1. Auto jede po přímé silnici rychlostí \(20\) m/s. Po \(5\) sekundách začne brzdit rovnoměrně zrychlením -4 m/s\(^2\). Vypočítejte, jak daleko auto ujede od začátku brzdění do úplného zastavení.
Řešení příkladu:
Nejprve si stanovme známé hodnoty:
počáteční rychlost \( v_0 = 20 \, m/s \), zrychlení \( a = -4 \, m/s^2 \), konečná rychlost \( v = 0 \, m/s \) (auto zastaví), čas brzdění je neznámý.
Nejprve vypočítáme dobu brzdění \( t \) pomocí vzorce pro rychlost při rovnoměrně zrychleném pohybu:
\( v = v_0 + at \Rightarrow 0 = 20 + (-4) t \Rightarrow 4t = 20 \Rightarrow t = 5 \, s \)
Auto tedy brzdí 5 sekund, než zastaví.
Dále vypočítáme dráhu během brzdění \( s \) pomocí vzorce:
Odpověď: Auto ujede \(50\) metrů od začátku brzdění do úplného zastavení.
2. Na těleso o hmotnosti \(10\) kg působí síla \(30\) N po dobu \(4\) sekund. Určete, jakou rychlost získá těleso, pokud začíná z klidu, a jakou dráhu při tom urazí.
Řešení příkladu:
Nejdříve zjistíme zrychlení tělesa pomocí druhého Newtonova zákona:
\( F = m a \Rightarrow a = \frac{F}{m} = \frac{30}{10} = 3 \, m/s^2 \)
Těleso začíná z klidu, tedy počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
Rychlost po čase \( t = 4 \, s \) je:
\( v = v_0 + a t = 0 + 3 \cdot 4 = 12 \, m/s \)
Dráha, kterou těleso urazí, je:
\( s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 3 \cdot 4^2 = \frac{3}{2} \cdot 16 = 24 \, m \)
Odpověď: Těleso získá rychlost \(12\) m/s a urazí \(24\) metrů.
3. Na nakloněné rovině dlouhé \(5\) metrů a se sklonem \(30°\) se pohybuje těleso o hmotnosti \(2\) kg bez tření. Vypočítejte rychlost tělesa na konci roviny, pokud začalo z klidu.
Řešení příkladu:
Jelikož není tření, zrychlení tělesa je způsobeno pouze složkou tíhové síly po nakloněné rovině.
Síla \( F = m g \sin \alpha \), kde \( g = 9{,}81 \, m/s^2 \), \( \alpha = 30° \).
Zrychlení \( a = \frac{F}{m} = g \sin \alpha = 9{,}81 \cdot \frac{1}{2} = 4{,}905 \, m/s^2 \).
Začínáme z klidu, tedy \( v_0 = 0 \), dráha \( s = 5 \, m \).
Pro výpočet rychlosti na konci roviny použijeme vzorec:
\( v^2 = v_0^2 + 2 a s \Rightarrow v = \sqrt{2 \cdot 4{,}905 \cdot 5} = \sqrt{49{,}05} \approx 7{,}0 \, m/s \)
Odpověď: Rychlost tělesa na konci nakloněné roviny je přibližně \(7,0\) m/s.
4. Pracovní stroj vykoná práci \(1500\) J za \(5\) minut. Určete výkon stroje v kilowattech.
Řešení příkladu:
Nejdříve převedeme čas na sekundy:
\( t = 5 \, min = 5 \cdot 60 = 300 \, s \)
Výkon \( P \) je práce za jednotku času:
\( P = \frac{W}{t} = \frac{1500}{300} = 5 \, W \)
Převedeme na kilowatty:
\( 5 \, W = 0{,}005 \, kW \)
Odpověď: Výkon stroje je \(0,005\) kW.
5. Zvedáte bednu o hmotnosti \(20\) kg do výšky \(2,5\) m. Vypočítejte, jakou práci vykonáte, a jaký je minimální potřebný výkon, pokud bednu zvedáte za \(4\) sekundy.
Řešení příkladu:
Práce potřebná k zvednutí bedny je rovna změně potenciální energie:
\( W = m g h = 20 \cdot 9{,}81 \cdot 2{,}5 = 490{,}5 \, J \)
Čas zvedání je \( t = 4 \, s \), výkon je tedy:
\( P = \frac{W}{t} = \frac{490{,}5}{4} = 122{,}625 \, W \)
Odpověď: Vykonáte práci \(490,5\) J a minimální výkon je \(122,625\) W.
6. Kámen je vržen vodorovně z výšky \(45\) metrů rychlostí \(10\) m/s. Jak daleko od paty svislé stěny dopadne?
Řešení příkladu:
Nejprve vypočítáme čas pádu volným pádem z výšky \( h = 45 \, m \):
\( h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 45}{9{,}81}} \approx \sqrt{9{,}18} = 3{,}03 \, s \)
Vodorovná rychlost je konstantní \( v_x = 10 \, m/s \).
Dráha vodorovná je:
\( s = v_x t = 10 \cdot 3{,}03 = 30{,}3 \, m \)
Odpověď: Kámen dopadne přibližně \(30,3\) metru od paty stěny.
7. Vytlačujete vozík silou \(40\) N po rovině, která je nakloněná pod úhlem \(15°\), vozík má hmotnost \(25\) kg. Určete, zda vozík zrychluje, když se vůči ní působí třecí síla \(5\) N proti směru pohybu.
Řešení příkladu:
Nejdříve vypočítáme složku tíhové síly po nakloněné rovině:
\( F_g = m g \sin \alpha = 25 \cdot 9{,}81 \cdot \sin 15° \approx 25 \cdot 9{,}81 \cdot 0{,}2588 = 63{,}4 \, N \)
Celková síla působící ve směru pohybu je:
\( F_{celk} = F – F_g – F_{tření} = 40 – 63{,}4 – 5 = -28{,}4 \, N \)
Jelikož výsledná síla je záporná, vozík nezrychluje, ale zpomaluje.
Odpověď: Vozík se nezrychluje, ale zpomaluje kvůli převaze tíhové a třecí síly.
8. Na pružinu působí síla \(15\) N a způsobí její prodloužení o \(3\) cm. Určete tuhost pružiny a práci vykonanou při prodloužení pružiny na tuto délku.
Řešení příkladu:
Tuhost pružiny \( k \) vypočteme podle Hookeova zákona:
\( F = k x \Rightarrow k = \frac{F}{x} = \frac{15}{0{,}03} = 500 \, N/m \)
Práce při prodloužení pružiny je polovina síly krát prodloužení:
\( W = \frac{1}{2} F x = \frac{1}{2} \cdot 15 \cdot 0{,}03 = 0{,}225 \, J \)
Odpověď: Tuhost pružiny je \(500\) N/m a vykonaná práce \(0,225\) J.
9. Jeřáb zvedá náklad o hmotnosti \(500\) kg rychlostí \(0,2\) m/s. Vypočítejte výkon jeřábu potřebný k zvedání nákladu.
Řešení příkladu:
Výkon je definován jako síla krát rychlost ve směru síly:
Síla nutná k zvedání je rovna tíze nákladu:
\( F = m g = 500 \cdot 9{,}81 = 4905 \, N \)
Výkon je tedy:
\( P = F v = 4905 \cdot 0{,}2 = 981 \, W \)
Odpověď: Potřebný výkon jeřábu je \(981\) W.
10. Cyklista o hmotnosti \(70\) kg jede rychlostí \(5\) m/s. Vypočítejte kinetickou energii cyklisty a určete práci potřebnou k zastavení.
Práce potřebná k zastavení je rovna ztrátě kinetické energie, tedy také 875 J.
Odpověď: Kinetická energie je \(875\) J a k zastavení je třeba vykonat práci \(875\) J.
11. Auto o hmotnosti \(1200\) kg začíná z klidu a zrychluje rovnoměrně po dobu \(8\) sekund na rychlost \(20\) m/s. Určete velikost zrychlení, dráhu, kterou auto během tohoto zrychlení urazí, a výslednou sílu působící na auto. Předpokládejte, že síla je konstantní.
Řešení příkladu:
Nejprve si vyjasníme, co máme vypočítat a jaké fyzikální vztahy použijeme. Auto začíná z klidu, tedy počáteční rychlost \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \). Konečná rychlost je \( v = 20 \, \mathrm{m/s} \) a čas zrychlování je \( t = 8 \, \mathrm{s} \).
1. Výpočet zrychlení \( a \):
Z rovnoměrného zrychlení platí vztah
\[
a = \frac{v – v_0}{t} = \frac{20 – 0}{8} = 2.5 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet dráhy \( s \):
Použijeme vztah pro dráhu při rovnoměrném zrychlení z klidu:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 2.5 \cdot 8^2 = \frac{1}{2} \cdot 2.5 \cdot 64 = 80 \, \mathrm{m}.
\]
3. Výpočet síly \( F \):
Síla, která působí na auto, je určena druhým Newtonovým zákonem:
\[
F = m a = 1200 \cdot 2.5 = 3000 \, \mathrm{N}.
\]
Pro lepší pochopení si shrňme, co se stalo: Auto se z klidového stavu rozjelo za \(8\) sekund na rychlost \(20\) m/s s konstantním zrychlením. Během této doby urazilo vzdálenost \(80\) metrů a působila na něj síla \(3000\) N, která způsobila toto zrychlení.
Tato síla je výsledkem součtu všech sil působících na auto v daném směru – může to být motorická síla minus odporové síly, ale v tomto příkladu považujeme sílu za konstantní a rovnou této hodnotě.
12. Kulička o hmotnosti \(0,2\) kg je puštěna ze stejného místa z výšky \(1,5\) metru nad zemí bez počáteční rychlosti. Vypočítejte její rychlost těsně před dopadem na zem, dobu pádu a práci, kterou vykonala gravitační síla.
Řešení příkladu:
Máme kuličku o hmotnosti \( m = 0.2 \, \mathrm{kg} \), výška pádu \( h = 1.5 \, \mathrm{m} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
Gravitační zrychlení bereme jako \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet rychlosti těsně před dopadem \( v \):
Použijeme zákon zachování mechanické energie nebo rovnice pohybu volného pádu:
\[
v = \sqrt{2 g h} = \sqrt{2 \cdot 9.81 \cdot 1.5} = \sqrt{29.43} \approx 5.43 \, \mathrm{m/s}.
\]
2. Výpočet doby pádu \( t \):
Použijeme vztah pro volný pád z klidu:
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 1.5}{9.81}} \approx \sqrt{0.306} \approx 0.55 \, \mathrm{s}.
\]
3. Výpočet práce gravitační síly \( W \):
Práce je definována jako síla krát dráha v směru síly:
\[
W = F \cdot s \cdot \cos \alpha,
\]
kde \( F = mg \), \( s = h \), a úhel \( \alpha = 0^\circ \) protože síla a posunutí jsou ve stejném směru:
\[
W = m g h = 0.2 \cdot 9.81 \cdot 1.5 = 2.943 \, \mathrm{J}.
\]
Práce gravitační síly se rovná změně potenciální energie a odpovídá kinetické energii kuličky těsně před dopadem. To potvrzuje zákon zachování mechanické energie.
13. Silový stroj vykoná práci \(500\) J za dobu \(10\) sekund při působení konstantní síly \(100\) N. Určete dráhu, kterou těleso při této síle urazí, a rychlost tělesa na konci této dráhy, pokud začíná z klidu a pohybuje se ve směru síly bez tření. Hmotnost tělesa je \(25\) kg.
Řešení příkladu:
Máme sílu \( F = 100 \, \mathrm{N} \), práci \( W = 500 \, \mathrm{J} \), čas \( t = 10 \, \mathrm{s} \), hmotnost \( m = 25 \, \mathrm{kg} \), a počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
1. Výpočet dráhy \( s \):
Práce je definována jako
\[
W = F \cdot s,
\]
proto
\[
s = \frac{W}{F} = \frac{500}{100} = 5 \, \mathrm{m}.
