4}{7} \times \frac{392}{3} = \frac{4 \times 392}{7 \times 3} = \frac{1568}{21} \approx 74,67 \) km.
Průměrná rychlost během dalších 2 hodin je:
\( \frac{\text{vzdálenost}}{\text{čas}} = \frac{74,67}{2} = 37,33 \) km/h.
Podrobněji:
Nejprve jsme označili celkovou vzdálenost jako neznámou \( d \).
Dále jsme vyjádřili vzdálenost během první hodiny pomocí zlomku celkové vzdálenosti.
Využili jsme známou rychlost během první hodiny a čas k určení rovnice pro \( d \).
Po výpočtu celkové vzdálenosti jsme spočítali vzdálenost ujetou během dalších 2 hodin.
Nakonec jsme tuto vzdálenost vydělili časem 2 hodin a získali průměrnou rychlost.
\( \Rightarrow \) Průměrná rychlost během dalších 2 hodin byla přibližně 37,33 km/h.
66. V zahradě bylo \( \frac{9}{10} \) metru okrasných keřů. Z toho \( \frac{1}{3} \) bylo růží a zbytek jalovců. Kolik metrů keřů tvořily jalovce?
Řešení příkladu:
Celkové množství keřů je \( \frac{9}{10} \) metru.
Množství růží je \( \frac{1}{3} \) z celkového množství:
Nejprve jsme spočítali délku růží jako zlomek z celkové délky keřů.
Poté jsme odečetli tuto délku od celkového množství keřů, abychom získali délku jalovců.
\( \Rightarrow \) Jalovce tvořily \( \frac{3}{5} \) metru keřů.
67. Knihovna měla \( \frac{5}{8} \) všech svých knih věnovaných historii a zbytek knih věnovaných přírodním vědám. Pokud je v knihovně celkem 640 knih, kolik knih je věnováno přírodním vědám?
Řešení příkladu:
Celkový počet knih je 640.
Počet knih věnovaných historii je:
\( \frac{5}{8} \times 640 = 5 \times 80 = 400 \).
Počet knih věnovaných přírodním vědám je zbytek:
\( 640 – 400 = 240 \).
Podrobněji:
Nejprve jsme spočítali počet knih věnovaných historii vynásobením celkového počtu knih příslušným zlomkem.
Poté jsme odečetli tento počet od celkového počtu knih, abychom zjistili počet knih věnovaných přírodním vědám.
\( \Rightarrow \) Knih věnovaných přírodním vědám je 240.
68. Na poli bylo \( \frac{3}{4} \) plochy zaseto kukuřicí. Z této kukuřice bylo \( \frac{2}{5} \) plochy osázeno ranou odrůdou a zbytek pozdní odrůdou. Jakou část celého pole tvoří pozdní odrůda kukuřice?
Řešení příkladu:
Celková plocha pole je 1 (celé pole).
Plocha zasetá kukuřicí je \( \frac{3}{4} \).
Plocha rané odrůdy kukuřice je \( \frac{2}{5} \) z \( \frac{3}{4} \):
Nejprve jsme určili plochu rané odrůdy kukuřice pomocí násobení zlomků.
Poté jsme odečetli tuto plochu od celkové plochy zaseté kukuřicí, abychom zjistili plochu pozdní odrůdy.
\( \Rightarrow \) Pozdní odrůda kukuřice zabírá \( \frac{9}{20} \) celkové plochy pole.
69. Na balíku listů bylo \( \frac{7}{12} \) bílých a zbytek barevných. Pokud bylo barevných listů 75, kolik listů bylo v balíku celkem?
Řešení příkladu:
Celkový počet listů označíme jako \( x \).
Podíl barevných listů je zbytek po odečtení bílých:
\( 1 – \frac{7}{12} = \frac{5}{12} \).
Podíl barevných listů odpovídá 75 listům:
\( \frac{5}{12} x = 75 \Rightarrow x = 75 \times \frac{12}{5} = 75 \times 2,4 = 180 \).