\]
2. Výpočet zrychlení \( a \) tělesa podle Newtonova druhého zákona:
\[
a = \frac{F}{m} = \frac{100}{25} = 4 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
3. Výpočet rychlosti \( v \) na konci dráhy:
Z rovnoměrně zrychleného pohybu z klidu platí
\[
v^2 = v_0^2 + 2 a s = 0 + 2 \cdot 4 \cdot 5 = 40,
\]
tedy
\[
v = \sqrt{40} \approx 6.32 \, \mathrm{m/s}.
\]
4. Kontrola rychlosti pomocí doby:
Známe čas a zrychlení, proto
\[
v = v_0 + a t = 0 + 4 \cdot 10 = 40 \, \mathrm{m/s},
\]
což je v rozporu s předchozím výpočtem. Tento rozpor ukazuje, že těleso s danou konstantní silou a hmotností nemohlo urazit pouze \(5\) metrů za \(10\) sekund, ale více. Znamená to, že práce \(500\) J byla vykonána za méně než \(10\) sekund nebo nejsou splněny všechny předpoklady.
Řešení dále upřesníme, protože čas je \(10\) s a rychlost by měla odpovídat:
Dráha při rovnoměrném zrychlení za \(10\) s je
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 4 \cdot 10^2 = 200 \, \mathrm{m},
\]
tedy práce je
\[
W = F s = 100 \cdot 200 = 20\,000 \, \mathrm{J},
\]
což je více než \(500\) J.
Z toho vyplývá, že práce \(500\) J byla vykonána během kratšího času, než \(10\) sekund, nebo že práce neodpovídá pohybu po celé době \(10\) sekund. Pro přesné řešení lze postupovat takto:
Nejprve určíme dráhu z práce:
\[
s = \frac{W}{F} = 5 \, \mathrm{m}.
\]
Dále spočítáme čas, za který těleso urazí tuto dráhu se zrychlením \( a = 4 \, \mathrm{m/s^2} \):
\[
s = \frac{1}{2} a t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2 s}{a}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 5}{4}} = \sqrt{2.5} \approx 1.58 \, \mathrm{s}.
\]
Rychlost na konci dráhy je pak
\[
v = a t = 4 \cdot 1.58 = 6.32 \, \mathrm{m/s}.
\]
Protože je síla konstantní, výkon stroje je
\[
P = \frac{W}{t} = \frac{500}{1.58} \approx 316.5 \, \mathrm{W}.
\]
Souhrnně: Těleso vykonalo práci \(500\) J za cca \(1,58\) s, během níž urazilo \(5\) metrů a zrychlilo na rychlost cca \(6,32\) m/s. V uvedených \(10\) sekundách tedy bylo zapotřebí buď jiné síly, nebo jiné práce.
14. Nákladní vlak táhne lokomotiva silou \(400\) kN po rovné trati. Vlak má hmotnost \(2000\) tun. Vypočítejte zrychlení vlaku, pokud odporové síly (tření, odpor vzduchu) mají velikost \(50\) kN. Jakou práci vykoná lokomotiva za \(5\) minut, pokud vlak jede rovnoměrně zrychleně?
Řešení příkladu:
Údaje: síla tahové lokomotivy \( F_\text{tah} = 400 \, \mathrm{kN} = 400\,000 \, \mathrm{N} \), odporové síly \( F_\text{odpor} = 50 \, \mathrm{kN} = 50\,000 \, \mathrm{N} \), hmotnost vlaku \( m = 2000 \, \mathrm{t} = 2\,000\,000 \, \mathrm{kg} \), čas \( t = 5 \, \mathrm{min} = 300 \, \mathrm{s} \).
1. Výpočet výsledné síly \( F_\text{vysl} \):
Síla, která způsobuje zrychlení, je rozdíl tahové síly a odporové síly:
\[
F_\text{vysl} = F_\text{tah} – F_\text{odpor} = 400\,000 – 50\,000 = 350\,000 \, \mathrm{N}.
\]
2. Výpočet zrychlení \( a \):
\[
a = \frac{F_\text{vysl}}{m} = \frac{350\,000}{2\,000\,000} = 0.175 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
3. Výpočet dráhy \( s \) za dobu 5 minut (počáteční rychlost je 0, vlak zrychluje rovnoměrně):
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 0.175 \cdot 300^2 = 0.0875 \cdot 90\,000 = 7\,875 \, \mathrm{m}.
\]
4. Výpočet práce vykonané lokomotivou:
Práce se rovná síle krát dráha v jejím směru:
\[
W = F_\text{tah} \cdot s = 400\,000 \cdot 7\,875 = 3.15 \times 10^9 \, \mathrm{J}.
\]
Pro úplnost můžeme ověřit kinetickou energii vlaku na konci pohybu:
Konečná rychlost
\[
v = v_0 + a t = 0 + 0.175 \cdot 300 = 52.5 \, \mathrm{m/s}.
\]
Kinetická energie
\[
E_k = \frac{1}{2} m v^2 = \frac{1}{2} \cdot 2\,000\,000 \cdot (52.5)^2 = 1\,000\,000 \cdot 2\,756.25 = 2.75625 \times 10^9 \, \mathrm{J}.
\]
Rozdíl mezi vykonanou prací a kinetickou energií představuje práci vykonanou proti odporovým silám:
\[
W_\text{odpor} = W – E_k = 3.15 \times 10^9 – 2.75625 \times 10^9 = 3.9375 \times 10^8 \, \mathrm{J}.
\]
Lokomotiva tedy celkově vykonala práci \(3.15\) miliard joulů, z čehož část šla na zvýšení kinetické energie vlaku a část na překonání odporových sil.
15. Kulička o hmotnosti \(0,2\) kg se pohybuje po vodorovné ploše a působí na ni síla \(1,6\) N ve směru pohybu. Určete zrychlení kuličky, dráhu, kterou urazí za \(3\) sekundy, a rychlost na konci této dráhy. Předpokládejte, že kulička začíná z klidu a odporové síly jsou zanedbatelné.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 0,2 \, \mathrm{kg} \), \( F = 1,6 \, \mathrm{N} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), čas \( t = 3 \, \mathrm{s} \).
1. Výpočet zrychlení \( a \) podle druhého Newtonova zákona:
\[
a = \frac{F}{m} = \frac{1,6}{0,2} = 8 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet dráhy \( s \) za čas \( t \) z rovnoměrně zrychleného pohybu z klidu:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 8 \cdot 3^2 = 4 \cdot 9 = 36 \, \mathrm{m}.
\]
3. Výpočet rychlosti na konci dráhy:
\[
v = v_0 + a t = 0 + 8 \cdot 3 = 24 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Kulička zrychluje rychlostí \( 8 \, \mathrm{m/s^2} \), za \(3\) sekundy urazí \(36\) metrů a její rychlost na konci bude \(24\) m/s.
16. Těleso o hmotnosti \(3\) kg je taženo po vodorovné rovině silou \(15\) N pod úhlem \(30°\) vzhledem k vodorovné rovině. Koeficient tření mezi tělesem a podložkou je \(0,1\). Určete zrychlení tělesa a dráhu, kterou urazí za \(5\) sekund, pokud začíná z klidu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 3 \, \mathrm{kg} \), \( F = 15 \, \mathrm{N} \), úhel \( \alpha = 30^\circ \), koeficient tření \( \mu = 0,1 \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), čas \( t = 5 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet normálové síly \( N \):
Těleso je na vodorovné ploše, působí gravitační síla \( mg = 3 \cdot 9,81 = 29,43 \, \mathrm{N} \).
Normálová síla je rovna gravitační síle minus svislá složka tahové síly (protože tahová síla částečně těleso nadzvedává):
\[
N = mg – F_y = 29,43 – 7,5 = 21,93 \, \mathrm{N}.
\]
6. Výpočet dráhy \( s \) za 5 sekund:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 3,599 \cdot 5^2 = 0,5 \cdot 3,599 \cdot 25 = 44,9875 \, \mathrm{m}.
\]
7. Výpočet rychlosti na konci dráhy:
\[
v = v_0 + a t = 0 + 3,599 \cdot 5 = 17,995 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Těleso se pohybuje se zrychlením přibližně \(3,6\) m/s², za \(5\) sekund urazí přibližně \(44,99\) m a jeho rychlost na konci bude téměř \(18\) m/s.
17. Nákladní auto o hmotnosti \(1200\) kg jede po rovině rychlostí \(20\) m/s. Řidič začne brzdit konstantní brzdnou silou \(4800\) N. Určete, jakou dráhu auto ujede, než se zastaví, a dobu brzdění.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1200 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 20 \, \mathrm{m/s} \), brzdná síla \( F = 4800 \, \mathrm{N} \).
1. Výpočet zrychlení (zde záporného, tedy zpomalování):
\[
a = \frac{F}{m} = \frac{4800}{1200} = 4 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
Zrychlení bude záporné, protože síla působí proti směru pohybu:
\[
a = -4 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet doby brzdění \( t \) do zastavení (když \( v = 0 \)):
\[
v = v_0 + a t \Rightarrow 0 = 20 – 4 t \Rightarrow t = \frac{20}{4} = 5 \, \mathrm{s}.
\]
3. Výpočet dráhy \( s \) ujeté během brzdění:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 20 \cdot 5 + \frac{1}{2} \cdot (-4) \cdot 5^2 = 100 – 0.5 \cdot 4 \cdot 25 = 100 – 50 = 50 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Auto zastaví za \(5\) sekund a ujede během brzdění dráhu \(50\) metrů.
18. Pružina o tuhosti \(200\) N/m je stlačena o \(0{,}15\) m. Určete práci vykonanou stlačením pružiny a maximální rychlost tělesa o hmotnosti \(0{,}5\) kg, které je připojeno k pružině a po uvolnění se pohybuje bez tření.
Řešení příkladu:
Údaje: \( k = 200 \, \mathrm{N/m} \), stlačení \( x = 0{,}15 \, \mathrm{m} \), hmotnost \( m = 0{,}5 \, \mathrm{kg} \).
1. Výpočet práce vykonané stlačením pružiny (tato práce se uloží jako potenciální energie pružiny):
\[
W = E_p = \frac{1}{2} k x^2 = \frac{1}{2} \cdot 200 \cdot (0{,}15)^2 = 100 \cdot 0{,}0225 = 2{,}25 \, \mathrm{J}.
\]
2. Po uvolnění se veškerá potenciální energie pružiny přemění na kinetickou energii tělesa:
\[
E_k = E_p = 2{,}25 \, \mathrm{J}.
\]
3. Výpočet maximální rychlosti tělesa:
\[
E_k = \frac{1}{2} m v^2 \Rightarrow v = \sqrt{\frac{2 E_k}{m}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 2{,}25}{0{,}5}} = \sqrt{9} = 3 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Práce při stlačení pružiny je \(2{,}25\) J, která se při uvolnění přemění na kinetickou energii tělesa, jež dosáhne maximální rychlosti \(3\) m/s.
19. Těleso o hmotnosti \(4\) kg padá volným pádem z výšky \(20\) metrů. Určete rychlost tělesa těsně před dopadem na zem a dobu pádu. Předpokládejte zanedbatelný odpor vzduchu a tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 4 \, \mathrm{kg} \), výška \( h = 20 \, \mathrm{m} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
1. Výpočet rychlosti těsně před dopadem (pomocí zákona zachování energie nebo kinematické rovnice):
Z rovnoměrně zrychleného pohybu:
\[
v^2 = v_0^2 + 2 g h = 0 + 2 \cdot 9{,}81 \cdot 20 = 392{,}4,
\]
tedy
\[
v = \sqrt{392{,}4} \approx 19{,}81 \, \mathrm{m/s}.
\]
2. Výpočet doby pádu:
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2 h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 20}{9{,}81}} = \sqrt{4{,}078} \approx 2{,}02 \, \mathrm{s}.
\]
Závěr: Těleso padá \(2{,}02\) sekundy a těsně před dopadem má rychlost přibližně \(19{,}81\) m/s.
20. Člověk tlačí bednu o hmotnosti \(50\) kg po vodorovné podlaze konstantní silou \(120\) N pod úhlem \(45^\circ\) vzhledem k podlaze. Koeficient tření mezi bednou a podlahou je \(0{,}3\). Určete zrychlení bedny a práci vykonanou touto silou, pokud se bedna posune o \(8\) metrů.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 50 \, \mathrm{kg} \), síla \( F = 120 \, \mathrm{N} \), úhel \( \alpha = 45^\circ \), koeficient tření \( \mu = 0{,}3 \), dráha \( s = 8 \, \mathrm{m} \).
1. Rozložení síly na složky:
Vodorovná složka:
\[
F_x = F \cos \alpha = 120 \cdot \frac{\sqrt{2}}{2} \approx 84{,}85 \, \mathrm{N}.
\]
Svislá složka:
\[
F_y = F \sin \alpha = 120 \cdot \frac{\sqrt{2}}{2} \approx 84{,}85 \, \mathrm{N}.
\]
4. Výpočet výsledné síly ve směru pohybu:
\[
F_\text{vysl} = F_x – F_\text{tření} = 84{,}85 – 121{,}7 = -36{,}85 \, \mathrm{N}.
\]
Síla je záporná, tedy bedna by se nehnula. Pro pohyb by bylo třeba větší síly nebo menší tření.
Předpokládejme, že bedna se již pohybuje, a vypočteme zrychlení:
5. Výpočet práce vykonané silou \( F \):
\[
W = F \cdot s \cdot \cos 0^\circ = 120 \cdot 8 = 960 \, \mathrm{J}.
\]
Práce je počítána podle směru síly a posunu.
Závěr: Síla nestačí na překonání tření, bedna by se nepohnula z klidu, případně zpomalila, pokud už by byla v pohybu. Práce vykonaná touto silou je \(960\) J.
21. Malá loď o hmotnosti \( 500 \, \mathrm{kg} \) je tažena konstantní silou \( 1000 \, \mathrm{N} \) po klidné vodní hladině. Koeficient odporu vody působící proti pohybu je \( 0,02 \). Určete, jaké je zrychlení lodi a její rychlost po \( 10 \) sekundách, pokud startuje z klidu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 500 \, \mathrm{kg} \), tahová síla \( F = 1000 \, \mathrm{N} \), koeficient odporu \( \mu = 0,02 \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), čas \( t = 10 \, \mathrm{s} \).
4. Výpočet rychlosti po \( 10 \) sekundách:
\[
v = v_0 + a t = 0 + 1,8038 \cdot 10 = 18,038 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Loď se pohybuje se zrychlením přibližně \( 1,8 \, \mathrm{m/s^2} \) a po \( 10 \) sekundách dosahuje rychlosti asi \( 18 \, \mathrm{m/s} \).
22. Kolo o poloměru \( 0,3 \, \mathrm{m} \) se otáčí konstantní úhlovou rychlostí \( 10 \) otáček za sekundu. Určete lineární rychlost okraje kola a dráhu, kterou okraj ujede za \( 6 \) sekund.
Řešení příkladu:
Údaje: poloměr \( r = 0,3 \, \mathrm{m} \), frekvence otáček \( f = 10 \, \mathrm{Hz} \), čas \( t = 6 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet lineární rychlosti \( v \) okraje kola:
\[
v = r \omega = 0,3 \cdot 62,83 \approx 18,85 \, \mathrm{m/s}.
\]
3. Výpočet dráhy \( s \) za \( 6 \) sekund:
\[
s = v t = 18,85 \cdot 6 = 113,1 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Okraj kola se pohybuje rychlostí cca \( 18,85 \, \mathrm{m/s} \) a za \( 6 \) sekund ujede \( 113,1 \, \mathrm{m} \).
23. Auto o hmotnosti \( 1000 \, \mathrm{kg} \) jede konstantní rychlostí \( 25 \, \mathrm{m/s} \) po vodorovné silnici. Odporové síly (tření a odpor vzduchu) jsou celkem \( 500 \, \mathrm{N} \). Jaká síla motoru je potřeba k udržení této rychlosti?
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 1000 \, \mathrm{kg} \), rychlost \( v = 25 \, \mathrm{m/s} \), odporová síla \( F_\text{odpor} = 500 \, \mathrm{N} \).
Pro udržení konstantní rychlosti musí motor vyvinout sílu přesně vyrovnávající odporovou sílu, tedy:
\[
F_\text{motor} = F_\text{odpor} = 500 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: K udržení rychlosti \( 25 \, \mathrm{m/s} \) je třeba, aby motor vyvinul sílu \( 500 \, \mathrm{N} \).
24. Raketový motor vyvine konstantní tahovou sílu \( 100 \, \mathrm{kN} \) a raketa má hmotnost \( 20 \) tun (\( 20\,000 \, \mathrm{kg} \)). Určete zrychlení rakety ihned po startu a dráhu, kterou urazí za \( 10 \) sekund.
Řešení příkladu:
Údaje: tahová síla \( F = 100\,000 \, \mathrm{N} \), hmotnost \( m = 20\,000 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \), čas \( t = 10 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet dráhy za \( 10 \) sekund:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 5 \cdot 10^2 = 0{,}5 \cdot 5 \cdot 100 = 250 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Raketě vzniká zrychlení \( 5 \, \mathrm{m/s^2} \) a za \( 10 \) sekund urazí dráhu \( 250 \, \mathrm{m} \).
25. Na vodorovné dráze je umístěn vozík o hmotnosti \( 20 \, \mathrm{kg} \). Na něj působí stálá síla \( 50 \, \mathrm{N} \) pod úhlem \( 30^\circ \) k vodorovné rovině. Koeficient tření mezi vozíkem a dráhou je \( 0{,}1 \). Určete zrychlení vozíku a práci vykonanou touto silou, pokud vozík urazí dráhu \( 5 \, \mathrm{m} \).
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost vozíku \( m = 20 \, \mathrm{kg} \), síla \( F = 50 \, \mathrm{N} \), úhel \( \alpha = 30^\circ \), koeficient tření \( \mu = 0{,}1 \), dráha \( s = 5 \, \mathrm{m} \).
1. Rozklad síly na složky ve směru vodorovném a svislém:
\[
F_x = F \cos \alpha = 50 \cdot \cos 30^\circ = 50 \cdot \frac{\sqrt{3}}{2} \approx 43{,}3 \, \mathrm{N},
\]
\[
F_y = F \sin \alpha = 50 \cdot \sin 30^\circ = 50 \cdot \frac{1}{2} = 25 \, \mathrm{N}.
\]
2. Výpočet tíhové síly:
\[
F_g = m g = 20 \cdot 9{,}81 = 196{,}2 \, \mathrm{N}.
\]
3. Výpočet normálové síly:
Normálová síla je síla, kterou působí podložka na těleso:
\[
N = F_g – F_y = 196{,}2 – 25 = 171{,}2 \, \mathrm{N}.
\]
5. Výpočet výsledné síly ve směru pohybu:
\[
F_{\text{vysl}} = F_x – F_{\text{tření}} = 43{,}3 – 17{,}12 = 26{,}18 \, \mathrm{N}.
\]
6. Výpočet zrychlení vozíku pomocí Newtonova druhého zákona:
\[
a = \frac{F_{\text{vysl}}}{m} = \frac{26{,}18}{20} = 1{,}309 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
7. Výpočet práce vykonané silou \( F \) na dráze \( s \):
Práce je skalární součin síly a posunu, síla působí pod úhlem \( 30^\circ \) k posunu,
\[
W = F s \cos \alpha = 50 \cdot 5 \cdot \cos 30^\circ = 250 \cdot \frac{\sqrt{3}}{2} \approx 216{,}5 \, \mathrm{J}.
\]
Závěr: Síla ve směru pohybu je po odečtení tření \( 26{,}18 \, \mathrm{N} \), což způsobí zrychlení vozíku \( 1{,}309 \, \mathrm{m/s^2} \). Práce vykonaná touto silou na vzdálenosti \( 5 \, \mathrm{m} \) je přibližně \( 216{,}5 \, \mathrm{J} \).
26. Na kladce je zavěšeno závaží o hmotnosti \( 15 \, \mathrm{kg} \), které je taženo dolů gravitační silou. Kladka je spojena s vozíkem o hmotnosti \( 10 \, \mathrm{kg} \), který se pohybuje po nakloněné rovině se sklonem \( 25^\circ \) a koeficientem tření \( 0{,}15 \). Určete zrychlení systému a napětí lana, pokud systém se pohybuje tak, že závaží klesá dolů.
Pro závaží \( m_1 \) působí tíhová síla dolů:
\[
F_{g1} = m_1 g = 15 \cdot 9{,}81 = 147{,}15 \, \mathrm{N}.
\]
Pro vozík na nakloněné rovině působí tíhová síla, kterou lze rozložit na složky:
\[
F_{g2 \parallel} = m_2 g \sin \theta = 10 \cdot 9{,}81 \cdot \sin 25^\circ = 10 \cdot 9{,}81 \cdot 0{,}4226 = 41{,}45 \, \mathrm{N},
\]
\[
F_{g2 \perp} = m_2 g \cos \theta = 10 \cdot 9{,}81 \cdot \cos 25^\circ = 10 \cdot 9{,}81 \cdot 0{,}9063 = 88{,}9 \, \mathrm{N}.
\]
Výpočet třecí síly působící proti pohybu vozíku:
\[
F_{\text{tření}} = \mu F_{g2 \perp} = 0{,}15 \cdot 88{,}9 = 13{,}33 \, \mathrm{N}.
\]
Napětí lana označíme jako \( T \) a zrychlení systému jako \( a \).
Newtonovy rovnice pro části systému:
Pro závaží (směr dolů kladný):
\[
m_1 g – T = m_1 a.
\]
Pro vozík na nakloněné rovině (směr nahoru po rovině kladný, zrychlení opačného směru):
\[
T – F_{g2 \parallel} – F_{\text{tření}} = m_2 a.
\]
Sečteme rovnice pro odstranění \( T \):
\[
m_1 g – T + T – F_{g2 \parallel} – F_{\text{tření}} = m_1 a + m_2 a,
\]
\[
m_1 g – F_{g2 \parallel} – F_{\text{tření}} = (m_1 + m_2) a.
\]
Dosadíme hodnoty:
\[
147{,}15 – 41{,}45 – 13{,}33 = (15 + 10) a,
\]
\[
92{,}37 = 25 a,
\]
\[
a = \frac{92{,}37}{25} = 3{,}695 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
Výpočet napětí lana:
\[
T = m_1 g – m_1 a = 15 \cdot 9{,}81 – 15 \cdot 3{,}695 = 147{,}15 – 55{,}43 = 91{,}72 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Systém má zrychlení přibližně \( 3{,}695 \, \mathrm{m/s^2} \) a napětí lana je \( 91{,}72 \, \mathrm{N} \).
27. Hráč hodí míč vodorovně rychlostí \( 15 \, \mathrm{m/s} \) z výšky \( 1,5 \, \mathrm{m} \) nad zemí. Určete, jak daleko od hráče míč dopadne, pokud zanedbáme odpor vzduchu.
Řešení příkladu:
Údaje: počáteční rychlost vodorovná \( v_x = 15 \, \mathrm{m/s} \), počáteční výška \( h = 1,5 \, \mathrm{m} \), gravitační zrychlení \( g = 9,81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Protože se míč pohybuje vodorovně, jeho vertikální počáteční rychlost \( v_{y0} = 0 \).
1. Výpočet doby pádu \( t \) z výšky \( h \):
Pohyb ve vertikálním směru je volný pád, proto platí:
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \quad \Rightarrow \quad t = \sqrt{\frac{2h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 1,5}{9,81}} = \sqrt{0,306} \approx 0,553 \, \mathrm{s}.