Podrobněji:
Nejprve jsme vyjádřili podíl barevných listů jako doplněk k podílu bílých listů.
Poté jsme vytvořili rovnici, kde podíl barevných listů násobený celkovým počtem listů je roven počtu barevných listů.
Vyřešením rovnice jsme zjistili celkový počet listů.
\( \Rightarrow \) V balíku bylo celkem 180 listů.
70. V krabici je \( \frac{4}{9} \) červených kuliček a zbytek modrých. Pokud modrých kuliček je o 20 více než červených, kolik kuliček je v krabici celkem?
Řešení příkladu:
Označíme celkový počet kuliček jako \( x \).
Počet červených kuliček je:
\( \frac{4}{9} x \).
Počet modrých kuliček je zbytek:
\( x – \frac{4}{9} x = \frac{5}{9} x \).
Podle zadání je modrých kuliček o 20 více než červených, tedy:
\( \frac{5}{9} x – \frac{4}{9} x = 20 \Rightarrow \frac{1}{9} x = 20 \Rightarrow x = 20 \times 9 = 180 \).
Podrobněji:
Nejprve jsme vyjádřili počet červených a modrých kuliček pomocí zlomků z celkového počtu.
Poté jsme vytvořili rovnici podle vztahu mezi počtem modrých a červených kuliček.
Řešením rovnice jsme našli celkový počet kuliček v krabici.
\( \Rightarrow \) V krabici je celkem 180 kuliček.
71. Záhradník má \(\frac{5}{6}\) hektára pôdy, z ktorej \(\frac{3}{4}\) vysial paradajky a zvyšok papriky. Koľko hektárov pôdy zasiahol paprikou?
Řešení příkladu:
Celková plocha pôdy je \( \frac{5}{6} \) hektára.
Paradajky zasiahol na \( \frac{3}{4} \) z celkovej plochy pôdy, t.j. na:
Teda auto spotrebuje \( \frac{15}{16} \) litra paliva na 150 km jazdy.
Ak chceme pre lepšiu predstavivosť vyjadriť \( \frac{15}{16} \) v desatinnom tvare, vydelíme 15 : 16 = 0,9375 litra.
\( \Rightarrow \) Auto spotrebuje približne 0,9375 litra paliva na 150 km.
74. Knižnica mala \( \frac{9}{10} \) počtu všetkých kníh v zbierke, ktoré boli zapožičané. Po vrátení \( \frac{2}{3} \) z týchto zapožičaných kníh, koľko kníh zostalo stále zapožičaných?
Řešení příkladu:
Pôvodne bolo zapožičaných \( \frac{9}{10} \) počtu všetkých kníh.
Z týchto zapožičaných kníh bolo vrátených \( \frac{2}{3} \).
Počet vrátených kníh je:
\( \frac{2}{3} \times \frac{9}{10} = \frac{18}{30} = \frac{3}{5} \) z celkového počtu kníh.
Počet kníh stále zapožičaných je teda:
\( \frac{9}{10} – \frac{3}{5} \).
Pre odčítanie je potrebné zlúčiť zlomky na spoločný menovateľ 10:
\( \frac{3}{5} = \frac{6}{10} \).
Teraz odpočítame:
\( \frac{9}{10} – \frac{6}{10} = \frac{3}{10} \).
\( \Rightarrow \) Knižnica má stále zapožičaných \( \frac{3}{10} \) počtu všetkých kníh.
75. Záhradník rozdelil \(\frac{11}{12}\) kg semien medzi tri nádoby tak, že do prvej dal \(\frac{1}{3}\) z celkového množstva, do druhej \(\frac{1}{4}\) z celkového množstva a zvyšok do tretej nádoby. Koľko kg semien dal do tretej nádoby?
Řešení příkladu:
Celkové množstvo semien je \( \frac{11}{12} \) kg.
Množstvo do prvej nádoby je:
\( \frac{1}{3} \times \frac{11}{12} = \frac{11}{36} \) kg.
Množstvo do druhej nádoby je:
\( \frac{1}{4} \times \frac{11}{12} = \frac{11}{48} \) kg.
\( \frac{44}{144} + \frac{33}{144} = \frac{77}{144} \) kg.
Množstvo v tretej nádobe je zvyšok z celkového množstva:
\( \frac{11}{12} – \frac{77}{144} \).
Prevod \( \frac{11}{12} \) na menovateľa 144:
\( \frac{11}{12} = \frac{132}{144} \).
Teraz odpočítame:
\( \frac{132}{144} – \frac{77}{144} = \frac{55}{144} \) kg.
\( \Rightarrow \) Do tretej nádoby dal záhradník \( \frac{55}{144} \) kg semien.
76. Na opravę cesty bolo spotrebovaných \( \frac{7}{9} \) ton asfaltu. Ak sa pri práci spotrebovalo o \( \frac{1}{3} \) tonu viac asfaltu ako plánovali, koľko ton asfaltu plánovali pôvodne?
Řešení příkladu:
Nech \( x \) je množstvo asfaltu, ktoré plánovali pôvodne spotrebovať.
Vieme, že pri práci spotrebovali o \( \frac{1}{3} \) tonu viac, teda:
\( x + \frac{1}{3} = \frac{7}{9} \).
Pre nájdenie \( x \) odpočítame \( \frac{1}{3} \) od \( \frac{7}{9} \):
Pre odčítanie je potrebné zlúčiť zlomky na spoločný menovateľ 9:
\( \frac{1}{3} = \frac{3}{9} \).
Teraz:
\( x = \frac{7}{9} – \frac{3}{9} = \frac{4}{9} \) ton.
\( \Rightarrow \) Pôvodne plánovali spotrebovať \( \frac{4}{9} \) ton asfaltu.
77. Vo fabrike vyrobili \( \frac{5}{7} \) dielov, z ktorých \( \frac{3}{5} \) bolo chybových. Koľko dielov bolo vyrobených správne?
Řešení příkladu:
Počet vyrobených dielov je \( \frac{5}{7} \) z plánovaného množstva (predpokladajme, že to je celok).
Chybových dielov je \( \frac{3}{5} \) z vyrobených dielov, teda:
\( \Rightarrow \) Správne vyrobených dielov je \( \frac{2}{7} \) celkového množstva.
78. V triede je 24 žiakov, z ktorých \( \frac{2}{3} \) má radosť zo športu. Koľko žiakov to je a koľko ich nemá radosť zo športu?
Řešení příkladu:
Počet žiakov je 24.
Počet žiakov s radosťou zo športu je:
\( \frac{2}{3} \times 24 = 16 \) žiakov.
Počet žiakov bez radosti zo športu je zvyšok:
\( 24 – 16 = 8 \) žiakov.
\( \Rightarrow \) Radosť zo športu má 16 žiakov, nemá 8 žiakov.
79. Mária prečítala \(\frac{5}{8}\) knihy a plánuje dočítať zvyšok za 3 dni. Koľko dní by jej trvalo dočítať celú knihu, ak by čítala rovnakým tempom každý deň?
Řešení příkladu:
Mária prečítala \( \frac{5}{8} \) knihy.
Zostávajúca časť knihy je:
\( 1 – \frac{5}{8} = \frac{3}{8} \).
Na dočítanie zvyšnej časti potrebuje 3 dni.
Za 3 dni prečíta \( \frac{3}{8} \) knihy, takže za jeden deň prečíta:
\( \Rightarrow \) Pekárna upečie \( \frac{35}{72} \) kg chleba za \( \frac{7}{4} \) hodiny.
82. V rodině je 4 děti a rodiče. Na večeři připravili \( \frac{9}{10} \) pizzy. Každé dítě snědlo stejný podíl a rodiče snědli spolu polovinu toho, co všechna děti dohromady. Kolik pizzy snědlo každé dítě?
Řešení příkladu:
Celkově bylo \( \frac{9}{10} \) pizzy.