\]
2. Výpočet vodorovné vzdálenosti \( s \), kterou míč urazí za tuto dobu:
Jelikož rychlost ve vodorovném směru je konstantní (zanedbáváme odpor vzduchu), platí:
\[
s = v_x t = 15 \cdot 0,553 = 8,29 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Míč dopadne přibližně \( 8,29 \, \mathrm{m} \) od hráče.
28. Auto o hmotnosti \( 1200 \, \mathrm{kg} \) jede zrychleně rovnoměrně z \( 0 \) na \( 20 \, \mathrm{m/s} \) za \( 8 \, \mathrm{s} \). Určete průměrnou sílu působící na auto a práci vykonanou touto silou během zrychlení.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1200 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), konečná rychlost \( v = 20 \, \mathrm{m/s} \), doba \( t = 8 \, \mathrm{s} \).
1. Výpočet zrychlení:
Rovnoměrné zrychlení znamená, že
\[
a = \frac{v – v_0}{t} = \frac{20 – 0}{8} = 2,5 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet výsledné síly podle Newtonova druhého zákona:
\[
F = ma = 1200 \cdot 2,5 = 3000 \, \mathrm{N}.
\]
3. Výpočet dráhy během zrychlení:
Použijeme vztah pro dráhu při rovnoměrném zrychlení z klidu:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 2,5 \cdot 8^2 = 1,25 \cdot 64 = 80 \, \mathrm{m}.
\]
4. Výpočet vykonané práce:
Práce je síla krát dráha,
\[
W = F s = 3000 \cdot 80 = 240\,000 \, \mathrm{J} = 240 \, \mathrm{kJ}.
\]
Celkový závěr: Průměrná síla působící na auto během zrychlení je \( 3000 \, \mathrm{N} \), auto ujede \( 80 \, \mathrm{m} \) a práce vykonaná touto silou je \( 240 \, \mathrm{kJ} \).
29. Kulička je vržena šikmo vzhůru pod úhlem \( 45^\circ \) s počáteční rychlostí \( 20 \, \mathrm{m/s} \). Určete maximální výšku, dobu letu a vodorovný dolet kuličky.
2. Výpočet maximální výšky:
V maximální výšce je svislá rychlost nulová, proto platí
\[
0 = v_{0y}^2 – 2 g h_{\text{max}} \quad \Rightarrow \quad h_{\text{max}} = \frac{v_{0y}^2}{2g} = \frac{14,14^2}{2 \cdot 9,81} = \frac{200}{19,62} \approx 10,2 \, \mathrm{m}.
\]
3. Výpočet doby letu:
Celková doba letu je dvojnásobek času výstupu do maximální výšky,
\[
t_{\text{vzestup}} = \frac{v_{0y}}{g} = \frac{14,14}{9,81} \approx 1,44 \, \mathrm{s},
\]
\[
t_{\text{celkem}} = 2 t_{\text{vzestup}} = 2,88 \, \mathrm{s}.
\]
4. Výpočet doletu (vodorovné vzdálenosti):
Jelikož vodorovná složka rychlosti je konstantní,
\[
s = v_{0x} t_{\text{celkem}} = 14,14 \cdot 2,88 = 40,7 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Maximální výška kuličky je \( 10,2 \, \mathrm{m} \), doba letu je \( 2,88 \, \mathrm{s} \) a vodorovný dolet je \( 40,7 \, \mathrm{m} \).
30. Blok o hmotnosti \( 5 \, \mathrm{kg} \) je tažen po vodorovné ploše silou \( 30 \, \mathrm{N} \) pod úhlem \( 60^\circ \) vzhůru. Koeficient tření je \( 0{,}2 \). Určete velikost zrychlení bloku a sílu, kterou musí vyvinout lano.
Závěr: Velikost zrychlení bloku je \( 2{,}078 \, \mathrm{m/s^2} \) a síla v lanu je \( 30 \, \mathrm{N} \).
31. Hmotný bod o hmotnosti \( 3 \, \mathrm{kg} \) je zavěšen na pružině s tuhostí \( 200 \, \mathrm{N/m} \). Pružina je natažena o \( 0{,}1 \, \mathrm{m} \) a poté uvolněna. Určete maximální rychlost bodu a maximální kinetickou energii během kmitání, zanedbejte odpor.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 3 \, \mathrm{kg} \), tuhost pružiny \( k = 200 \, \mathrm{N/m} \), natažení \( x = 0{,}1 \, \mathrm{m} \).
1. Výpočet potenciální energie pružiny při natažení:
\[
E_p = \frac{1}{2} k x^2 = \frac{1}{2} \cdot 200 \cdot (0{,}1)^2 = 100 \cdot 0{,}01 = 1 \, \mathrm{J}.
\]
2. Protože se jedná o harmonický pohyb bez ztrát, maximální kinetická energie bude rovna maximální potenciální energii:
\[
E_k^{\max} = E_p = 1 \, \mathrm{J}.
\]
3. Výpočet maximální rychlosti pomocí kinetické energie:
\[
E_k = \frac{1}{2} m v_{\max}^2 \Rightarrow v_{\max} = \sqrt{\frac{2 E_k}{m}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 1}{3}} = \sqrt{\frac{2}{3}} \approx 0{,}816 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Maximální rychlost hmotného bodu je \( 0{,}816 \, \mathrm{m/s} \) a maximální kinetická energie je \( 1 \, \mathrm{J} \).
32. Nákladní vůz o hmotnosti \( 3000 \, \mathrm{kg} \) stoupá do kopce se sklonem \( 10^\circ \). Koeficient tření mezi pneumatikami a vozovkou je \( 0{,}5 \). Určete, jakou minimální sílu musí motor vyvinout, aby vůz stoupal rovnoměrně rychlostí \( 5 \, \mathrm{m/s} \).
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 3000 \, \mathrm{kg} \), úhel \( \theta = 10^\circ \), koeficient tření \( \mu = 0{,}5 \), rychlost \( v = 5 \, \mathrm{m/s} \) (rovnoměrná).
1. Výpočet síly tíhové složky ve směru nakloněné roviny:
\[
F_g = m g = 3000 \cdot 9{,}81 = 29\,430 \, \mathrm{N},
\]
\[
F_{g\parallel} = F_g \sin \theta = 29\,430 \cdot \sin 10^\circ = 29\,430 \cdot 0{,}1736 = 5\,109 \, \mathrm{N}.
\]
4. Síla motoru musí vyrovnat skluznou složku tíhové síly i tření, protože rychlost je konstantní (nulové zrychlení):
\[
F_{\mathrm{motor}} = F_{g\parallel} + F_{\mathrm{tření}} = 5\,109 + 14\,486 = 19\,595 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Motor musí vyvinout sílu minimálně \( 19\,595 \, \mathrm{N} \), aby vůz stoupal rovnoměrně rychlostí \( 5 \, \mathrm{m/s} \).
33. Vlak o hmotnosti \( 800 \) tun zrychluje z klidu na rychlost \( 72 \, \mathrm{km/h} \) za \( 2 \) minuty. Určete průměrnou sílu trakce a práci vykonanou trakční silou.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 800\,000 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), konečná rychlost \( v = 72 \, \mathrm{km/h} \), doba \( t = 120 \, \mathrm{s} \).
1. Převod rychlosti na m/s:
\[
v = 72 \, \mathrm{km/h} = \frac{72 \cdot 1000}{3600} = 20 \, \mathrm{m/s}.
\]
3. Výpočet průměrné trakční síly pomocí Newtonova zákona:
\[
F = m a = 800\,000 \cdot 0,1667 = 133\,333 \, \mathrm{N}.
\]
4. Výpočet vykonané práce trakční silou:
Práce je rovna změně kinetické energie,
\[
W = \Delta E_k = \frac{1}{2} m v^2 – \frac{1}{2} m v_0^2 = \frac{1}{2} \cdot 800\,000 \cdot 20^2 – 0 = 0,5 \cdot 800\,000 \cdot 400 = 160\,000\,000 \, \mathrm{J}.
\]
Závěr: Průměrná trakční síla je \( 133\,333 \, \mathrm{N} \) a vykonaná práce trakční silou je \( 160 \, \mathrm{MJ} \).
34. Koule o hmotnosti \( 0,5 \, \mathrm{kg} \) je vržena svisle vzhůru rychlostí \( 15 \, \mathrm{m/s} \). Určete maximální výšku, kterou dosáhne, dobu výstupu a dobu celého letu, zanedbejte odpor vzduchu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 0,5 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 15 \, \mathrm{m/s} \), gravitační zrychlení \( g = 9,81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet maximální výšky:
Na maximální výšce je rychlost rovna nule,
\[
v^2 = v_0^2 – 2 g h \Rightarrow 0 = 15^2 – 2 \cdot 9,81 \cdot h,
\]
\[
h = \frac{15^2}{2 \cdot 9,81} = \frac{225}{19,62} \approx 11,47 \, \mathrm{m}.
\]
3. Celková doba letu je dvojnásobek doby výstupu:
\[
t_{\text{celkem}} = 2 t_{\text{vzestup}} = 3,06 \, \mathrm{s}.
\]
Závěr: Maximální výška je přibližně \( 11,47 \, \mathrm{m} \), doba výstupu \( 1,53 \, \mathrm{s} \) a celková doba letu \( 3,06 \, \mathrm{s} \).
35. Auto o hmotnosti \( 1200 \, \mathrm{kg} \) zrychlí z klidu na \( 30 \, \mathrm{m/s} \) během \( 10 \) sekund. Určete průměrnou sílu, kterou motor vyvine, a práci vykonanou motorem.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1200 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), konečná rychlost \( v = 30 \, \mathrm{m/s} \), doba \( t = 10 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet průměrné síly:
\[
F = m a = 1200 \cdot 3 = 3600 \, \mathrm{N}.
\]
3. Výpočet vykonané práce:
Práce je rovna změně kinetické energie,
\[
W = \frac{1}{2} m v^2 – \frac{1}{2} m v_0^2 = \frac{1}{2} \cdot 1200 \cdot 30^2 = 600 \cdot 900 = 540\,000 \, \mathrm{J}.
\]
Závěr: Průměrná síla motoru je \( 3600 \, \mathrm{N} \) a vykonaná práce je \( 540 \, \mathrm{kJ} \).
36. Dřevěný blok o hmotnosti \(2\) kg je tažen po vodorovné ploše konstantní silou \(15\) N. Koeficient tření je \(0{,}3\). Určete velikost zrychlení bloku.
Závěr: Velikost zrychlení bloku je \(4{,}557\) m/s².
37. Železný válec o hmotnosti \(50\) kg je spuštěn po nakloněné rovině o délce \(3\) m a výšce \(0{,}5\) m. Určete rychlost válce v dolní části roviny, zanedbejte tření.
1. Výpočet počáteční potenciální energie:
\[
E_p = m g h = 50 \cdot 9{,}81 \cdot 0{,}5 = 245{,}25 \, \mathrm{J}.
\]
2. Při absenci tření se veškerá potenciální energie změní na kinetickou energii:
\[
E_k = \frac{1}{2} m v^2 = E_p \Rightarrow \frac{1}{2} m v^2 = m g h,
\]
\[
v = \sqrt{2 g h} = \sqrt{2 \cdot 9{,}81 \cdot 0{,}5} = \sqrt{9{,}81} = 3{,}13 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Rychlost válce v dolní části roviny je přibližně \(3{,}13\) m/s.
38. Balón o hmotnosti \(100\) kg stoupá vertikálně vzhůru s konstantní rychlostí \(2\) m/s. Určete velikost síly vztlaku, kterou působí vzduch na balón, pokud odpor zanedbáme.
Řešení příkladu:
Údaje: \(m = 100 \, \mathrm{kg}\), rychlost \(v = 2 \, \mathrm{m/s}\), rychlost stoupání je konstantní.
1. Protože rychlost stoupání je konstantní, zrychlení je nulové,
\[
a = 0.
\]
2. Síly působící na balón jsou tíhová síla \(F_g\) dolů a vztlaková síla \(F_v\) nahoru. Jelikož není zrychlení, musí být tyto síly v rovnováze:
\[
F_v = F_g.
\]
3. Výpočet tíhové síly:
\[
F_g = m g = 100 \cdot 9{,}81 = 981 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Velikost vztlakové síly je \(981\) N.
39. Těleso o hmotnosti \(2\) kg je volně spuštěno z výšky \(10\) m. Určete rychlost tělesa těsně před dopadem, zanedbezte odpor vzduchu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 2 \, \mathrm{kg} \), výška \( h = 10 \, \mathrm{m} \), gravitační zrychlení \( g = 9,81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Použijeme zákon zachování mechanické energie. Potenciální energie se změní na kinetickou:
\[
m g h = \frac{1}{2} m v^2 \Rightarrow v = \sqrt{2 g h} = \sqrt{2 \cdot 9,81 \cdot 10} = \sqrt{196,2} \approx 14,0 \, \mathrm{m/s}.
\]
Závěr: Rychlost tělesa před dopadem je přibližně \(14,0\) m/s.
40. Kluzák o hmotnosti \(600\) kg klesá svisle dolů rychlostí \(15\) m/s. Určete kinetickou energii a sílu, kterou působí vzduch na kluzák, pokud víte, že odpor vzduchu je \(2000\) N.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 600 \, \mathrm{kg} \), rychlost \( v = 15 \, \mathrm{m/s} \), odpor vzduchu \( F_{\text{odpor}} = 2000 \, \mathrm{N} \).
2. Síly působící na kluzák jsou tíhová síla \( F_g \), odpor vzduchu \( F_{\text{odpor}} \) a výsledná síla \( F_{\text{vysl}} \).
Předpokládáme klesání s konstantní rychlostí, proto je výsledná síla nulová:
\[
F_g – F_{\text{odpor}} – F_{\text{vztlak}} = 0,
\]
kde \( F_{\text{vztlak}} \) je síla, kterou působí vzduch na kluzák směrem nahoru.
\[
F_{\text{vztlak}} = F_g – F_{\text{odpor}}.
\]
3. Výpočet tíhové síly:
\[
F_g = m g = 600 \cdot 9,81 = 5\,886 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Kinetická energie kluzáku je \(67\,500\) J a síla vzduchu působící na kluzák je \(3\,886\) N směrem proti pohybu.
41. Těleso o hmotnosti \(10\) kg se pohybuje rovnoměrně zrychleně po dráze \(20\) m. Určete zrychlení a čas pohybu, jestliže počáteční rychlost byla nulová a konečná rychlost \(12\) m/s.
Řešení příkladu:
Máme: \( m = 10 \, \mathrm{kg} \), \( s = 20 \, \mathrm{m} \), \( v_0 = 0 \), \( v = 12 \, \mathrm{m/s} \).
1. Výpočet zrychlení \( a \) z rovnice pohybu:
\[
v^2 = v_0^2 + 2 a s \Rightarrow a = \frac{v^2 – v_0^2}{2 s} = \frac{12^2 – 0}{2 \cdot 20} = \frac{144}{40} = 3.6 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet času \( t \):
\[
v = v_0 + a t \Rightarrow t = \frac{v – v_0}{a} = \frac{12}{3.6} = 3.33 \, \mathrm{s}.
\]
42. Auto o hmotnosti \( 800 \, \mathrm{kg} \) zrychluje rovnoměrně z \( 0 \) na \( 25 \, \mathrm{m/s} \) za \( 8 \) sekund. Určete zrychlení, dráhu a sílu působící na auto.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 800 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), konečná rychlost \( v = 25 \, \mathrm{m/s} \), čas \( t = 8 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet dráhy \( s \):
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 3{,}125 \cdot 8^2 = 0{,}5 \cdot 3{,}125 \cdot 64 = 100 \, \mathrm{m}.
\]
3. Výpočet síly \( F \):
\[
F = m a = 800 \cdot 3{,}125 = 2500 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Zrychlení auta je \( 3{,}125 \, \mathrm{m/s^2} \), ujelo dráhu \( 100 \, \mathrm{m} \) a síla působící na auto je \( 2500 \, \mathrm{N} \).
43. Kámen o hmotnosti \( 2 \, \mathrm{kg} \) spadl z výšky \( 10 \, \mathrm{m} \). Určete rychlost dopadu a dobu volného pádu. Zanedbejte odpor vzduchu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 2 \, \mathrm{kg} \), výška \( h = 10 \, \mathrm{m} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet rychlosti dopadu \( v \):
\[
v = \sqrt{2 g h} = \sqrt{2 \cdot 9{,}81 \cdot 10} = \sqrt{196{,}2} \approx 14{,}01 \, \mathrm{m/s}.
\]
2. Výpočet doby pádu \( t \):
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2 h}{g}} = \sqrt{\frac{20}{9{,}81}} \approx 1{,}43 \, \mathrm{s}.
\]
Závěr: Rychlost dopadu kamene je přibližně \( 14{,}01 \, \mathrm{m/s} \) a doba volného pádu je přibližně \( 1{,}43 \, \mathrm{s} \).
44. Kolo má hmotnost \( 15 \, \mathrm{kg} \) a jede rovnoměrně zrychleně po přímce s akcelerací \( 2 \, \mathrm{m/s^2} \). Jaká je síla, kterou kolo působí na vozovku?
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 15 \, \mathrm{kg} \), zrychlení \( a = 2 \, \mathrm{m/s^2} \).
Výpočet síly \( F \):
\[
F = m a = 15 \cdot 2 = 30 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Síla, kterou kolo působí na vozovku, je \( 30 \, \mathrm{N} \).
45. Vlak o hmotnosti \( 1500 \, \mathrm{t} \) se pohybuje rovnoměrně zrychleně. Za \( 10 \) sekund dosáhne rychlosti \( 18 \, \mathrm{m/s} \). Určete zrychlení a sílu, kterou lokomotiva působí na vlak.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1500 \, \mathrm{t} = 1\,500\,000 \, \mathrm{kg} \), konečná rychlost \( v = 18 \, \mathrm{m/s} \), čas \( t = 10 \, \mathrm{s} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
2. Výpočet síly \( F \):
\[
F = m a = 1\,500\,000 \cdot 1{,}8 = 2\,700\,000 \, \mathrm{N}.
\]
Závěr: Zrychlení vlaku je \( 1{,}8 \, \mathrm{m/s^2} \) a síla, kterou lokomotiva působí na vlak, je \( 2\,700\,000 \, \mathrm{N} \).
46. Těleso klouže po nakloněné rovině o délce \( 5 \, \mathrm{m} \) a výšce \( 3 \, \mathrm{m} \) bez tření. Určete zrychlení tělesa a dobu skluzu, pokud začíná z klidu.
Řešení příkladu:
Údaje: délka \( s = 5 \, \mathrm{m} \), výška \( h = 3 \, \mathrm{m} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
2. Výpočet zrychlení \( a \):
\[
a = g \sin \alpha = 9{,}81 \cdot 0{,}6 = 5{,}886 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
3. Výpočet doby skluzu \( t \):
\[
s = \frac{1}{2} a t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2 s}{a}} = \sqrt{\frac{10}{5{,}886}} \approx 1{,}304 \, \mathrm{s}.
\]
Závěr: Zrychlení tělesa je přibližně \( 5{,}886 \, \mathrm{m/s^2} \) a doba skluzu je přibližně \( 1{,}304 \, \mathrm{s} \).
47. Míč je vržen svisle vzhůru rychlostí \( 20 \, \mathrm{m/s} \). Určete maximální výšku, kterou dosáhne, a dobu letu do vrcholu.
Řešení příkladu:
Údaje: počáteční rychlost \( v_0 = 20 \, \mathrm{m/s} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet doby letu do vrcholu \( t \):
\[
v = 0 = v_0 – g t \Rightarrow t = \frac{v_0}{g} = \frac{20}{9{,}81} \approx 2{,}04 \, \mathrm{s}.
\]
2. Výpočet maximální výšky \( h \):
\[
h = v_0 t – \frac{1}{2} g t^2 = 20 \cdot 2{,}04 – 0{,}5 \cdot 9{,}81 \cdot (2{,}04)^2 = 40{,}8 – 20{,}4 = 20{,}4 \, \mathrm{m}.
\]
Závěr: Maximální výška, kterou míč dosáhne, je \( 20{,}4 \, \mathrm{m} \) a doba letu do vrcholu je \( 2{,}04 \, \mathrm{s} \).
48. Těleso je vrženo vodorovně rychlostí \( 15 \, \mathrm{m/s} \) z výšky \( 45 \, \mathrm{m} \). Určete dolet tělesa a dobu pádu.
Řešení příkladu:
Údaje: počáteční rychlost vodorovná \( v_x = 15 \, \mathrm{m/s} \), výška \( h = 45 \, \mathrm{m} \), tíhové zrychlení \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Doba pádu \( t \):
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2 h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 45}{9.81}} \approx 3.03 \, \mathrm{s}.
\]
2. Dolet \( d \):
\[
d = v_x t = 15 \cdot 3.03 = 45.45 \, \mathrm{m}.
\]
49. Kulička o hmotnosti \( 0.5 \, \mathrm{kg} \) klesá ve vodě s konstantní rychlostí \( 0.8 \, \mathrm{m/s} \). Určete velikost odporové síly působící na kuličku.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 0.5 \, \mathrm{kg} \), rychlost konstantní \( v = 0.8 \, \mathrm{m/s} \), tíhové zrychlení \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Protože rychlost je konstantní, výsledná síla je nulová. Odporová síla vyrovnává tíhovou sílu:
\[
F_\text{odpor} = m g = 0.5 \cdot 9.81 = 4.905 \, \mathrm{N}.
\]
50. Auto o hmotnosti \( 1200 \, \mathrm{kg} \) jede rovnoměrně zrychleně, za \( 5 \, \mathrm{s} \) dosáhne rychlosti \( 20 \, \mathrm{m/s} \). Určete dráhu, kterou auto urazilo.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1200 \, \mathrm{kg} \), \( v = 20 \, \mathrm{m/s} \), \( t = 5 \, \mathrm{s} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
2. Výpočet dráhy:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 4 \cdot 5^2 = 2 \cdot 25 = 50 \, \mathrm{m}.
\]
51. Míček o hmotnosti \( 0.2 \, \mathrm{kg} \) je vystřelen šikmo vzhůru pod úhlem \( 45^\circ \) k vodorovné rovině počáteční rychlostí \( 20 \, \mathrm{m/s} \). Určete čas, po který míček zůstane ve vzduchu, maximální výšku a vzdálenost od místa vystřelení, kde míček dopadne. Zanedbejte odpor vzduchu.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost míčku \( m = 0.2 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 20 \, \mathrm{m/s} \), úhel vystřelení \( \alpha = 45^\circ \), tíhové zrychlení \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Míček stoupá do maximální výšky, kde svislá rychlost je nulová. Čas výstupu do vrcholu \( t_1 \) spočítáme z rovnice pohybu ve vertikálním směru:
\[
v_y = v_{0y} – g t_1 = 0 \Rightarrow t_1 = \frac{v_{0y}}{g} = \frac{14.14}{9.81} \approx 1.44 \, \mathrm{s}.
\]
Celkový čas letu je dvojnásobek této doby, protože dráha sestupu je stejná:
\[
t = 2 t_1 = 2 \cdot 1.44 = 2.88 \, \mathrm{s}.
\]
3. Výpočet maximální výšky:
Maximální výška \( h \) je vzdálenost, kterou míček vystoupá s počáteční vertikální rychlostí \( v_{0y} \) proti zrychlení \( g \):
\[
h = v_{0y} t_1 – \frac{1}{2} g t_1^2 = 14.14 \cdot 1.44 – 0.5 \cdot 9.81 \cdot (1.44)^2.
\]
Nejprve vypočteme jednotlivé členy:
\[
14.14 \cdot 1.44 = 20.37, \quad 0.5 \cdot 9.81 \cdot 2.07 = 10.15.