Nech \( x \) je množství pizzy, které snědlo všech 4 děti dohromady.
Rodiče snědli polovinu toho, co děti, tedy \( \frac{1}{2} x \).
Celkem tedy platí:
\( x + \frac{1}{2} x = \frac{3}{2} x = \frac{9}{10} \Rightarrow x = \frac{9}{10} \times \frac{2}{3} = \frac{3}{5} \).
\( \Rightarrow \) Každé dítě snědlo \( \frac{3}{20} \) pizzy.
83. Student má za úkol přečíst \( \frac{7}{8} \) knihy během 14 dnů. Prvních 6 dní přečetl každý den stejný díl \( \frac{1}{4} \) knihy. Kolik knihy mu zůstalo přečíst za zbytek dní?
Za zbytek 8 dní musí přečíst \( \frac{5}{8} \) knihy.
\( \Rightarrow \) Studentovi zbývá přečíst \( \frac{5}{8} \) knihy za 8 dní.
84. Recept na koláč vyžaduje \( \frac{3}{5} \) litru mléka. Pokud kuchař použil o \( \frac{1}{10} \) litru méně mléka než požadoval, kolik mléka skutečně použil?
Řešení příkladu:
Požadované množství mléka je \( \frac{3}{5} \) litru.
Kuchař použil o \( \frac{1}{10} \) litru méně, tedy skutečné množství je:
\( \frac{3}{5} – \frac{1}{10} \).
Pro odčítání uvedeme na společného jmenovatele 10:
\( \Rightarrow \) Kuchař použil \( \frac{1}{2} \) litru mléka.
85. Tým má na projektu \( \frac{11}{12} \) hodiny času denně. Pokud první den pracovali \( \frac{3}{4} \) tohoto času a druhý den o \( \frac{1}{6} \) hodiny méně, kolik času zbylo na třetí den, jestliže celý projekt musí být dokončen za 3 dny?
Řešení příkladu:
Celkový čas na 3 dny je \( 3 \times \frac{11}{12} = \frac{33}{12} = \frac{11}{4} \) hodin.
\( \Rightarrow \) V balíčku zůstane \( \frac{7}{27} \) kg ořechů.
87. Na sportovním turnaji je 12 hráčů. Každý z nich dostane \( \frac{2}{3} \) balíčku energetických tyčinek. Kolik celkem balíčků energetických tyčinek se rozdá?
Řešení příkladu:
Každý hráč dostane \( \frac{2}{3} \) balíčku, tedy celkem se rozdá:
\( \Rightarrow \) V nádrži zůstane \( \frac{26}{45} \) vody.
91. Na farmě je \( \frac{5}{8} \) hektaru pole zaseto kukuřicí. Pokud se zaseto ještě přidá \( \frac{3}{10} \) z tohoto množství, kolik hektarů pole bude celkem zaseto kukuřicí?
Řešení příkladu:
Máme \( \frac{5}{8} \) hektaru zaseto kukuřicí.
Přidá se \( \frac{3}{10} \) z tohoto množství, tedy:
\( \Rightarrow \) V akváriu zůstane \( \frac{27}{50} \) litru vody.
93. Na jednom strome roste \( \frac{3}{7} \) všech jablek v sadu. Pokud strom dá za den \( \frac{5}{9} \) svého jablečného plodu, kolik jablek zůstane na stromě?
Řešení příkladu:
Máme \( \frac{3}{7} \) všech jablek na stromě.
Za den strom dá \( \frac{5}{9} \) ze svých jablek, tj.:
\( \Rightarrow \) V bazénu zůstane \( \frac{1}{2} \) objemu vody.
97. Cukrárna použila \( \frac{5}{9} \) kg cukru na výrobu zákusků. Pokud spotřebuje na každý zákusek \( \frac{1}{18} \) kg cukru, kolik zákusků může vyrobit?
Řešení příkladu:
Celkem má cukrárna \( \frac{5}{9} \) kg cukru.
Na jeden zákusek spotřebuje \( \frac{1}{18} \) kg cukru.