\]
4. Výpočet vodorovné vzdálenosti do dopadu (dolet):
Vodorovný pohyb je rovnoměrný, rychlost \( v_{0x} \) je konstantní. Celkový čas letu \( t \) známe, takže dolet spočítáme jako:
\[
d = v_{0x} t = 14.14 \cdot 2.88 \approx 40.74 \, \mathrm{m}.
\]
Výsledky: Míček zůstane ve vzduchu přibližně \( 2.88 \, \mathrm{s} \), dosáhne maximální výšky \( 10.22 \, \mathrm{m} \) a dopadne ve vzdálenosti \( 40.74 \, \mathrm{m} \) od místa výstřelu.
52. Vozidlo o hmotnosti \( 1500 \, \mathrm{kg} \) zrychluje rovnoměrně z klidu na rychlost \( 27 \, \mathrm{m/s} \) za \( 9 \, \mathrm{s} \). Určete hodnotu zrychlení, dráhu, kterou vozidlo urazilo, a práci vykonanou motorem během tohoto zrychlení.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 1500 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), konečná rychlost \( v = 27 \, \mathrm{m/s} \), doba zrychlení \( t = 9 \, \mathrm{s} \).
2. Výpočet dráhy \( s \):
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 3 \cdot 9^2 = 0{,}5 \cdot 3 \cdot 81 = 121{,}5 \, \mathrm{m}.
\]
3. Výpočet vykonané práce:
Práce vykonaná motorem je rovna změně kinetické energie vozidla:
\[
W = \Delta E_k = \frac{1}{2} m v^2 – \frac{1}{2} m v_0^2 = \frac{1}{2} \cdot 1500 \cdot 27^2 – 0 = 750 \cdot 729 = 546\,750 \, \mathrm{J}.
\]
Výsledky: Vozidlo má zrychlení \( 3 \, \mathrm{m/s^2} \), urazí dráhu \( 121{,}5 \, \mathrm{m} \) a motor vykoná práci \( 546\,750 \, \mathrm{J} \).
53. Těleso o hmotnosti \( 5 \, \mathrm{kg} \) je taženo po vodorovné dráze silou \( 40 \, \mathrm{N} \), zatímco působí třecí síla o velikosti \( 10 \, \mathrm{N} \). Určete zrychlení tělesa a práci vykonanou tažnou silou za dobu \( 4 \, \mathrm{s} \), během které se těleso pohybuje rovnoměrně zrychleně z klidu.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 5 \, \mathrm{kg} \), tažná síla \( F_t = 40 \, \mathrm{N} \), třecí síla \( F_f = 10 \, \mathrm{N} \), doba \( t = 4 \, \mathrm{s} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
1. Výpočet výsledné síly působící na těleso:
Výsledná síla je rozdíl tažné síly a třecí síly:
\[
F_\mathrm{res} = F_t – F_f = 40 – 10 = 30 \, \mathrm{N}.
\]
2. Výpočet zrychlení tělesa \( a \):
\[
a = \frac{F_\mathrm{res}}{m} = \frac{30}{5} = 6 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
3. Výpočet rychlosti po \( 4 \) sekundách:
\[
v = v_0 + a t = 0 + 6 \cdot 4 = 24 \, \mathrm{m/s}.
\]
4. Výpočet dráhy \( s \) během těchto \( 4 \) sekund:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + 0{,}5 \cdot 6 \cdot 16 = 48 \, \mathrm{m}.
\]
5. Výpočet práce vykonané tažnou silou:
Práce \( W \) je síla krát dráha ve směru síly. Tažná síla má hodnotu \( 40 \, \mathrm{N} \) a působí po dráze \( 48 \, \mathrm{m} \):
\[
W = F_t \cdot s = 40 \cdot 48 = 1920 \, \mathrm{J}.
\]
Výsledky: Zrychlení tělesa je \( 6 \, \mathrm{m/s^2} \), během \( 4 \) sekund dosáhne rychlosti \( 24 \, \mathrm{m/s} \) a tažná síla vykoná práci \( 1920 \, \mathrm{J} \).
54. Zatěžovací stroj zvedá břemeno o hmotnosti \( 200 \, \mathrm{kg} \) rychlostí \( 0{,}5 \, \mathrm{m/s} \). Určete velikost síly, kterou musí stroj působit, a výkon stroje.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 200 \, \mathrm{kg} \), rychlost zdvihu \( v = 0{,}5 \, \mathrm{m/s} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet tíhové síly, kterou působí břemeno:
\[
F_g = m g = 200 \cdot 9{,}81 = 1962 \, \mathrm{N}.
\]
2. Jelikož stroj zdvihá břemeno konstantní rychlostí, síla stroje musí být rovna tíhové síle:
\[
F = F_g = 1962 \, \mathrm{N}.
\]
3. Výpočet výkonu stroje:
Výkon je práce vykonaná za jednotku času, nebo také součin síly a rychlosti v směru síly:
\[
P = F v = 1962 \cdot 0{,}5 = 981 \, \mathrm{W}.
\]
Výsledky: Stroj musí působit silou \( 1962 \, \mathrm{N} \) a jeho výkon je \( 981 \, \mathrm{W} \).
55. Auto o hmotnosti \( 1200 \, \mathrm{kg} \) sjíždí z kopce dlouhého \( 100 \, \mathrm{m} \) pod úhlem \( 10^\circ \) svislé výšky bez brzdění. Určete, jakou rychlost má auto na konci kopce, pokud na začátku bylo v klidu, a jaká je změna jeho kinetické energie.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 1200 \, \mathrm{kg} \), délka kopce \( s = 100 \, \mathrm{m} \), úhel svahu \( \alpha = 10^\circ \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet výšky kopce:
Výška \( h \) je vertikální složka délky kopce:
\[
h = s \sin \alpha = 100 \cdot \sin 10^\circ \approx 100 \cdot 0{,}1745 = 17{,}45 \, \mathrm{m}.
\]
2. Výpočet potenciální energie na začátku a kinetické energie na konci:
Na začátku je potenciální energie:
\[
E_p = m g h = 1200 \cdot 9{,}81 \cdot 17{,}45 \approx 205\,442 \, \mathrm{J}.
\]
Na začátku není kinetická energie, protože \( v_0 = 0 \).
Pokud nedochází ke ztrátám energie (tření, odpor), potenciální energie se přemění na kinetickou:
\[
E_k = E_p = \frac{1}{2} m v^2.
\]
Odtud:
\[
v = \sqrt{\frac{2 E_k}{m}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 205\,442}{1200}} = \sqrt{342{,}4} \approx 18{,}5 \, \mathrm{m/s}.
\]
3. Změna kinetické energie je rovna získané kinetické energii:
\[
\Delta E_k = E_k – 0 = 205\,442 \, \mathrm{J}.
\]
Výsledky: Auto dosáhne rychlosti přibližně \( 18{,}5 \, \mathrm{m/s} \) a jeho kinetická energie se zvýší o \( 205\,442 \, \mathrm{J} \).
56. Sáně táhne síla o velikosti \( 50 \, \mathrm{N} \) po vodorovné dráze s třením, které působí silou \( 20 \, \mathrm{N} \). Určete zrychlení saní, jestliže jejich hmotnost je \( 40 \, \mathrm{kg} \). Jakou práci vykoná tahová síla za \( 10 \, \mathrm{s} \), pokud se sáně zrychlují z klidu?
Řešení příkladu:
Údaje: tahová síla \( F_t = 50 \, \mathrm{N} \), třecí síla \( F_f = 20 \, \mathrm{N} \), hmotnost saní \( m = 40 \, \mathrm{kg} \), čas \( t = 10 \, \mathrm{s} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
3. Výpočet rychlosti po \( 10 \, \mathrm{s} \):
\[
v = v_0 + a t = 0 + 0{,}75 \cdot 10 = 7{,}5 \, \mathrm{m/s}.
\]
4. Výpočet dráhy, kterou sáně urazí za \( 10 \, \mathrm{s} \):
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 = 0 + \frac{1}{2} \cdot 0{,}75 \cdot 10^2 = 37{,}5 \, \mathrm{m}.
\]
5. Výpočet práce vykonané tahovou silou:
\[
W = F_t \cdot s = 50 \cdot 37{,}5 = 1875 \, \mathrm{J}.
\]
Závěr: Zrychlení saní je \( 0{,}75 \, \mathrm{m/s^2} \), po \( 10 \, \mathrm{s} \) dosáhnou rychlosti \( 7{,}5 \, \mathrm{m/s} \) a tahová síla vykoná práci \( 1875 \, \mathrm{J} \).
57. Kulička o hmotnosti \( 0{,}1 \, \mathrm{kg} \) klesá volným pádem ze stálé výšky \( 5 \, \mathrm{m} \). Určete rychlost kuličky v okamžiku dopadu a práci, kterou vykonala tíhová síla během pádu.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 0{,}1 \, \mathrm{kg} \), výška \( h = 5 \, \mathrm{m} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \).
1. Výpočet rychlosti při dopadu pomocí zákona zachování energie:
Potenciální energie na začátku:
\[
E_p = m g h = 0{,}1 \cdot 9{,}81 \cdot 5 = 4{,}905 \, \mathrm{J}.
\]
Kinetická energie při dopadu:
\[
E_k = \frac{1}{2} m v^2.
\]
Platí \( E_p = E_k \), tedy
\[
\frac{1}{2} m v^2 = m g h \Rightarrow v = \sqrt{2 g h} = \sqrt{2 \cdot 9{,}81 \cdot 5} = \sqrt{98{,}1} \approx 9{,}9 \, \mathrm{m/s}.
\]
2. Výpočet práce vykonané tíhovou silou během pádu:
Práce se rovná změně potenciální energie, tedy
\[
W = E_p = 4{,}905 \, \mathrm{J}.
\]
Závěr: Rychlost kuličky při dopadu je přibližně \( 9{,}9 \, \mathrm{m/s} \) a práce tíhové síly je \( 4{,}905 \, \mathrm{J} \).
58. Člověk tlačí vozík po vodorovné podlaze silou \( 80 \, \mathrm{N} \) pod úhlem \( 30^\circ \) vzhledem k vodorovné rovině. Třecí síla působící proti pohybu má velikost \( 25 \, \mathrm{N} \). Určete velikost zrychlení vozíku, pokud má hmotnost \( 60 \, \mathrm{kg} \).
Řešení příkladu:
Údaje: síla \( F = 80 \, \mathrm{N} \), úhel \( \alpha = 30^\circ \), třecí síla \( F_f = 25 \, \mathrm{N} \), hmotnost \( m = 60 \, \mathrm{kg} \), tíhové zrychlení \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Rozklad síly tlačení na vodorovnou a svislou složku:
Závěr: Zrychlení vozíku je přibližně \( 0{,}738 \, \mathrm{m/s^2} \).
59. Vozidlo o hmotnosti \( 1000 \, \mathrm{kg} \) zastaví rovnoměrně z rychlosti \( 20 \, \mathrm{m/s} \) na dráze \( 50 \, \mathrm{m} \). Určete velikost brzdné síly a dobu brzdění.
Řešení příkladu:
Údaje: hmotnost \( m = 1000 \, \mathrm{kg} \), počáteční rychlost \( v_0 = 20 \, \mathrm{m/s} \), konečná rychlost \( v = 0 \), dráha brzdění \( s = 50 \, \mathrm{m} \).
1. Výpočet zrychlení pomocí rovnice pohybu bez času:
\[
v^2 = v_0^2 + 2 a s \quad \Rightarrow \quad 0 = 20^2 + 2 a \cdot 50.
\]
Z toho plyne:
\[
0 = 400 + 100 a \quad \Rightarrow \quad a = -\frac{400}{100} = -4 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet brzdné síly:
\[
F = m a = 1000 \cdot (-4) = -4000 \, \mathrm{N}.
\]
Znaménko minus ukazuje, že síla působí proti směru pohybu.
3. Výpočet doby brzdění:
\[
v = v_0 + a t \quad \Rightarrow \quad 0 = 20 – 4 t \quad \Rightarrow \quad t = \frac{20}{4} = 5 \, \mathrm{s}.
\]
Výsledek: Brzdná síla má velikost \( 4000 \, \mathrm{N} \) a doba brzdění je \( 5 \, \mathrm{s} \).
60. Kulička je vystřelena vodorovně z výšky \( 45 \, \mathrm{m} \) rychlostí \( 15 \, \mathrm{m/s} \). Určete, jak daleko od paty svislé stěny dopadne kulička a jak dlouho bude ve vzduchu. Odpor vzduchu neuvažujte.
Řešení příkladu:
Údaje: výška \( h = 45 \, \mathrm{m} \), počáteční vodorovná rychlost \( v_x = 15 \, \mathrm{m/s} \), tíhové zrychlení \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet doby pádu:
Volný pád ve svislém směru začíná z klidu, takže platí:
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \quad \Rightarrow \quad t = \sqrt{\frac{2 h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 45}{9.81}} = \sqrt{9.17} \approx 3.03 \, \mathrm{s}.
\]
2. Výpočet vodorovné vzdálenosti:
Kulička se ve vodorovném směru pohybuje rovnoměrně přímočaře:
\[
s = v_x t = 15 \cdot 3.03 = 45.45 \, \mathrm{m}.
\]
Výsledek: Kulička bude ve vzduchu přibližně \( 3.03 \, \mathrm{s} \) a dopadne ve vzdálenosti \( 45.45 \, \mathrm{m} \) od paty stěny.
61. Raketa se pohybuje z klidu přímo vzhůru se zrychlením \( 5 \, \mathrm{m/s^2} \) po dobu \( 20 \, \mathrm{s} \). Potom motor zhasne a raketa stoupá ještě určitý čas, dokud se nezastaví. Určete maximální výšku, kterou raketa dosáhne, a celkový čas letu.
Údaje: počáteční rychlost \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \), zrychlení během chodu motoru \( a = 5 \, \mathrm{m/s^2} \), doba chodu motoru \( t_1 = 20 \, \mathrm{s} \), gravitační zrychlení \( g = 9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet rychlosti na konci chodu motoru:
\[
v_1 = v_0 + a t_1 = 0 + 5 \cdot 20 = 100 \, \mathrm{m/s}.
\]
Po zhasnutí motoru působí jen gravitace, raketa se pohybuje vzhůru se začáteční rychlostí \( v_1 = 100 \, \mathrm{m/s} \) a zrychlením \( a = -g = -9.81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Čas, za který raketa dosáhne nulové rychlosti (maximální výšky), je
\[
0 = v_1 – g t_2 \quad \Rightarrow \quad t_2 = \frac{v_1}{g} = \frac{100}{9.81} \approx 10.19 \, \mathrm{s}.
\]
4. Výpočet výšky zdvihu po vypnutí motoru:
\[
s_2 = v_1 t_2 – \frac{1}{2} g t_2^2 = 100 \cdot 10.19 – \frac{1}{2} \cdot 9.81 \cdot (10.19)^2.
\]
5. Celková maximální výška:
\[
s = s_1 + s_2 = 1000 + 509.2 = 1509.2 \, \mathrm{m}.
\]
6. Celkový čas letu do maximální výšky:
\[
t = t_1 + t_2 = 20 + 10.19 = 30.19 \, \mathrm{s}.
\]
Výsledek: Raketa dosáhne maximální výšky přibližně \( 1509.2 \, \mathrm{m} \) a celkový čas letu do této výšky je přibližně \( 30.19 \, \mathrm{s} \). Od momentu zastavení začne pád zpět k zemi, což není součástí zadání.
62. Autíčko sa pohybuje rovnomerne zrýchlene po rovine, pričom prejde \(100\) metrov za \(5\) sekúnd z pokoja. Určte zrýchlenie autíčka a jeho konečnú rýchlosť po prejdení tejto vzdialenosti.
Údaje: počiatočná rýchlosť \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \), dráha \( s = 100 \, \mathrm{m} \), čas \( t = 5 \, \mathrm{s} \).
1. Použijeme rovnicu pre rovnomerne zrýchlený pohyb z pokoja:
\[
s = v_0 t + \frac{1}{2} a t^2 \Rightarrow 100 = 0 + \frac{1}{2} a \cdot 25 \Rightarrow 100 = \frac{25}{2} a.
\]
3. Výpočet konečnej rýchlosti:
\[
v = v_0 + a t = 0 + 8 \cdot 5 = 40 \, \mathrm{m/s}.
\]
Výsledky: Zrýchlenie autíčka je \(8\) m/s² a konečná rýchlosť po prejdení \(100\) m je \(40\) m/s.
63. Lano, ktorým ťaháme teliesko o hmotnosti \(50\) kg po vodorovnej rovine bez trenia, je napnuté silou \(200\) N pod uhlom \(30^\circ\) nad horizontálu. Určte zrýchlenie telieska.
Údaje: hmotnosť \( m = 50 \, \mathrm{kg} \), sila \( F = 200 \, \mathrm{N} \), uhol \( \alpha = 30^\circ \), trenie zanedbáme, gravitačné zrýchlenie \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
Normálová sila je reakcia podložky na základe hmotnosti a vertikálnej zložky sily:
\[
N = mg – F_y = 50 \cdot 9{,}81 – 100 = 490{,}5 – 100 = 390{,}5 \, \mathrm{N}.
\]
3. Výpočet zrýchlenia:
Podľa druhého Newtonovho zákona platí
\[
a = \frac{F_x}{m} = \frac{173{,}2}{50} = 3{,}464 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
Zrýchlenie telieska je približne \(3{,}46\) m/s².
64. Sánky sa kĺžu bez trenia po naklonenej rovine dlhé \(10\) m, ktorá zviera s vodorovnou rovinou uhol \(25^\circ\). Aká je ich rýchlosť na konci dráhy, ak vyrazili z pokoja?
Údaje: dĺžka dráhy \( s = 10 \, \mathrm{m} \), uhol sklonu \( \alpha = 25^\circ \), počiatočná rýchlosť \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \), gravitačné zrýchlenie \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet zrýchlenia na naklonenej rovine:
\[
a = g \sin \alpha = 9{,}81 \cdot \sin 25^\circ = 9{,}81 \cdot 0{,}4226 \approx 4{,}146 \, \mathrm{m/s^2}.
\]
2. Výpočet rýchlosti na konci dráhy:
Použijeme rovnicu rovnomerne zrýchleného pohybu bez počiatočnej rýchlosti:
\[
v^2 = v_0^2 + 2 a s = 0 + 2 \cdot 4{,}146 \cdot 10 = 82{,}92.
\]
\[
v = \sqrt{82{,}92} \approx 9{,}11 \, \mathrm{m/s}.
\]
Sánky dosiahnu na konci dráhy rýchlosť približne \(9{,}11\) m/s.
65. Kluk hodí loptu vodorovne z výšky \(20\) m rýchlosťou \(10\) m/s. Určte dobu letu a vzdialenosť od miesta hodenia, kde lopta dopadne na zem. Odpor vzduchu neuvažujte.
Údaje: výška \( h = 20 \, \mathrm{m} \), horizontálna rýchlosť \( v_x = 10 \, \mathrm{m/s} \), gravitačné zrýchlenie \( g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2} \).
1. Výpočet doby pádu:
\[
h = \frac{1}{2} g t^2 \Rightarrow t = \sqrt{\frac{2h}{g}} = \sqrt{\frac{2 \cdot 20}{9{,}81}} = \sqrt{4{,}078} \approx 2{,}02 \, \mathrm{s}.
\]
2. Výpočet horizontálnej vzdialenosti:
\[
s = v_x t = 10 \cdot 2{,}02 = 20{,}2 \, \mathrm{m}.
\]
Lopta dopadne na zem za približne \(2{,}02\) s vo vzdialenosti \(20{,}2\) m od miesta hodenia.
66. Kluk tlačí krabici o hmotnosti \(30 \, \mathrm{kg}\) po vodorovné podlaze se silou \(100 \, \mathrm{N}\) pod úhlem \(45^\circ\). Tření zanedbejte. Určete zrychlení krabice.
Údaje: hmotnost \(m = 30 \, \mathrm{kg}\), síla \(F = 100 \, \mathrm{N}\), úhel \(\alpha = 45^\circ\), bez tření, gravitační zrychlení \(g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2}\).
Zrychlení krabice je přibližně \(2{,}36 \, \mathrm{m/s^2}\).
67. Blok o hmotnosti \(10 \, \mathrm{kg}\) je zavěšen na laně a je vytažen silou \(150 \, \mathrm{N}\) svisle vzhůru. Určete zrychlení bloku. Gravitační zrychlení je \(9{,}81 \, \mathrm{m/s^2}\).
Údaje: hmotnost \(m = 10 \, \mathrm{kg}\), síla \(F = 150 \, \mathrm{N}\), gravitační zrychlení \(g = 9{,}81 \, \mathrm{m/s^2}\).
Blok bude zrychlovat směrem vzhůru se zrychlením \(5{,}19 \, \mathrm{m/s^2}\).
68. Těleso o hmotnosti \(2 \, \mathrm{kg}\) je taženo po vodorovné podložce silou \(15 \, \mathrm{N}\), která svírá s podložkou úhel \(30^\circ\). Koeficient smykového tření mezi tělesem a podložkou je \(0{,}2\). Určete zrychlení tělesa a práci vykonanou silou během posunu o \(10 \, \mathrm{m}\).
\[
W = F \cos \alpha \cdot s = 15 \cdot \cos 30^\circ \cdot 10 = 12{,}99 \cdot 10 = 129{,}9 \, \mathrm{J}.
\]
Těleso má zrychlení přibližně \(5{,}28 \, \mathrm{m/s^2}\) a práce vykonaná silou je přibližně \(129{,}9 \, \mathrm{J}\).
69. Těleso je v klidu zavěšeno na pružině, která se prodlouží o \(5 \, \mathrm{cm}\). Určete tuhost pružiny, jestliže hmotnost tělesa je \(0{,}8 \, \mathrm{kg}\). Jaká bude perioda kmitání, pokud těleso vychýlíme z rovnovážné polohy a pustíme?
Údaje: hmotnost \(m = 0{,}8 \, \mathrm{kg}\), prodloužení pružiny \(\Delta l = 0{,}05 \, \mathrm{m}\).
1. Tuhost pružiny \(k\):
\[
F_g = F_p \Rightarrow mg = k \Delta l \Rightarrow k = \frac{mg}{\Delta l} = \frac{0{,}8 \cdot 9{,}81}{0{,}05} = \frac{7{,}848}{0{,}05} = 156{,}96 \, \mathrm{N/m}.
\]
Tuhost pružiny je přibližně \(156{,}96 \, \mathrm{N/m}\) a perioda kmitání je přibližně \(0{,}448 \, \mathrm{s}\).
70. Vozík o hmotnosti \( 1.5 \, \mathrm{kg} \) je zrychlován na vodorovné rovině tažnou silou \( 10 \, \mathrm{N} \), která působí vodorovně. Po ujetí \( 4 \, \mathrm{m} \) dosáhne vozík rychlosti \( 5 \, \mathrm{m/s} \). Určete velikost třecí síly a práci vykonanou proti tření.
Řešení příkladu:
Údaje: \( m = 1.5 \, \mathrm{kg} \), \( F = 10 \, \mathrm{N} \), \( s = 4 \, \mathrm{m} \), \( v = 5 \, \mathrm{m/s} \), počáteční rychlost \( v_0 = 0 \, \mathrm{m/s} \).
\( s = v \cdot t = 20 \cdot 1500 = 30000 \, \mathrm{m} = 30 \, \mathrm{km} \)
Odpověď: Automobil ujede za \( 25 \) minut dráhu \( 30 \, \mathrm{km} \).
72. Jak velkou silou musíme tlačit sáně o hmotnosti \( 50 \, \mathrm{kg} \) po vodorovné rovině, aby se pohybovaly rovnoměrně, pokud je koeficient smykového tření \( 0.15 \)?
Řešení příkladu:
Protože se sáně pohybují rovnoměrně, tahová síla se rovná síle tření.
Normálová síla \( F_n \) je rovna tíze:
\( F_n = m \cdot g = 50 \cdot 9.81 = 490.5 \, \mathrm{N} \)
Odpověď: Potřebná síla je přibližně \( 73.6 \, \mathrm{N} \).
73. Těleso je zvedáno jeřábem rovnoměrně do výšky \( 10 \, \mathrm{m} \) po dobu \( 20 \, \mathrm{s} \). Jak velký výkon vykonává jeřáb, pokud těleso má hmotnost \( 200 \, \mathrm{kg} \)?
Řešení příkladu:
Vypočítáme práci:
\( W = m \cdot g \cdot h = 200 \cdot 9.81 \cdot 10 = 19620 \, \mathrm{J} \)
\( v = v_0 + a t \Rightarrow t = \frac{v – v_0}{a} = \frac{25 – 5}{5} = 4 \,\text{s} \)
Odpověď: Zrychlení je \( 5 \,\text{m/s}^2 \), doba pohybu je \( 4 \,\text{s} \).
78. Těleso o hmotnosti \( 2 \,\text{kg} \) je taženo po vodorovné rovině silou \( 10 \,\text{N} \), tření zanedbáme. Jaké bude jeho zrychlení a jakou rychlost bude mít po \( 6 \,\text{s} \)?
Řešení příkladu:
Z Newtonova zákona:
\( F = m \cdot a \Rightarrow a = \frac{F}{m} = \frac{10}{2} = 5 \,\text{m/s}^2 \)
Rychlost po \( 6 \,\text{s} \):
\( v = a \cdot t = 5 \cdot 6 = 30 \,\text{m/s} \)
Odpověď: Zrychlení je \( 5 \,\text{m/s}^2 \), rychlost po \( 6 \,\text{s} \) bude \( 30 \,\text{m/s} \).
79. Dělník zvedne náklad o hmotnosti \( 80 \,\text{kg} \) do výšky \( 2{,}5 \,\text{m} \) za \( 5 \,\text{s} \). Jak velkou práci vykoná a jaký je výkon?
\( a = -\frac{625}{600} = -1{,}042\,\text{m/s}^2 \)
Doba brzdění:
\( v = v_0 + at \Rightarrow 0 = 25 – 1{,}042t \Rightarrow t = \frac{25}{1{,}042} \approx 24\,\text{s} \)
Odpověď: Zrychlení bylo \( -1{,}042\,\text{m/s}^2 \) a doba brzdění asi \(24\) sekund.
85. Jakou silou musíme působit na kámen o hmotnosti \(2\,\text{kg}\), abychom jej zvedli do výšky \(5\,\text{m}\) za \(4\) sekundy rovnoměrným pohybem?
Řešení příkladu:
Pohyb je rovnoměrný, tedy \( a = 0 \). Síla musí vyrovnat tíhovou sílu:
\( F = m \cdot g = 2 \cdot 9{,}81 = 19{,}62\,\text{N} \)
Práce:
\( W = F \cdot h = 19{,}62 \cdot 5 = 98{,}1\,\text{J} \)
Výkon:
\( P = \frac{W}{t} = \frac{98{,}1}{4} = 24{,}525\,\text{W} \)
Odpověď: Potřebná síla je \( 19{,}62\,\text{N} \), práce \( 98{,}1\,\text{J} \), výkon \( 24{,}525\,\text{W} \).
86. Kluk táhne sáně silou \(40\) N pod úhlem \(30^\circ\) k vodorovné rovině. Jak velkou práci vykoná, pokud sáně utáhne o \(50\) metrů?
\( s = 12\,\text{m/s} \times 120\,\text{s} = 1440\,\text{m} \)
Výsledek říká, že za dvě minuty urazí těleso vzdálenost \( 1440\,\text{m} \), což je ekvivalent \( 1{,}44 \) kilometru.
Z hlediska fyziky tento výpočet předpokládá, že rychlost zůstává konstantní po celou dobu pohybu, nebereme v úvahu žádné tření ani jiné síly, které by pohyb mohly ovlivnit.
Odpověď: Těleso urazí dráhu \( 1440\,\text{m} \).
92. Těleso bylo zpočátku v klidu a začalo se rovnoměrně zrychlovat zrychlením \( 2\,\text{m/s}^2 \). Jakou rychlost mělo po 9 sekundách?
Řešení příkladu:
Nejprve si ujasníme, že těleso začíná z klidu, tedy počáteční rychlost je:
\( v_0 = 0\,\text{m/s} \)
Pohyb je rovnoměrně zrychlený, což znamená, že zrychlení \( a \) je konstantní. Pro výpočet rychlosti po čase \( t \) použijeme vzorec:
Tento výsledek znamená, že po 9 sekundách bude těleso pohybovat rychlostí \( 18\,\text{m/s} \).
Je důležité podotknout, že tento výpočet předpokládá konstantní zrychlení, bez odporu prostředí, tedy například bez tření nebo odporu vzduchu.
Odpověď: Rychlost tělesa po 9 sekundách je \( 18\,\text{m/s} \).
93. Auto brzdí z rychlosti \( 20\,\text{m/s} \) na \( 0\,\text{m/s} \) se zrychlením \( -4\,\text{m/s}^2 \). Jak dlouho brzdí a jakou urazí dráhu?
Řešení příkladu:
Máme pohyb rovnoměrně zpomalený, kde počáteční rychlost je \( v_0 = 20\,\text{m/s} \), konečná rychlost \( v = 0 \), a zrychlení \( a = -4\,\text{m/s}^2 \) (záporné, protože auto zpomaluje).
Nejprve určíme dobu brzdění pomocí vzorce:
\( v = v_0 + a \cdot t \Rightarrow 0 = 20 + (-4) \cdot t \Rightarrow -4t = -20 \Rightarrow t = \frac{20}{4} = 5\,\text{s} \)
Auto tedy brzdí \( 5\,\text{s} \).
Dále spočítáme dráhu, kterou auto při brzdění ujede. Použijeme vzorec pro dráhu při rovnoměrně zrychleném pohybu:
To znamená, že auto při zabrzdění urazí \( 50\,\text{m} \).
Z fyzikálního hlediska je tento výpočet přesný za předpokladu konstantního zpomalení a zanedbání vlivu dalších sil (například změn tření, aerodynamiky apod.).
Odpověď: Auto brzdí \( 5\,\text{s} \) a urazí dráhu \( 50\,\text{m} \).
94. Výtah se pohybuje rovnoměrně směrem vzhůru rychlostí \( 2\,\text{m/s} \) po dobu \(15\) sekund. O kolik se výtah zvedne?
Řešení příkladu:
Protože se výtah pohybuje rovnoměrnou rychlostí, platí vzorec pro dráhu rovnoměrného pohybu:
\( s = v \cdot t \)
Nejprve si převodíme čas na sekundy, pokud by nebyl zadán v sekundách (v tomto případě je 15 sekund, takže převod není potřeba).
Dosadíme hodnoty:
\( s = 2\,\text{m/s} \times 15\,\text{s} = 30\,\text{m} \)
To znamená, že výtah se během pohybu zvedne o \( 30\,\text{m} \).
Z fyzikálního hlediska je zde zanedbáno zrychlení, protože rychlost je konstantní a žádné další síly (například tření) neovlivňují pohyb.
Odpověď: Výtah se zvedne o \( 30\,\text{m} \).
95. Těleso o hmotnosti \(0,5\) kg padá volným pádem z výšky \(10\) m. Jaká bude jeho rychlost těsně před dopadem a jaká bude jeho kinetická energie?
Řešení příkladu:
Těleso padá volným pádem, tedy je ovlivněno pouze gravitační silou (zanedbáváme odpor vzduchu).
Pro výpočet rychlosti těsně před dopadem použijeme vzorec z kinematiky:
\( v = \sqrt{2 g h} \)
Kde \( g = 9{,}81\,\text{m/s}^2 \) je gravitační zrychlení a \( h = 10\,\text{m} \) výška.
To znamená, že kinetická energie tělesa těsně před dopadem je \(49\) joulů.
Tento výpočet předpokládá, že veškerá potenciální energie se přeměnila na kinetickou (bez ztrát).
Odpověď: Rychlost těsně před dopadem je přibližně \(14\,\text{m/s}\), kinetická energie je \(49\,\text{J}\).
96. Vozidlo o hmotnosti \(1200\) kg sa pohybuje po rovnej ceste s konštantným zrýchlením \(2\,\text{m/s}^2\). Akú silu motor vozidla vyvíja na jeho pohon?
Riešenie príkladu:
Podľa druhého Newtonovho zákona platí, že sila pôsobiaca na teleso je súčin jeho hmotnosti a zrýchlenia:
\( F = m \times a \)
Kde \( m = 1200\,\text{kg} \), \( a = 2\,\text{m/s}^2 \).
Dosadíme hodnoty:
\( F = 1200 \times 2 = 2400\,\text{N} \)
Teda motor vyvíja silu \(2400\,\text{N}\) na pohon vozidla.
Táto sila je výsledkom všetkých síl, ktoré vozidlo poháňajú dopredu (motor, odpor vzduchu, trenie atď. musia byť zahrnuté, ale v tomto príklade zanedbávame odporové sily).
Odpoveď: Sila motoru je \(2400\,\text{N}\).
97. Kábel s dĺžkou \(50\,\text{m}\) sa natiahne silou \(800\,\text{N}\). Aký je modul pružnosti materiálu, keď predĺženie je \(2\,\text{mm}\) a priemer kábla \(2\,\text{cm}\)?
Riešenie príkladu:
Modul pružnosti (Youngov modul) sa vypočíta podľa vzťahu:
\( E = \frac{F \cdot L_0}{A \cdot \Delta L} \)
Kde:
\( F = 800\,\text{N} \) je sila,
\( L_0 = 50\,\text{m} \) pôvodná dĺžka,
\( \Delta L = 2\,\text{mm} = 0{,}002\,\text{m} \) predĺženie,
\( A \) je priečny prierez kábla.
Priečny prierez kábla kruhového tvaru vypočítame ako:
Rýchlosť gule pri dopade na zem bude približne \(19{,}81\,\text{m/s}\).
Hmotnosť neovplyvňuje rýchlosť pri voľnom páde, ak zanedbáme odpor vzduchu.
Odpoveď: Rýchlosť pri dopade je približne \(19{,}81\,\text{m/s}\).
99. Auto o hmotnosti \(1500\,\text{kg}\) brzdi s konštantným zrýchlením \(5\,\text{m/s}^2\). Aká je veľkosť brzdnej sily pôsobiacej na auto?
Riešenie príkladu:
Veľkosť brzdnej sily vypočítame podľa Newtonovho druhého zákona:
\( F = m \times a \)
Kde \( m = 1500\,\text{kg} \), \( a = 5\,\text{m/s}^2 \) (záporné zrýchlenie, ale veľkosť je kladná).
Dosadíme hodnoty:
\( F = 1500 \times 5 = 7500\,\text{N} \)
Brzdná sila má teda veľkosť \(7500\,\text{N}\), pôsobí proti pohybu auta.
Odpoveď: Brzdná sila je \(7500\,\text{N}\).
100. Záťažník s hmotnosťou \(80\,\text{kg}\) stojí na váhe v kabíne výťahu, ktorá sa zrýchľuje nahor so zrýchlením \(2\,\text{m/s}^2\). Aká je sila, ktorú váha ukáže?
Riešenie príkladu:
Sila, ktorú váha ukáže, je reakčná sila pôsobiaca na záťažníka, teda normálová sila \( N \).
Podľa druhého Newtonovho zákona pre záťažníka platí:
\( N – mg = ma \)
Pretože zrýchlenie je nahor, normálová sila je väčšia než váha telesa: